Dokument se zabývá způsoby spolehlivého měření nekognitivních dovedností a ukazuje, že kognitivní i nekognitivní dovednosti jedince nejsou neměnné, mohou se v různých fázích života rozvíjet. Pro rozvoj dovedností je nejvhodnější raný předškolní věk, v období dospívání mají lepší výsledky opatření zaměřená na rozvíjení nekognitivních dovedností.
Dokument přináší příklady řady intervencí pro různý věk žáků a nabízí čtyři obecné závěry o sledovaných programech:
- Programy pro děti předškolního věku a mladšího školního věku obvykle počítají s následným dlouhodobým sledováním a vyhodnocením výsledků, u programů pro dospívající často dlouhodobé sledování výsledků schází.
- U podpůrných programů je třeba sledovat jiné indikátory než IQ, protože IQ se vyvíjí pouze při intervenci od nejútlejšího dětství, zatímco podpora nekognitivních dovedností přináší dobré výsledky a šanci na dobré uplatnění v dalším studiu a v dospělosti.
- Nejúčinnější jsou programy pro předškolní a mladší školní věk dětí, programy pro dospívající nemají stejnou účinnost, efektivnější je prevence než pozdější náprava nedostatků.
- Pro dospívající z málo podnětných prostředí se jako nejúčinnější jeví programy na rozvíjení nekognitivních dovedností spojené s mentoringem a praktickou přípravou.
Výběr ze zpráv, novinek a zajímavostí ve vzdělávání provedlo výzkumné oddělení společnosti Scio.
7 komentářů:
Testy založené na školních znalostech ani testy IQ nepodávají dobrou představu o kvalitách žáka, nevypovídají nic o jeho charakteru, motivaci a cílech.
S druhou větou souvětí vcelku souhlasím, první věta je ale zavádějící. Podle mě testy založené na školních znalostech ani testy IQ nepodávají úplnou informaci o kvalitách žáka, částečnou ale rozhodně ano.
Souhlasím.
S panem Hučínem, samozřejmě.
nevypovídají nic o jeho charakteru, motivaci a cílech
Nejsem si úplně jistý, je-li nezbytné tyto atributy nějak zvlášť důrazně protestovávat.
Není mi jasné, nač jsou dobré informace o charakterů žáků někde centrálně uložené. Jak to tak sleduji, takové věci by se patřilo zjišťovat spíše u pracovníků státní správy a samosprávy ve školství.
Do motivace bych žákům nevstupoval už vůbec. To je, řekl bych, skoro až intimní věc jednoho každého dítěte. Zjišťování vhodnosti pohnutek k činům jsme si snad už užili dost, když nepatřičný výraz obličeje při vyvěšování vlaječek mohl zapříčinit i poměrně dramatický vývoj osudu.
A cíle? Mnozí maturanti ještě v době podávání své palety přihlášek na vysoké školy mnohdy ani náznakem netuší, co by po těch deseti letech studií mohli asi tak dělat.
Mně pro zisk bodů při písemkách úplně stačí, jestli si žáci pobrukují nebo dokonce pohvizdují nějaký rozverný motýýýv.
„Testy založené na školních znalostech ani testy IQ nepodávají dobrou představu o kvalitách žáka, nevypovídají nic o jeho charakteru, motivaci a cílech.“
To je tedy objev 21. století! Vždyť ty testy založené na školních znalostech a testy IQ na charakter, a už vůbec ne na motivaci a cíle žáků zaměřeny, sakra, vůbec nejsou. Ty jsou obsahem zase jiných testů či dotazníků osobnosti.
V zahraniční jsou opravdu báječní výzkumníci, kteří velmi rychle svou kvalitou začínají blížit těm našim badatelům.
„Kognitivní i nekognitivní dovednosti jedince nejsou neměnné a mohou se v různých fázích života rozvíjet. To je další obrovský objev za všechny prachy.“
Prostě, senza počteníčko. Kolikpak tyhle celosvětové výzkumy stály?
Jiřina Janáčková - doporučuji přečíst text, nebo alespoň anotaci. Nadpis zpravidla není výsledkem " celosvětového výzkumu".
Osobně pokládám takové výzkumy za mnohem přínosnější než např. technologický výzkum další generace mobilů.
„Testy založené na školních znalostech ani testy IQ nepodávají dobrou představu o kvalitách žáka, nevypovídají nic o jeho charakteru, motivaci a cílech.“
Osobně pokládám takové výzkumy za mnohem přínosnější než např. technologický výzkum další generace mobilů.
Jasně, pan Šteffl má pravdu. Technologický výzkum další generace mobilů vypovídá o charakteru, motivaci a cílech žáků ještě méně. Nebo je tomu naopak?
Okomentovat