Tak trochu nekorektní řeči o dětech. Miloš Čermák se na dalším večeru magazínu Hospodářských novin Ego věnoval těm nejmenším. A vůbec je nešetřil.
Video na video.aktualne.cz
Miloš Čermák: Dřív byly také děti blbé a chytré. Ale ty blbé o tom věděly
Video na video.aktualne.cz
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
51 komentářů:
Naprosto přesné.
Někomu je dáno, někomu ne. Genetiku nezměníme. V bývalém SSSR si mysleli, že genetiku lze nahradit výchovným a vzdělávacím procesem, což je nesmysl. Jen přemýšlím nad tím, že tuto teorii "všestranně a harmonicky rozvíjeného člověka" někdo zase oprášil.
V SSSR žádnou genetiku měnit nechtěli a o mentální retardaci toho věděli mnohem více, než se prezentuje v současné době u nás ( Vygotskij a další). Věřili pouze ve velkou moc výchovy a převýchovy charakteru člověka, což je otázka do dnešní doby komplikovaná a sporná.
13. února 2016 17:10
Genetický základ opravdu nejde změnit. A znovu musím opakovat. Tabula rasa (nepopsaný list) je absolutní nesmysl. Někdo má IQ 150 - Albert Einstein, někdo o 100 menší. Tak je to dáno od přírody, tak jsme se narodili. Ostatně Gaussova křivka inteligence je platná.
Poslechla jsem si to do konce. Jsou to hodně nekorektní řeči o dětech a řekla bych i blbé.
Řeči jsou to hodně blbé, občas na hranici nechutnosti.
Ale bohužel také hodně pravdivé. Alespoň v něčem.
Ty řeči jsou blbé, ale když si odmyslíme ty šrapnelové výrazy ,dostáváme se k tomu, čemu se říká selský rozum, jádro pudla. A řečeno výrazivem 6.cenové skupiny má pán pravdu.Akademik by tam použil spoustu -ismů, pěkně by to oplácal růžovou vatičkou, ale výsledek by byl stejný. Trochu mi to připomíná srovnání známka - slovní hodnocení. Pán použil tu surovou známku. Slovní akademické hodnocení by bylo jemné. Verdikt by byl jasný v obou případech.
Tisíckrát lepší sprostota, než faleš, podvod, lež a manipulace. Jsem rád, že u nás existuje alespoň jeden inteligentní novinář.
Dřív byly také děti blbé a chytré. Ale ty blbé o tom věděly.
Dřív byly také děti líné a pilné. Ale rodiče těch líných o tom věděli.
Vystoupení Miloše Čermáka sleduji často, peprné výrazy ani jeho image cynika mi ani v nejmenším nevadí, právě naopak. Zrovna toto číslo ale nepatří k těm nejpovedenějším. Zazní sice pár dobrých fórků, ale vyznění je vlastně úplně jiné, než jak to Miloš Čermák celou dobu podává. Ten Patrik s "borůvkovými prdy" byl sice "úplně blbý na matiku", ale když pochopil, že obdiv k jeho borůvkovým prdům není univerzální, tak přece jen začal do té školy něco dělat a dnes je úspěšným podnikatelem. Odhaduji tedy, že ovládá minimálně kupecké počty (vyplatí se mi tento kšeft nebo ne?). Takže ve výsledku to potvrzuje spíše to, že některé děti, které se jeví jako "úplně blbé" vlastně vůbec blbé nejsou a celkově se společnosti rozhodně vyplatí takové děti probouzet a povzbuzovat, než nad nimi jako nad "úplně blbými, co by to o sobě aspoň měly vědět" někdy v osmi letech zlomit hůl.
Já to pochopil tak, že teprve když se dozví pravdu, mohou se probudit a začít se připravovat na život tak, aby mohly být úspěšné. I já mám zkušenost se spolužáky, kteří neexcelovali, ale rozhodně nad nimi nikdo nelámal hůl. Spíše už si tenkrát vybrali, čemu se chtějí věnovat a jinde jim stačily čtyřky. Úspěšní jsou. To je přece sen mnohých zdejších "zneuznaných" diskutérů. Jen ta pravda v jejich scénáři malinko chybí a je nahrazována do pozlátka balenou "milosrdnou" lží.
Já tomu rozumím, Jirko, jenom si říkám, která "pravda" vlastně Patrika z příběhu pana Čermáka osvobodila. Ta, že "borůvkové prdy" ho v životě nespasí, jistě ano :-), "jsi na matiku úplně blbý" ale rozhodně ne.
"Budu se věnovat přírodním vědám a z jazyků mi stačí čtyřka" je určitě možná strategie, nikomu ji neberu. Ale přece jen si myslím, že člověk aspirující na vysokoškolské vzdělání by měl i v tom, co mu "od přírody" nejde, zabojovat. Jsem nadaná jazykově/humanitně, ale považuji za svoje "morální" vítězství (překonání sebe sama), že ani z matematiky/fyziky/chemie jsem nikdy neměla horší známku než dvojku. Někdy si zkrátka říkám, že "nemám na to buňky, kašlu na to" je až příliš jednoduchá cesta pro žáky (i učitele).
Pane Doležele,
nezdá se Vám, že Vaše soudy jsou někdy příliš kategorické?
Vy jste asi nikdy neocitl v pozici toho, kdo " ví, že je blbý", a kdo je svým okolím za blbého považován?
Zamyslete se, možná, že přece jenom aspoň jednou ano. A není to situaci ani příliš motivující, ani zrovna příjemná.
Jistě paní Dagmar, když chce někdo aspirovat, nechť aspiruje dle libosti, ale blbé dítě se má vyučit a vzdělat tak, aby mohlo být prospěšné sobě i společnosti. Jaké to může být štěstí, být doživotně závislý na rodině a státu jen proto, že naše aspirace byly příliš vysoké. Když je učíte, zjistíte, že se velmi překonávají již tím, že vám chtějí vyhovět a zapojit se třeba do anglické konverzace. Pak jim vysvětlujte, že si to moc usnadňují, když to vzdávají. Jsem citlivý člověk a někdy se mi derou slzy do očí, i když se samozřejmě tvářím přísně, abych si to nedělal lehčí.
Pevně věřím, že si nemyslíte, že by měly blbé děti pomýšlet na vysokoškolské vzdělání, protože ani pan Šteffl ještě neodtajnil svůj návrh na studijní obory pro slabší studenty.
Pane Doležele,
nezdá se Vám, že Vaše soudy jsou někdy příliš kategorické?
Já myslím, že jen nechceme být "korektní" ve smyslu - budeme lhát, hlavně abychom se někoho nedotkli.
Také záleží na tom, kdo a za jakých okolností mne do situace, kdy si připadám jako pablb, dostane. Chce mi pomoci, nebo jen ponížit? Jsem blb, nebo jsem se jen tak choval? Situace to není příjemná, ale může být motivující. Záleží na lidech, kteří pravdu sdělují.
CatCatherine25 Naprostý souhlas
poste.restante řekl(a)...
Řeči jsou to hodně blbé, občas na hranici nechutnosti.
Ale bohužel také hodně pravdivé. Alespoň v něčem.
Pravdivé snad jen v tom, že někteří rodiče (u matek zvlášť viditelné) své děti vychovávají opravdu blbě.
Příklad s malým Hitlerem je ovšem symbolický. Někteří jsou názoru, že nejlépe je nechat ho utopit (propadnout, nepustit k dalšímu studiu, poslat na učňák). A ve scénce to vypadá jako to správné řešení.
Cituji z Wikipedie: "Hitler pocházel z rodiny rakouského celního úředníka. Byl nadaný, nedokázal však systematicky pracovat a dodržovat kázeň, a proto nedosáhl maturity. Toužil stát se umělcem, pro nedostatek výtvarného talentu však nebyl přijat na uměleckou školu. Po smrti rodičů se protloukal ve Vídni jako nezaměstnaný bez domova. V té době se utvrdil ve svých nacionalistických, rasistických a antisemitských názorech a začal se zajímat o politiku."
... no a tak se zdá, že možná by bylo lepší ho nenechat utopit, ale více se mu věnovat, učit ho pracovat a učit ho včas kázni (mimochodem v dospělosti to musel být ukázněný muž). Ba dokonce se zdá, že kdyby mu byli tenkrát to maturitu, namazali nemuselo to dopadnout, jak to dopadlo.
Ti, kteří jsou spíš na straně utopit, nechat propadnout, nepustit k dalšímu studiu, poslat na učňák, by možná měli přemýšlet o tom, co se děje s těmi 8000 dětmi, které každoročně neuspějí u maturit. Ale to oni neudělají, oni jsou si svým řešením jisti, že?
ještě neodtajnil svůj návrh na studijní obory pro slabší studenty
Kdežpak 'slabší studenty'. Studenty s nižšími studijními předpoklady. Což může být méně píle, pracovitosti, cílevědomosti, pořádkumilovnosti, harmonogramovatelnostnosti, orientace v prostoru a čase a tak nějak podobně.
Problém ale nemusí nastat třeba u dětí s mentální nedostatečností. Může to být i u dětí jen nenadaných pro určitý typ činosti, které jsou ovšem od mala ubezpečovány, že jsou naopak vynikající, a že spějí k hvězdné budoucnosti.
Malé dítě žije třeba v přesvědčení, že je v pexesu prostě neporazitelné. Doma zatím vždycky vyhrávalo. První prohra pak může mít pro něj nepříjemné následky. A čím to přijde později, tím hůře.
Ä tak se často setkáváme s hvězdami, které ovšem nikterak nevybočují z průměru. Když jim potom někdo, nic zlého netuše a nemysle, sdělí, že výsledky jejich práce jsou průměrné, zpravidla se obrátí nevole žáka i jeho rodičů proti sdělovateli. Doposud bylo přece všechno v nejlepším pořádku. Že rodiče nevidí a neslyší, ještě chápu. Ale že jsou schopni dítě obelhávat i mnozí učitelé, to mi ale fakt hlava nebere.
možná měli přemýšlet o tom, co se děje s těmi 8000 dětmi, které každoročně neuspějí u maturit
K čemupak přemýšlení. Mělo by se dít to, že si žák uvědomí, že čas do dalšího termínu je záhodno využít pro úspěch u zkoušky, pokud o něj stojí. A nebo se tak neděje, a začíná se rodit další odborník na vzdělávání.
Pane Šteffle, tohle není regulérní argument.
Ať chceme, nebo nechceme, maturita je zákonným předpokladem pro výkon některých činností a profesí.
Použiji tedy své obvyklé srovnání se zkouškou v autoškole.
Myslíte, že by bylo pro společnost jako celek lepší, kdybychom na silnice vypustili 8000 řidičů, kteří nebyli při zkoušce schopni prokázat, že umí řídit a ovládají pravidla silničního provozu?
Co se děje s 8000 dětmi?
1. Někteří budou zkoušku opakovat. Někteří ji opakovali i pětkrát.
2. Mohou vykonávat jinou profesi, kde maturita není podmínkou. Koneckonců v komerční sféře už maturita de facto význam ztrácí, protože ji má kdekdo. Když ji ale ani dnes někdo nemá, je to jistý signál.
3. Mohou se nadále vzdělávat. Na internetu, samostudiem, hraním her, ... ;-)
4. Mohou své ambice přizpůsobit svým reálným schopnostem. O tom vlastně byla část diskutovaného vystoupení. Nebo myslíte, že je lepší, když má někdo ambice přehnané a pak následně trpí frustrací z jejich nenaplnění?
Jak asi většina z nás ví, existuje mnoho druhů rozmanitých inteligencí, Gardner jich na počátku vymezil 7 a ve svém vymezování ještě pokračoval dál.
Je velmi pravděpodobné, že žádný člověk nedisponuje každou z nich a určitě nikdo nedisponuje všemi druhy inteligence ( schopností) ve stejně rozvinuté míře.
K tomu, aby se tyto rozmanité druhy inteligence mohly realizovat je potřebný rozvinutý G faktor(general factor), to znamená faktor obecné inteligence.
A to je zásadní problém dětí i dospělých s mentálním postižením. I když mohou mít řadu dílčích schopností, jejich realizaci limituje míra jejich obecné inteligence.
Proto je potřeba citlivě rozpoznat, kde jsou jejich silné stránky a ty potom cílevědomě rozvíjet. Někdo má šikovné ruce,někdo má výtvarné vlohy,někdo je šikovný pohybově, někdo má schopnost empatie, někdo hezky zpívá, ale úplně BLBÝ není nikdo. Ovšem asi nikdo z nich nebude studovat vysokou školu ani v jejím dnešním pojetí.
poste.restante řekl(a)...
Použiji tedy své obvyklé srovnání se zkouškou v autoškole.
Já to srovnání ovšem pokládám za velmi nevhodné. Ale to je na delší výklad.
Myslíte, že by bylo pro společnost jako celek lepší, kdybychom na silnice vypustili 8000 řidičů, kteří nebyli při zkoušce schopni prokázat, že umí řídit a ovládají pravidla silničního provozu?
V letech 2000 až 2010 bylo vydáno asi 1 milión maturitních vysvědčení - bez státní maturity. Čili, kdyby v té době státní maturity už byla, měli bychom asi o 70 000 lidí s maturitou méně. Můžete mi ukázat nějaké problémy, které těch 70 000 lidí s maturitou vyvolalo nebo vyvolává? (to je mimochodem rozdíl oproti řidičáku). A které jsme tudíž státní maturitou odstranili?
Ano, stát stanovil, že maturita je potřeba na kde co, a tak se ten požadavek stal formálním. A v tomto formálním prostředí je pomalu jedno kdo a z čeho maturuje. Jednoduše shrnuto stojí to čas a peníze, a jediným výsledkem jsou formální papíry.
Naopak mezi těmi 8000 ročně (to je již po podzimním termínu), bude pár tisíc na dávkách, pár set na cestě do kriminálu, pár desítek v kriminálu. A možná, možná je mezi nimi budoucí Hitler (ano, to poslední je argument na úrovni výstupu pana Čermáka, ale ne horší).
kdyby v té době státní maturity už byla, měli bychom asi o 70 000 lidí s maturitou méně. Můžete mi ukázat nějaké problémy, které těch 70 000 lidí s maturitou vyvolalo nebo vyvolává?
A kteří lidé to jsou jmenovitě? Znám pár pitomců, kteří maturitu z té doby mají, ale nejsem si jist, jestli jsou to ti, kteří by neudělali tu státní. Problémy asi vyloženě nedělají, ale dost zkreslují statistik o naší vzdělanosti. Na druhé straně umožňují, aby je rodiče pořád ještě živili na dalších školách místo státu na pracáku.
Tak já třeba vůbec nechápu, proč vysoké školy tak lnou k uchazečům s maturitou.
A střední školy k žákům s ukončeným základním vzděláním.
Už se dokonce rýsuje, že se do první třídy nedostane dítko, pokud nebude absolventem alespoň jednoho roku školy mateřské.
Kde všude už by mnozí lidé mohli být, kdyby nebyli takto buserováni. A tak jim nezbyde, než se stát odborníky na vzdělání, nebo nedej bože vstoupit do politiky.
O.Š.:
Můžete mi ukázat nějaké problémy, které těch 70 000 lidí s maturitou vyvolalo nebo vyvolává?
N.P.:
Znám pár pitomců, kteří maturitu z té doby mají, ale nejsem si jist, jestli jsou to ti, kteří by neudělali tu státní.
To já znám dokonce pár pitomců, kteří před nástupem státní maturity získali maturitní glejt a poté si na nějaké té vzdělávací instituci koupili bakalářský nebo dokonce vyšší titul. O MBA, MPA, LLM a spol. ani nemluvě.
Zda tito lidé, či těch hypotetických 70 000 lidí vyvolalo nějaké potíže?
Pane Šteffle, tohle je argumentace pod Vaši úroveň.
Stejně tak mohu já po Vás chtít, abyste dokázal, že žádné problémy nezpůsobili.
Data nemáme, ale pokud někdo získal neoprávněně nějaký titul či vysvědčení a poté získal díky tomu funkci, kterou by jinak neměl, můžeme jeho případné selhání přičítat této skutečnosti, nebo ne?
Formální dosažení nějakého stupně vzdělání mělo svého času jistou vypovídací hodnotu. Že ji nyní nemá, není chybou dřívějšího systému, ale toho, kdo jej nesmyslnými zásahy zničil.
Usnadňovalo to život. Všem. Zaměstnavatelům především. Když nic jiného, tak jejich zbytečné náklady na ověřování vstupních předpokladů uchazečů o zaměstnání nejsou rozhodně zanedbatelné.
Ale mně jaksi principiálně vadí, pokud získává jakýkoliv titul někdo, kdo si ho nezaslouží. Je to nespravedlivé vůči těm, kteří příslušné úsilí vynaložili. Dehonestuje to jejich práci.
A navíc, když se na základě nezaslouženého certifikátu kvalifikace dostávají do funkcí a k moci blbci, je to dokonce nebezpečné.
poste.restante řekl(a)... 15. února 2016 1:32
koupili bakalářský nebo dokonce vyšší titul. že je v této zemi možné kupovat tituly je hrozné, s předmětem diskuse to ale bohužel souvisí jen tak, že tituly už prostě o ničem nevypovídají.
Zda tito lidé, či těch hypotetických 70 000 lidí vyvolalo nějaké potíže?
Pane Šteffle, tohle je argumentace pod Vaši úroveň.
A argumentací s řidičákem jste přišel Vy. Ano, vydávat šmahem řidičáky by mělo za následek zvýšení počtu dopravních nehod, měřitelný. A já se tedy ptám, jaký následek mělo desetileté vydávání maturitních vysvědčení, a zda se to po zavedení státní maturity nějak viditelně či měřitelně zlepšilo. Váš argument s řidičákem pokládám už tímto za vyvrácený.
Data nemáme, ale pokud někdo získal neoprávněně nějaký titul či vysvědčení a poté získal díky tomu funkci, kterou by jinak neměl, můžeme jeho případné selhání přičítat této skutečnosti, nebo ne?
Jednak asi neumíme ukázat ani jediný takový příklad, a jednak souvislost mezi selháním (jakým?) a neoprávněným titulem je natolik komplikovaná, že nezjistitelná.
Formální dosažení nějakého stupně vzdělání mělo svého času jistou vypovídací hodnotu. Že ji nyní nemá, není chybou dřívějšího systému, ale toho, kdo jej nesmyslnými zásahy zničil.
Ano. A vrátit se to už nedá. Jak třeba chcete odebrat těch 70000 maturitních vysvědčení z let 2000 až 2010. Takže snaha o návrat jsou tracené peníze i čas.
Zaměstnavatelům především. Když nic jiného, tak jejich zbytečné náklady na ověřování vstupních předpokladů uchazečů o zaměstnání nejsou rozhodně zanedbatelné.
Jenže zaměstnavatelé chtějí dnes něco jiného, než je v maturitě a i než se učí ve školách.
Ale mně jaksi principiálně vadí, pokud získává jakýkoliv titul někdo, kdo si ho nezaslouží. Mně už to nevadí, tituly neužívám a nezajímají mě. A čím dřív se přestanou zajímat i ostatní, tím dřív lidé začnou přemýšlet o tom, co by měli umět a jak se to naučit.
Jednak asi neumíme ukázat ani jediný takový příklad, a jednak souvislost mezi selháním (jakým?) a neoprávněným titulem je natolik komplikovaná, že nezjistitelná.
Pak ale nemůžeme argument s řidičákem považovat za vyvrácený, není liž pravda?
To, že nejsme schopni příčinnou souvislost prokázat, to ještě neznamená, že neexistuje. A samozřejmě ani to, že existuje.
Tenhle problém je prostě příliš komplexní a my nemáme data, ani hodnověrné výzkumy a vlastně ani metodiku, jak taková data získat.
Máme ale praktickou zkušenost. Vyjádřenou například v různých rčeních.
"Kde blb, tam nebezpečno." J. Werich
"Nejhorší je, když omezený člověk dostane neomezenou moc." Můj otec.
A vrátit se to už nedá.
Ale řešením přece není, že maturitní vysvědčení rozdáme všem, takříkajíc "za xicht".
Dají se nastavit pravidla tak, aby se degradace hodnoty titulu nadále nezvyšovala.
A když nic jiného, tak i ten zaměstnavatel bude vědět, že maturity získané v letech x - y si musí sám prověřit, zatímco ty od y+1 už zase mají svou váhu.
Jenže zaměstnavatelé chtějí dnes něco jiného, než je v maturitě a i než se učí ve školách.
Pak je otázka, zda máme, či nemáme vyhovět přání zaměstnavatelů.
Dle mého ano i ne. Když si například majitelé restaurací stěžují, že dnešní absolventi kuchařského oboru neumí vařit, asi je něco špatně.
Na druhou stranu školy tu nejsou primárně od toho, aby masově dodávaly levnou pracovní sílu.
Mně už to nevadí, tituly neužívám a nezajímají mě.
Soustředil jste se na to méně podstatné.
Ani mne netrápí, že můj titul má stejnou zkratku, jako titul bývalých spolužáků, kteří nezvládli studium IT a tak přestoupili na jednodušší obor, jako byl třeba silnoproud.
Ale štve mne to, že já i oni jsme museli vyvinout nemalé úsilí, které je degradováno faktem, že někdo jiný totéž získal zadarmo. Přesněji za peníze.
"Pane Doležele, nezdá se Vám, že Vaše soudy jsou někdy příliš kategorické?"
Ani ne.
"Vy jste asi nikdy neocitl v pozici toho, kdo " ví, že je blbý", a kdo je svým okolím za blbého považován?"
Za blbého ne, ale jsou pochopitelně věci, které mi nejdou. Co je však důležité je, že o nich vím.
"Zamyslete se, možná, že přece jenom aspoň jednou ano. A není to situaci ani příliš motivující, ani zrovna příjemná."
Otázka není, co je příjemné, ale co je pravda. Nebudeme přece předstírat něco, co není pravda, jen proto, že to někomu může být nepříjemné. Bohužel, poslední dobou se to často děje a říká se tomu politická korektnost. Dokonce se to dostalo do stavu, kdy už se neříká nic negativního, protože všechno, co je negativní, se může někoho týkat. A poslední výdobytek politické korektnosti je ukotvení domnělých práv na cokoliv v zákoně.
"Ti, kteří jsou spíš na straně utopit, nechat propadnout, nepustit k dalšímu studiu, poslat na učňák, by možná měli přemýšlet o tom, co se děje s těmi 8000 dětmi, které každoročně neuspějí u maturit. Ale to oni neudělají, oni jsou si svým řešením jisti, že?"
A přemýšlíte vy o těch stovkách tisíc nezaměstnaných? Nebylo by lepší, aby je ti zlí zaměstnavatelé zaměstnali?
Přemýšlel jste o těch tisících lidí, kteří každoročně neudělají zkoušku v autoškole?
A co ti, kteří jsou pod hranicí chudoby? Neměli bychom je dostat nad ní? Kolika z nich pomáhají vaše firmy pane Šteffle? Z erárního se hezky rozdává, viďte? K tomu, aby člověk pochopil, jaké náklady nese pouštění idiotů k maturitě, je třeba už malinko abstraktnějšího ekonomického myšlení.
"K čemupak přemýšlení. Mělo by se dít to, že si žák uvědomí, že čas do dalšího termínu je záhodno využít pro úspěch u zkoušky, pokud o něj stojí. A nebo se tak neděje, a začíná se rodit další odborník na vzdělávání."
:-)))
"Můžete mi ukázat nějaké problémy, které těch 70 000 lidí s maturitou vyvolalo nebo vyvolává?"
To vám nikdo neukáže a vy to dobře víte. Nikdo neví, kdo by hypotetickou státní maturitou neprošel a školní prošel.
Co ale sledovat lze, jsou průměrné výkony. Lze sledovat, že maturita ztrácí na významu pro zaměstnavatele, protože jim není schopná nic zaručit. Mně už osobně nevadí to, co tak rád zdůrazňujete, že totiž ti, kteří vystudovali ještě v dobách, kdy maturita něco znamenala, se zlobí, že i jejich vzdělání de facto zdevalvovalo, protože díky vám a vám podobným, mám do smrti zajišťenou obživu a nemusím se extra obávat nějaké mladší konkurence na trhu práce. Přesto jsem z toho znechucen. Mám totiž vnitřní motivaci a konkurence mi pomáhá se zlepšovat. Místo toho mi produkujete kulturní antropology, genderové odborníky bez znalosti ekonomie, kulturology, mediální vzdělance, komentátory, sociální pracovníky, diskutéry a nejrůznější jiné myslitele absolutně bez představy o skutečném fungování světa.
"Ano, stát stanovil, že maturita je potřeba na kde co, a tak se ten požadavek stal formálním. A v tomto formálním prostředí je pomalu jedno kdo a z čeho maturuje. Jednoduše shrnuto stojí to čas a peníze, a jediným výsledkem jsou formální papíry."
Přesně tak. A aby ty papíry nebyly jen formální, je třeba jim vetknout nějaký obsah a ne že se rozdají všem.
"Naopak mezi těmi 8000 ročně (to je již po podzimním termínu), bude pár tisíc na dávkách, pár set na cestě do kriminálu, pár desítek v kriminálu. A možná, možná je mezi nimi budoucí Hitler (ano, to poslední je argument na úrovni výstupu pana Čermáka, ale ne horší)."
Aha. Takže vy vlastně ty děti chcete uplácet, chápu to správně? Raději mu to lízátko koupíme, aby nás chlapeček nemlátil po hlavičce, nebo nepomlouval u tchýně, ne? Tohle není výchova. Ty děti vědí, jaká jsou pravidla a že se musí dodržovat, jinak příjde trest. A základem každé výchovy je důslednost ve vymáhání pravidel. Ano, pozoruji, že existuje nějaká vývojově slepá větev anarchistických mozků, které žijí v představě, že nejdůležitější je poskytnout svobodu a pravidla budou dodržována tak nějak sama od sebe, když dodržíme tu novou vědeckou metodu výchovy. Počítám, že těchto mozků je tak do 5ti procent populace. A evidentně se to léčit nedá.
"Jenže zaměstnavatelé chtějí dnes něco jiného, než je v maturitě a i než se učí ve školách."
Jak to víte? To jste vyčetl z nějaké své křišťálové koule? To jsou všechno absolutní nesmysly. Já jsem pořádal pracovní pohovory a první podmínkou pro to, aby vůbec kandidát prošel přes HR, byl titul z nějaké slušné školy - tj. nikoliv soukromé. Protože na soukromé VŠ se trefíte v jednom případě z deseti, zatímco třeba na matfyzu se v jednom případu z deseti netrefíte.
A když mluvím se zástupci průmyslových firem, volají po kvalitní maturitě a po kvalitním učňovském vzdělávání. Jenže to zase vám podobní, místo aby poslouchali, co jim kdo říká, dehonestují tím, že jde o lobby zaměstnavatelů, která chce mít co nejlevnější pracovní sílu. Vždyť to už je do nebe volající debilita. Oháníte se zaměstnavateli a když se jich zeptáme, tak oni tvrdí něco jiného. A místo aby třeba Kartous sklopil uši a uznal, že argumentoval lživě a nesmyslně, začne si realitu přizpůsobovat svému pokřivenému vidění světa.
"že je v této zemi možné kupovat tituly je hrozné, s předmětem diskuse to ale bohužel souvisí jen tak, že tituly už prostě o ničem nevypovídají."
Protože jejich informační hodnotu soustavně ničíte. Pokud o ničem nevypovídají, navrhuji je úplně zrušit. Až půjdu k lékaři, nebo architektovi, mohu se jen modlit, aby měli oba ty správné kompetence a ne aby lékař byl ve skutečnosti zedník a architekt samozvaný amerikanista se zvláštní školou.
Vy jste prostě beznadějný případ pane Šteffle. Vy jste vůbec nepochopil absolutní základy mikroekonomie a význam informací ve společnosti.
Jaký význam má udělování titulů, které o ničem nevypovídají? Zrušme je, ušetříme naše lesy. Kupředu levá.
Všechno, co tu O. Šteffl namítá ke státní maturitě, bylo mnohokrát vysvětlováno. Nevím, proč zrovna on má potřebu místo odpovědí na argumenty opakovat stále dokola jedno a to samé.
"Mně už to nevadí, tituly neužívám a nezajímají mě. A čím dřív se přestanou zajímat i ostatní, tím dřív lidé začnou přemýšlet o tom, co by měli umět a jak se to naučit."
Proč tedy na svém blogu píšete, že jste absolventem MFF UK a že máte kandidaturu věd ze sociologie?
Kvůli vám je třeba více HR specialistek, jejichž jedinou prací je odfiltrovat ty, kteří jsou úplně mimo. Ano, je to způsob, jak tyto specialistky nemít na úřadu práce, ale jestli je to krok dopředu, či krok zpět, z pohledu efektivity řízení podniků, to nechť si každý zodpoví sám.
Vstup OŠ do každé diskuse způsobí ojedinělý duševní zážitek.
Divím se Vám pánové poste.restante a Doležele, že se Vám chce tolik rozepisovat kvůli takovému expertovi.
"Tenhle problém je prostě příliš komplexní a my nemáme data, ani hodnověrné výzkumy a vlastně ani metodiku, jak taková data získat."
To nemáme, ale vidíme vyjádření firem, že bez maturity již dnes neberou. Vidíme, jak vypadají absolventi VŠ - tedy já to vidím u pohovorů. Čteme vyjádření VŠ učitelů, jak si musejí zvykat na studenty extrémně slabé. Ostatně zde je diskuse o výzvě, kterou svého času podepsal třeba profesor Možný, profesor Halík, profesor Bečvář a mnozí další:
http://iforum.cuni.cz/IFORUM-4432-version1.pdf
Není to tedy něco, co bych si vymyslel já, byť ten trend také pozoruji.
"Divím se Vám pánové poste.restante a Doležele, že se Vám chce tolik rozepisovat kvůli takovému expertovi."
Kolego, já to nedělám kvůli němu, ani kvůli OB. Dělám to kvůli případným čtenářům, kteří by jim mohli skočit na špek. Ať vidí tu argumentaci proti jejich světonázoru. A podle mě ta naše argumentace je velmi silná a ukazuje minimálně na to, že ty přístupy EDUinu, OŠ a OB jsou postavené pouze na osobní víře, nikoliv na nějakých doložitelných faktech či skutečnostech.
Myslím, že by bylo docela dobré, kdybychom se ve svých diskusních příspěvcích více drželi tématu.
A my stálí i náhodní čtenáři děkujeme, protože si tříbíme názory a trénujeme malé šedé buňky.
Nevadí nám ani odklony od tématu, protože život už je takový - vše souvisí se vším. Stejná by měla být i ta naše malá středoevropská česká škola.
Příkladně pro pana Štěcha a jiné ministerské úřednictvo musí pan poste.restante volit polopatické vývody, jinak může docházet k nedorozumění.
Borůvkové prdy fungují? :)))
poste.restante, dobrá smz přitvrdíme třeba o matiku a centrální hodnocení písemek, školní část třeba vynecháme aby měla maturita jako tu hodnotu. Zavedeme povinné plošné přijímačky na sš s maturitou třeba se skóre a čárou. Žádné výjimky ředitele, nebo jiná kritéria. Absolutní objektivita. Každému jednou mírou a stejným metrem. Některé střední školy školy třeba zavřou pro nedostatek žáků, jiné budou sloučené, také pro nedostatek žáků. Na vš asi totéž, jednotné přijímací téměř IQ testy. Hodnota vzdělání bude zachráněna. Každému, co mu gaussova křivka dala do vínku.
Ále kdež.
Druhý stupeň základek a v mnoha případech už první stupeň (protože 8 leté gymply budou asi mít také přijímačky) bude drilovat učivo A testy. Takže, čas, beztak vzácný, na probrání požadovaného objemu učiva se zkrátí o čas potřebný na nácvik testů. Na sš a vš se vycepovaní, chytří, motivovaní, movití žáci dostanou, rodiče zaplatí přípravy, extra doučko apod.
Středních škol možná ubude, vycepovaných uchazečů nebude dost a příprava na testy, tentokrát maturitní, může vesele pokračovat. Žáci, kteří měli to neštěstí na učitelé matlaly, nebo se narodili do nemovitých rodin, potažmo rodin bez studijních ambic, propadnou sítem a půjdou někam jinam, kde nebudou plošné přijímačky a maturita.
Společnost přijde o možnost všeobecně maturitně a terciálně vzdělávat děti z rodin s nemotivujícím, nemajetným zázemím a/nebo děti ze škol s byť jen jedním nekvalitním pedagogem v oborech čj nebo ma a /nebo děti s talentem na jiné předměty než ma nebo čj, jiným typem inteligence a/nebo děti trpící testovou úzkostí/děti s PUP.
Hlubší pochopení učiva bude opomíjeno na úkor objemu a přípravy na zkoušky.
Zvládnutí minimálního objemu učiva, specifikovaného v katalozích a kánonech, bude sloužit jako utilitární prostředek na získání přístupu k vyšší úrovni vzdělávání.
Důsledkem bude mnoho vycepovaných chytrých hráčů systému s povrchními vědomostmi (jak to můžeme už dnes vidět na příkladě testy posedlého školství v UK), mnoho promrhaného lidského potenciálu a rozšiřující se sociální propast.
Ale hodnota vzdělání/maturity/diplomů/titulů bude lidu navrácena. Ta slast.
Odhalil jsem myslím rodové a druhové jméno TU: Blábolil Podsuvný :)))
https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Taxonomická_kategorie
poste.restante, dobrá smz přitvrdíme třeba o matiku a centrální hodnocení písemek,
Co to zase blábolíte, Tajný učiteli?
Matematika, pokud bude povinná, bude muset být opět na úrovni učiva oboru na SOU s maturitou. Jaképak přitvrzování?
BTW, já jsem pro dvě úrovně SMZ.
Centrální hodnocení písemek?
Asi myslíte písemných prací z ČJ? Přiznám se, že nevím. Podle mne to, co se dnes hodnotí, nejsou slohové písemné práce. Při jejich hodnocení je třeba zajistit jednotnost hodnocení a přezkoumatelnou objektivitu. To je možné centrálně i decentralizovaně.
školní část třeba vynecháme aby měla maturita jako tu hodnotu.
A to jako proč? Co je to za pitomost?
Copak v časech, kdy "jako maturita měla tu hodnotu" nebyly školní části maturit?
Copak se na strojních průmyslovkách maturovalo z biologie a na gymplech ze stavby a provozu strojů?
Vydýchejte se člověče a začněte přemýšlet, než napíšete první ptákovinu, která Vás napadne.
Zavedeme povinné plošné přijímačky na sš s maturitou třeba se skóre a čárou. Žádné výjimky ředitele, nebo jiná kritéria.
Každý ať vidí, jak na tom v dané oblasti v okamžiku přijímacích zkoušek je. A pak se i na základě tohoto výsledku rozhodne, zda chce jít do nejistého procesu přijetí na gymnázium, nebo zvýší pravděpodobnost svého přijetí třeba volbou učebního oboru s maturitou.
Anebo ať jde k přijímačkám znovu. Nevidím důvod, proč by nemělo jít přestoupit z prvního ročníku průmyslovky znovu do prvního ročníku gymplu. Nebo naopak.
A nevidím důvod, proč by jednotné přijímačky nemohly proběhnout ve více zkušebních termínech. Je to jen problém srovnatelnosti výsledků a logistiky.
Pokud nebude změněn zákon, je rozhodnutí o přijetí stále věcí ředitele.
Absolutní objektivita. Každému jednou mírou a stejným metrem.
Aha. Takže správně je to: "Každému jinou mírou a měřit jeho vlastním metrem." Teprve to je ta správná objektivita.
Některé střední školy školy třeba zavřou pro nedostatek žáků, jiné budou sloučené, také pro nedostatek žáků.
Jednotné přijímačky nemají smysl bez změny způsobu financování škol. Psal jsem to už mockrát. Závislost školy na počtu žáků nesmí být absolutní, jako je tomu dnes.
Na vš asi totéž, jednotné přijímací téměř IQ testy.
Jste paranoidní. Vysoké školy jsou samosprávné subjekty. O způsobu přijímání uchazečů rozhodují samy.
Nemyslím, že by měl ani tu nejmenší naději na přijetí návrh zákona, který by to chtěl změnit.
Hodnota vzdělání bude zachráněna.
To už asi těžko. Ale aspoň bude míň pokřivená.
Každému, co mu gaussova křivka dala do vínku.
Já bych chtěl na Olympiádě běžet s Boltem stovku. A můj syn by rád studoval na Harvardu. Nemohl byste to zařídit?
Počkat. Je ještě jedna možnost. Že ten, komu bylo dáno méně do vínku, bude muset o to více makat. Někteří budou muset dokonce i dřít. A někteří dokonce, navzdory obrovskému úsilí, stejně neuspějí. Ach ta nespravedlnost. Měli by u ombudsmanky přijmout na podatelnu další síly.
Další pseudospekulace a vize už nemá cenu komentovat.
Snad jen s jednou osobní poznámkou.
Narodil jsem se do hodně nemovité rodiny - bral jsem sociální stipendium i za socialismu a to už bylo tedy fakt něco. Z naší rodiny jsem první, kdo má vysokou školu. Rodiče mne původně nechtěli dát ani na gympl.
Líbí se mi, jak Tajný učitel na poměrně malé ploše nastínil takřka ideální stav.
Zdá se, že už začínáte chápat potřeby našeho civilizačního prostoru pro přežití společenství.
Plody borůvek právem zařazujeme mezi nejzdravější ovoce. Obsahují vitaminy, minerální látky a barviva (antokyany), které mají mimořádně příznivý vliv na lidský organismus. Zvyšují obranyschopnost, podporují růst u dětí, výborně působí proti průjmům, slouží jako podpůrný prostředek při léčbě cukrovky, dny a revmatismu. Odstraňují únavu očí a zlepšují ostrost zraku. Ulehčují průběh chorob způsobených stárnutím. Nejnovější výzkumy potvrdily významné protirakovinové účinky na lidský organismus a na kůži poškozenou při nadměrném opalování. Lidové léčitelství doporučuje každému zkonzumovat během léta alespoň 1,5 kg čerstvých plodů pro vyčištění organismu.
http://zdrava-vyziva.doktorka.cz/zdravotni-vyznam-boruvek-boruvka-lesni-a-kanadska/
Nabízím panu Tajnému dotaci na 3 kg, když se v ČŠ odtajní:))))))
J.Týř
"Hlubší pochopení učiva bude opomíjeno na úkor objemu a přípravy na zkoušky."
Ještě jsem nezažil jediného studenta, který by hlouběji chápal učivo, ale přitom hůře napsal test. Alespoň tedy v matematice, ekonomii a informatice. V humanitních předmětech věřím, že se to stát může, ale tak si udělejte jasno mezi sebou a nevylévejte nám s těmi vašimi špatně koncipovanými testy i kvalitní testy ověřující znalost základů matematiky.
"Zvládnutí minimálního objemu učiva, specifikovaného v katalozích a kánonech, bude sloužit jako utilitární prostředek na získání přístupu k vyšší úrovni vzdělávání."
Když někdo neumí reálnou analýzu, těžko se může naučit komplexní, nebo funkcionální. Stejně tak, když někdo neumí maticovou algebru, těžko může chápat vícerozměrnou statistiku. To není, že by někde seděl děda na obláčku a rozhodoval, že musí děťátko umět rozeznat zelenou barvu od modré, aby mohlo číst Čapka, a teprve když přečtě Čapka, tak se může začít učit vývojovou psychologii. Ano, v humanitních předmětech je takovéto omezování nejspíše nesmyslné, protože člověk do jisté míry může být odborníkem na dějiny druhé světové války, aniž by byl odborníkem na ranný středověk, nebo starověký egypt, ale člověk nemůže být odborníkem na kvantovou fyziku, když neumí procenta. To se prostě nedá nic dělat. Otázka je, jestli se toto dá vysvětlit někomu, kdo ta procenta neumí. Stále více mám dojem, že nikoliv.
"Společnost přijde o možnost všeobecně maturitně a terciálně vzdělávat děti z rodin s nemotivujícím, nemajetným zázemím a/nebo děti ze škol s byť jen jedním nekvalitním pedagogem v oborech čj nebo ma a /nebo děti s talentem na jiné předměty než ma nebo čj, jiným typem inteligence a/nebo děti trpící testovou úzkostí/děti s PUP."
Nepatlejte do toho nemajetné rodiny. Jediným kritériem přístupu ke vzdělání má být píle, ochota se učit, zájem, pracovitost a nadání. Naopak, ten váš systém rozplyzlého hodnocení, kde existují pouze subjektivní kritéria hodnocení, zohledňující vše možné dle vlastního uvážení je přesně to, co nahrává korupci, nadržování, negativním emocím a umožňuje zohledňovat míru naditosti peněženek pánů rodičů, drzost, ostré lokty, barvu pleti, pohlaví a navíc odráží omezenost každého jednotlivého hodnotitele.
Rozplizlého ......
Díky.
Okomentovat