Kateřina Mahdalová: Šance na trhu práce: Základní vs. zvláštní škola 2:1

Pošlete-li dítě do klasické základní školy namísto do praktické (známé pod rozšířeným označením zvláštní) – zdvojnásobíte naději, že si najde práci. V českém prostředí má totiž vzdělání vliv na potenciální ohrožení chudobou a nezaměstnaností více než jinde v Evropě stejně jako to, do jaké rodiny nebo kde se člověk narodí. Dítě z chudé nevzdělané rodiny prochází sítem českého vzdělávacího systému obtížněji.

Začíná to ve školce

Dítě, které vynechá hned první vzdělávací stupeň, mateřskou školu, má sníženou šanci na dosažení vyšších stupňů vzdělání a zároveň je u něj více pravděpodobné, že namísto standardní základní školy skončí ve škole praktické.
„Podle dat OSN sbíraných mezi Romy ze sociálně vyloučených lokalit člověk, který chodil do mateřské školy dva a více let, má asi šestapadesátiprocentní šanci, že bude pracovně aktivní. Ti, kteří tam nechodili nebo chodili jen rok, mají šanci asi pětatřicetiprocentní. Jednoduše řečeno, děti, které chodí do mateřské školy, mají výrazně větší šance na uplatnění v dospělosti,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop.


Rodina v sociálně vyloučené lokalitě dítě umisťuje do školky výrazně méně často, než jak je to běžné u majoritní společnosti. Mezi zásadní důvody patří skutečnost, že školka v blízkosti jednoduše není. Dalším důvodem je, že se rodina chová ekonomicky a spočítá si, že náklady za školné a stravné může ušetřit a nezatížit tedy už tak velmi nízký rodinný rozpočet.

Pokud pak (zejména romské) dítě přichází k zápisu do základní školy s handicapem, jako je například opožděný vývoj řeči, hravost, infantilismus, neschopnost zobecňování nebo preference mechanické práce a podobně, může mu být mylně diagnostikováno lehké mentální postižení a cesta na základní školu a tedy i na další vzdělávací stupně se mu v tu chvíli uzavírá.

Zázračně vyléčené děti

Před časem jsme ve stejnojmenném článku upozorňovali na studii České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, z níž vyplývá, že diagnóza lehkého mentálního postižení se plošně nadužívala. V průběhu pouhých pěti let se výskyt tohoto onemocnění snížil o celých 40 %, což povaha choroby vylučuje.

Navíc lze ze statistik vysledovat, že její výskyt na úrovni krajů a okresů souvisí s kapacitou škol, procentem obyvatel hlásících se k romské národnosti nebo nezaměstnaností a že ani dnes není mentální retardace proporčně zastoupena, ale nejčastěji provází děti z Ústeckého kraje a dalších lokalit, kde to umožňují zmíněné parametry. Konkrétně ústecké děti bývají označeny jako mentálně postižené třikrát častěji než jejich vrstevníci z Prahy nebo z Jihomoravského a Zlínského kraje. (Kliknutím na obrázek se dostanete na interaktivní mapu s přesnými čísly.)



Záměna vývojové poruchy integrace psychických funkcí za nedostatek potřebné stimulace vlivem vnějšího prostředí pak samozřejmě usnadňuje častější umisťování zdravých dětí do speciálních škol.

Více než dvojnásobná šance

Jenže jak ukazuje studie, jejíž výsledky nyní představila Agentura pro sociální začleňování, pokud absolvují romští žáci z chudých rodin ze sociálně vyloučených lokalit běžnou základní školu, je zhruba dvakrát pravděpodobnější, že v budoucnu získají zaměstnání nebo jiné pracovní uplatnění, na rozdíl od jejich vrstevníků, kteří prošli praktickou školou nebo školu nedokončili.

Následující graf zachycuje pracovní aktivitu Romů podle nejvyššího dosaženého vzdělání (můžete vybírat ze čtyř variant: dokončená a nedokončená praktická škola a dokončená a nedokončená základní škola). Otázka zněla: Vykonával/a jste v posledním týdnu alespoň hodinu nějakou placenou práci? Zatímco absolventi speciálních škol pracují z 21 %, absolventi škol základních už ze 47 %.


„To, že děti, které absolvují běžnou základní školu, mají výrazně větší šanci na získání zaměstnání, je neoddiskutovatelný fakt, který tato studie potvrdila. I když mnohdy slýcháme, že pracovní uplatnění absolventů základních škol praktických je bezproblémové,“ říká k výsledkům studie ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tento stav nemá být brán jako znevážení práce pedagogů, kteří s těmito dětmi na základních školách praktických pracují. Ukazuje se, že trh práce je pro absolventy těchto škol těžko přístupný. Jde o systémový problém. A jako takový bychom jej měli i řešit,“ dodává Šimáček.

Analýzu dat (kliknutím stáhnete soubor pdf) pro mezinárodní studii UNDP Roma Study za Českou republiku provedla agentura MEDIAN.

Převzato z Datová žurnalistika