Přečtěte si: Využití technologií ve školách

pondělí 28. prosince 2015 ·

Profesor Steve Wheeler z Plymouth University přináší na svém blogu argumenty pro tvrzení, že nové technologie zlepšují proces učení. Vymezuje se tak proti bagatelizaci přínosu technologií na poli vzdělávání, které považuje za důsledek buď neznalosti dostupné odborné literatury, nebo za obecný strach, nedůvěru nebo nechuť ve vztahu k technologiím obecně.


Kromě poukázání na nezastupitelnou roli technologií ve vzdělávání hendikepovaných žáků, kde technologie vzdělávání nejen zlepšují, ale v podstatě ho umožňují, poukazuje na dva aktuální výzkumy týkající se technologií. Jako první zmiňuje studii Durhamovy University na severovýchodě Anglie zahrnující 400 dětí v hodinách matematiky s interaktivními stoly (smart tables).

Výsledky ukázaly, že dotykový povrch na interaktivních zařízeních umožňuje dětem najít více alternativních řešení matematických problémů, a to právě díky nový způsobům interakce s ostatními. Jako druhou připomíná analýzu předchozích studií týkajících se technologií ve vzdělávání provedenou americkou organizací Apalachia regional Comprehensive Center, která přišla se závěrem, že správně používané technologie zlepšují studijní výsledky a schopnosti dětí ve všech předmětech.

Zdroj: Learning with 'e's

Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.

11 komentářů:

tyrjir řekl(a)...
28. prosince 2015 15:32  

Jsem názoru, že využití technologií ve škole brání především komercionalizace. Mít ve škole rychle HW a SW zastarávající pseudo dokonalá zařízení je problém, když doma ho děti nemají. Řešení bych viděl ve funkčním, jednoduchém a snadno přenositelném open source provozovatelném z cloudového prostředí na androidích tabletech propojitelných s většími zobrazovacími (periferními) zařízeními. Co brání MŠMT a nevládním organizacím iniciovat takovýto systém propojený např. i se vzdělávacím TV kanálem? Námitka, že by se takovým systémem preferoval nějaký směr (že by chladla už nažhavená želízka:), myslím nemusí být závažnou překážkou jeho zavedení. Různé koncepce by totiž myslím mohly v jeho rámci koexistovat. Je to myslím další námět pro zefektivnění dotační vzdělávací politiky MŠMT.
J. Týř

Bořivoj Brdička řekl(a)...
28. prosince 2015 17:45  

Wheeler je i mým oblíbencem - viz http://spomocnik.rvp.cz/keyword/Steve%20Wheeler/

Simona CARCY řekl(a)...
28. prosince 2015 20:04  

Pane Tyri, sam vidite chybu v komercionalizaci (nespravne) a posmesne hovorite o vychladlych zelizkach a pritom sam zcela bezduvodne chcete diskriminovat nejvyspelesi tablety s iOS a nahradit je lacinymi nahrazkami. To jen k tomu, jak nechcete pustit tu komerci a jeste pred tim byste rad odfiltroval ty, co nejsou dosti androidi....

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2015 2:18  

Open Source versus Pohodlnost, Nehospodárnost a Klientelismus ve vzdělávání

Android je mobilní operační systém založený na jádře Linuxu, který je dostupný jako otevřený software (open source). Vyvíjí jej konsorcium Open Handset Alliance, jehož cílem je progresivní rozvoj mobilních technologií, které budou mít výrazně nižší náklady na vývoj a distribuci, a zároveň spotřebitelům přinese inovativní uživatelsky přívětivé prostředí... Zároveň bylo jádro Androidu navrženo pro běh na různém hardwaru. Systém tak může být použit bez ohledu na použitý chipset, velikost či rozlišení obrazovky.[1]
Samotná platforma Android dává k dispozici nejen operační systém s uživatelským prostředím pro koncové uživatele, ale i kompletní řešení nasazení operačního systému (specifikace ovladačů aj.) pro mobilní operátory a výrobce zařízení a v neposlední řadě pro vývojáře aplikací poskytuje efektivní nástroje pro jejich vývoj – Software Development Kit.
Android měl v srpnu 2013 bezmála 80% podíl na trhu s chytrými telefony...


https://cs.wikipedia.org/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m)
http://mobilenet.cz/clanky/android-spolu-s-ios-drzi-vice-nez-96-podil-mezi-operacnimi-systemy-18872

Současný podíl levnějších a z hlediska funkčnosti nečernoskříňkových androidích strojů je cca 81 %. Dražší iOS se potácí kolem 15 %. Android není lacinou náhražkou iOS, ale je jeho rozumnou a z mnoha důležitých hledisek i mnohem výhodnější alternativou. Upřednostnění open source před licencovaným SW je z mnoha zásadních hledisek věcí zdravého rozumu. Využití Androidu ve školách je myslím ekonomicky i didakticky výhodné a rozvoje vlastními silami schopné antiblbizační opatření.

Nerozumím asi zcela tomu, proč to paní Carcy nechápe nebo nechce chápat a proč mi přitom ironicky podsouvá jiné důvody než ty, které jsem uvedl. Pokud chce být paní Carcy obětí černých skříněk, nebráním jí v tom. Nechť si třeba ke svému drahému iOS stroji, do kterého pořádně nevidí a zřejmě ani nechce vidět, koupí třeba ještě Rols Royce a nechá si to zvenčí servisovat bez možnosti vlastního zásahu. Školy a děti ale myslím potřebují pro svůj rozvoj něco jiného (viz výše).

Komercionalizaci, skupinové a osobní zájmy včetně korupce typu klientelismu, si dovolím, na základě své cca 40 leté praxe i nadále považovat za hlavní překážku efektivního zavedení (nejen) technologického pokroku do škol. Zažil jsem např. po roce 1980 vášnivé diskuse pseudo odborníků, zda bude lépe používat IQčka nebo PMDčka. Zažil jsem odstavování skutečných odborníků (vč. např. i osvědčených autorů učebnic) různými pseudo odborníky, pseudo manažery a různými ideologicky zdatnými prospěcháři a nenažranci před 40, 30, 20, 10 léty i v nedávné a dnešní době. To, že se tomu učitelé a zřizovatelé škol neumějí nebo nechtějí ani dnes účinněji bránit, považuji za smutnou skutečnost poškozující vzdělanost lidí v Česku se všemi k tomu patřícími důsledky.

Různých průšvihů s digitální technikou a počítačovými programy už bylo myslím dost. Rozum do hrsti by myslím měli vzít všichni lidé ve veřejné sféře. Zodpovědné firmy, ministerstva i veřejné instituce (např. typu CERN) v celém světě už to dávno vědí a maximum programů dělají z praktických i ekonomických důvodů v Linuxu a v dalších open source programech. Jsem zvědav, jestli to MŠMT a jím řízené organizace a vysokoškolští odborníci např. z PedF UK vůbec budou chtít uznat a realizovat. Lobbystické penízky jim, zdá se, stále příliš voní.

J. Týř

Ondřej Neumajer řekl(a)...
29. prosince 2015 9:25  

Pane Týři, podpoře open-source tleskám, do škol určitě patří.

Ve svých výrocích jste ovšem vnitřně nekonzistentní. Téměř ve všech vašich komentářích na ČŠ (a že jich je) kritizujete "MŠMT a jím řízené organizace". A zde radíte, aby právě tyto organizace rozhodovaly, jaký software mají školy vyuužívat. To přeci nedává smysl. Všichni víme, že Vámi zmiňovaný CERN z MŠMT jen tak nebude...

Stát má pro tuto oblast vládou schválenou Strategii digitálího vzdělávání. Doporučuji Vaší pozornosti zejména bod. 2 týkající se základních předpokladů pro realizaci strategie:
"Při realizaci strategie jsou respektovány kompetence ředitelů škol a školských zařízení při řízení pedagogického procesu, centralizovaná řešení shora nejsou preferována."

Jinými slovy, stát má připravovat metodická doporučení, statistiky, podporovat výzkum atp., ale rozhodovat o konkrétní volbě didaktických prostředků mají učitelé. Indoš 2 asi nikdo ze čtenářů ČŠ nechce.

ON

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2015 12:42  

Je mi líto, že pan Neumajer zřejmě nepochopil nebo nechce pochopit obsah mého předchozího příspěvku, ve kterém poukazují na zásadní výhody používání open source SW (nelicencovaných otevřených programů).

Neradím, aby MŠMT a jím řízené organizace rozhodovaly, jaký konkrétní SW mají školy používat. Radím v tom, aby se licencované zašifrované programy nepoužívaly zbytečně tam, kde už nelicencované otevřené programy ukázaly svoji dobrou využitelnost a schopnost dalšího vývoje a rozšíření mezi uživateli. Radím také, aby se vývoji a většímu využívání open source věnovala větší pozornost, což by mělo pozitivní uživatelský, didaktický i ekonomický výsledek. V apelu na zdravý rozum nevidím ani nekonzistentnost ani požadavek na centralizaci rozhodování, jak mi pan Neumajer myslím dost demagogicky podsouvá. Poukázání pana Neumajera na to, že MŠMT není a nebude CERN, na množství mých příspěvků a na jakousi údajnou ekvivalenci návrhu na lepší využívání open source s Indošem považuji za dost trapnou argumentační nedostatečnost.

J. Týř

Ondřej Neumajer řekl(a)...
29. prosince 2015 13:42  

Moje dost trapná argumentační nedostatečnost a demagogické podsouvání pramenily patrně ze špatně pochopeného doporučení ve Vašem prvním komentáři. Doufejme, že ostatní čtenáři Vaše myšlenky pochopili na první pokus.

Obsahově jsme totiž v této otázce (pokud zase něco nechápu špatně) na stejné lodi. Otevřená řešení včetně open-source je vhodné podporovat. Jenom upozorňuji, že ačkoli je společností Google systém Android prezentován jako otevřený software (open-source), ve skutečnosti obsahuje několik patentovaných technologii, které musí výrobci zařízení licencovat, a otevřená je jen jeho část.

Píšete o "pohodlnosti, nehospodárnosti, klientelismus ve vzdělávání a o komercionalizaci. Za klíčového "nepřítele" změn bych asi označil pohodlné ulpívání na starých principech, které ale již nejsou v osuladu se světem, který se kolem nás (také díky technologiím) zásadněji změnil.

S tou komercionalizací to ale není tak jednoduché. O to více v oblasti digitálních technoplogií, kterou táhnou nadnárodní společnosti. Hledat a nacházet konsensuální řešení není snadné a přesto se o to musíme snažit.

ON

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2015 14:38  

Souhlasím, že ulpívání na starých principech (v tom je i ta pohodlnost atd.) brání lepšímu využívání výsledků technologického pokroku a že shoda na východiscích ke zlepšování je potřebná. Technologie mají lidem ve výsledku život usnadňovat a ne zbytečně průběžně komplikovat.

Nezpochybňuji, že vývoj technologií je náročná a potřebná věc a že firmy, které do něj investují, musejí svůj vklad dostat i s přiměřeným ziskem zpět. Toto uznání ale myslím významně neoslabuje váhu argumentů, které jsem výše směrem k vývoji a většímu používání open source programů ve vzdělávání uvedl.

J. Týř

PS:Technologický pokrok, to není jen digitalizace. Sousloví "digitální vzdělávání" považuji za dost matoucí označení pro informatické vzdělávání (vzdělávání v IKT, informatiku), když ve skutečnosti jde většinou o získávání uživatelských znalostí a dovedností, při nichž pojmy bit a byte nejsou většinou významně frekventovány.

Simona CARCY řekl(a)...
29. prosince 2015 19:05  

Souhlasim, ze open source netreba zatracovat, nicmene zduvodnovani jejich nasazeni usporou investic vede zaky k chybnemu vnimani licencnich prav a vytvareni klamnych pocitu, ze jakykoli software je zdarma, coz tak podporuje masivni nelegalni chovani mlade generace v teto oblasti. V tomto smeru dela open source sw medvedi sluzbu pravnimu povedomi mladych.

Janek Wagner řekl(a)...
29. prosince 2015 19:12  

Simono, to je opravdu myšlenkový veletoč, který by se měl tesat. A jinak, doma všichni zdrávi?

tyrjir řekl(a)...
29. prosince 2015 20:14  
Tento komentář byl odstraněn autorem.


Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.