Několik poznámek ke speciální pedagogice – učitelství

pondělí 26. října 2015 ·

Paní Kišová argumentuje v Otevřeném dopise ministryni školství Kateřině Valachové ve věci studia na Univerzitě Jana Amose Komenského relativně zjednodušeně. Odpověď je třeba hledat v zákoně č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.


Paní Kišová se ptá, cituji: „Prosím, naše paní ministryně, kde tedy mám POKRAČOVAT ve studiu, abych zde získala vzdělání, díky kterému bych byla kvalifikovaná jako učitelka na 1. stupni ZŠ?“

Z ustanovení § 7 Učitel prvního stupně základní školy uvedeného zákona č. 563/2004 Sb. vyplývá několik způsobů, jak dosáhnout potřebné kvalifikace.

§ 7
Učitel prvního stupně základní školy

(1) Učitel prvního stupně základní školy získává odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním získaným studiem

a) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
b) v akreditovaném magisterském studijním programu studijního oboru pedagogika, případně v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy, vychovatelství nebo pedagogiku volného času, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
c) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy nebo na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů druhého stupně základní školy a všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a
1. vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
2. doplňujícím studiem k rozšíření odborné kvalifikace podle § 22 odst. 2 (dále jen „doplňující studium k rozšíření odborné kvalifikace“),
d) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů všeobecně-vzdělávacích předmětů střední školy a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy,
e) v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů základní umělecké školy studijního oboru, který odpovídá charakteru vyučovaného předmětu,
f) podle § 12 jen pro výuku cizího jazyka, nebo
g) podle odstavce 2 písm. a) nebo b).

(2) Učitel prvního stupně základní školy, který vykonává přímou pedagogickou činnost ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, získává odbornou kvalifikaci

a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku pro učitele,
b) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném magisterském studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, studijního oboru speciální pedagogika, a vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy, nebo
c) vzděláním stanoveným pro učitele prvního stupně základní školy podle odstavce 1 a vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu v oblasti pedagogických věd zaměřené na speciální pedagogiku, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na speciální pedagogiku.

Z popisu situace není zřejmé, proč absolventka VŠ studia (na netu jsem našel jen jednu Ivetu Kišovou, učitelku ZŠ Lelekovice) vidí jako jedinou cestu ke splnění kvalifikace navazující Mgr. studium speciální pedagogiky – učitelství, a nikoliv třeba dle odst. 1 písm. c odrážka 1 – program celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou a zaměřeném na přípravu učitelů prvního stupně základní školy.

Nad rámec výše uvedeného je třeba zmínit, že naopak existuje usilovná lobby např. nejmenované pedagogické fakulty severočeské techniky, která zásadně vystupuje proti tomu, aby se speciálně pedagogické vzdělání zaměřené na učitelství akceptovalo za odbornou kvalifikaci potřebnou pro výkon profese učitele prvního stupně základní školy. Říká se, že je to jeden z argumentů, proč neprošly akreditací v minulých letech některé studijní programy speciální pedagogika - učitelství. Naopak, pokud akreditovány byly, výklad MŠMT k výše uvedené kategorizaci způsobu získání potřebné kvalifikace se průběžně měnil a nyní dokonce existuje skupina absolventů speciální pedagogiky zaměřené na učitelství, kterým je jich kvalifikace pro výuku na běžné základní škole zpochybňována.

Pokud tedy paní Kišová píše emotivní otevřené dopisy, má částečně pravdu, ale ne úplnou pravdu.

Nelogičností v systému získávání kvalifikací je více, za zcela zásadní systémovou chybu v aplikaci zákona např. považuji uplatňování zásady, podle které je přijetí do navazujícího magisterského studia někdy podmiňováno předchozím absolvováním bakalářského studia stejného oboru a neakceptuje případné dosažení magisterského vzdělání za postačující k uznání onoho bakalářského studia. I to je zřejmě důsledek určité ztráty důvěry v kompetence a schopnost učit se u absolventů současných magisterských oborů, u kterých se apriori předpokládá, že by si nebyli schopni odbornou část bakalářského studia určitého oboru doplnit, resp. jednoduchým způsobem prokázat v přijímacím řízení do navazujícího magisterského studia. Tak, jak paní Kišová píše, v praxi to postihuje také dříve narozené absolventy magisterského studia, kteří absolvovali tzv. nestrukturované vysokoškolské studium, ve kterém nebyla samostatně vyčleněna bakalářská složka.

3 komentářů:

Q. E. D. řekl(a)...
26. října 2015 0:54  

Autora článku se nedozvíme?

Unknown řekl(a)...
26. října 2015 8:06  

Studentů je mi upřímně líto, že nemohou dostudovat to, co před 4 lety začali.
Nicméně odejmutí akreditace je správní řízení jako každé jiné. Pokud k tomuto aktu došlo, a UJAK není v důsledku tohoto plnit své závazky vůči studentům, měli by studenti postupovat standardně podle práva. Přepokládám, že všichni uzavřeli s UJAK smlouvu o rozsahu poskytovaných služeb. Pokud UJAK není schopna poskytnout dohodnuté plnění vůči studentům, je možné vymáhat náhradu za toto plnění třeba i soudní cestou.

Odejmutí akreditace je věcí UJAK a MŠMT.

Ministryně školství, ba ani předseda vlády nemají právo zasahovat do chodu jakékoli VŠ. Jednalo by se, dle mého názoru, o nepřípustný zásad do akademických svobod.

Koncepce VŠ vzdělávání v ČR je naprosto NEKONCEPČNÍ a NEPROFESIONÁLNÍ. Stát proklamuje tendenci zavést od příštího školního roku inkluzivní vzdělávání, což by v praxi mělo znamenat, že se žáci se speciálními vzdělávacími potřebami budou vzdělávat společně s žáky z intaktní skupiny. V těchto inkluzivních třídách může učit pouze učitel, který splňuje kvalifikační podmínky pro výkon této pracovní pozice - a to je /zjednodušeně napsáno/ studium pro učitelství I. stupně ZŠ v různých kombinacích a formách - § 7, odst. 1.
O speciální pedagogice se uvažuje POUZE pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami VÝHRADNĚ ve třídě nebo škole zřízené pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami - § 7, odst. 2.
Podle mne, jestli se nepletu, z toho vyplývá jeden zásadní ROZPOR PRO ŠKOLSKOU PRAXI:
Absolvent oboru učitelství pro I. st. ZŠ může učit inkludované žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i přesto, že nemá o speciální pedagogice ani potuchu.
A kdyby náhodou bylo v inkluzivní třídě více žáků s hendikepem, nemůže tam učit speciální pedagog /mohl by tam působit snad jen jako asistent učitele/.
Speciální pedagog může učit, jak už jsem psala výše, ve třídě či škole ZŘÍZENÉ POUZE pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
Tož tak.
Prima večer.

Tato reakce byla zveřejněna k jinému článku zde na webu.BHT

Pavel PEŠAT řekl(a)...
26. října 2015 11:51  

To Bohumila Specped. V obecné rovině souhlasím až na roli VŠ a koncepci VŠ vzdělávání. Po sametové revoluci došlo k určitým posunům, za jednu z důležitých změn lze považovat upuštění od pojetí vysokých škol coby servisních školicích středisek MŠMT, resp. vlády. Po stránce spektra nabízených oborů a jejich kapacity již VŠ neplní úkoly zadávané ministerstvem, ale vycházejí z širšího celospolečenského kontextu (nabídka a poptávka), dosaženého a předvídatelného stupně vědeckého poznání a rozvoje společnosti jako celku. Toto je model akceptovaný ve většině vyspělých zemí světa, přímé řízení se výrazněji uplatňuje jen u tzv. státních vysokých škol (policie, armáda). Byť se to jeví jako nekoncepční, je to zřejmě mnohem lepší systém než předepisování počtu studentů pro jednotlivé studijní programy, případně včetně jejich požadovaného politického profilu :D. Samozřejmě, z operativního hlediska má takto nastavené schéma určité nedostatky, o kterých by mělo MŠMT vědět a respektovat je. V pedagogických oborech lze pochybovat o správnosti a korektnosti rozhodnutí typu "od příštího roku se zavede na druhém stupni ZŠ povinný jazyk čínština" bez ohledu na to, že nemáme 5000 kvalifikovaných učitelů čínštiny a doba pro jejich vysokoškolskou přípravu a získání praxe by nebyla kratší než takových 10 let. Situace s přípravou pedagogů pro vzdělávání žáků se SVP v běžných školách je svým způsobem podobná. Všeobecně se začíná tvrdit, že žáky se SVP budou umět vzdělávat učitelé ve speciálně pedagogické kvalifikace, pouze na základě metodických příruček a případných konzultací, a to prakticky v libovolném počtu žáků se SVP ve třídě. Některé studie naznačují, že takový způsob "dovzdělání" pedagogů pro výuku žáků se SVP by mohl fungovat asi u 60 % žáků se SVP, což považuji za dost optimistický odhad. Myslím, že pochybnosti jsou zde na místě a jen praxe ukáže, do jaké míry byly naše obavy liché či správné. Osobně mi to ale připadá jako rychlé organizační opatření směřující k tomu, aby se mohl formálně splnit vládní úkol o zrušení RVP pro žáky s LMP, bez ohledu na nedostatečnou přípravu části pedagogů a regionálního školství pro tento úkol. V tržní ekonomice, ke které se naše země přihlásila po r. 1990, by měl model přípravy odborníků pro inkluzivní vzdělávání fungovat nějak tak, že by vláda rozhodla o nových pravidlech s dostatečným předstihem, učitelé i potenciální zájemci by projevili zájem a VŠ by zareagovaly změnou nabídky studijních programů. Tento ideální model má však v našich podmínkách zjevné trhliny: např. poločas rozpadu ministra školství a jeho koncepce je mnohem kratší než doba potřebná ke vysokoškolské přípravě potřebných odborníků, většina učitelů si toho je vědoma a tak nespěchá s doplňujícím/rozšiřujícím studiem atd. Pak situaci na vzdělávacím trhu "vyřeší" soukromá VŠ způsobem, který při nejlepší vůli nelze označit za korektní, důstojný a férový. Obávám se, že pokud politikové nezačnou plánovat své koncepce v horizontu delším než konec volebního období, a to s ohledem na prokazatelné výstupy pedagogického výzkumu, nemá situace jednoduché řešení. Ale poptávka po koncepčním, direktivním řízení VŠ je myslím ta nejhorší alternativa.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.