ČOSIV: Co přinese novela školského zákona v praxi?

pátek 29. ledna 2016 ·

V poslední době se v médiích objevuje mnoho dezinterpretací novely školského zákona. Týká se to zejména nepravdivého informování o dopadech zrušení přílohy pro vzdělávání žáků s lehkým mentální postižením (LMP), která sice jako samostatný dokument bude zrušena (nikoliv však vyhláškou, jak je uvedeno), nicméně očekávané výstupy z jednotlivých předmětů pro žáky s LMP budou uvedeny přímo v rámcovém vzdělávacím programu. Rozhodně se tedy nestane, že žáci s LMP budou muset dosahovat stejných výsledků, jako žáci bez tohoto postižení.


Vyhlášku č. 27/2016 Sb. si můžete přečíst např. zde.

Nepravdivá je např. i informace o tom, že o zařazení žáka s lehkým mentálním postižením do základní školy praktické v současné době rozhoduje pouze rodič. Již od roku 2005 platí, že podmínkou přijetí do základní školy praktické je doporučení poradenského zařízení a rozhoduje o něm ředitel školy.

Velmi bychom ocenili diskuzi založenou na pravdivých informacích. Níže proto uvádíme skutečné dopady novely školského zákona a zrušení přílohy pro žáky s LMP na mateřské, základní a střední školy. Uvedené články vycházejí z analýzy novelizovaných legislativních a kurikulárních dokumentů. Aby byl text pro čtenáře přehledný, je rozdělen do částí dle typů škol, tak, aby si každý mohl přečíst třeba pouze ten typ školy, který ho zajímá. Některé informace se tedy u všech typů opakují, neboť se týkají všech úrovní škol.

Běžné mateřské školy

Mateřské školy, které vzdělávají děti se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tyto děti stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu. V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být dítěti poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná. I přesto bude mít ředitel, resp. ředitelka, školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám dítěte a jeho rodiče s tím budou souhlasit.

Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) dětí. Rodiče před udělením souhlasu bude třeba prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb dítěte učitelkami MŠ. Pokud učitelka dojde k přesvědčení, že dítě potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější dopomoci při nácviku sebeobsluhy či rozvoji grafomotoriky, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitelku školy, se kterou návrh projedná. Ředitelka školy pověří učitelku (může to však udělat i sama) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání dítěte podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitelka školy seznámí rodiče, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Mateřské školy zřízené pro děti se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat mateřské školy pro děti s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných školy samostatně zřízené pro děti se zdravotním postižením souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání dětí ke vzdělávání v těchto mateřských školách bude probíhat obdobně jako doposud. Dítě bude do vzdělávání v MŠ zařazeno na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení. ¨

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v MŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:
– organizaci vzdělávání,
– struktuře školního vzdělávacího programu (včetně předmětů speciálněpedagogické péče),
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření a dopadech vzdělávání v MŠ na pokračování ve vzdělávání.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

Nově bude upraven podíl dětí s jiným druhem zdravotního postižení, než pro který je MŠ zřízena. Již nebude existovat limit 25 % dětí s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. Bude však třeba vždy individuálně posoudit, zda je zařazení dítěte s konkrétním druhem zdravotního postižení skutečně vhodné a zda vzdělávání v dané škole pro něj může být přínosné. I nadále platí, že ve škole zřízené pro děti s mentálním postižením nesmí být vzděláváno dítě bez mentálního postižení. Děti s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v této MŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné mateřské školy, budou i mateřské školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona dětem poskytovat podpůrná opatření uvedená v doporučení školského poradenského zařízení. V případě těchto dětí se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné mateřské školy.

Počty dětí jsou stejné jako doposud:
Minimální počet žáků školy je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 dětí. V případě, že dítě bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláváno v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 dětí (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro děti s těžkým zdravotním postižením).

Běžné základní školy

Běžné základní školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tito žáci stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu. V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být žákovi poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná.

I přesto bude mít ředitel resp. ředitelka školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám žáka a jeho rodiče s tím budou souhlasit.

Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) žáků. Rodiče před udělením souhlasu bude třeba prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb žáka učiteli či pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog či školní psycholog). Pokud některý z pedagogických pracovníků školy dojde k přesvědčení, že žák potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější podpory žáka při samostatné činnosti, zařazování relaxačních aktivit do výuky, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitele školy, se kterým návrh projedná. Ředitel školy pověří pracovníka (může to však udělat i sám) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání žáka podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitel školy seznámí rodiče, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Jako metodickou podporu a zdroj inspirace pro aplikaci podpůrných opatření mohou pracovníci školy využít Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR. K určení míry závažnosti tzv. nezdravotních překážek v učení (jedná se např. o nedostatečnou znalost vyučovacího jazyka, nedostatečnou spolupráci rodiny žáka se školou apod.) lze využít Posuzovací schéma uvedené v Metodice ke Katalogu podpůrných opatření pro žáky s potřebou podpory z důvodu sociálního znevýhodnění.

Jak to bude se vzděláváním žáků se speciálními vzdělávacími potřebami?

Základní školy zřizované samosprávami mají, stejně jako doposud, povinnost přijmout k plnění povinné školní docházky všechny žáky ze své spádové oblasti, pokud nemají naplněnou kapacitu nebo pokud zákonný zástupce pro své dítě nevybere jinou školu. Tato povinnost platí od roku 2004 a vztahuje se na všechny žáky tedy i žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

V září 2016 nedojde k žádnému masivnímu přesunu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ze speciálních (včetně ZŠ praktických) do běžných škol. Stejně jako doposud bude záležet na volbě zákonného zástupce a vyjádření školského poradenského zařízení.

Změny pro běžné základní školy, které vzdělávají žáky s lehkým mentálním postižením

Nezávisle na novele školského zákona se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy CŘ rozhodlo zrušit přílohu k Rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. Zrušení této přílohy neznamená, že by tito žáci měli mít stejné očekávané výstupy ze vzdělávání jako žáci bez LMP. Očekávané výstupy odpovídající svou náročností výstupům přílohy se staly minimální úrovní očekávaných výstupů v RVP ZV – u každého předmětu (vzdělávací oblasti) jsou popsány standardní a minimální očekávané výstupy.

Národní ústav vzdělávání dopracovává metodické materiály včetně doporučených obsahů vzdělávání pro jednotlivé předměty zpracované na této minimální úrovni. Pracovní verzi upraveného RVP ZV zveřejněnou Národním ústavem pro vzdělávání naleznete zde.

Příklad očekávaných výstupů ve vzdělávací oblasti Český jazyk a literatura (Komunikační a slohová výchova, 1. stupeň) z pracovní verze upraveného RVP ZV:

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA

Očekávané výstupy – 1. období

žák
ČJL-3-1-01 plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti
ČJL-3-1-02 porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti
ČJL-3-1-03 respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru
ČJL-3-1-04 pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost
ČJL-3-1-05 v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči
ČJL-3-1-06 volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích
ČJL-3-1-07 na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev
ČJL-3-1-08 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
ČJL-3-1-09 píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky; kontroluje vlastní písemný projev
ČJL-3-1-10 píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení
ČJL-3-1-11 seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh

Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:

žák
ČJL-3-1-01p čte s porozuměním jednoduché texty
ČJL-3-1-02p rozumí pokynům přiměřené složitosti
ČJL-3-1-04p,ČJL-3-1-05p,ČJL-3-1-06p dbá na správnou výslovnost, tempo řeči a pravidelné dýchání
ČJL-3-1-08 zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním
ČJL-3-1-09p píše písmena a číslice – dodržuje správný poměr výšky písmen ve slově, velikost, sklon a správné tvary písmen
ČJL-3-1-09p spojuje písmena a slabiky
ČJL-3-1-09p převádí slova z mluvené do psané podoby
ČJL-3-1-09p dodržuje správné pořadí písmen ve slově a jejich úplnost
ČJL-3-1-10p opisuje a přepisuje krátké věty

Zdroj: Národní ústav pro vzdělávání, 2016

Zrušením samostatné přílohy pro vzdělávání žáků s LMP došlo ke sjednocení učebních plánů a minimálních hodinových dotací pro jednotlivé předměty (vzdělávací obory) mezi RVP ZV a jeho přílohou pro žáky s LMP. Pro běžnou základní školu bylo v minulosti mnohdy obtížné sestavit rozvrh pro žáka s LMP, který se vzdělával podle přílohy. Často se stávalo, že tzv. výchovy musel navštěvovat s žáky jiných ročníků, a tak putoval z kolektivu do kolektivu.

Nová úprava přináší větší jednotnost časové dotace předmětů, zároveň však pro žáky s LMP přináší vyšší počet hodin disponibilní časové dotace, tak aby škola mohla zařadit či posílit předměty, které jsou pro daného žáka nejvíce přínosné. Konkrétně bude možné nahradit obsah určitého předmětu (např. dalšího cizího jazyka) obsahem jiného předmětu. Běžné školy, které vzdělávají žáky s LMP (v uplynulém školním roce jich bylo téměř 900) získají tak lepší podmínky pro vzdělávání svých žáků s touto diagnózou. Zároveň bude možné uzpůsobovat skladbu předmětů potřebám žáků s LMP (např. zvýšením časové dotace určitého předmětu, zařazením předmětu speciálně pedagogické péče či jiné formy pedagogické intervence).

Základní školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat základní školy pro žáky s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání žáků ke vzdělávání v těchto ZŠ bude probíhat obdobně jako doposud. Žák bude do vzdělávání v základní škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona zařazen na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení.

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v ZŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:
– organizaci vzdělávání,
– struktuře školného vzdělávacího programu,
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření
– dopadech vzdělávání v tomto druhu školy na možnosti navazujícího vzdělávání.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

I nadále bude v případě základních škol či tříd zřízených podle § 16 odst. 9 zákona existovat limit 25 % dětí s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. I nadále také platí, že ve škole zřízené pro děti s mentálním postižením nesmí být vzděláváno dítě bez mentálního postižení. Děti s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v této ZŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné základní školy, budou i základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona svým žákům poskytovat podpůrná opatření. V případě žáků těchto škol se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné základní školy.

Počty žáků jsou stejné jako doposud:

Minimální počet žáků školy zřízení podle § 16 odst. 9 je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 žáků. V případě, že žák bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláván v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 žáků (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením).

Běžné střední školy

Běžné střední školy, které vzdělávají žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, budou zajišťovat podpůrná opatření, která budou mít tito žáci stanovena v doporučení z poradenského zařízení (PPP nebo SPC). Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci. Výčet podpůrných opatření stanovených školským zákonem je uveden na konci textu

V doporučení z poradenského zařízení bude uvedeno, jaká podpůrná opatření mají být žákovi poskytnuta a také v jakém stupni. Bude existovat pět stupňů podpůrných opatření, ne všechna podpůrná opatření však budou poskytována ve všech stupních. Například podpůrné opatření asistenta pedagoga bude poskytováno ve 3. až 5. stupni.

Před doporučením konkrétních podpůrných opatření budou mít pracovníci poradenského zařízení povinnost kontaktovat školu, aby s jejími zástupci projednali možnosti realizace navrhovaných opatření. Nemělo by tak docházet k situacím, že poradenské zařízení doporučí opatření, jehož realizace není v dané škole z objektivních důvodů možná.

I přesto bude mít ředitel resp. ředitelka školy možnost namísto opatření uvedeného v doporučení navrhnout jiné opatření stejného stupně, pokud to bude odpovídat potřebám žáka a jeho rodiče s tím budou souhlasit.

Případnou změnu podpůrného opatření bude také třeba projednat s poradenským pracovníkem, který doporučení vydal. To se bude týkat zejména situací, kdy nebude z objektivních důvodů možné zahájit poskytování podpůrného opatření bezprostředně po doručení doporučení z poradenského zařízení. Může se jednat např. o situace, kdy bude nutné vypsat výběrové řízení na asistenta pedagoga nebo bude třeba odložit potřebné technické úpravy budovy školy na vhodné období.

Před zahájením poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně bude třeba zajistit písemný informovaný souhlas rodičů (zákonných zástupců) nezletilých žáků, zletilí žáci budou udělovat souhlas sami. Rodiče (zletilé žáky) bude třeba před udělením souhlasu prokazatelně informovat o změnách ve vzdělávání, které realizace podpůrného opatření přinese.

Poskytování podpůrných opatření budou školy i poradenská zařízení průběžně vyhodnocovat.

Jak již bylo zmíněno, podpůrná opatření se dělí do pěti stupňů. Podpůrná opatření 1. stupně bude škola moci poskytovat na základě posouzení potřeb žáka učiteli či pracovníky školního poradenského pracoviště (výchovný poradce, metodik prevence, školní speciální pedagog či školní psycholog). Pokud některý z pedagogických pracovníků školy dojde k přesvědčení, že žák potřebuje mírné úpravy ve vzdělávání (mohou se týkat např. intenzivnější podpory žáka při samostatné činnosti, více času na vypracování úloh, ale i úprav v organizaci vzdělávání a dalších oblastech), obrátí se na ředitele školy, se kterým návrh projedná. Ředitel školy pověří pracovníka (může to však udělat i sám) k vypracování tzv. plánu pedagogické podpory.

Tvorby plánu by se měli účastnit všichni, kdo se ve škole na vzdělávání žáka podílejí. Tento plán bude obsahovat popis obtíží a speciálních vzdělávacích potřeb žáka a navrhovaná podpůrná opatření prvního stupně. Dále zde budou uvedeny cíle podpory (čeho by mělo být podporou dosaženo) a také popis způsobu vyhodnocování naplňování plánu. Vzorový formulář plánu je uveden ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. S plánem ředitel školy seznámí rodiče nezletilých žáků resp. zletilé žáky, kteří podepíší, že s ním byli seznámeni. V případě plánu pedagogické podpory rodiče (zletilí žáci) neudělují souhlas s jeho realizací. Seznámení s plánem podepíšou i ostatní pedagogičtí pracovníci školy, kteří jej budou realizovat.

Jako metodickou podporu a zdroj inspirace pro aplikaci podpůrných opatření mohou pracovníci školy využít Katalog podpůrných opatření, který vznikl v rámci projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR.

Střední školy zřízené pro žáky se zdravotním postižením

Stejně jako doposud bude možné zřizovat střední školy pro žáky s konkrétním druhem zdravotního postižení. Nově jsou ve vyhlášce o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných souhrnně označovány jako školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona. Přijímání žáků ke vzdělávání v těchto SŠ bude probíhat obdobně jako doposud. Žák bude do vzdělávání ve střední škole zřízené podle § 16 odst. 9 zákona zařazen na základě žádosti zákonného zástupce a kladného doporučení školského poradenského zařízení.

Škola bude mít povinnost nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy zákonný zástupce projeví zájem o vzdělávání svého dítěte v ZŠ zřízené podle § 16 odst. 9, povinnost jej informovat o:

– organizaci vzdělávání,
– struktuře školného vzdělávacího programu,
– možnostech zabezpečení poskytování podpůrných opatření
– dopadech vzdělávání v tomto druhu školy na možnosti navazujícího vzdělávání a profesního uplatnění.

Tato informace musí být zákonnému zástupci poskytnuta písemně. Zákonný zástupce stvrdí svým podpisem, že informacím rozuměl.

Nově bude upraven podíl žáků s jiným druhem zdravotního postižení, než pro který je SŠ zřízena. Již nebude existovat limit 25 % žáků s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat. Bude však třeba vždy individuálně posoudit, zda je zařazení žáka s konkrétním druhem zdravotního postižení skutečně vhodné a zda vzdělávání v dané škole pro něj může být přínosné. Zároveň je třeba zvažovat i potřeby ostatních žáků ve třídě a případné negativní dopady skladby žákovského kolektivu.

I nadále platí, že ve škole zřízené pro žáky s mentálním postižením (praktická škola jednoletá a praktická škola dvouletá) nesmí být vzděláván žák bez mentálního postižení. Žáci s autismem, u nichž je přítomna mentální retardace, se zde vzdělávat mohou.

Vhodnost vzdělávání v těchto SŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let.

Stejně jako běžné střední školy, budou i střední školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona svým žákům poskytovat podpůrná opatření. V případě žáků těchto škol se budou většinou uplatňovat podpůrná opatření, která stanoví poradenské zařízení (opatření 2. až 5 stupně) a nikoliv podpůrná opatření, která doporučí samotní učitelé či poradenští pracovníci školy (podpůrná opatření 1. stupně).

Základní informace o aplikaci podpůrných opatření 2. až 5. stupně naleznete v části Běžné střední školy.

Počty žáků jsou stejné jako doposud:
Minimální počet žáků školy zřízené podle § 16 odst. 9 je 10. Třídu tvoří 6 a nejvíce 14 žáků. V případě, že žák bude mít uvedeno v doporučení poradenského zařízení, že má být vzděláván v menším kolektivu, tato třída bude mít nejméně 4 a nejvíce 6 žáků (tento počet odpovídá současné kapacitě tříd zřízených pro žáky s těžkým zdravotním postižením).

Podpůrná opatření spočívají v:

a) poradenské pomoci školy a školského poradenského zařízení,
b)úpravě organizace, obsahu, hodnocení, forem a metod vzdělávání a školských služeb, včetně zabezpečení výuky předmětů speciálně pedagogické péče a včetně prodloužení délky středního nebo vyššího odborného vzdělávání až o dva roky,
c)úpravě podmínek přijímání ke vzdělávání a ukončování vzdělávání,
d) použití kompenzačních pomůcek, speciálních učebnic a speciálních učebních pomůcek, využívání komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob11a), Braillova písma a podpůrných nebo náhradních komunikačních systémů,
e) úpravě očekávaných výstupů vzdělávání v mezích stanovených rámcovými vzdělávacími programy a akreditovanými vzdělávacími programy,
f) vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu,
g) využití asistenta pedagoga,
h) poskytování vzdělávání nebo školských služeb v prostorách stavebně nebo technicky upravených, nebo
i) využití dalšího pedagogického pracovníka, tlumočníka českého znakového jazyka, přepisovatele pro neslyšící nebo možnosti působení osob poskytujících dítěti, žákovi nebo studentovi po dobu jeho pobytu ve škole nebo školském zařízení podporu podle zvláštních právních předpisů.

9 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. ledna 2016 7:39  

Ano, i my bychom ocenili, kdyby aktivi
sté informovali přesně a pravdivě. Např.
....Nepravdivá je např. i informace o tom, že o zařazení žáka s lehkým mentálním postižením do základní školy praktické v současné době rozhoduje pouze rodič. Již od roku 2005 platí, že podmínkou přijetí do základní školy praktické je doporučení poradenského zařízení.....
Ale,ale ,ale .Tvrdilo se přeci, že Romové jsou zařazováni do praktických škol skoro automaticky, rodiče jsou přemlouváni k podpisu na základě etnicity.už si nepamatujete????

.........Nově bude upraven podíl dětí s jiným druhem zdravotního postižení, než pro který je MŠ zřízena. Již nebude existovat limit 25 % dětí s jiným druhem zdravotního postižení, které lze ve škole či třídě vzdělávat.........
A TO JE TEN PRŮŠVIH!!!!!

.......Na takto doporučená podpůrná opatření budou školy dostávat finanční prostředky ve výši, která umožní jejich realizaci..........
NO,jo.Tady někdo nečte .Protože schopnost pokrytí veškerých potřeb popírá i ministr financí, kraje a další subjekty, podílející se na financování školství. Nebo má tato neziskovka jiné informace, které zatajuje?

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. ledna 2016 7:52  

........Pro běžnou základní školu bylo v minulosti mnohdy obtížné sestavit rozvrh pro žáka s LMP, který se vzdělával podle přílohy. Často se stávalo, že tzv. výchovy musel navštěvovat s žáky jiných ročníků, a tak putoval z kolektivu do kolektivu.
.........
To je pravda a tento průšvih bude pokračovat i nadále. neboť žáci s LMP nemohou mít pouze snížené nároky (minimální výstupy), ale musí mít posílené hodinové dotace některých předmětů (např. českého jazyka či matematiky a určitě pracovních činností. je také zcela nesmyslné tyto žáky již na prvním stupni zatěžovat výukou cizího jazyka a na druhém stupni výukou druhého jazyka vůbec. O tom se nám soudruzi z neziskovky zapomněli zmínit. Oni totiž vědí o vzdělávání LMP naprosté houby.......
..........Zároveň bude možné uzpůsobovat skladbu předmětů potřebám žáků s LMP (např. zvýšením časové dotace určitého předmětu, zařazením předmětu speciálně pedagogické péče či jiné formy pedagogické intervence)..........
Tento odstavec je líbivý, protože říká co já,ale popírá odstavec citovaný před tím. nebude skoro možné skloubit rozvrhy s jiným počtem hodin a jinou skladbou předmětů. Znamenalo by to ,aby se nějak ,v rámci) prvního druhého) stupně spojovaly děti do jedné třídy, kde by je musel učit samostatný učitel,asistent nemá právo a kvalifikaci vyučovat.Takže tyto děti budou nuceny absolvovat stejnou výuku, jako ty zdravé.
...

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. ledna 2016 8:01  

...........Stejně jako běžné základní školy, budou i základní školy zřízené podle § 16 odst. 9 zákona svým žákům poskytovat podpůrná opatření. .......
Toto je fakt legrační.Protože tyto školy již desítky let nedělají nic jiného.Má nás někdo asi za pitomce.

...........Vhodnost vzdělávání v těchto SŠ bude pravidelně přezkoumávána poradenským zařízením. První přezkoumání bude provedeno do jednoho roku od zařazení, další pak v intervalech nejdéle dvou let..............
Což je samozřejmě pitomost nejvyššího kalibru.Dítě na dvouletém nebo jednoletém oboru (bývá to dítě s SMR nebo TMR) nemůže být jen tak přeřazeno na jiný obor jen proto, že by poradna nabyla dojmu, že už se nějak zlepšilo.Totéž se ovšem týká i tříletých oborů.Nehledě na nekompatibilitu tzv. Ečkových oborů s těmi ostatními. ledaže by se chystalo nějaké "vylepšení" podobné odstranění přílohy s LMP.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2016 10:38  

"Rozhodně se tedy nestane, že žáci s LMP budou muset dosahovat stejných výsledků, jako žáci bez tohoto postižení."

A dovede si vůbec někdo tam nahoře představit, jak to bude v praxi vypadat? Žáci s LMP od samého počátku školní docházky nestačí tempu normální třídy. Než se podaří vyřídit asistenta a získat na něho peníze trvá to minimálně jeden školní rok. Tak to bylo a zřejmě i dál bude. Celý tento jeden školní rok dítě trápíme nezvladatelnými nároky. Máme sice možnost tyto nároky snížit, ale jak to realizovat v praxi v první třídě se třiceti dětmi bez asistenta, to už vám nikdo neřekne. Ale budiž, podaří se nám získat asistenta, vypracujeme individuální plán, v něm omezujeme nároky, ale po určitém čase zjistíme, že už nejsme v nárocích na 50 %, ani ne na 25 %, ale na 0 % požadavků na běžného žáka v daném ročníku. U absolutní většiny dětí s LMP tato situace nastává nejpozději ve 4. ročníku (zdůrazňuji nejpozději) a u dětí hraničních nejpozději v 7. ročníku. A co dál? Dítě zřejmě nebudeme moci vzhledem ke sníženým požadavkům nechat propadnout a bude dále vyžadována jeho existence v ročníku, v němž se už probírá úplně něco jiného než on za pomoci asistenta bez bůhvíjakého vzdělání dělá? A i kdybychom ho propadnout nechali, tak podle současné legislativy to lze provést jen jednou na každém stupni, takže žáka, který je úrovní u učiva třetí třídy budeme mít v sedmém ročníku? Vznesla jsem dotaz ohledně této záležitosti na MŠMT. Dle odpovědi je jejich představa taková, že propadat se nebude a že dítě bude "základy" učiva za pomoci asistenta zvládat.

Josef Soukal řekl(a)...
29. ledna 2016 11:25  

On ty děti na ZŠ nikdo rozumný trápit nebude, prostě budou "nějak" přežívat. Bez výsledku.
Co se týče představ o úpravě rozvrhu, navštěvování některých hodin s jinými třídami - dovede si někdo představit, co s tím bude mít škola práce a jak to zatíží i samotné dítě? A co když to vůbec nepůjde zajistit? To jsou přesně představy lidí, kteří s o výuce v praxi lautr nic nevědí, ale o to víc radí a rádi peskují. Hlavně že melou o zkreslených či jakých informacích. A je to pořád dokola, a nejen co se týče inkluze.

Eva Adamová řekl(a)...
29. ledna 2016 11:42  

"On ty děti na ZŠ nikdo rozumný trápit nebude, prostě budou "nějak" přežívat. Bez výsledku."

Jasně, jenže tím se vrátíme do padesátých let minulého století a do doby "oslovských" lavic s tím rozdílem, že ten nulový výsledek bude krapínek prodražený díky hordě asistentů.

Pavel PEŠAT řekl(a)...
29. ledna 2016 12:41  

....Velmi bychom ocenili diskuzi založenou na pravdivých informacích. Níže proto uvádíme skutečné dopady novely školského zákona a zrušení přílohy pro žáky s LMP na mateřské, základní a střední školy... Přesně vzato, níže uvádějí SVÉ IDEÁLNÍ PŘEDSTAVY o dopadech novely školského zákona a zrušení přílohy pro žáky s LMP na mateřské, základní a střední školy...

Jana Karvaiová řekl(a)...
29. ledna 2016 14:50  

Vkládám vlastivědu:
Minimální doporučená úroveň pro úpravy očekávaných výstupů v rámci podpůrných opatření:
žák
ČJS-5-1-01p popíše polohu svého bydliště na mapě, začlení svou obec (město) do příslušného kraje
ČJS-5-1-01p, ČJS-5-1-02p orientuje se na mapě České republiky, určí světové strany
ČJS-5-1-02p řídí se zásadami bezpečného pohybu a pobytu v přírodě
ČJS-5-1-03p má základní znalosti o České republice a její zeměpisné poloze v Evropě
ČJS-5-1-04p zná region, ve kterém bydlí, jeho pamětihodnosti, zvláštnosti a zajímavosti
ČJS-5-1-05p sdělí poznatky a zážitky z vlastních cest
- tak to zvládne tak jeden z deseti a ještě jen něco. je myšleno do 5. ročníku.

Nebo toto:
-ČJS-3-3-01p pozná, kolik je hodin; orientuje se v čase

HA HA HAHA.Prý do 3. ročníku musí toto znát. JESTĚ V 6. ROČNÍKU UČÍM DĚTI HODINY, ZNÁT DATUM NAROZENÍ APOD. každoročně, bez výjimky.
kdybych vzala ten jejich upravený RVP celý, psala bych ještě zítra. Podle pravdy kterou každodenně zažívám.Ale proč věřit nějaké pitomé učitelce, která má ty děti denně na starosti, že? posílala jsem připomínky k RVP,sáhodlouhý elaborát. Myslím, dle pohledu do návrhu, že se nezměnil ani řádek.

turistao 982 řekl(a)...
29. ledna 2016 15:36  

Odpověď na otázku z nadpisu: Co přinese novela školského zákona v praxi? Papírování, papírování, papírování. Učitelé budou - ve svém volném čase a bez nároku na odměnu - psát desítky nejrůznějších papírů, ČŠI bude tyto papíry kontrolovat a vytýkat učitelům, že nejsou napsány v souladu s ... (doplňte sami). Výuka bude až na posledním místě a její výsledky nebudou (skoro) nikoho zajímat.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.