Česká politická scéna vůbec nepochopila, že vzdělávání rozhodně není místem pro malicherné tahanice. Před sérií zásadních změn je to varovné.
Z komentáře Boba Kartouse v deníku Mladá fronta Dnes/EDUin.cz vybíráme:
O reálných dopadech těchto zásahů však nevíme zhola nic. Ředitel společnosti Scio Ondřej Šteffl správně a opakovaně upozorňuje na absenci jakýchkoliv analýz dopadů. Nikdo neví, co se vlastně v systému přihodí, když zavedeme povinné přijímací zkoušky, státní maturitu z matematiky nebo když od září 2016 spustíme inkluzi.
Scénářů je řada a všechny mají povahu nepotvrzených hypotéz, často zcela protichůdných. Tato bezmyšlenkovitost generuje i další zjevné poruchy. Nikdo se ani trochu nezamýšlí nad tím, že systémové změny tak podstatného charakteru nelze zavádět nárazově, ale kontinuálně a v předem pečlivě promyšlených krocích.
Best practice, tedy osvědčená praxe, pilotáž na vzorku, vyhodnocení funkčních prvků a chyb, redesign, pomalé zavádění s průběžnou kontrolou. Byznys zná nepřeberné množství nástrojů a případových studií pro zavádění a řízení systémových změn a efektivní veřejné správy je umějí využívat také. Proč to tedy český stát nezvládá?
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
22 komentářů:
Pokud Kartous rika o Stefflovi, ze ma pravdu, je to stejne, jako kdyz totez rika Sobotka o Babisovi. Vsichni vedi, co jsou zac a vahu takovemu pocinu neprikladaji. Dulezite snad pro nekoho je, co si o tom vsem mysli odbornik na vzdelavani Fertek. Jenze to neni dulezite pro mne.
V jednom ale opravdu panu Štefflovi za pravdu dát musíme. Naše školství se neřídí tvrdými daty, ale pouze "dojmologií". Přičemž rozhodující je vždy dojmologie aktuálně působícího ministra/yně.
V tomto smyslu je vlastně kontinuální jen ten EDUin. Sice často hlásají blbosti, ale hlásají je dlouhodobě a konzistentně.
Dohoda o vzdělávání v Česku je vyjádřena školským zákonem ČR a návaznými předpisy. S agresivními antipedagogickými demagogy, úkolujícími přes média urážlivě české školství od učitele až po ministryni školství, je myslím dohoda těžká. České školství je zákonem založeno na vědě Pedagogice. O čem to vlastně chtějí diskutovat, když se chovají, jak se chovají? Myslí si snad, že český tát přejde od Pedagogiky k anti autoritativně pojaté Antipedagogice na jejich povel "Nastal čas...?. Můj táta mi na podobné nesmysly říkal "... A pak ses probudil a měl jsi ruku v nočníku..." J. Týř
"Nikdo se ani trochu nezamýšlí nad tím, že systémové změny tak podstatného charakteru nelze zavádět nárazově, ale kontinuálně a v předem pečlivě promyšlených krocích."
Pokud mne paměť neklame, zamýšlejí se na tím nejen speciální pedagogové, ale i učitelé základních i středních škol i rodiče postižených dětí, a to dlouhodobě, intenzivně a s velkým obavami o budoucí vývoj celého našeho školství.
Svědčí o tom nejen téměř 70 000 podpisů na petici ASP, ale i další petice a otevřené dopisy, na které nikdo kompetentní adekvátně nereaguje.
A pana Kartouse snad někdy zajímaly dopady inkluze? Mluvil někdy o nějakém riziku inkluze? Volal někdy po potřebě analýz dopadů inkluze?
A myslíte, pane Týři, českou pedagogiku nebo světovou? Doporučuji k prostudování toto: http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2014/07/jak-jsme-na-tom-psychologie.html. A až to prostudujete, tak mi prosím napište, kdo že jsou ty vědecké kapacity v Pedagogice, na kterých je založeno České školství.
Dohoda o vzdělávání v Česku je vyjádřena školským zákonem ČR a návaznými předpisy. S agresivními antipedagogickými demagogy, nálepkujícími a úkolujícími přes média české školství od učitele až po ministryni školství, je myslím dohoda těžká. České školství je rozumem a zákonem založeno na vědě Pedagogice. O čem to vlastně chtějí diskutovat, když se chovají, jak se chovají, a říkají, co říkají? Myslí si snad, že český stát přejde od Pedagogiky k anti autoritativně pojaté Antipedagogice na jejich povel "Nastal čas...?". Můj táta mi na podobné nesmysly říkával "... A pak ses probudil a měl jsi ruku v nočníku." J. Týř
Snad by stálo za to, aby i odpůrci kolegy Kartouse trochu přemýšleli nad tím, co napsal, a přece jen trochu potlačili emoce, které v nich jeho či moje jméno vyvolává. Někdy chápu, proč s ním nebo se mnou nebo s kolegou Botlíkem nesouhlasíte. Tentokrát ale ne. Děkuji kolegovi Poste.restante, že si zachovává chladnou hlavu.
Věda je ucelený systém lidských poznatků v daném oboru. Není ohraničena hranicemi států a "vědecké kapacity" jsou myslím ve všech státech. Platí to i pro Pedagogiku. Téze typu "Naše školy jsou zabiják zvídavosti", "Ve školách je nutné opustit výchovu k poslušnosti (kázni)", "Školní třída je to nejhorší místo pro učení", "Česká společnost je ne-mocná" apod. vykazují, myslím, jasné znaky dost hrubého zpochybňování pedagogické vědy i zdravého rozumu lidí mimo vědu. Na takto hrubý pytel se, myslím, v takovýchto případech patří dát i poněkud hrubší záplatu. Současně mám i určitou pochybnost o morálním právu autorů takovýchto výroků vyzývat, bez jejich uvedení na pravou míru, k dohodě o vzdělávání. Uznávám, že pedagogická věda se vyvíjí a bude vyvíjet. Souhlasím, že širší dohoda o základních otázkách vzdělávání je potřebná a nutná pro další dobrý vývoj vzdělávání v Česku. Mělo by k tomu dojít na základě věcné a nikoli dogmatické argumentace všech aktérů. J. Týř
Dokud česká politická scéna nepochopí, že vzdělávání není místem pro malicherné politicko-ideologické tahanice, bude se vzdělávací systém nadále rozpadat pod náporem diletantismu a nedůvěry.
Školství je jako loď s velkou setrvačností. Trvá to dvanáct, ale i dvacet let, nežli je možné vidět "produkt" výuky.
Ale my jsme dnes bez mapy cesty a vlastně i bez sdíleného povědomí cíle. I proto se kormidlem otáčí každou chvíli jiným směrem. Navíc kapitáni se střídají příliš často, občas nejsou vůbec, anebo jsou to diletanti, bez znalosti navigace, bez znalosti lodi i posádky. A tak se soustředí spíš na to, jakou barvou natřít zábradlí, aniž by si všimli, že do lodi teče.
Jedním z důvodů, proč volám po vzniku Pedagogické komory je opakovaná zkušenost, že politická reprezentace není schopna skutečné dohody o směřování našeho vzdělávacího systému a nedokáže ani vlastní dříve schválené dokumenty cíleně realizovat.
Měla by to být právě profesionální komora, která by mohla zajistit kontinuitu.
Souhlasím s kolegou Týřem v jeho příspěvku z 23:48. Přesně to jsem měl na mysli, když jsem jinde napsal:
Mnohým lidem z EDUinu a spol. nedošlo, že nemohou mluvit o snaze zlepšit naše školství jako celek a současně neustále nasazovat na učitele.
Je to licoměrné, krátkozraké a vlastně hloupé.
Dost dobře nelze začít věcnou diskusi tím, že pourážím předem její účastníky. Především pak, když jsou to ti, kdož budou na svých ramenou nést tíhu všech změn.
P.S.:
Když jsme kdysi ve firmě zaváděli týmovou práci, trvala jen příprava na změny více než rok a v průběhu přípravné fáze se každý z 1200 zaměstnanců účastnil informační schůzky, kde mu byla vysvětlena podstata změn a byl dotazován na jeho názory, se kterými se dále skutečně pracovalo.
Proč tohle ve školství nejde?
O kus dál je výzva k připomínkování RVP ZV a Vyhlášky k inkluzi.
Je to ale, jak jsem pochopil, výzva redakce České školy a nikoliv MŠMT.
Proč?
Proč sem na web a do našich diskusí nepřispívají pracovníci CERMATu, ČŠI, MŠMT?
Kde jinde najdou komunitu lidí schopných a ochotných uvést své názory a věcné argumenty?
Je oprávněné se domnívat, že o oponentní názory a o názory učitelů vlastně vůbec nestojí?
Předně přeji hezkou neděli všem učitelům i neučitelům :-)
Navážu na poslední příspěvek pana poste.restante:
také jsem kdysi, před rokem 1989 pracoval v jednom státním podniku v malém moravském letovisku. Naši firmu měla metodicky řídit Praha, coby centrální podnik. Pracoval jsem ve vývoji na nových výrobcích. Co se bude vyvíjet , měli stanovit „pražáci“ do plánu vývoje. My jsme to měli následně vyvinout a zavést do výroby.
Na začátku roku k nám přijel hlavní šéf vývoje z Prahy a zeptal se mého šéfa: „Heleď se Láďo, co do toho plánu vývoje pro tento rok vlastně dáme?“ Sami v Praze věděli totiž houby s octem, jaký je trend, co jsme schopni a co ne vyvinout a následně vyrobit. Proto si prostě dali od nás poradit.
Vlastní vývoj se pak odehrával tím způsobem, že se zjišťovali informace o všech možných konkurenčních „západních“ úspěšných výrobcích, kde se následně vycházelo z toho, že když jsou žádané na západě a nám se povede „převzít“ jejich přednosti a třeba to někdy i vylepšit, budou úspěšné i u nás v ČSSR.
Většinou to fungovalo a tento vývoj byl takzvaně úspěšný. Někdy ale náš podnik dostal nějaký úkol rovnou z „ÚV“. Byla to kolikrát blbost na n-tou, o níž jsme dopředu věděli, že je to „ku ničemu“. I tehdy ale nebyl problém vyvíjet, vyvíjet a vyvíjet a nakonec napsat závěrečnou vývojovou zprávu, do které zdůvodnit, že se to prostě udělat nedá a vývoj je neúspěšný.
Analogii na naše školství, ať si každý domyslí sám.
Jo a nechci slyšet argument, že se školství nedá řídit jako firma :-)
PS.
Možná ti CERMATi, ČŠI a MŠMTi sem občas zajdou, jako anonymní, nebo pod pseudonymem, nebo i třeba jako Tajní učitelé :-)
Petr
Pne Šteffle, proč k posouzení stavu pedagogiky odkazujete na článek o psychologii? Článek jsem přelétl, ale nepochopil souvislost.
Antipedagogika není uznávaným ani efektivním a široce uplatňovaným západním trendem
Příměr pana Petra srovnává hloupé nekompetentní zásahy řídícího (nikoli metodického) orgánu českého výrobního podniku do technického vývoje svého provozu s podobně nekompetentními zásahy českých centrálních státních organizaci do vzdělávání ve školách, které podléhají jejich vůli (a také vůli zřizovatelů, to jest krajů a obcí). Tento příměr (analogie) je myslím v něčem výstižný a v něčem ne.
Příměr je myslím výstižný v poukazu na podobnost některých tupých centrálních direktiv nařízených pro vzdělávání bez konzultace s těmi, kteří vzdělávají. Tady, myslím, všichni víme, že se to ve vzdělávání jako celku i ve školství dělo a bohužel dosud děje.
Jsem názoru, že ve věci vhodnosti přistupování k přebírání a vylepšování tzv. žádaných "západních" vzorů ten příměr mezi technickou a pedagogickou inspirací západním vzorem nesedí z mnoha důvodů. Například:
- Antipedagogika, pokud vím, není na tzv. "západě" široce uznávaným efektivním vzdělávacím trendem. Důkazy o efektivnosti jejího plošného uplatnění v efektivním školním vzdělávání nejsou ani na "západě" k dispozici, Antipedagogika tam není v praxi široce aplikována a je i tam spíš jen jakýmsi pokusným polem.
-Metody Antipedagogiky jsou i v Česku pokusně ověřovány v několika školách a důkazy o jejich efektivnosti chybí.
- Antipedagogické propagandě věnují média víc pozornosti, než si svým skutečným významem pro vzdělávání zasluhuje.
Jiří Týř
PS: Pan Petr poukazuje na možnost, že některé anonymní diskusní příspěvky na České škole by mohly být dílem tzv. tajných agentů Cermatu, ČŠI a MŠMT. Dělá to sám anonymně. Vlastně, myslím, ani nevíme, zda on sám není jakýmsi tajným agentem Antipedagogů. Dost ale, prosím, té agentománie.
Vlastní vývoj se pak odehrával tím způsobem, že se zjišťovali informace o všech možných konkurenčních „západních“ úspěšných výrobcích, kde se následně vycházelo z toho, že když jsou žádané na západě a nám se povede „převzít“ jejich přednosti a třeba to někdy i vylepšit, budou úspěšné i u nás v ČSSR.
Nevím, jestli jste chtěl svou vzpomínkou naznačit, že bylo a je dobré přebírat "západní vzory". V dobách předlistopadových tak tomu bylo v mnohých oblastech, protože socialistická ekonomika většinou beznadějně zaostávala.
Jenže byly také oblasti, kde ČSSR představovala světovou špičku. Namátkou třeba analogové a hybridní počítače, elektronové mikroskopy, bezčlunkové tkací stroje,...
Jistě. Je možné se u úspěšných zahraničních vzorů inspirovat. Ale nikoliv je nekriticky přejímat. Mohli bychom pak dopadnout jako nejmenovaná asijská firma, která chtěla i u nás zavést praxi běžnou v mateřské firmě. - Na začátku směny si všichni zaměstnanci stoupnou na svá pracoviště a společně skandují firemní heslo. U nás to, kupodivu, nefungovalo. :-)
Pochybuji třeba, že byste i Vy sám chtěl převzít kupříkladu praxi v USA, kde školská rada, ve které mají rodiče a veřejnost rozhodující hlas, může zakázat výuku Darwinovy teorie, nebo vyřazovat "obscénní" literaturu z literárního kánonu. O podílu negramotných v USA nemluvě. Nebo zkopírovat japonský systém, kde bylo běžné chodit do školy i v sobotu a po neúspěšných zkouškách páchají děti sebevraždy.
Jo a nechci slyšet argument, že se školství nedá řídit jako firma :-)
Nechcete, ale uslyšíte. :-)
Jistěže i při řízení školy lze uplatňovat některé manažerské techniky, běžné v komerčním prostředí. (Namátkou: "Když se ti nelíbí, tak před branou čeká deset dalších.") :-)
Ale jinak většina srovnání kulhá na obě nohy.
Kterápak firma si nemůže vybrat "vstupní materiál" a jeho "dodavatele"?
Ve která firmě je očekávána "aktivní účast materiálu na svém zušlechtění"?
Ve které firmě není vůbec popsáno, podle jakých parametrů lze hodnotit materiál, polotovar, výrobek a dokonce ani dělníky?
Ve které firmě nesmíte "zmetek" vyřadit z dalšího procesu výroby, ale musíte jej postoupit k dalšímu stupni výroby, bez možnosti odstranit vady?
Která firma expeduje své výrobky zadarmo?
Která firma je placena paušálem, bez ohledu na to, jak dobře, či špatně se v ní pracuje?
Ve které firmě je jediným kritériem platového postupu délka praxe, přičemž ani ten nejšpičkovější pracovník nemá šanci dosáhnout nadprůměrného výdělku?
A nakonec, do řízení které firmy smí mluvit náhodný kolemjdoucí, kterého potká televizní redaktor na chodníku před vrátnicí a dá k jeho jménu cedulku "expert"?
Asi se Vám to nelíbí, pane Petře, ale školství prostě není "firma", jak tento pojem obvykle chápeme. :-)
Škoda, že pojem 'mluvčí, je takovým způsobem zaovčáčkován, že je už prakticky nepoužitelný. Leda do nějaké estrády. Totéž platí i o 'konzultantovi' a 'odborníkovi'. 'Zástupce' či 'představitel' také není úplně přesné. 'Pedagog, z jehož názory se ztotožňuji' je zase moc dlouhé. Naštěstí nám scio škola svým 'průvodcem' poněkud pročistila slovo 'učitel'.
Mohu tedy říci, že s učitelem poste.restantem souhlasím. Pokud lze plurál použít pro počet dva, pak je i zde na místě.
krtek řekl(a)... 8:13
Osmý graf - Educational ukazuje, jaká je publikační výkonnost české pedagogické vědy (samostatně se pedagogika nesleduje). Je nulová! I když publikační výkonnost není vše, je to jistě varovný signál např. pro všechny, kteří se pedagogice učili v ČR. Jste si jisti, že to, co vás na pedagogických školách učili, je v souladu s aktuální podobou vědy (ucelený systém lidských poznatků v daném oboru)? http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2014/07/jak-jsme-na-tom-psychologie.html
Já stále věřím, že je nás v českých školách mnohem víc, kteří souhlasí s učitelem poste.restantem. Tak zítra zase s úsměvem, nebo klidně zamračení, nejsme stroje.
Ono nejde ani tak o ty aktuální "poznatky", ale spíše o princip, o soustavnou a pokornou aplikaci vědeckého a kritického myšlení. Skutečnost, že si něco nebo někdo dá nálepku "post", "moderní" apod. zdaleka nezaručuje, že nejde o absurdity, protimluvy, fantasmagorie a ezoterické plky, viz např. věta nedávno trochu ventilovná na tomto fóru, která mě rozveselila, volně cituji: "Každá výchova je manipulace a je třeba ji nahradit autentickým vztahem". Jenže ono je to těžké, v humanistických oborech a zvláště ve školství asi není možné nebrat v úvahu nevědecké, mimovědecké a antivědecké přístupy...Podle toho to taky vypadá :) Jen je blbé, a to zřejmě některým lidem vadí, když někdo vydává vlastní "názorovou filozofii" za pedagogickou vědu.
P.S. Nic osobního, mířím neurčitě spíše do prostředí různých domněle obecně prospěšných společností a svobodně akademických žvástalů generujícího autory podobných větiček a pseudopedagogických konstruktů, zhusta se dovolávajících reformně pedagogických autorit, které se pravděpodobně obracejí tak rychle, že by v CERNu zírali.
Základem výchovy je vlídnost, podnětnost a důslednost
Bludný Balvan nepochopí,
že nehne světem skutečně.
Pravdu o tom, že se mýlí,
říkáš mu vždy zbytečně.
Jiří Týř
Hrádek nad Nisou 1.11.2015
Věnováno Antipedagogům
Okomentovat