Zdeněk Sotolář: Svět podle Feřteka

„Význam experta na vzdělání nespočívá ani tak v kvalitě jeho expertízy jako v mediální pozornosti, jíž požívá,“ píše Konrad P. Liessmann v knize Hodina duchů. To je výstižný obraz i našich expertů. Například v EDUinu.


V článku (který přinášejí Novinky.cz) s názvem „Třetina učňů vzdělání nedokončí. Nudí je to“ Feřtek tvrdí, že kořeny ztráty motivace máme hledat na druhém stupni ZŠ. „Myslím si, že to jsou lidi,  kteří jsou vzdělavatelní, ale ten systém je odsune stranou někdy v 6. a 7. třídě, kdy jsou v problémovém věku. Vědí, že na učňák se dostanou všichni, takže se nijak nesnaží, a školy se soustředí na ty děti, které aspirují na střední školy,“ domnívá se Feřtek. Ano, samozřejmě že tito žáci jsou vzdělavatelní. Ano, tito žáci moc dobře vědí, že se na učňák dostanou prakticky všichni, a proto se nemá smysl nijak moc snažit. Ano, díky financování „za kus“ se vesele plní takovými žáky nejen učňáky, ale dokonce i maturitní obory.

Není mi však jasné, co expert Feřtek vlastně myslí tím, že systém někoho v 6. nebo 7. třídě odsunuje stranou. Nijak to ani sám nevysvětluje a nedovtipný novinář se ani neptá: Jak škola žáky odsunuje? A kam je odsunuje? Kde je vlastně podle Feřteka nějaké stranou?  Všichni žáci na základních školách se učí společně, podle jednoho ŠVP dané školy, diferenciace na „studijní“ a „nestudijní“ třídy se už dávno neuplatňuje. Nabídka vzdělání platí spravedlivě pro všechny. Zda tuto nabídku však všichni využívají, to je otázka jiná. Daleko složitější. Ale tvrdit, že někoho systém odsunuje, je nesmysl. Stejně jako to velké soustředění na děti aspirující na střední školy. Ono tomu bývá ve všední praxi dokonce naopak.

Problémovým žákům na základních školách se často věnuje daleko více pozornosti. Mnozí procházejí PPP a přinášející si mnohdy zbytečné „papíry na hlavu“, jejichž cílem je nejčastěji jen vymáhání všelijakých úlev. Takové papíry pak přinášejí školám další papírování. Každý učitel velice zvažuje, zda má dát nedostatečnou; obvykle právě tito žáci dostávají další a další šance, aby se pětce vyhnuli. Jak se školy soustředí na děti aspirující na střední školy? Možná jim nabídnou kroužek přípravy na přijímačky – stejně jako nabídnou kroužek doučování. Možná je vyšlou na nějakou olympiádu, zatímco ti „odsunutí“ jsou pěkně v klídku, nebo se občas ulijí na fotbale. Možná se u nich více soustředí na plnění školních povinností.

Ano, velkou roli samozřejmě hraje vliv rodinného prostředí, proti kterému je však dnešní škola bezbranná. Když škola někomu šlápne na kuří oko, obrátí se to proti škole. Třeba tím, že rodič žáka přehlásí jinam. Zdá se, že ve Feřtekově světě není vůbec místo pro učňáky. „Na učňáky jdou lidé s tím, že je to tak trochu prohra. Učení je nebaví, do školy se jim moc nechce, ale jiná možnost není, tak co jim zbývá,“ doplnil. Jsou snad všichni na učňácích ztroskotanci? Ne. Určitě ne. Řada jich tam směřuje cíleně a se zájmem o učební obor. A vědomí, že na studijní obor prostě „nemají“, svědčí jen o jejich střízlivé odpovědnosti, která mnohdy naopak bolestně chybí těm žákům aspirujícím na studijní obory s maturitou.