Otázky a odpovědi ke společnému vzdělávání: aktuální přehled 32 otázek a odpovědí

pátek 22. ledna 2016 ·

Přinášíme aktuální přehled otázek a odpovědí ke společnému vzdělávání, které zveřejnilo na webu MŠMT. Otázky byly opět nově přečíslovány, doufáme, že naposledy.


1. Budou se rušit praktické školy?
MŠMT v souvislosti se společným vzděláváním žádné školy neruší a ze své pozice ani rušit nemůže. V souladu s novelou školského zákona se pouze zrušuje příloha RVP ZV pro žáky lehce mentálně postižené a všichni žáci z těchto škol se budou vzdělávat podle upraveného RVP ZV. Neznamená to však, že se budou žáci násilně přemisťovat do škol běžných nebo že jejich učitelé budou náhle bez práce.

2. Jak to bude vypadat s RVP ZV?
Byly provedeny úpravy zejména textu kapitol 5,7 a 8. Cílem bylo „nepřeklopit“ mechanicky dosud existující RVP - LMP, který je místy pouhou redukcí RVP ZV pro hlavní proud vzdělávání. A současně neponechat učitele bez jakéhokoli vodítka, pokud jde o učivo a práci s ním. Současný stav revize ještě není uspokojivý, ale u každého vzdělávacího oboru a průřezové oblasti zahrnuje minimální doporučené výstupy ze vzdělávání žáků s potřebou 3st PO. Ty indikují doporučenou cílovou úroveň a současně naznačující, že v případě efektivní aplikace PO lze směřovat k učivu vyšší úrovně.
RVP ZV a metodický výklad postupu bude na webových stránkách, na metodickém portálu http://www.rvp.cz.
3. Co bude s pedagogy speciálních škol (bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce?)

Možnost vzdělávání ve školách zřízených pro žáky se středním a těžkým mentálním postižením novela školského zákona nijak neomezuje. Novela má naopak za cíl zlepšit podmínky pro vzdělávání všech dětí se speciálními vzdělávacími potřebami díky nárokovým podpůrným opatřením v běžných i speciálních školách. Potřeba kvalifikovaných speciálních pedagogů spíše vzroste.
4. Budou mít pedagogové z běžných škol dostatečnou kvalifikaci pro práci se žáky, kteří nastoupí ze speciálních škol?

Nástup žáků ze speciálních škol, které jsou určené pro děti a žáky se středním a těžkým mentálním postižením, do škol běžných, lze předpokládat pouze výjimečně. Systém speciálních škol jako součást vzdělávacího systému zůstává zachován. Pokud by ale rodiče žáka, který se vzdělává ve škole specializované pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, navrhli jeho přechod do běžné školy, musí být nejdříve posouzena situace žáka i školy ze strany odborného pracoviště – školského poradenského zařízení. Podstatou změn je zajištění užší průběžné součinnosti mezi školským poradenským zařízením, školou a rodiči. Už tím se dostává odborné podpory pedagogům. Dále je pedagogům novelou školského zákona garantována systémová podpora v rámci nově navržených podpůrných opatření (kromě jiného také podpora pedagogům ve škole ze strany odborníků - speciálních pedagogů a školních psychologů, případně personální podpora ze strany asistenta pedagoga). Bližší podrobnosti vyplynou z prováděcího předpisu k uvedené novele školského zákona, která je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení i u externí odborné veřejnosti. Návrh vyhlášky bude zaslán do meziresortního připomínkového řízení nejpozději na počátku listopadu. Současně MŠMT připravuje informační kampaň k vysvětlení nové právní úpravy i její budoucí aplikace. Již také probíhá vzdělávání učitelů a pracovníků školských poradenských zařízení. Hlavní vzdělávací kampaň proběhne v prvním pololeté příštího roku.
5. Bude MŠMT finančně přispívat běžným školám na asistenty (příp. další odborné pracovníky), kteří budou ve školách od 1. 9. 2016 zapotřebí?

Asistenti pedagoga jsou i v současnosti financováni jak normativně, tak mimonormativně. Otázka systémové podpory (nejen) formou asistenta pedagoga bude řešena jednak novelou školského zákona s účinností od 1. 9. 2016, tak připravovanou reformou financování regionálního školství.
Další finance na asistenty pedagoga můžou krajské úřady využít z novelizované směrnice, kterou se stanoví zásady pro rozpis financí ze státního rozpočtu školám a školským zařízením. Nově umožní krajským úřadům navýšit objem povinné rezervy až na 3,1 %. Tyto peníze tak můžou krajské úřady použít na případné dofinancování asistentů pedagoga.
6. Nestanou se některé školy příliš proinkluzivní a pro věřejnost se zařadí do kategorie dřívějších zvláštních škol a vedle toho vzniknou soukromé neinkluzivní základní školy a státní budou vyučovat děti, které "zbudou"?

Ano, vzhledem k segregačnímu charakteru celého našeho vzdělávacího systému, tj. existenci víceletých gymnázií a specializovaných škol pro nadané, a také vzhledem k právu rodiče na volbu školy pro své dítě toto nebezpečí hrozí. Bude třeba působit dobrými příklady, pracovat s rodiči i veřejností – především však zajistit učitelům takové podmínky, aby se celá věc podařila co nejlépe. To není možné hned, jde o běh na dlouhou trať. Začít se však někdy musí, protože společné vzdělávání přináší v dlouhodobé perspektivě pro společnost pozitivní efekty.
7. Co jsou to podpůrná opatření a jak bude probíhat posouzení vzdělávacích potřeb respektive podpůrných opatření ke vzdělávání žáka?
Podpůrná opatření představují podporu pro práci pedagoga se žákem, kdy jeho vzdělávání v různé míře vyžaduje upravit průběh jeho vzdělávání. Cílem úprav je především vyrovnávat podmínky ke vzdělávání žáka, které mohou být ovlivněny mírnými problémy nebo závažnými obtížemi, které jsou způsobeny nepřipraveností žáka na školu, odlišnými životními podmínkami a odlišným kulturním prostředím ze kterého žák vstupuje do vzdělávání. Současně početnou skupinu budou představovat žáci s nepříznivým aktuálním zdravotním stavem, který může ovlivňovat vzdělávání žáků nebo zdravotní postižení žáka.
Podpůrná opatření jsou definována školským zákonem, podle rozsahu a obsahu se člení do I. – V. stupně. Podpůrná opatření různých stupňů lze kombinovat.
Vedle organizace vzdělávání obsahují také speciální učebnice a pomůcky a kompenzační pomůcky.
  • I. stupeň podpůrných opatření vždy navrhuje a poskytuje škola.
  • II. -V. stupeň navrhuje a metodicky provází v jeho naplňování školské poradenské zařízení.
Pro pedagoga je přirozené, že vzdělává heterogenní třídu, kde se žáci liší mírou nadání i případné potřeby úprav průběhu výuky.
Podpůrná opatření specifikují vybrané druhy podpůrných opatření, které mohou uplatnit ve výuce pedagogové s cílem podpořit vzdělávání žáka zejména změnou pedagogických postupů -jedná se především o úpravy metod výuky, didaktické postupy a úpravy v kritériích hodnocení žáka, případně o změny ve strategiích učení žáka.  Pokud je charakter obtíží žáka takový, že postačují pedagogické postupy, pak škola volí 1. stupeň podpůrného opatření. Může postačovat zvýšená individualizace v postupech se žákem,  a nebo je třeba, aby se na úpravách v postupech vzdělávání žáka domluvilo více pedagogů, pak je vhodné vytvářet Plán pedagogické podpory. Plán stručně popisuje, kde má žák problémy, co se v postupech práce změní a jak se to promítne do metod práce, organizace vzdělávání žáka i jeho hodnocení. Popis má být stručný, je záznamem pro pedagoga/y jak s žákem pracuje/jí, s jakým úspěchem. Pokud zvolené úpravy v práci s žákem nepovedou ani po 3 měsících k očekávané změně, obtíže žáka budou pokračovat nebo se budou ještě zhoršovat, pak vysílá škola zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka do školského poradenského zařízení (PPP nebo SPC).
Školské poradenské zařízení žáka objedná k posouzení jeho vzdělávacích potřeb, objednací lhůta by měla respektovat i důvody pro které žák do školského poradenského zařízení přichází.
Na základě vyhodnocení všech podkladů se kterými žák do PPP nebo SPC přichází (Plán pedagogické podpory, vyšetření lékařů a klinických odborníků, vyšetření z jiných školských poradenských zařízení atd.), dojde k vyšetření žáka za účelem posouzení jeho speciálních vzdělávacích potřeb.
Po vyšetření a vyhodnocení všech souvislostí školské poradenské zařízení vydává škole Doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, které obsahuje závěry z vyšetření žáka a doporučovaná podpůrná opatření.
K těm patří podpůrná opatření, která se vztahují k:
  • úpravě metod a forem vzdělávání žáka
  • k podpoře školním poradenským pracovištěm
  • úpravě obsahu vzdělávání a případně k úpravě výstupů ze vzdělávání u žáků, kde je tato úprava možná a nezbytná
  • organizaci vzdělávání (organizace výuky, volnočasových aktivit, prostorového uspořádání, práce s délkou vyučovací hodiny, délka přestávky, počet žáků ve třídě nebo skupině…..)
  • IVP
  • Personální podpora pro práci pedagoga- asistent pedagoga, další pedagogický pracovník, školní psycholog/školní speciální pedagog,
  • Podpora pro žáka - tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, průvodce pro orientaci v prostoru, osobní asistent nebo přítomnost další osoby
  • Metodická podpora v intenzivní podobě ze strany ŠPZ po dobu 6 měsíců v případech, kdy škola vzdělává žáka, jehož vzdělávání a nastavení podpůrných opatření vyžaduje těsnou spolupráci s odborníky ŠPZ
  • Hodnocení žáka- školské zařízení doporučuje přesně, jak je třeba zohlednit specifika žákových obtíží v jeho hodnocení a sebehodnocení, jak pracovat s kritérii, s motivací a s postoji žáků ke vzdělávání
Podpora pedagogické práce a současně posílení vzdělávání žáků zahrnuje intervence, které směřují často k reedukaci prostřednictvím předmětu speciálně pedagogické péče nebo intervence pedagogické, které zahrnují posílení výuky v předmětech, kde je třeba podpořit výuku žáka nebo přípravu na ní, včetně domácí přípravy.
Pokud to vzdělávání žáka vyžaduje, je možné jeho vzdělávání prodloužit až o 1, respektive 2 roky. Dále je možné jeden ročník rozložit na 2 roky.
Pokud žák měl v průběhu vzdělávání podpůrná opatření, která jsou takového druhu, že se bez nich neobejde žáka ani při přijímacím řízení, pak mu bude upraven průběh této zkoušky.
Obdobně i u ukončování vzdělávání na střední škole zakončené závěrečnou zkouškou, výučním listem a praktickou zkouškou nebo maturitní zkouškou, podobně jako absolutoriem v konzervatoři nebo na vyšší odborné škole. 
Podpůrná opatření zahrnují také požadavek na stavební úpravy prostoru, kde se žák vzdělává.
Podpůrná opatření mají tzv. normovanou finanční náročnost, je tedy zřejmé kolik finančních prostředků za opatřením půjde. Stejně tak je zřejmé, že podpůrné opatření je tzv. nárokové.
8. Je nutné, abych jako rodič musel na podpůrná opatření přispět?
Podpůrná opatření jsou poskytována jako nároková, z čehož plyne, že rodiče se na jejich financování nemusejí podílet. Nicméně, je zřejmé, že v řadě případů může jedno podpůrné opatření využívat více žáků současně. Například úpravu metod, organizaci vzdělávání, předmět speciálně pedagogické péče atd., stejně jako asistenta pedagoga může sdílet i více žáků.
Pomůcky lze zakoupit, ale možná je i výpůjčka, pokud škola pomůcky již vlastní.
ŠPZ musí postupovat v navrhování vždy velmi hospodárně, s respektem k nejlepšímu zájmu žáka a jeho vzdělávání.
9. Co bude s pedagogy speciálních škol? Bude pro ně v důsledku zavádění společného vzdělávání práce?
Naopak, společné vzdělávání představuje pro speciální pedagogy významné uplatnění, protože se zvýší poptávka po této profesi a využití jejich odbornosti při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami ve školách hlavního vzdělávacího proudu je nasnadě.
10. Musí se škola řídit doporučením ŠPZ?  Kdo ji bude kontrolovat?
Podpůrná opatření škola poskytuje bezodkladně po obdržení doporučení školského poradenského zařízení a udělení písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka s jejich poskytováním.
Není-li ze závažných důvodů možné zabezpečit bezodkladné poskytování doporučeného PO, poskytuje škola po projednání se školským poradenským zařízením po dobu nezbytně nutnou k zajištění doporučeného podpůrného opatření jiné podpůrné opatření stejného stupně, které v nejvyšší možné míře zajistí naplnění vzdělávacích možností žáka vzhledem k jeho speciálním vzdělávacím potřebám.
Kontrolou dodržování povinností školou je pověřena Česká školní inspekce.
11. Musím jako rodič souhlasit s podpůrnými opatřeními navrhovanými školským poradenským zařízením? Mám možnost jiné volby?
Pokud se Váš nesouhlas nedá další komunikací se školským poradenským zařízením vysvětlit, můžete požádat revizní orgán o přešetření postupu školského poradenského zařízení.
Zpráva i doporučení obsahující navrhovaná podpůrná opatření tedy podléhají možnosti revize. Oba tyto dokumenty budou obsahovat i poučení o možnosti revize závěrů v nich obsažených. Žadatelem o revizi může být nejen žák či zákonný zástupce, ale také škola, případně o revizi doporučení ke vzdělávání žáka se speciálními vzdělávacími potřebami může požádat i orgán veřejné moci. Revizní instancí bude právnická osoba zřízená a pověřená ministerstvem. Součástí revizního postupu bude prověření postupu školského poradenského zařízení.

12.
 Jak dlouho bude trvat revizní přešetření doporučení nebo zprávy z vyšetření?
Revizní vyšetření bude realizováno do 60 dnů od podání žádosti. Do doby vydání závěrů revize bude platit původní doporučení vydané příslušným školským poradenským zařízením.

13.
 Co když škola doporučenou kompenzační pomůcku mít nebude?
Při poskytování podpůrných opatření by škola, školské poradenské zařízení i zákonný zástupce měli spolupracovat, a to ještě ve fázi před vydáním samotného doporučení. Školské poradenské zařízení by mělo mít dostatek informací o kompenzačních pomůckách, které má škola aktuálně k dispozici a které by bylo možné využít. Vždy ale bude nezbytné, aby případná jiná kompenzační pomůcka sloužila k naplnění vzdělávacích potřeb žáka. Kompenzační pomůcky žáci mohou získat i od jiných resortů (MPSV, MZ). Pokud bude žák potřebovat kompenzační pomůcku, kterou bude potřebovat například ve školském zařízení, které nebude součástí školy a pomůcka bude nepřenosná, obdrží ji duplicitně.
Obdobně se bude postupovat i v případech speciálních učebnic a pomůcek- možná je tedy výpůjčka školou nebo školským poradenským zařízením, případně nákup.

14.
 Co když rodič nebude chtít jít s dítětem do školského poradenského zařízení či nebude souhlasit s poskytováním jakýchkoli podpůrných opatření?
Pokud rodič nebude spolupracovat se školským poradenským zařízení nebo se školou, a to i přesto, že u žáka (dítěte) je k naplnění jeho vzdělávacích potřeb nezbytné využití podpůrných opatření, bude postupováno shodným způsobem, jako v současné době. Prvním opatřením by vždy měla být snaha o vysvětlení a dohodu mezi rodiči, školou a poradenským zařízením.  Pokud by snahy o dohodu nebyly reflektovány a jelikož se jedná o situaci, kdy rodič brání naplňování práv dítěte, lze využít také standardních mechanismů ochrany dítěte, tedy je možné se obrátit na orgán sociálně – právní ochrany dětí.

15.
 Pokud mám platné doporučení ze školského poradenského zařízení a na jeho základě je již nyní poskytována mému dítěti podpora ve vzdělání (asistent pedagoga), musím si zařídit nové doporučení ještě před 1. září 2016?
Máte-li doporučení vydané před 1. září 2016, je možné na jeho základě poskytovat podporu i po 1. září 2016. Lhůta platnosti původního doporučení je až 3 roky, s výjimkou doporučení ke vzdělávání žáka ve škole dnes často označované jako speciální. Zde je platnost doporučení 1 rok. Přesto však můžete po 1. září 2016 požádat školské poradenské zařízení o novou diagnostiku, která již bude odpovídat možnostem podpůrných opatření dle školského zákona účinného po 1. září 2016.

16. Jak se bude postupovat se žáky, kteří jsou dnes vzděláváni ve „speciálních školách?“
Nejpozději v květnu by měl ředitel školy oznámit žákům a jejich rodičům (zákonným zástupcům), že od 1. 9. 2016 mohou navštěvovat „běžné“ základní školy, jejich vzdělávání pak bude probíhat s využíváním podpůrných opatření II. – V. stupně.
V těchto případech je třeba, aby žák, respektive jeho zákonný zástupce navštívil školské poradenské zařízení a nechal opětovně vyhodnotit svoji vzdělávací cestu. Pokud školské poradenské zařízení vyhodnotí pozitivně možnost využívání podpůrných opatření, je žák zařazen jako inkludovaný (integrovaný) do počtu 4 žáků max. na třídu v běžné ZŠ. Pokud se ukáže, že by podpůrná opatření nepostačovala a zákonný zástupce žáka nebo zletilý žák požádá o zařazení do školy podle §16, odst. 9, pak žák zůstává ve „speciální“ škole.

17.
 Jak to bude s praktickými školami?
Zřizovateli praktických škol jsou typicky kraje. Tito zřizovatelé, se budou muset rozhodnout, pod jaký režim budou po účinnosti novely školského zákona od 1. září 2016 spadat. Zřizovatel by měl reflektovat, že škola bude při poskytování vzdělávání vycházet z doporučení školského poradenského zařízení a z rozhodnutí zákonného zástupce žáka, přičemž vše by mělo být činěno v nejlepším zájmu žáka.
Zřizovatel má tři varianty:
1)      rozhodne se, že bude tuto školu provozovat jako „běžnou“ základní školu, tedy v ní budou vzděláváni žáci, jako v ostatních školách, a dále žáci s potřebou podpůrných opatření. Činnost školy může být však rovněž převedena pod právnickou osobu zřizovanou obcí, předpokladem bude dobrovolnost na obou stranách;
2)       rozhodne se, že bude běžnou školou, ale bude mít třídy (ZŠ, MŠ), oddělení (konzervatoř) nebo skupiny (střední školy), které budou vzdělávat žáky vyjmenované v §16, odstavec 9.
3)       rozhodne se, že bude školou, která je zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, tj. škola určená pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem. Musí přitom brát v úvahu, že tyto školy jsou určeny pro žáky, u kterých nepostačovala podpůrná opatření k zajištění jejich kvalitního vzdělávání a k uplatnění jejich práva na vzdělání. Ředitel takové školy má ale povinnost vůči žákům, kteří nejsou žáky podle § 16 odst. 9 školského zákona, uvést jejich zařazení do školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, do souladu se zákonem nejpozději k 1. září 2016. Není-li možné takového žáka převést do jiné třídy v rámci téže školy, pak musí písemně uvědomit zákonné zástupce žáka a poskytnout jim součinnost, metodickou pomoc k zajištění nejvhodnějšího způsobu vzdělávání, a to nejpozději do 31. května 2016.

18.
 Jak budou vzděláváni žáci, kteří byli dříve vzděláváni podle přílohy RVP LMP?
MŠMT připravuje změnu, v rámci níž dojde ke zrušení přílohy rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků s LMP, která bude zahrnovat úpravu programu pro vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením.
Po zrušení přílohy nastane situace, kdy ale řada žáků byla podle této přílohy vzdělávána a tato změna musí reflektovat současně nejlepší zájem žáka, nesmí negativně ovlivnit kvalitu vzdělávání žáka. Přechod z různých systémů vzdělávání by totiž neměl být dramatický, neboť pro žáka by mohlo být problematické, přecházet v průběhu vzdělávání na upravený RVP ZV.  
Z toho důvodu navrhuje MŠMT řešit takovouto změnu následujícím způsobem:
-          na 1. stupni základní školy bude probíhat vzdělávání dle upraveného RVP od 1. 9. 2016 s individuálním vzdělávacím plánem. Je pravděpodobné, že na prvním stupni je méně žáků, pokud žáci byli vzděláváni podle přílohy déle než 1 rok, je možné jim usnadnit přechod do jiného vzdělávacího programu tak, že se umožní rozložení ročníku v době jejich přechodu na upravené RVP ZV  na 2 roky, aby byl přechod méně komplikovaný (možnost rozložit ročníky do dvou let bude podporována zejména pro 5. ročník).
-          2. stupeň – vzdělávání se dokončí podle přílohy RVP ZV - LMP s tím, že pokud zákonný zástupce nebude souhlasit, bude třeba zvolit pro vzdělávání takového žáka individuální vzdělávací plán, který bude vycházet z revidovaného RVP ZV. Zde se bude postupovat s informovaným souhlasem zákonného zástupce a s doporučením IVP žákovi školským poradenským zařízením.  Zde by pak platila varianta, že rozhodnutí je v souladu se stávajícím zákonem učiněno v kombinaci posouzení ŠPZ a souhlasné vyjádření, respektive žádost rodičů. Musíme zde předpokládat i krajní varianty - tedy možnost neadekvátní volby rodičů nebo pochybení ŠPZ, proto i zde musí dojít k souhlasu obou subjektů.

19.
 Pokud budou ve třídě základní školy žáci s podpůrnými opatřeními, bude jich tam i nadále moci být běžně 30?
Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami klade vždy vyšší nároky na práci pedagogického pracovníka, na organizaci výuky, na uplatňování spektra všech podpůrných opatření. Je proto navrhováno, aby byl u různých druhů škol, zejména pak v případě tzv. běžné školysnížen nejvyšší počet dětí, žáků nebo studentů ve třídě, oddělení nebo studijní skupině pro případy, že jsou zde vzděláváni rovněž žáci s přiznanými podpůrnými opatřeními. Tato problematika bude řešena v rámci doprovodné vyhlášky k vyhlášce, která provádí § 19 školského zákona, kde by nejvyšší počet žáků v příslušných ustanoveních mohl být modifikován. Například tak, že by za každého žáka/dítě/studenta s podpůrným opatřením ve stupni 3 a vyšším, byl snížen nejvyšší počet žáků ve třídě/oddělení/studijní skupině o dva žáky.  Při počtu pěti žáků s podpůrnými opatřeními (II.-V.st) by tak se celkový počet žáků ve třídě snížil ze 30 na 20.

20.
 Jak bude práce pedagoga podpořena, pokud ve třídě bude vyšší počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami než 4 nebo 5 a škola nemá možnost dalšího dělení tříd.
V těchto případech je možné posílit práci pedagoga asistentem pedagoga nebo dalším pedagogickým pracovníkem v rozsahu od 0,5 do 1,0. Podle charakteru vzdělávacích specifik žáků, kteří budou vzděláváni s využíváním podpůrných opatření.

21. Nyní bylo z vysvědčení zřejmé, že žák byl vzděláván podle přílohy LMP. Bude po jejím zrušení dosažené vzdělání podle revidovaného RVP Z nějak vyznačeno na vysvědčení?
Na vysvědčené se bude uvádět, že žák byl vzděláván s využitím individuálního vzdělávacího plánu (IVP). 

22.
 Kde lze získat více informací o podpůrných opatřeních.
Text návrhu vyhlášky i s podrobným odůvodněním je uveřejněn na adrese http://www.msmt.cz/o-webu-msmt/spolecne-vzdelavani

23.
 Budou moci být podpůrná opatření hrazena z OP VVV?
Podpůrná opatření nemohou být z OP VVV hrazena, neboť se jedná nárokovou položku ze státního rozpočtu. Z ESIF podpoříme opatření nenároková, doplňková.

24.
 Je možné z OP VVV podporovat speciální třídy zřízené na běžných školách?
Toto možné není, neboť OP VVV podporuje primárně individuální integraci dětí do hlavního vzdělávacího proudu.

25.
 Je možné čerpat šablony na podporu inkluzivního vzdělávání z OP VVV?  
Školy si budou moci vybírat řádově z desítek šablon, a to na základě výsledků sebehodnotícího dotazníkového šetření. Pokud se škola rozhodne vybrat si některou z připravených šablon, bude podmínkou výběr alespoň jedné ze šablon určených k podpoře inkluzivního vzdělávání. Více informací k šablonám bude k dispozici na webových stránkách MŠMT na počátku roku 2016.

26. Lze již nyní využívat různých seminářů na téma vyhláška k inkluzivnímu vzdělávání?
Vyhláška, která provádí zejména § 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb., (vyhláška upravující vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami) je v současnosti předmětem legislativního procesu, není tedy zatím její definitivní podoba. Z toho důvodu jsou informace k této právní úpravě ze zdrojů mimo MŠMT předčasné a nemusejí odpovídat konečnému znění vyhlášky. Ministerstvo proto upozorňuje na skutečnost, že informační semináře, vzdělávací aktivity a další metodická podpora bude poskytována zejména ze strany MŠMT, NÚV a dalších organizací řízených MŠMT v následujících měsících. Z časového hlediska bude těžiště těchto aktivit spadat do období po schválení vyhlášky v komisích Legislativní rady vlády.

27. Jaký je vztah Katalogu podpůrných opatření, který vznikl jako výstup projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ a vyhlášky k provedení § 19 školského zákona?
Dle samotných řešitelů projektu „Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR“ výstupy tohoto projektu směrovaly převážně do škol. Katalog podpůrných opatření a metodiky práce asistenta pedagoga při realizaci podpůrných opatření obsahují soubor praktických zkušeností učitelů a poradenských pracovníků, kteří s dětmi s daným znevýhodněním už pracovali. Jedná se tedy o nástroje určené školám a školským zařízením pro práci se žáky, kteří potřebují podpůrná opatření.
Naproti tomu, přehled podpůrných opatření bude představovat závaznou součást právního předpisu, vyhlášky, která provádí zejména § 19 školského zákona, ve znění zákona č. 82/2015 Sb. Spolu s vyhláškou obsahuje přehled systematicky uspořádaný souhrn jednotlivých podpůrných opatření a pravidla pro jejich doporučení školskými poradenskými zařízeními. Rovněž vyhláška obsahuje závazná pravidla pro následnou realizaci podpůrných opatření ve školách a školských zařízeních. Nepůjde tedy o metodický, ale o normativní text určující závazná pravidla, podle nichž je nutno v oblasti společného vzdělávání postupovat.

28. V příloze s přehledem podpůrných opatření je u II. stupně, položky 6, uvedeno několik možností: Pedagogická intervence A; Pedagogická intervence B; Předmět speciálně pedagogické péče A; Metodická podpora školského poradenského zařízení AB s počtem hodin za týden, či měsíc. Musí ŠPZ přiznat všechny možnosti naráz nebo může vybrat jen některé? A časovou dotaci může ponížit podle aktuální potřeby žáka a možnosti školy nebo jde o závazný údaj?
Údaje jsou členěny podle příjemce A=škola; B=školské zařízení (družina, školní klub, …), AB pak znamená možnost podpory pro tyto subjekty. ŠPZ bude vždy přiznávat takový rozsah podpory, který bude pro žáka nezbytný, tedy nemusí mít vše, co je ve stupni podpory umožněno, protože každý stupeň podpůrných opatření je pro široké spektrum žáků a ŠPZ bude podpory vybírat podle charakteru obtíží žáka.
Není tedy nezbytné, aby měl vše, co je ve stupni podpory možné. Počítá se i s možností podpory ve školském zařízení, kterou bude mít žák tehdy, pokud o to požádají rodiče a podpora bude pro žáka nezbytná.

29. Dnes jsem měl možnost si přečíst zpravodaj MŠMT ročník 1, číslo 2. Mimo jiné se v něm uvádí, cituji: „V případě začlenění dětí s vyšší potřebou podpory se úměrně sníží počet dětí ve třídě.“
 V jednom z ročníků školy bylo nutné otevřít místo dvou, tři třídy. Důvodem je přítomnost žáka s Aspergerovým syndromem a dalšího žáka se středně těžkou formou ADHD. Oba dva, podle dokumentů ze školského poradenského zařízení, mají být vzděláváni v málopočetných třídách. Oba dva mají asistenty hrazené z prostředků KU. S tím, podle pravidel kraje, je spojeno odebrání příspěvku na žáka s postižením. To ovšem vede k problémům s financováním mezd. Více tříd = více vyučujících = potřeba vyšších prostředků na mzdy. Tento nárůst ale pokryt není. Chápu to správně, že na základě jakýchsi pravidel, která zatím neznám, bude od 1. 9. 2016 tato situace naprosto jasně a transparentně řešena? Tedy, že nebude platit současné pravidlo – financování na žáka + příspěvek na žáka s postižením, který se v případě získání příspěvku na asistenta automaticky odebere a není v žádném případě kryt rozdíl vzniklý potřebou více tříd s méně žáky? Ale místo toho kdosi (školské poradenské zařízení, ředitel školy…) vystaví dokument, z něhož bude vidět potřeba méně početné třídy, a na základě toho škola automaticky získá dosud neposkytované a ve valné většině chybějící prostředky na mzdy?
Od 1. 9. 2016 bude platit upravený systém vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kdy žáci, kterým školské poradenské zařízení doporučí podpůrná opatření, obdrží tzv. Doporučení ke vzdělávání žáka se speciální vzdělávací potřebou, kde bude uvedeno, jaká podpůrná opatření žák získává a jaká je jejich normovaná finanční náročnost.
Podpůrná opatření mají normovanou finanční náročnost ze zákona, takže je získáte a nikdo Vám je nemůže krátit.
K podpůrným opatřením patří metody a formy práce, hodnocení žáka, IVP, pedagogické intervence, speciálně pedagogická péče, úvazek dalšího pedagogického pracovníka, asistent pedagoga, tlumočník do českého znakového jazyka, přepisovatel pro neslyšící, školní psycholog, školní speciální pedagog, pomůcky a speciální učebnice, kompenzační pomůcky, úprava přijímacího řízení nebo ukončování studia.
Doporučení získává škola, která se k návrhům vyjadřuje a podepisuje s rodiči žáka nebo se žákem která podpůrná opatření bude poskytovat, případně která postupně zajistí.
Finanční prostředky bude vykazovat několikrát v roce krajskému úřadu. Údaje povede ve školní matrice. Okolnosti snížení počtu žáků v případě integrovaných žáků budou uvedeny v prováděcích vyhláškách o předškolním, základním a středoškolském vzdělávání.

30. Bude nutné, aby žáci 2. stupně základní školy praktické (RVP – ZV – LMP) procházeli ještě do 31. 8. 2017 rediagnostikou ŠPZ, když mají dokončit dle původního programu? Nebylo by možné tuto skupinu ještě zahrnout do přechodných ustanovení vyhlášky?
Rozhodnutí o rediagnostice žáků se nevztahuje primárně k programu, ve kterém je žák vzděláván. Cílem rediagnostiky je jednak nové nastavení podpůrných opatření, které vychází z trochu jiných principů a umožňují nastavení podpůrných opatření, která do doby platnosti zákona měla jiný charakter, nebo nebyla možná. Dále opakovaná vyšetření vychází z potřeby vyhodnotit, zda podpůrná opatření, která žák čerpá, jsou dostačující nebo nikoliv. Vyšetření by tedy muselo proběhnout nejpozději do 2 let od posledního vyšetření žáka.
31. Ráda bych se zeptala, jaké změny se s chystaným společným vzděláváním připravují pro školní družiny. Dnes je situace taková, že integrovaní žáci běžně navštěvují školní družinu, a to bez nároku na asistenta a úlevy pro vychovatelky, například ve snížení počtu žáků. Práce je mnohdy velmi náročná a nedokážu si představit, jak to bude s přibývajícím počtem těchto žáků. Dočetla jsem se o asistentech na výuku ve školách, o chůvách v mateřských školách, ale o školních družinách zatím nic, pokud jsem tedy něco nepřehlédla. Faktem je, že družina není nároková, ale odmítnout těmto dětem docházku do ní, už příliš nekoresponduje s inkluzí.
Novela školského zákona upravuje průběh vzdělávání žáků ve školách a ve školských zařízeních, tedy i družinách. Pokud speciální vzdělávací potřeby žáka vyžadují podpůrná opatření také při jeho účasti v družině, může obdržet vybraná podpůrná opatření i za účelem pobytu v družině. Tedy i zmiňovaného asistenta pedagoga. Rozsah podpory bude závislý na zvoleném stupni podpůrných opatření, a tedy i na závažnosti obtíží žáka. Pokud je družina součástí jedné právnické osoby školy, pak doporučení ke vzdělávání žáka bude obsahovat i doporučení, které se bude vztahovat k družině. Pokud družina nebude součástí jedné právnické osoby, obdrží žák doporučení pro družinu ve specifickém dokumentu. Školské poradenské zařízení pak bude vystavovat doporučení družině a celý proces schválení podpory bude probíhat v družině. Podrobnější informace naleznete v přehledu podpůrných opatření, který je součástí nové vyhlášky.

32. Prosím o informaci, jak je řešena zákonem integrace - rozhodují rodiče nebo školská poradenská zařízení? V tisku lze stále najít oba názory.
Podle občanského zákona a ustanovení o rodině je zřejmé, že za nezletilého žáka jedná ve věci vzdělávání jeho rodič, a to vždy v zájmu žáka. Školské poradenské zařízení navrhuje nejvhodnější vzdělávací cestu pro žáka se speciální vzdělávací potřebou a jeho úkolem je vždy jednat v zájmu žáka, tedy aby zvolená cesta byla také zárukou kvalitního vzdělávání žáka. Pokud jsou obě strany ve shodě, pak je vše v pořádku. Pokud ale jedna ze stran (obvykle rodič) chce, aby dítě bylo vzděláváno například ve speciální škole (dnes podle odst. 9 §16 ŠZ), a není k tomu důvod, pak může do vzájemného jednání vstoupit OSPOD nebo může žadatel o vyšetření (rodič, zletilý žák) požádat o revizi doporučení ke vzdělávání žáka.

Zdroj: MŠMT.cz


6 komentářů:

Nico Pytlik řekl(a)...
23. ledna 2016 1:06  

Mám také otázku, která sice přímo se společným vzděláváním nesouvisí, ale zajímá mě neméně.
Jak se klasifikuje práce plánovná, zadaná, žáky běžně zpracovaná, když ji žák vůbec neodevzdá?
Například esej, prezentace, laboratorní práce a tak nějak podobně.

Vladimír Stanzel řekl(a)...
23. ledna 2016 7:38  

Slizkost ministerstva školství je obdivuhodná. Cituji: "Tato problematika bude řešena v rámci doprovodné vyhlášky k vyhlášce, která provádí § 19 školského zákona, kde by nejvyšší počet žáků v příslušných ustanoveních mohl být modifikován. Například tak, že by za každého žáka/dítě/studenta s podpůrným opatřením ve stupni 3 a vyšším, byl snížen nejvyšší počet žáků ve třídě/oddělení/studijní skupině o dva žáky. Při počtu pěti žáků s podpůrnými opatřeními (II.-V.st) by tak se celkový počet žáků ve třídě snížil ze 30 na 20."
Dlouho se tvrdilo, že maximální počet žáků ve třídě při tuším třech "inkludovaných" má být sedmnáct. Teď se objevuje formulace, že by počet mohl být modifikován - ne musí a při pěti žácích má být maximem dvacet. To opravdu myslí vážně???

Pavel Doležel řekl(a)...
23. ledna 2016 8:13  

Vždyť to se nedá číst. To by člověk blil.

Jana Karvaiová řekl(a)...
23. ledna 2016 9:14  

Mě zase zaujala myšlenka, že speciální pedagogové snad učí jen středně a těžce mentálně postižené.To je samozřejmě nesmysl. Speciální pedagogové učí na všech typech škol zřízených pro žáky s SVP, tedy i na školách pro sluchově postižené, řečově postižené,na praktických atd.A ti budou dělat co? Když se všechno chce řešit pouze asistentem pedagoga a o speciálním pedagogovi se uvažuje až v nouzi nejvyšší(bodejť by ne, museli by ho zaplatit).

CatCatherine25 řekl(a)...
23. ledna 2016 11:50  

Svědčí to o odbornosti a mentální úrovni lidí, kteří řídí naše školství.
Přitom školství je resort s největším podílem vyskoškolsky vzdělaných odborníků.
To jsou ty paradoxy.

Nico Pytlik řekl(a)...
25. ledna 2016 0:54  

A jak je to s tou klasifikací???



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.