Smyslem změn je zaplatit učitelům za práci navíc, kterou léta dělají zadarmo.
Z článku Tomáše Feřteka v RESPEKT.cz vybíráme:
Největší obavy pramení z příchodu dětí s lehkým mentálním postižením. Takových žáků je skoro 14 tisíc, ale z toho opět 5,5 tisíce už dnes chodí do běžných škol. V základních školách praktických - ne vždy se tak oficiálně jmenují a jde většinou o malé školy, kde je v průměru 32 žáků - jich je 8,5 tisíce.
Což znamená, že jde o každé sté dítě v základní škole. A i kdyby se všechny tyto děti přesunuly do běžných škol, připadají v průměru dvě na jednu školu. To se může lišit školu od školy i regionálně, ale rozhodně není reálná obecně sdílená představa hordy nevzdělavatelných před školními vraty.
.png)
12 komentářů:
Pane Feřteku, kde jste přišel na to, že "Smyslem změn je zaplatit učitelům za práci navíc, kterou léta dělají zadarmo"? MŠMT slibuje peníze na pomůcky a asistenty, ale ne na práci učitelů, která z inkluze vyplývá. Argumentujte věcně a na základě dat. Děkuji.
Tzv. základy manipulativní gramotnosti. Tak jděte ještě dál Kláro s Tomášem.
1 žák s LMP na 100 běžných žáků. To může být asi 0,25 ve dvou ročnících průměrné školy. Po zaokrouhlení to je 0 žáků. Máte pravdu paní ministryně, NEEXISTUJÍ.
Zajímavé číslo je těch asi 45000 žáků s postižením v běžných základkách. To si opravdu myslíte, že máme v ČR tolik autistů, aspergerů, dysgrafiků apod. Nejsou to náhodou ti uzdravení žáci, kteří po září 2011 se změněnými přístupy v diagnostice, nesměli být zařazováni do vzdělávacího programu pro LMP?
Dva žáci s LMP na jednu školu, říká Feřtek. No a v tom je právě ten průšvih. Speciální třídu pro ně při tomto počtu nevytvoříme a budeme je zbytečně trápit ve třídách běžných. Na prvním stupni to snad ještě nějak jde zorganizovat a "přečkat" (povšimněte si prosím skutečnosti, že všechny proinkluzivní reportáže ukazují LMP děti na 1. stupni, ještě jsem neviděla ani jednu ze stupně druhého), ale co chcete dělat na druhém stupni s dítětem, které s obtížemi čte a počítá do 100? A že by dal školám někdo peníze na speciálního pedagoga pro dvě děti, aby s nimi mohl pracovat mimo třídu např. v dílnách, na to zapomeňte.
A proto se musí nyní přepsat ta ŠVP, aby nějakého ředitele nenapadlo ty dva poslat na pracovky s šesťákama, když mohou jít na laborky z chemie, že pane Stanislave Štechu.
Ciace, T.F.:„Uvnitř škol dojde ke dvěma změnám. Všechny děti se budou vzdělávat podle stejného programu. Zatím to tak nebylo. To je hlavně organizační opatření, které má opět především usnadnit život těm běžným školám, které už dnes takové děti vzdělávají. Bude se jim snáze sestavovat rozvrh.“ Rozuměj, nebudou se muset zatěžovat takovými hovadinami jako je rozvoj jemné i hrubé motoriky, potažmo triviu.
Ty údaje jsou zkreslené. Přesný počet lidí s mentálním postižením v populaci není znám, podle kvalifikovaných odhadů jsou jich 3%, z toho 2,3% s lehkým mentálním postižením.
" Přesný počet lidí s mentálním postižením v populaci není znám"....
Mám pocit, že 3% je příliš málo. Když tak sleduji své žáky, sousedy, lidi při nákupech,..., před, při a po volbách,...
Myslím to samozřejmě ironicky.
Máte do jisté míry pravdu, protože počet lidí v pásmu podprůměru (IQ pod 85) se odhaduje na 15%.
Zavádějící je už nadpis: Nevzdělatelnost u nás skoro neexiastuje. Jde o tak hluboce mentálně postižené, kteří sami ani nedojdou na WC a svět skoro nevnímají a ti nikdy nebyli ani nebudou na žádné škole. Pan Feřtek je novinář, který vůbec nezná fakta,ale blábolí, kudy chodí. Podobně Kartous ,taková hezká dvojka.
Proč mám pořád pocit, že naši experti, politici a úředníci nemluví o lidech? Na jednu školu připadnou DVA. To se tam vejde. Napíšete dva IVP a svět je hned růžovější. Dej blbci funkci a vymyslí lejstro. Nechci z počtu lejster nic vyvozovat, ale ten papír opravdu nepomáhá. Zkusili jsme ho polykat na lačno i po jídle. Zapíjeli vodou i mlékem a nic. Redukují děti, jejich rodiny i učitele na kusy. Zítra se bude montovat všude. Hlavně se jim do toho nemontujme! A nyní pln optimismu vyrážím obrábět. Doufám, že nám dneska dodají samé bezvadné polotovary.
Patříme mezi nemnoho zemí, které úspěšně vzdělávají i žáky s těžkou mentální retardaci. Činí tak na základě Rehabilitačního vzdělávacího programu. Doufám, že s postupem času naše osvícené MŠMT i tento program nezruší a nebude chtít tyto žáky v rámci rovných příležitostí inkludovat do základní školy.
Podle mého soudu je při hodnocení prvořadě třeba použít metodu kritického myšlení, kterou ostatně kol. Feřtek také prosazuje, a prověřit výchozí data. Na skvělém plakátu ČOSIV je sice uveden obecný zdroj Statistických ročenek ve školství, ale bez konkrétních citačních údajů dle ISO/APA vyžadovaných už u studentských seminárek.
1) Na webu MŠMT nejsou k dnešnímu dni 1.3. 2016 data pro školní rok 2014/2015 publikována, viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/statisticke-udaje-o-regionalnim-skolstvi-v-casove-rade
2) Data, která uvádí tabulka ČOSIV, nelze zcela dohledat na serveru Statistických ročenek ve školství http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp V podstatě se pravděpodobně jedná o kompilát dat z tabulek
C1.1 Základní vzdělávání – školy, třídy, žáci/dívky – podle území
a C1.13.1 Základní vzdělávání – školy, žáci – podle oborů vzdělání a ročníků – podle území
Z těchto tabulek ovšem vyplývají drobně odlišná data, např. celkový počet žáků ZŠ (bez ZŠ speciálních) 847510, z toho celkový počet žáků vzdělávajících se podle RVP LMP = 12107, tzn. počet žáků ZŠ (bez spec. škol) bez LMP činí 847510-12107 = 835403 a poměr počtu žáků v těchto ZŠ bez LMP a s LMP činí 835403/12107 = 69 žáků bez LMP na jednoho žáka s LMP, tj. nikoliv "v průměru 1 žák s LMP na 100 žáků běžných škol", jak uvádí ČOSIV. V případě "zpřesněných údajů ze školní matriky?) uváděných ČOSIV je tento poměr dokonce 833549/13961 = 59,7 žáků bez LMP na jednoho žáka s LMP. Jen obtížně lze verifikovat predikci ČOSIV o tom, že nenastane situace, kdy by se rodiče všech žáků s LMP rozhodli dát své dítě do běžné základní školy, v praxi to bude samozřejmě záviset na individuálních rozhodnutích rodičů, výsledcích diagnostik prováděných školskými poradenskými zařízeními a případně následnými přezkumy atd. Hrubý odhad však naznačuje, že pokud by se rozhodlo umístit své dítě s LMP do běžné školy jen 70 % rodičů, dostáváme onen poměr 1:100, o kterém ČOSIV tvrdí, že nikdy nenastane...
V obecné rovině by tedy neměla být zpochybnitelná idea společného vzdělávání v případech, kdy bude pro žáka se SVP skutečným přínosem, údaji a tvrzeními, které lze jen obtížně ověřit. Navíc, plakát ČOSIV již nerozlišuje mezi žáky s LMP, kteří např. neovlivňují vzdělávání ostatních žáků např. vyrušováním, což je samostatný problém.
Data uvedená v plakátu ČOSIV by se také slušelo komentovat z hlediska obecnějšího, než jsou statistická data českého školství. Prevalenci mentálního postižení v populaci uvádějí různé zdroje různě, např. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Inteligence_a_jej%C3%AD_poruchy uvádí 5 % populace, https://en.wikipedia.org/wiki/Intellectual_disability uvádí 2-3 % populace s tím, že 75 až 90 % z toho má LMP. Nelze než podpořit pochybnosti CatCatherine25, neboť prostý odhad 2,5 % z početu žáků ZŠ (bez spec. škol) a bez LMP činí 835403 * 0,025 = 20885. Porovnáním s údaji UIV a ČOSIV zjistíme více než čtvrtinovu diferenci a vzniká tedy samozřejmě otázka, kde vzniká toto systematické podhodnocení počtu žáků s LMP v českých školách, které přesahuje hranice statistické významnosti...
Okomentovat