Václav Šneberger: O čem nemluví ti, co mluví o inkluzivním vzdělávání

úterý 5. dubna 2016 ·

Bouřlivé, často demagogické debaty o novele školského zákona, zejména o zavádění inkluzivního vzdělávání. Vždy, na každé straně, ve jménu dobra dětí a rodin, jejichž hlas často bývá slyšen jen pokud je dostatečně vystrašený nebo dostatečně podporující cokoli.

Pokud ještě budeme o školském systému uvažovat jako o instituci, která je užitečná pro další, zejména mladší generace, tak se v rámci těchto často emocionálně zjitřených debat nemůžu ubránit pocitu, že dětství a nedej bože různost, jsou nemoci, které jsou nutné překonat specializovanou léčbou. Jako i v jiných případech vzdělávací systém ukazuje, včetně jeho mluvčích, (vládních i oponentních), že zde zcela selhává společenská dohoda na principech vzdělávání a jeho cílech. Česká republika je jedna z mála zemí, kde nefunguje vzdělávací výtah. O tom, že diskriminujeme a jak to napravit, ví všichni zainteresovaní minimálně 15 let. O čem se nemluví si dovolím shrnout (povrchně a zobecňujícím pohledem) do třech bodů:

  1. „Boj o inkluzi“ je soupeřením paradigmat, na jedné straně těch, kteří dopředu ví, co je pro každého dobré a svou profesní sebeúctu čerpají z pomoci dětem, nedej bože rodičům. Na druhé straně jsou tací, včetně autora tohoto blogu, kteří si myslí, pokud už děti mají chodit do školy, mají chodit se všemi svými vrstevníky, prostě tak, jak se v komunitě sejdou. Prakticky jde o souboj na instituce orientované pedagogiky proti té na dítě orientované, a podle toho se mají „ti druzí “ přizpůsobit. Buď systém, nebo rodiny. Systém má ale zákony, a ty nás jako rodiče zavřou, když nespolupracujeme. Buď každý kdo má nějakou odlišnost, šup do „své“ dobré školy, nebo umíme pracovat s růzností, individualizovat a nehodnotit na základě často hloupých diagnóz.
  2. „Boj o inkluzi“ je také tabu tématem i nás učitelů. Na jedné straně mnoho speciálních pedagogů, kteří jsou hodní :-) a nabízejí v třídách s menším počtem žáků nejrůznější podněty k vyrovnání deficitu, na druhé straně primární učitelé, kteří mají nejraději homogenní skupiny chytrých holčiček. Přes nadsázku je patrné, že zásadním problémem zde je nekompetentnost obou skupin. Ta první ,speciální, sice umí nejrůznější terapie, ale pokud léčíte, těžko učíte zlomky. Ta druhá má díky nekompetentnosti v oblasti pedagogické individualizace má nízkou absorbční kapacitu a situaci nevyřeší mnoho asistentů, kteří toto neumí taktéž. Obě profesní skupiny spolu málo komunikují, neučí se od sebe a pedagogická veřejnost obecně nevyhledává mety učení nových dovedností jako je mentoring, protože to předpokládá si tyto nedostatečnosti přiznat. A sebereflexe v systému, kde je chyba spravedlivě potrestána známkou, to se nenosí.
  3. „Boj o inkluzi“ je také bojem o pracovní místa. Konzervativní systém postavený na oddělování, separaci, segregaci, nechce a brání se vystoupit ze zajetých kolejí. Speciálové nechtějí ze svých speciálních tříd do těch běžných (neumí naučit trivium, ale umí třeba hypoterapii). Ti základkoví zase neumí pracovat s odborníky ve třídě, nedej bože v rámci výuky. Kdo se má přizpůsobit?
Z diskuzí vyplývá, že – ironicky- nejvíce by se měli přizpůsobit rodiče a děti a být vděční. Osobně věřím, že cesta je vystoupit z protikladů, které jsem výše popsal a začít se vzájemně učit. Na úrovni dětí v jedné třídě, na úrovni sboroven, i odborníků, kteří v současné diskusi ohledně pro většinu marginálního a užitečného zajištění financí na podporu všech dětí, více dají na své lobbistické a politické zájmy, než na pedagogické principy, kterými se tak rádi zaklínají. Naštěstí na zbytcích zbytečných diskusí, které snad není tento příspěvek součástí, roste zdravé, stejně jako je i mnoho učitelek a učitelů, kteří spojují a hledají cesty, ne důvody a výmluvy.

Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu v RESPEKT.cz

11 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
5. dubna 2016 6:24  

Autor se myli.Specialni pedagogove neleci.Vyucuji za pomoci casto spec. metod, pomucek a postupu.Jsou plne kvalifikovani ucit vsechny zdravotne postizene deti od 1. - 9. rocniku. Takza trivium zvladaji a i dost veci navic.Jestlize chceme zavesz inkluzi, musi se opravdu obe skupiny dohodnout a spolupracovat.To znamena,ze spec. pedagogove nesmi byt novou vyhlaskou zmeneni na devecku pro papirovani a meli by byt plnohodnotne zapojeni do vyuky ( nejen v ramci specialne pedagogicke intervence). Tak se deje v severskych zemich davanych nam stale za priklad.Fakulty nepripravuji ostatni ucitele na praci s postizenymi.Dostupnost dalsiho vzdelavani pro spec.pedagogy je minimalni.

tyrjir řekl(a)...
5. dubna 2016 11:09  

Boj o inkluzi je myslím boj proti SUPERMARKETIZACI českého hrubě rozpočtově podfinancovaného veřejného školství jakousi firmou "Hodinky s vodotryskem", která si říká MŠMT.:))) J.Týř
Viz
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/video-diskuse-dotazy-na-informacnim.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/prectete-si-penize-na-inkluzi-budou.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/jiri-tyr-kdo-jak-przni-ceske-skolstvi.html
http://www.ceskaskola.cz/2016/04/prectete-si-rodice-zakladaji-vlastni.html

poste.restante řekl(a)...
5. dubna 2016 11:51  

Autor se nemýlí.
Učitel, který napíše:

na jedné straně těch, kteří dopředu ví, co je pro každého dobré a svou profesní sebeúctu čerpají z pomoci dětem, nedej bože rodičům. Na druhé straně jsou tací, včetně autora tohoto blogu, kteří si myslí, pokud už děti mají chodit do školy, mají chodit se všemi svými vrstevníky, prostě tak, jak se v komunitě sejdou.
Prakticky jde o souboj na instituce orientované pedagogiky proti té na dítě orientované, a podle toho se mají „ti druzí “ přizpůsobit. Buď systém, nebo rodiny. Systém má ale zákony, a ty nás jako rodiče zavřou, když nespolupracujeme. Buď každý kdo má nějakou odlišnost, šup do „své“ dobré školy, nebo umíme pracovat s růzností, individualizovat a nehodnotit na základě často hloupých diagnóz.

Na jedné straně mnoho speciálních pedagogů, kteří jsou hodní :-) a nabízejí v třídách s menším počtem žáků nejrůznější podněty k vyrovnání deficitu, na druhé straně primární učitelé, kteří mají nejraději homogenní skupiny chytrých holčiček. Přes nadsázku je patrné, že zásadním problémem zde je nekompetentnost obou skupin.

„Boj o inkluzi“ je také bojem o pracovní místa. Konzervativní systém postavený na oddělování, separaci, segregaci, nechce a brání se vystoupit ze zajetých kolejí. Speciálové nechtějí ze svých speciálních tříd do těch běžných (neumí naučit trivium, ale umí třeba hypoterapii).


... tedy, autor, který napíše výše citované názory a myslí je zřejmě vážně, je buďto neskutečně naivní a fatálně neinformovaný, anebo úplný blbec.

Jana Karvaiová řekl(a)...
5. dubna 2016 15:01  

Já myslela toho trubku, co psal ty výmysly.
Já tedy běžně s dětmi jezdím na koni (hypoterapie) místo čtení. A umím sotva do pěti počítat. Ale umím dělat psí oči (canisterapie).

Dana Nova řekl(a)...
5. dubna 2016 19:45  

Já jsem nestudovala speciální padagogiku. Proč se mlčí o tom, že běžný učitel prostě NENÍ v tomto směru kompetentní?

pratavetra řekl(a)...
5. dubna 2016 20:07  

No potěš koště. Pokud se tenhle člověk živí vzděláváním, pak je třeba se mu vyhýbat velkým obloukem. Opravdu by mne zajímalo na základě jakých zkušeností vyplodil tuto úvahu.
Poste.restante to vyhodnotil, byť pejorativně, trefně. Naprostý souhlas.

Nico Pytlik řekl(a)...
5. dubna 2016 21:50  

učitelé, kteří mají nejraději homogenní skupiny chytrých holčiček

Ještě lepší jsou homogenní skupiny chytrých chlapečků. Vydrží podstatně déle, než jen do tercie.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. dubna 2016 20:30  

Odpověď na otázku: "Kdo se má přizpůsobit?" je podle inkluzionistů jednoduchá - všichni. Pomalí se musí přizpůsobit rychlým, rychlí pomalým. Hloupí chytrým a chytří blbým. Jeden bez nožiček, druhý hluchý, třetí slepý a čtvrtý blbý. Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Bohem nám seslané organizace géniů, věrozvěstů a zvěstovatelů nám vytvoří rozvrhy na víkendy. V sobotu od osmi do devíti budeme povinně trávit diskusí s lidmi s Downovým syndromem, protože tak je to správné a tak to má být. Ostatně do hypermarketů, supermarketů a minimarketů chodit v sobotu a v neděli nebudeme, protože to je špatné a tak budou zavřeny. Správné je víkend trávit dobrými a přínosnými duchovními cvičeními a rozjímáním. Po diskusích si pozveme na oběd osoby hluché, které po obědě vystřídají oligofrenici a na večer slepí. Po večeři pak budeme povinně špacírovat v přírodě s vozíčkáři a večer zakončíme sběrem poklopů od kanálů s našimi etnickými spoluobčany. Musíme se přece naučit žít všichni společně. Protože tak je to správné a tak to má být. A co je správné, o tom rozhodujeme my - Strana.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. dubna 2016 20:30  

Homogenní skupina chytrých chlapečků = 1 chytrý chlapeček.

Renata Kalabisová řekl(a)...
8. dubna 2016 21:30  

Pan Šneberger mi mluví z duše, stejně jako z duše dětí, které se ve škole kvůli absenci opravdových pedagogický principů trápí. A zbytečně! Měly by naopak být podporovány v tom, aby naplňovaly svůj potenciál, který MAJÍ, jen ho umět vidět, nechat rozkvést.

'A sebereflexe v systému, kde je chyba spravedlivě potrestána známkou, to se nenosí.' VÝSTIŽNÉ MOTTO TĚCH, KTEŘÍ MAJÍ BÝT POMOCNÍKY DĚTÍ.....děkuji za tento článek.

Petr Pan řekl(a)...
8. dubna 2016 22:31  

//které se ve škole kvůli absenci opravdových pedagogický principů trápí...//
Ve vší úctě paní K, ale nemáte absenci hesla u Vašeho účtu? Takové pitomosti by přece opravdový pedagog z principu nenapsal. Nechat rozkvést svůj potenciál, chápu – jaro působí na každého jinak.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.