Jan Husák: Společné vzdělávání je výzvou ke změně, která se musí odehrát v každém z nás

středa 6. dubna 2016 ·

V souvislosti s rozsudkem Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci D. H. a ostatní proti ČR (2007), je možné zaregistrovat rozporuplné postoje lidí. Jedněmi je rozsudek veřejně zatracován, jinými obhajován.

Přestože je převážně oběma stranami sporu spojován se vznikem povinnosti zrušit zvláštní školy a vytvořit půdu pro společné vzdělávání, při seznámení se s tímto ojedinělým judikátem vidím podstatné sdělení v jeho interpretaci nepřímé diskriminace. Právě o ni je opřen základ průkazného oprávnění stěžovatelů a s ní je dobré vidět podstatu problému.


Stížnost nebyla primárně směřována na zrušení zvláštních či speciálních škol. Jakákoliv podobnost se slovem „zrušení“ v rozsudku uvedena není. Ba co více. Systém zvláštních škol v něm není zpochybňován. V předkládané novele školského zákona zpochybňována taktéž není.

Úvaha Velkého senátu se upínala spíše na podmínky, které stály v pozadí pro zařazení osmnácti stěžovatelů do tehdy zvláštních škol. Právě v těchto podmínkách spatřoval Velký senát rizika nepřímé diskriminace, jejíž průkaznost byla opřena o statistické údaje, která zastupují v rozsudku jednu z klíčových rolí, dokazující nepřímou diskriminaci.

Nadto dospěl Velký senát k závěru, že podobně jako v případech týkajících se zaměstnání nebo poskytování služeb není ani v oblasti vzdělání zapotřebí prokazovat existenci úmyslu diskriminovat na straně státních orgánů. Stát proto stál před dilematem přesvědčivými argumenty vyvrátit námitky stěžovatelů, což se mu nepovedlo. I z tohoto pohledu je zcela na místě připomenout, že základy nediskriminujícího vzdělávání měly být nastoleny před příslušným rozsudkem ve věci D. H. a ostatní proti ČR. Pokud by tomu tak bylo, měl by stát jistě lepší podmínky pro svou obhajobu.

Již před příslušným rozsudkem byla Česká republika vázána dodržováním a naplňováním ochrany před diskriminací, která reprezentuje stěžejní význam v dané věci. Například Výbor pro odstranění rasové diskriminace ve svých závěrech ze dne 30. března 1998 z posouzení zprávy předložené Českou republikou mimo jiné uvedl, že „neúměrný počet romských dětí je zařazován do zvláštních škol, což představuje faktickou rasovou segregaci.

Obdobnou kritiku můžeme vysledovat i ve Stanovisku Výboru regionů k usnesení Evropského parlamentu o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě (2006/C 229/09), nebo v Usnesení Evropského parlamentu o sociálním začleňování v nových členských státech ze dne 9. 6. 2005 (2004/2210(INI)). Nelze se tedy tvářit, že by povinnosti pro Českou republiku neexistovaly před dobou příslušného rozsudku. Je zřejmé, že mezinárodní kodexy byly v případě vzdělávání porušovány před rozsudkem, ale i po něm.

Nediskriminující vzdělávání se předně stalo povinností státu, kterou si MŠMT navzdory silnému odporu uvědomuje. Je zároveň varovným signálem pro všechny, kdo by se snažil obcházet platné unijní, ale též vnitrostátní předpisy. Musí být varovným signálem i pro orgány státu (Kraje), které se závazným doporučením vyplývajícím z příslušného rozsudku brání.

Rozsudek Velkého senátu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ve věci D. H. a ostatní proti ČR není možné jednoduše spojovat s rušením škol či škodlivostí společného vzdělávání, ale spíše se změnou podmínek zaručujících vyšší ochranu před naplnění atributů nepřímé diskriminace, tj. i upřednostnění práva na společné vzdělávání.

Je logické, že s určitou pravděpodobností bude vždy existovat kritika společného vzdělávání, možná i proto, že je kritika lidem vlastnější než chvála. Přiznám se, že i já se občas nechávám strhnout do role pesimisty z různých obav, které však nesouvisejí tolik s budoucností, jako spíše s přítomností. Právě v přítomnosti se objevuje mnoho znalců budoucnosti, která je designována v duchu sebenaplňujícího se proroctví. Právě v něm ožívá obava z neúspěšnosti společného vzdělávání. Jestliže totiž dnes kritici definují neúspěch dětí jako cosi reálného, činí tak reálnějšími předpoklady jejich neúspěchu v budoucnosti.

Možná se pletu, když budu tvrdit, že společné vzdělávání je hlavně výzvou ke změně, která se předně musí odehrát v každém z nás. Pokud k takové změně nemáme odvahu, nebudeme nejspíše nikdy připraveni pochopit pravý smysl a cíl společného vzdělávání. Z tohoto pohledu je proto u rezistentně smýšlejících lidí zcela nadbytečná obava ze systémové nepřipravenosti nového pojetí vzdělávání. Nic nebude vzdělávání prospěšnější a nic nezvýší šance dětí víc než my sami.

Převzato z Romea.cz

7 komentářů:

Anonymni z 21:30 řekl(a)...
6. dubna 2016 6:51  

Možná se pletu, když budu tvrdit, že společné vzdělávání je hlavně výzvou ke změně, která se předně musí odehrát v každém z nás

Tak toto mi připomíná hesla za socialismu, když začala přestavba. Musíme každý u sebe... A jak to skončilo.

Jana Karvaiová řekl(a)...
6. dubna 2016 7:04  

Článek napsaný rozumně, i když k některým pasážím výhrady mám.
Problém vidím zde - měl se striktně oddělit problém sociální. Sociální začleňování jde napříč několika resorty a je strašně složité. Ty dvě věci spolu sice souvisí, a zároveň až tak nesouvisí. Nějak mi docházejí slova, abych to vyjádřila přesněji.

Přiřadit ho k řešení společného vzdělávání byla nebetyčná chyba. Což se projevilo v segmentu školství, který vzdělává děti prokazatelně zdravotně postižené (LMP) a svého času mohlo legálně (podloženo zákonem i vyhláškami) vzdělávat i děti bez zdravotního postižení. Doufám, že to tu nikdo nepopře. Zdůrazňuji podruhé - šlo o zcela legální záležitost, která se změnila zcela až vyhláškou z roku 2014!!!! Zpochybňování diagnostiky, vnucování představ o "nahánění" dětí nepostižených do praktických škol, zpochybňování těchto škol jako celku je tristní. Jak rozeznat, jestli zařazení dítěte s hraniční diagnozou tomu dítěti pomohlo nebo ne? Lze to vůbec? Otázek je tolik, že by daly na celý článek.
Přesto znovu opakuji a opakovat nepřestanu. Bylo nutné snažit se zničit segment praktických škol!? Vyléčíme lidi s rakovinou tím, že kvůli špatné diagnoze nebo pozdní diagnoze nebo špatné léčbě (a netvrďte, že se to nestává, mám kolem sebe příkladů dost) zrušíme onkologii?

Jana Karvaiová řekl(a)...
6. dubna 2016 8:31  

Což mi ještě evokuje Anonymní. V každém z nás, jenom v Romech ne. Jo a ten článek nahoře s vyjádřením především romských elit je super. Co na to pan Černý?

mirek vaněk řekl(a)...
6. dubna 2016 12:55  

"Společné vzdělávání je výzvou ke změně, která se musí odehrát v každém z nás"

To je ten problém. Učitelé, kteří mají přímou zkušenost se společným vzděláváním po česku ví, jak to nefunguje teď a nevěří, že to bude fungovat po inkluzi.
Změnou prochází každým školním rokem, kdy se jim systém vzdělávání hroutí pod rukama, nemají na čem stavět(žáci nezvládají to co by měli), nemají pořádné učěbnice a pořád je někdo bombarduje nabídkami nesmyslných školení.
Skřípou zuby, když vidí žáky z sociálně znevýhodněného prostředí, s mentálními a zdravotními problémy, kterým nejsou schopni pomoct i přes proklamace ministerských vyhlášek a davy úředníků.

Změnou by měli projít i ti, co rozhodují. Zvednout zadek ze židle, jít do škol a zeptat se prostých učitelů jak to funguje, kde jsou problémy a na relevantní informace reagovat.

Jana Karvaiová řekl(a)...
6. dubna 2016 15:10  

Od září to bude asi tak, že do škol sice nenastoupí hordy postižených, ale také nedojde k žádnému masivnímu posílení peněz na tzv. podpůrná opatření. Ty peníze totiž mohou dostat pouze žáci, kteří budou mít na vyšetření datum 1.9.2016 a výše směrem ke konci roku. Jelikož se na ně bude s vyšetřením dostávat postupně, musí ředitel školy čekat s žádostí o další děngy do doby, než bude rediagnostikováno poslední dítě. Což může být cca v prosinci. hurá, už vidím jak rychle se peníze do školy hrnou. Teprve v té době bude moci ředitel žádat o asistenta nebo případně o školního speciálního pedagoga či psychologa.Protože až v té době budou jasné počty úvazků podložené doporučeními. Pak nastane sháňka. Tohle nemá se zdravým rozumem nic společného, to je chaos způsobený ministerstvem. Pánbůh s námi.

CatCatherine25 řekl(a)...
6. dubna 2016 23:39  

Domnívám se, že se ve mně ani v mých názorech žádná změna odehrávat nebude. Společné vzdělávání žáků nesouměřitelných rozumových schopností je pitomost, která uškodí všem zúčastněným stranám.

Rovněž se těžko dám přesvědčit, že RVP ZV bylo vytvářeno pro žáky s prominutím debilní, kteří by se podle něj měli učit spolu se žáky průměrných i nadprůměrných rozumových schopností.Jejich spolužáci je poznají v té nejméně příznivé roli, v roli věčných outsiderů.

Žáci s mentální retardací většinou ztratí kontakt s učivem již ve 2.pololetí 1.třídy a pak už se jenom vezou. IVP jsou jen zástěrka, která to má zakrýt.Navíc budou vytvářeny "od oka", protože u žáka s mentální retardací je těžké určit, kolik z učiva ZŠ za určitý časový úsek zvládne. K zodpovědnosti za to, že žáci učivo nezvládli, nakonec budou voláni učitelé.

Nico Pytlik řekl(a)...
7. dubna 2016 0:42  

Není mnoho témat, v názoru na něž jsem až tak soudržný.
Snad ještě ve svém vztahu k trubcoidním pitomcům.
Pro mne je větší výzvou dodělat už konečně ten foliovník.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.