Alespoň podle slov Tomáše Feřteka: „…školy dnes vychovávají z dětí… roboty. Bytosti vykonávající sled příkazů, které se opakují tak často, že už ani nevnímají, co to vlastně dělají. Vstát, sednout, podat sešit, otevřít penál..."
Tudíž všichni absolventi našich škol jsou roboti? Opravdu? Máme věřit samozvanému expertovi? Proč? Teď využívá (nebo zneužívá?) dopisu jakéhosi Honzíka. A jako zručný demagog šikovně manipuluje čtenářem: „Znejistilo vás to? Je možné, že by se děti opravdu ve škole cítily takhle? Ta emoce, která ve vás teď hárá, asi docela přesně pojmenovává, co si o současné škole myslíte.“
Co kdybyste nechal na čtenáři, pane Feřteku, jaká emoce v nich hárá a co si myslí? Dokonce je mi ukradená i vaše povýšená blahosklonnost, když nám dáváte své falešné rozhřešení: „Nedávám to za vinu učitelům, oni taky moc prostoru pro svobodnou volbu nemají a dělají, co mohou. Ta vygumovanost spolužáků, robotizace žactva, výroba mankurtů, to není vlastnost lidí, ale systému.“
Tomáš Feřtek dobře ví, že najde své posluchače na míru. Jenomže svými výpady otravuje ovzduší všem. Především školám a učitelům, ale v důsledku i rodičům a žákům. Do jaké školy máme naše dítě dát? Docela dobrá přihrávka pro školní podnikání: navodit pocit nejistoty, strachu a ohrožení… A hle, soukromé školičky mají nového klienta. Že by to pomohlo „systému“? O to přece vůbec nejde.
Převzato z autorova blogu na iDNES.cz
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
40 komentářů:
"Expertům na vzdělávání je společná zásadní kritika recentních vzdělávacích zařízení.Jsou prý antikvární, lpí na duchu kasárenských škol 19.století,stále ještě tam dominuje frontální vyučování, jednotliví žáci se nevnímají ani nepodporují ve své zvláštnosti a individualitě, nový svět se svými báječnými technickými možnostmi míjí tato zařízení beze stopy a kreativita se plošně ničí.Není pochyb, kritika experta na vzdělání působí tak fundamentálně a revolučně proto, že vykresluje obraz nepřítele, který může být strašný, má však tu nevýhodu, že se v realitě už sotva vyskytuje."
(Liessmannn,K.P. Hodina duchů.Praxe nevzdělanosti.Academia,2015 str. 31.)
ROBOTI?
Feřtek nemá páru, jak to dnes ve škole vypadá. Kdyby měl, v životě by takovou ..... nemohl napsat.
Říkal tuhle jeden světa zanalý rodič, že informatika má být především zábavná.
No proč ne. Pořád se ještě najde pár lidí, které skutečná práce baví.
A tatík možná bude zírat, až vyjde najevo, co dcerku baví především.
V tom má Feřtek pravdu. Každý dospělý musí makat jako šroubek a přesně řízený stroj. Když ne? Pak zbývá jedině pracovní úřad nebo plácání o ničem v nějaké neziskovce. A ještě bezdomovectví tak trochu hrozí. To teda pan Tomáš myslí s našimi dětmi nějak nedobře.
lpí na duchu kasárenských škol 19.století
Představa kasáren mne vyloženě fascinuje. Roty žáků mašírující po školním dvoře.
Prý už zase budou lidi moci chodit k odvodu. Škoda, že jsem už přes čtyřicet let odveden. Hned bych tam běžel. Být odveden je lepší, než být podveden, rozveden a vyveden...
Pane Sotoláři, svou reakcí na ty bláboly TF mu jen pomáháte. Jeho "expertní" názory jsou jen hoaxem, který mu svými reakcemi všichni pomáháme šířit. Pokud sledujete jeho "vývoj", pak je zřejmé, že čím déle expertuje, tím více se odklání od reality. A dopis od Honzíka? Já pamatuju doby, kdy Kojzarovi psali kováci z ČKD a on pak po feřtekovsku pomáhal masám se orientovat. Já radím, izolovat TF nereakcí na jeho hoax-demagogii.
Já mám podezření, že on si třeba řekne "A dlouho jsem je nenasral" a sesmolí něco, čemu sám nevěří a naschvál ty jeho óbrmyšlenky přežene a zradikalizuje a pak se plácá s Kartouzem nebo Štefflem po zádech. Možná mezi sebou soutěží, kdo víc.
Je to nějaká úchylka.
bohužel o robotických školách můžeme jenom snít
https://www.youtube.com/watch?v=UNh4qgScjw8
no není to radost pohledět...
ale možná se dočkáme jednoho dne i my,již je to z japonska napůl cesty k nám
https://www.youtube.com/watch?v=E2r9-pl3Sbg
Paní Cat,
to riziko si uvědomuji, ale nechat blábol bez komentáře je také riziko. Které je větší? Žádný feřtekovský expert by neměl mít poslední slovo.
"Pane Sotoláři, svou reakcí na ty bláboly TF mu jen pomáháte. "
Já bych souhlasil, KDYBY to byl nějaký pisálek na blogu, kterého čte pár nadšenců/bláznů.
Pokud tento člověk publikuje v relativně významných tištěných peroidicích(ku), vyskytuje se v televizi jako host, který odborně podá vysvětlení "debilnímu národu a debilním učitelům" a je hlásnou troubou, není to neviditelný pisálek, kterého netřeba zviditelňovat.
Pane Sotoláři, to jsem já nepsala, já také často bojuji s bláboly, pindy naší Mindy a kecy v kleci.
Paní Cat, omlouvám se. To víte, než vyberu správné brýle...
Zvláště "výživný" byl Bobík Kartous dnes v deníku DNES. Tvrdil tam, že učitelům by v žádném případě nic nepřidával (ani kačku). Prý to nevede k lepším výsledkům, když se plošně přidá. Fakticky byl rozhořčen tím, že padl "karierní řád" a rozhorlil se, jak má potom škola vybrat nejkvalitnější učitele a je pořádně odměnit. Tento pán spadl z vesmíru. O školství ví kulovaté. To jsou ty hlasy našeptávající MŠMT? Zajímají mě personální vazby mezi funkcionáři MŠMT a EDUinem.
jak má potom škola vybrat nejkvalitnější učitele a je pořádně odměnit.
Otázka výběru a odměňování kvalitního učitele trpí zpravidla podstatným nedostatkem, to jest absencí kvalitního ředitele.
"Každý dospělý musí makat jako šroubek a přesně řízený stroj. Když ne? Pak zbývá jedině pracovní úřad nebo plácání o ničem v nějaké neziskovce."
Fando Moudrý, je mi vás líto a trochu se vám divím pokud musíte makat jako přesně řízený stroj. Tisícmiliónkrát raději budu "plácat o ničem v nějaké neziskovce", než roboticky poslouchat nějakého supervizora v montovně. Krom toho, neziskovky, na rozdíl od "skutečného" zaměstnání ve vašem pojetí, mnohdy mají mnohem, mnohem více smyslu, než jakékoliv zaměstnání ve výrobě, v bance, na úřadě, v marketingu, prodeji, ve službách apod...
Honzíkova výpověď je přesná a cenná, protože Honzík je jeden z mála dětí, které může srovnávat a dovede artikulovat své prožitky. Já učím a vím, že se také dopouštím toho, co Honzík popisuje. Zdaleka nejsem sám. Nemůžu o tom příliš často přemýšlet, jinak bych s tím musel praštit hned. Popírat skutečnosti popsané ve Feřtekově článku však znamená vědomě ignorovat realitu školy v zájmu zachování tváře. Přichází se na to, že král je nahý a králi se to nelíbí.
Honzíkova výpověď především naprosto neodpovídá myšlení dítěte jeho věku. Daleko více připomíná vyjádření dospělého, jenž se pokouší své představy dětsky stylizovat. Ostatně je si to toho vědom i sám T. Feřtek; tím víc uboze působí pokus údajné Honzíkovo vyjádření zneužít k dalšímu ataku na učitele.
"Bytosti vykonávající sled příkazů, které se opakují tak často, že už ani nevnímají, co to vlastně dělají. Vstát, sednout, podat sešit, otevřít penál, přihlásit se…"
Další z formulací, jimiž se autor dobrovolně vyřazuje z jakékoli seriozní diskuse o školství.
Pane Tajný Učiteli, velice obdivuji Vaši trpělivost, se kterou se tak erudovaně a poctivě pokoušíte poněkud slepým a hluchým kolegům tlumočit nezdravý systém škol hlavního vzdělávacího proudu (ani nevím, proč ministryně touží tam chudáky všechny děti nastrkat - asi za trest). Pan Feřtek přitom neviní je, poukazuje na nepořádek v systému, nekoncepčtnost rozhodování MŠMT,atd, jenže zde diskutující stále stejní kolegové a kolegyně trpí vztahovačností a kopou kolem sebe do těch nepravých.
Zdravím Vás a přeji pěkný večer.
Ach Bože, toto se mě teda dotklo. Slepý, hluchý, ještě, že jste nenapsala dementní, ale nakonec, proč ne, i dementní učitelé být musí. Inklůze je nutná na všech frontách.
Člověk nemusí být nijak zvlášť kovaný pedagog a psycholog, aby v té 'přesné a cenné' Honzíkově eseji rozpoznal čihařovu vějičku. Honzíkova cesta tak nějak po třiceti letech. Chtěl bych vidět jeho forku.
U paní Kalabisové jsem chvíli setrvával v naději, že to je ironie až v sarkasmus přecházející. Podle obsahu závorky je ale zřejmé, že to myslí vážně. Pravda pravďoucí!
'proč ministryně touží tam chudáky všechny děti nastrkat - asi za trest'
Bez ohledu na autenticitu Honzíkova sdělení je pozorování validní. V situaci kdy učitel "provádí výklad", některé děti sedí a poslouchají nebo pilně zapisují, jednotlivci ruší, jsou neposední, nepozorní, vedou vlastní konverzaci netýkající se výkladu či probírané látky, učitel, kdo ví proč, cítí nutkavou potřebu tyto záškodníky umlčet, srovnat do latě, přinutit k soustředění na občas nezáživný či abstraktní obsah za každou cenu. Možná je to podmíněné chování z dětství ve školních lavicích, nebo cosi okoukané z náslechů, možná je to ješitná touha po absolutní pozornosti nebo prehistorický, geneticky vkódovaný instinkt, bůh ví.
Přitom lze strukturovat časové členění, metodu a obsah výuky tak, aby děti byly vtaženy do procesu, aby chtěly přijít věci na kloub a mohly skutečně učivo pochopit z různých stran a úhlů pohledu. Procvičování a upevňování je většinou ze své podstaty nezáživná rutina, nicméně lze ji rovněž různými způsoby oživit. Je možné akceptovat, že "šum" ve třídě je dobrý, pokud se týká řešení problémů, diskuzi o učivu, vlastních zkušenostech týkajících se látky apod. Abych se přiznal, já to nedovedu, jen sporadicky se to podaří a to je pak svátek.
Je to náročné na čas a myšlení strávený přípravu; vše za stejný bakšiš. Jen idiot by to za ty prachy dělal.
Ano, výuka náročná na myšlení je náročná i na přípravu a není v silách každého z nás jednotlivě si vše připravovat. V osvícenějších systémech (Montessorri, Finsko, Belgie, VB a jiné) mají již učebnice a programy tomuto náročnějšímu způsobu přizpůsobené. Čeští čitelé by také měli požadovat změnu RVP, výstupů, učebnic, přijímacích zkoušek a dalších doprovodných programů tak, aby jim byla práce usnadněna (samozřejmě toto vyžaduje peněz ve školství mnohem efektivněji využít, například přestat odlévat prostředky na nějaké hloupé programy typu prevence a další). Někdy pak stačí jen mál - zamyslet se, zvolnit a podívat se na to podstatné. Není třeba procvičit, dohlédnout na všechno - z obavy, že mí žáci nebudou něco umět, neudělají přijímačky apod. Ani já to zatím neumím, ale doufám, že mi v průběhu práce na běžné ZŠ se jednou dokážu stát učitelem, ze kterého nebudu sama frutstrovaná. Poslouchám nyní záznam z diskuze středoškoláků - studentka rakouského gymnázia, Anahita Mesbahi, krásně vyjádřila příklad smysluplné výuky na příkladu hodin zeměpisu - studenti s učitelem diskutují o grafech, ilustracích, poté na základě diskuze vyvodí závěry z lekce, které si poté zapíší a zkonzultují s učitelem. Učitel jim nenadiktuje tolik informací, jako je běžné v jiných hodinách, ale studenti jsou schopni si více poznatků zjistit, zapamatovat, aplikovat. Jen je třeba si přestat říkat, že protože takto učím už 30 let, protože se takto učilo od nepaměti, je to ten jediný správný způsob. Žáci nezlobí jen proto, že někteří jsou z domova málo vychovaní.
Přeji všem pěkné odpoledne.
"jednotlivci ruší, jsou neposední, nepozorní"
To však neznamená, že to jsou žáci ublížení a že se nechají vtáhnotu do procesu a že chtějí přijít věci na kloub. Jsou tu prostě jednotlivci, kteří ruší vždy, jsou neposední, nepozorní, protože jsou třeba obětí nějaké "volné" výchovy. Jen naivové se domnívají, že takoví jednotlivci neexistují a že není potřeba je prostě srovnat. Ne kvůli udržení vlastní tváře, jak tu někdo "trpělivě" (nebo roboticky?) opakuje, ale kvůli nim samotným. Ne každý se může živit jako tlachal neziskovky.
Ano, jsem vztahovačný, když někdo opakovaně kope do škol hlavního proudu (podmíněné chování z dětství? ješitná touha po pozornosti?), protože tím opakovaně kope do nás, do učitelů. Je smutné, že si to někteří zde diskutující stále neuvědomují a ve své povýšenosti vidí ostatní ("oni") kolegy jako slepé a chluché. Tohle není kopání do těch nepravých? Pro pana Feřteka je to vše jen hra na expertství, snaha se v nepřehledném davu novinářů nějak profilovat. Ale mezi učiteli?
Já to tedy, pane Sotoláři, vidím jinak. Ráda si analyzuji proč, jak, kde je chyba (a to i ve mně, v systému) a tyto diskuze vidím jako otevírání dveří, možností, názorů. Proč všechno vidět pouze jednostranně? Nemůže být chyba jen na straně žáků, ne? My učitelé jsme neomylní? Pokud to vnímáte jako kopání do něčeho, pokuste se to vidět jako kopnutí s cílem ne uškodit, ale posunout dál, najít lepší cestu :)
Nikdo netvrdí, že úroveň výuky a přístup učitelů k dětem se nemohou diametrálně lišit. Ale jen člověk s dosti invalidním myšlením dokáže feřtekovský obraz dnešní školy maskovaný Honzíkem generalizovat nebo si představovat, že se nad atmosférou ve třídě a metodami práce většina učitelů nezamýšlí.
Jak už výše naznačuje kolega Sotolář, patří k profesionální výbavě učitele přijmout fakt, že někdy je podstata problému v dítěti, a podle toho volit vzdělávací a výchovné prostředky. Nebudeme-li vidět věci reálně, nikdy se nikam neposuneme. V opačném případě se můžeme snáze soustředit na stanovení cílů, kterých lze v konkrétním případě dosáhnout.
"V osvícenějších systémech (Montessorri, Finsko, Belgie, VB a jiné)"
Tak Finsko je systém nebo Montessori stát?
domnívám se, že žáci to takto generalizovaně vidí, takže bychom se minimálně měli zajímat proč, snažit se situaci vylepšit. Pokud se tedy většina učitelů nad situací již zamýšlí, ráda bych se k nim přidala - kde jsou? Co již vylepšili? Navrhli? Individuálně to nejde, ráda bych se od nich učila, ale ještě jsem nepotkala skupinu, která by něco takto sepisovala či navrhovala. Jezdím na letní školy kritického myšlení, tam se setkávám s učiteli, kteří chtějí svoji práci zlepšovat, ale většinou pouze v českém jazyce, dějepise či na I.stupni. Chybí mi nějaká širší platforma. A příspěvky zde na České škole vyznívají spíše v neprospěch diskuze, která by nás učitele někam dál posunula.
Žáci to vidí různě; řadě z nich na škole vadí především chování jejich spolužáků.
Co se týče řešení, týká se nejen metod přímé výuky. Stejně podstatné jsou vnější podmínky - počet dětí ve třídě, to je, jak zde často opakuji, základ všeho, dále nerovnoprávné postavení rodičů a školy a s tím související nesmyslné právní konsekvence, slabé postavení ředitele školy vůči "eráru" (ale také stav, kdy se na místo ředitele školy může poměrně snadno dostat člověk, který na ně nestačí odborně ani lidsky), nedostatek financí.
Sdílení zkušeností je určitě otevřena nejen Česká škola, ale i třeba Učitelské profesní sdružení (myslím, že jeho členové by se rádi zbavili zátěže boje s nesmyslnou inkluzí). Zkuste napsat něco konkrétního, věci, které se vám osvědčily - já osobně se do diskuse rád zapojím, byť na osmiletém gymnáziu mne řada kantorských problémů ze ZŠ míjí.
pokud si poslechnete SKAV (T.Feřtek) diskuzi studentů gymnázií, uslyšíte, že problémy, které mám já na ZŠ, vás ani na gymnáziu nemíjí.
Samozřejmě s těmi vnějšími podmínkami s vámi souhlasím - je to nehorázné, co u nás učitelé za malý peníz musí. Ani s inkluzí za těchto podmínek nesouhlasím.
Paní Kalabisová,
samozřejmě chyba není vždy jen v žákovi, vždy jen v učiteli, vždy jen v rodině... Pokaždé je to jiné. Ale na tapetě je pokaždé "klasická škola", "hlavní proud". Odtud pramení moje "vztahovačnost". Jakmile se řekne, že chyba může být jinde než v učiteli, je to špatně, hájíme svoji tvář, postavení, ego (viz glosy TajnéhoUčitele). Feřtek, Kartous, Nováčková nemluví "vyváženě", ale naopak zjevně tendenčně. Podle Nováčkové škola/učitelé vyrábí sběratele známek (viz TED), zásadní roli rodiny zcela pomíjí. Kartous opakovaně mele o 99,7 % společně vzdělávaných ve Finsku, ale nikdy nekritizuje VG a soukromé školy za to, že společné vzdělání zjevně narušují, stejně jako opakovaně Feřtekem obdivované "družstevní" školy. A jedním z důsledků této nevyváženosti je boom soukromých škol (a sem patří většinou také školy alternativní). Druhým důsledkem je pak image veřejných škol jako bašty zla. Mám pocit, že je nutné se nejdříve postavit těmto atakům.
Učím děti, které jsou většinou motivované ke vzdělávání, mají plnou podporu rodičů, inspirující rodinné zázemí, možnost cestovat, nešikanují se; to jsou odlišnosti, které jsem měl na mysli.
Jinak předpokládám, že diskuse SKAVu se zúčastnili žáci činorodí, obecně vymykající se průměru. Valná většina středoškoláků ani neví, že nějaká středoškolská unie existuje. Nechci názory diskutérů bagatelizovat, ale v diskusích, které vedu se svými žáky, narážíme i na takové problémy, jako je neschopnost žáků omezit své nepodstatné, ale vyčerpávající aktivity (FB apod.), popřípadě aktivity výdělečné. Těžko s vámi bude spolupracovat ten, kdo je unavený už při příchodu do školy, a to nikoli proto, že se předchozí den přespříliš věnoval vzdělávání a jiným bohulibým činnostem.
Chcete-li znát alespoň některé konkrétní prvky, které usnadňují interakci s dětmi ve škole, pak budu volně parafrázovat čerstvou slohovku z kvinty:
transparentnost ve všem, co se výuky týče - jednoduchý žákům přístupný plán příštích hodin s uvedením případných úkolů, avizováním písemných prací a jejich tematiky apod., spojený s přehledem již odučeného; transparentnost v klasifikaci, přičemž podstatná část klasifikace je motivační (vymysli, vytvoř, prezentuj podle návrhů učitele či zcela z vlastní iniciativy); vstřícnost, jež ovšem nevylučuje zásadovost, postihování podvodů a ulejváctví; modulace hodiny podle okamžitého stavu třídy (v rámci jistých mantinelů); střídání metod a postupů (frontální výuka, skupinová práce, individuální práce, uvolňovací pasáže hodin); nepovyšování se nad žáky; humor (i ironie - tam, kde je na místě); osobní příklad kantora (znalost učiva a zaujetí pro něj).
Plně se ztotožňuji s posledním příspěvkem Z. Sotoláře.
Paní Kalabisová,
pro zajímavost připojuji odkaz na úvahu věnovanou škole a vzdělání, autorka ji napsala jako žákyně kvarty: http://www.ascestinaru.cz/zdarile-zakovske-prace-uvaha/.
Se dvěma kolegy zvažujeme návštěvu výuky u pana Tajného učitele a paní Renaty Kalabisové u nich na školách. Jsme poměrně dost zvědaví, konzultujeme to. Doufám, že se jedná o školy základní a veřejné s nějakým tím procentem dětí, které se vyučovaly podle přílohy LMP. V rámci projektu Comenius jsme již tak nějak projeli celou Evropu. Od Británie, přes Francii, Španělsko,... Doufám, že nás Vaše hodiny obohatí.
Vezměte mě s sebou. Prosííím
Nico Pytlík
19. prosince 2015 22:12
Pan Tajný učitel je vskutku velmi tajným cestovatelem a paní Renata? Mám takový pocit, že není úča každým coulem.
Pro by stačil videozáznam...
Děkuji
Okomentovat