Martin Weiser: Měření metakognitivních schopností – výzkum Marcela Veenmana

Zpráva o zajímavém výzkumu, který se zabýval měřením metakognitivních schopností žáků pracujících se simulací životního prostředí vyder a porovnáváním výsledků získaných analýzou počítačových dat s daty naměřenými hodnotiteli.


Posouzení a vysvětlení chování žáků v procesu učení, nebo populárně řečeno „pohled dovnitř hlavy žáka“, pomáhá pochopení a zmapování jeho myšlenkových procesů a schopností, na jejichž základě je pak možné předurčit další směr a postup jeho vzdělávání. Schopnosti každého žáka mají dvě hlavní složky – kognitivní a nekognitivní. [3]

Kognitivní poznávací schopnosti jsou přirozenou základní součástí funkce našeho mozku. Zahrnuje například jazyk, myšlení, zrakově-prostorové schopnosti, ale i paměť nebo pozornost. Každá kognitivní činnost má určitou úroveň zpracování – třeba schopnost třídit získané informace, nalézt podobnosti a rozdíly, analyzovat otázky, zjišťovat a uvědomovat si nejasná místa a hledat efektivní postupy k jejich objasnění. Patří sem i schopnost pracovat s chybou a využívat ji pro další učební postup, učit se provádět souhrn hlavních myšlenek, formulovat a srozumitelně reprodukovat, schopnost odlišovat podstatné od nepodstatného, systematicky zacházet s informacemi. [3]

Nekognitivní dovednostní schopnosti ovlivňují úspěch žáka ve studiu, přestože je nelze spojovat s konkrétními předměty jako je třeba matematika nebo mateřský jazyk. Jedná se například o motivaci, výdrž a vytrvalost sledování dlouhodobějších úkolů, sebeřízení, emoce, inteligence, profesionalismus, týmová práce, ochota, tvořivost a další sociální dovednosti. I ty se dají cílevědomým snažením zlepšovat. [3]

Abychom dokázali lépe identifikovat individuální rozdíly v učení a schopnostech žáků, určit jejich silné a slabé stránky, získávat jasnější obraz o možnosti jejich budoucího vývoje, je na ně kladen požadavek, aby „předvedli svou práci“, tj. aby vysvětlili, jakým postupným procesem dospěli k řešení určitého problému. [1]

Běžným postupem je nechat žáky řešit problémy formou řady na sebe navazujících kroků, které dávají učiteli možnost pohledu na poznávací procesy. Na základě toho, jak žák přidává nebo naopak vynechává některý logický krok, je možné analyzovat jeho chování, tedy zda konkrétní krok byl učiněn plánovaně nebo automaticky. Schopnost popsat proces probíhající při řešení úkolu se nazývá metakognitivní dovednost. Jedinec si dokáže uvědomit svou vlastní vnitřní řeč − jak si úkol charakterizoval, jak ho zařadil do souvislostí s jinými úkoly, jakou strategii použil, čím začal, co bylo pro něj nejdůležitější, v čem byl úkol těžký, popřípadě kde dostatečně nezpracoval všechny potřebné informace apod. Jde o porozumění vlastnímu způsobu poznávání. [1]

K čemu jsou metakognitivní dovednosti dobré? Student se naučí klást a zodpovídat sám sobě otázky, které jej zajímají. Učí se tak využívat získané informace, analyzovat je, hledat nesrovnalosti a přemýšlet nad nimi. Učí se pracovat s chybou a využívat pro sebe nejlepších učebních postupů. Metakognitivní dovednosti, jak potvrzuje celá řada výzkumů, lze rozvíjet vhodnou metodicky koncipovanou výukou typicky ve formě série specializovaných cvičení. [1]

Lze vůbec tyto procesy objektivně měřit?

Z obsáhlého výzkumu, který vedl Marcel V. J. Veenman z Institutu pro výzkum metakognice Leiden University v Holandsku, vyplývá, že ano.

V nedávno publikované studii Učení a individuální rozdíly[1] sledoval skupinu 52 žáků střední školy různých věkových kategorií, když pracovali s počítačovou simulací, jejímž cílem bylo ukázat, jak lze změnou určitých faktorů (parametrů simulace) ovlivnit populaci vyder. Bylo stanoveno pět proměnných: a) přírodní domov – možnost výběru jednoho velkého území nebo více menších separátních území, b) kvalita prostředí –přirozeně čisté nebo znečištěné, c) vliv člověka – významný či nevýznamný, d) přírůstek nových vydřích párů – žádný, jeden nebo více párů, e) krmení ryb v zimním období – ano či ne. Jednotlivé faktory měly na populaci vyder různý vliv. Důležité bylo i to, jak byly faktory vzájemně zkombinovány.

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.