Přijímací zkoušky pro akademický rok 2014/2015 jsou téměř u konce. Statistiky ukazují, že zájem o studium na VŠ stále roste, i když uchazeči si téměř v polovině případů nezvolí pro studium ten obor, kterému by se chtěli opravdu věnovat. Kritéria pro přijetí se na jednotlivých fakultách liší, výsledky státních maturit z nich však využívá jen mizivé procento.
Zájem o studium VŠ posledních deset let roste
- zatímco v roce 2004 si přihlášku na VŠ podalo 130000 uchazečů, v roce 2013 jich bylo 134000, a to za situace, kdy velikost maturující populace za uvedené období klesla o celých 28 %
- v roce 2004 bylo 68 % maturantů, kteří si podali přihlášku na VŠ, kdežto v roce 2013 jich bylo již 83 %
- stát zvyšuje počet míst a uchazeči to reflektují zvýšenou poptávkou, za období 2004-2013 vzrostl počet míst na vysokých školách (tj. počet přijatých) o 24 % ze 75613 na 93714
- situaci odrážejí i statistiky úřadů práce - nezaměstnanost vysokoškoláků je dlouhodobě výrazně nejnižší, pohybuje se hluboko pod průměrem, a to kolem 3 %
- téměř polovina (49,3%) dotázaných uchazečů z gymnázií uvedla, že existuje obor, kterému by se rádi věnovali, ale mají pocit, že na něj „nemají“ ať už schopnostmi, znalostmi či dovednostmi (konkrétně se jedná o obory lékařské (28%), právnické (21%) a technické (17%), zdroj Scio 2014, 1349 respondentů)
- pro 50 % uchazečů o studium na VŠ je „uplatnění v praxi“ klíčovým kritériem při výběru fakulty. Pro 26 % je hlavním kritériem „kvalita výuky“, pro 13 % „studentský život“, pro 10 % „co nejsnadnější cesta k titulu“ a pro 3 % „co nejnižší náklady na studium“ (zdroj: Scio 2014; 12000 respondentů).
Maturita pouze jako zkouška minimálních znalostí
Zatímco letošního 19. ročníku Národních srovnávacích zkoušek (NSZ) se účastnilo 23000 uchazečů o studium a jejich výsledky využilo na 40 českých a 17 slovenských fakult (např. Právnické fakulty v Praze, Olomouci i Plzni, Fakulta sociálních věd UK či Fakulta sociálních studií MU), státní maturita má vliv na přijetí studenta zřídka.Po 4 letech od spuštění maturit je jejich využití v přijímacím řízení minimální. Primárním cílem maturit je ověřit minimální úroveň znalostí všech středoškoláků. Proto nelze jejich výsledky spolehlivě využít jako kritérium pro výběr mezi uchazeči na VŠ, kde jsou nároky vyšší. V letošním roce tak pouze 4 fakulty zohledňovaly výsledky maturitní zkoušky.
NSZ z pohledu fakult
Odborní a vědečtí pracovníci fakult, jež využívají výsledky NSZ, ušetřili v součtu minimálně 550 dnů práce, pojících se s přípravou přijímacích zkoušek. Vedle toho tyto fakulty získávají kvalitní nástroj měření – odborně připravený test s vysokou mírou spolehlivosti.JUDr. Gabriela Halířová, Ph.D., proděkanka pro studium Právnické fakulty v Olomouci:
„Jsme přesvědčeni o odborné kvalitě testu sestaveného společností Scio a považujeme jej za vhodný prostředek k prověření studijních předpokladů a patřičných schopností budoucích studentů magisterského studijního programu Právo. Ve snaze o zvýšení efektivnosti přijímacího řízení plánujeme od nadcházejícího školního roku rozšířit využití výsledků NSZ také na obory bakalářské a navazující magisterské.“
5 komentářů:
V součtu tak tito studenti ušetřili za dopravu a ubytování minimálně 8 milionů Kč.
Je to škoda, protože stát tak přišel o nemalé peníze na daních poskytovatelů těchto služeb, které pak mohl v pohodě prošustrovat na kdejaké pitomostě.
Kdosi kdysi jako jeden z hlavních argumentů pro zavedení státních maturit uváděl zrušení "roztříštěných" přijímaček na VŠ.
Však také maturantům povinně tiskneme podrobné "Protokoly o výsledku společné části" a jejich převzetí musí maturant stvrdit podpisem do protokolu, který se 45 let archivuje.
A ono né? On o to nikdo nestojí?
Kdepak jsme udělali chybu?
To Mr. Pytlík:
Stát o ty peníze nepřišel, maturanti je prolili hrdlem při "maturitní afterparty". (Taky už u vás přestali říkat "maturitní večírek"?)
No vida - afterparty mají naši maturanti po plese, maturitní večírky - zatím - přetrvávají.
Proč by VŠ měly přihlížet k maturitní zkoušce, která se pod tlakem ustálila na nižší úrovni.
Stát o ty peníze nepřišel
No, na nezdaněném alkoholu a kuřivu toho stát mnoho netrhne. Nakonec na to posezení po maturitním martyriu už moc nedocházím. Když na vyhlášení výsledků slyším, že z češtiny maturant dosáhl osmi bodů a z angličtiny třicet šest, aniž bych věděl z kolika možných, už nemám moc chuti.
A na ty uřícené estrády, kterým se, nevím proč, pořád ještě říká maturitní ples, jsem přestal chodit úplně, když vyšlo najevo, že z celého večera se na hlavmím sále tančilo padesát tři a půl minuty. To si radši něci hezkého přečtu.
Inu, Hrbáči kapský,
jistě si vzpomenete na to, že maturita měla ještě před dvěma lety dvě úrovně - základní a vyšší. A že přičiněním pánů expertakonzultantanovináředramaturga Feřteka, velemluvnéhonikdyneučícího Hausenblase, akademickéhoministraškolství Fialy a vpozadínenápadněstojících Šteffla a Botlíka + dalších došlo ke zrušení vyšší úrovně, jež se mohla stát náhradou přijímacích zkoušek na VŠ. Úroveň základní, jež byla ponechána, má jiné funkce. Řešte kvadraturu kruhu, kterou politici za pomoci mediálních šíbrů požadují - aby to skoro nic nestálo, aby to skoro všichni udělali, aby to mělo kvalitu a výpovědní hodnotu...
Proč se už druhým rokem povinně nematuruje z cizího jazyka, jak bylo plánováno? No protože by maturitu z něj nesložila čtvrtina středoškolské populace, možná i víc. Co by se v plné nahotě ukázalo? Že političtí darmožráči naprostou absencí koncepčního myšlení a koncepční práce školství srazili do exkrementů. Šíbři napříč všemi stranami to moc dobře vědí a mají z toho strach, takže se zoufale snaží z těch s..ček udělat hrad a lakují jej pro voliče na růžovo.
Okomentovat