Začátkem dubna MŠMT zveřejněnilo Výzvu 51 k podpoře čerpání peněz z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Možnosti výzvy již byly v tisku několikrát rozebrány (Výzva 51 je tady, V čem je výzva 51 zmetek., Dodoš nebo INDOŠ… Tablet a k čemu je to vlastně dobré).
Stručně řečeno se jedná o možnost získat prostřednictvím projektu finance na pořízení technologií/tabletů a na vzdělávání učitelů k tomu, jak je smysluplně ve výuce používat. V tisku a i z úst ministra školství, Marcela Chládka, bylo prezentováno, že školy si (prostřednictvím žadatele) budou moci samy zvolit, pro jakou platformu se rozhodnou a jaké technologie budou pro ně vhodné.
Bohužel tomu tak není. DÍKY TECHNICKÉ SPECIFIKACI A FORMULACÍM VÝZVY NENÍ MOŽNÉ SI Z PROSTŘEDKŮ PROJEKTU POŘÍDIT TABLETY OD FIRMY APPLE.
Tento článek píši s vědomím toho, že jsme měli možnost být v průběhu minulých tří let v bezprostředním kontaktu s konkrétními případy toho, jak iPady mění životy dětí s postižením, pomáhají s komunikací, projevy autismu a vzděláváním. Stovky škol, tisíce učitelů a rodičů nám denně poskytují zpětnou vazbu o smysluplnosti zapojení iPadů do jejich práce. Mohla bych uvádět jmenovité příklady dětí, rodin, škol a učitelů, kteří se přesvědčili o tom, že toto zařízení naplno splňuje požadavky nejen na jednoduchost ovládání, ale hlavně na obrovskou přizpůsobitelnost speciálním potřebám dětí se zrakovým, sluchovým, mentálním i fyzickým postižením, dětí s autismem, s poruchami učení. Také není pochyb o tom, že právě tato platforma disponuje nejobsáhlejším souborem vzdělávacích a kreativních aplikací, pro výuku vhodných.
Jako ohromné plus, které dokazuje, že iPady mají své místo v českých školách, považuji také to, že se kolem využívání iPadů ve vzdělávání podařilo vytvořit komunitu, která na www.i.sen.cz hledá inspiraci a sdílí své zkušenosti. Která jiná platforma má základnu čítající přes 2000 registrovaných uživatelů? Proč MŠMT nevyužije tak ohromnou aktivitu učitelů z praxe, zájem, který nebyl nikým nařízen a přesto se šíří zdola, protože v tom jeho aktéři vidí smysl?
Není možné, aby z veřejné soutěže byla takto vynechána jedna platforma a nabízí se otázka – KDO JE ZA TO ZODPOVĚDNÝ? ČÍ JE TO ZÁJEM? KDO CHCE OMEZOVAT ŠKOLY V TOM, JAKÉ TECHNOLOGIE MAJÍ POUŽÍVAT? A PROČ NEDOSTÁVÁME JASNÉ ODPOVĚDI?
Přestože teď ve velké míře píšu o potřebách speciálního vzdělávání, obracím se zároveň na všechny další učitele ze škol hlavního vzdělávacího proudu, kteří pracují s technologiemi, a také na rodiče, kteří chtějí pro své děti možnost výběru.
PROTOŽE TEĎ UŽ NEJDE O IPADY, JDE O SPRAVEDLNOST, MOŽNOST SI SVOBODNĚ VYBRAT A NENECHAT SEBOU MANIPULOVAT!
Sdílejte, prosím, tento článek a pomozte nám najít odpovědi. DĚKUJI.
Převzato s laskavým souhlasem autorky z jejího blogu Sdílíme iSEN.
11 komentářů:
Pláčete dobře, ale na špatném hrobě. Navíc vám jde především o váš byznys. Celá ta výzva jsou vyhozené peníze.
P.S.: Netušíte někdo, jak pokračuje ověřování používání tabletů na školách, co běží snad druhým rokem?
P.P.S.: Neteř včera hlásila, že si v první třídě hráli s tablety, prý na nich něco počítali, ...
Ba ne, hrob je to spravny. Je to hrob ceskeho skolstvi. A pokud se ukazuje, ze vypsani vyzvy je manipulaci v neprospech jednoho, pak je to treba vnimat jako prospech druheho. A ministerstvo, ktere v mediich trvale propaguje boj za stylovou cistotu, by melo toto obvineni rychle (a snadno...) vyvratit, ze?
jak pokračuje ověřování používání tabletů na školách
A lze tablet vnímat spíše jako pracovní nástroj nebo spíše jako pracovní pomůcku?
Ve smyslu 'kladivo' nebo 'rukavice'?
"DÍKY TECHNICKÉ SPECIFIKACI A FORMULACÍM VÝZVY NENÍ MOŽNÉ SI Z PROSTŘEDKŮ PROJEKTU POŘÍDIT TABLETY OD FIRMY APPLE."
Většina škol si z projektu pořídí tablety s technickou specifikací od firmy "NIC".
Tedy, Evo Adamová, to už ohrožujete pozici Nico Pytlíka! Firma "NIC", to beru!
Tak já bych ty tablety dýloval, až bych brečel.
Ale pořád nevím, jestli bych je měl zabalit spíš jako pracovní nástroj, nebo spíš jako pracovní pomůcku.
Pane Pytlíku, netrpíte tak trochu obsedantní poruchou s těmi nástroji a pomůckami?
Vy jste si, pane Kalvachu, všiml? Je to silnější než já.
Pokud dlouhodobě nedostávám odpověď, byť na poměrně jednoduchou otázku, propadám pocitu nesnesitelné úzkosti, a musím se nutkavě ptát stále, stále a stále dokola. Jako u blbejch. Možná je to i nemoc z povolání.
Poslední dobou, s ohledem na aktuální školní kvas, jsem nabyl přesvědčení, že tablety jsou konečně to pravé, co pokles české vzdělanosti nejen zastaví, ale i vrátí na bývalou světovější úroveň. Vypadá to, že to bez nich doopravdy nejde.
Nějaký šťoural mého typu by sice mohl poukazovat na fakt, že na tom asi budeme doopravdy špatně, nemáme-li zbytí. Ale není času, kompeteční evoluce nečeká.
Pro mne je doopravdy naprosto stěžejní, mám-li tablet pojímat spíš jako pracovní nástroj, a nebo spíš jako pracovní pomůcku. Přesně tak, jako je to s kladivem a ochrannými rukavicemi.
Myslel jsem si, že pro odborníky a konzultanty v oblasti moderních vzdělávacích koncepcí by neměl být problém ukojit moji obsesi. Ale asi jsem se chorobně spletl.
A ke všemu ještě trpím těžkou fóbií z pitomců. Ani nevím, jak se tato forma strachu vlastně jmenuje. Něco jako apeirokenofobie. Tedy strach z nekonečně prázdného místa.
K problému, popsanému v uvedeném příspěvku Lenky Říhové, si můžete přečíst otevřený dopis Jury Ibla Ministerstvu školství i okamžitou reakci: http://vyzvy.jsi.cz/diskuze/spatny_sen_a_ipady/.
Jo, jo. Všude tolik lidí, kteří se těmi digi hejblátky zabývají už tolika let. A nikdo nic.
Asi se ptám špatně, nebo ve špatnou dobu, nebo na špatném místě. Zase půjdu spát nedovzdělaný.
Ale spíš to bude tím, že mne už doopravdy nikdo nebere vážně. Ani ti konzultanti na školství. Třeba i proto, že jsem se nezbláznil štěstím, kam že ten náš technologický pokrok zase poposkočil, a jaké netušené možnosti se nám to otvírají.
Stejně jako už stokrát před tím. To jsem byl ponejprv div živ na veletrhu, tuším v Lipsku v roce 1971. Tam jsem viděl barevnou televizi a na panelu přišroubovanou elektronickou kalkulačku s displejem!
Dnes už mne ze židle zvedne možná tak zpráva, že ta nadace, co podporuje toho chlapce, jak se ho nikdo nemůže dotknout, aby mu ještě víc neporaskala kůže, tak že ta nadace musí utratit do června všechny peníze, protože jej podporuje už nějak dlouho, nebo co.
To se pak chce říct jediné: 'Jdi, státe, se všemi ministerskými výzvami do prdele, když se prostřednictvím těch šašků, co tě řídí, nedokážeš postarat o svoje vlastní nebožátka.'
Díky Pytlíku! Teď mne to trklo. Když jsem viděl na gymnáziu první oranžové IQ 151, také jsem nechápal, k čemu to bude dobré. Po mnoha letech evoluce své i počítačů to vím velice dobře, ale opět zírám na tablety. I když vím, že pokrok zrychluje, jak jedinec stižený průjmem, přesto tuším, že tabletospása našeho školství se "o pár let" odkládá.
Možná, že jsou klasická PC i notebooky zatracovány tak vehementně proto, že se na nich dá už vcelku pohodlně pracovat, a to je v dnešních školách hřích.
Okomentovat