Karel Klatovský: Ideální tablet do školy?

středa 9. dubna 2014 ·

Během posledních měsíců mi rukama prošlo poměrně velké množství různých typů tabletů s operačním systémem, se kterými jsem pracoval jak já, tak učitelé a ředitelé škol. A jelikož se neustálé mluví o větším začleňování tabletů do výuky či vznikají různé projekty nebo dokonce výzvy MŠMT pro podporu využívání tabletů ve školách, pokusím se některé své zkušenosti při práci s tablety se systémem Windows 8 shrnout do formy minirecenze několika vybraných kousků.


Ještě před několika měsíci, než byly dostupné tablety s novou generací procesorů Intel Atom s generací čipů Bay Trail, byla situace poměrně jednoduchá a to také díky obecně omezené nabídce tabletů. Mnoho škol tak sáhlo po tabletu Acer Iconia Tab W510, který díky svému poměru cena/výkon byl opravdu jedinečný. Plastové (tudíž lehké) a přitom relativně pevné tělo společně s 2GB operační paměti a dostatečnou velikostí disku 32GB bylo opravdu ideálním tabletem. Naprosto jedinečná pak byla výdrž, která v případě samotného tabletu činila cca 8-9 hodin, v případě připojení docku s klávesnicí a především integrovanou baterií, se zdvojnásobila na 16-18 hodin.



Někteří by mohli protiargumentovat například tím, že tablet nenabízel FullHD (1920x1080) rozlišení a další funkce, ale pokud se bavíme o tabletu do školy, jsou tyto parametry mimo zájem většiny škol. Zastavil bych se však u procesoru tohoto tabletu, čímž byl Intel Atom Z2760, který byl v rámci „první“ generace tabletů s Windows, jakýmsi standardem. Výkonově sice nijak neoslňoval, ale opět, pro běžné školní potřeby byl víceméně dostačující. Jenže během těch několika měsíců se toho v oblasti tabletů s Windows 8 odehrálo poměrně hodně. 

Například se významným způsobem zvýšila obsahová a především grafická kvalita a detailnost propracování vzdělávacích aplikací ve Windows Store (např. Classroom B) a tento procesor už občas začal nedostačovat. Obecně ve využití tohoto procesoru vidím problém trošku jinde a tím je nepodpora bezdrátového přenosu obrazu a zvuku přes standard Miracast, někteří uživatelé pak zaznamenali problémy i s nefunkčností některých kláves apod.

Během posledních týdnů došlo u tabletů k výměně první generace za „druhou“, která se obecně změnila ve dvou faktorech. Tím prvním je to, že se čím dál častěji můžete setkat i u 10palcových zařízení s FullHD rozlišením a IPS displejem, což poskytuje opravdu kvalitní a jemný obraz (nicméně díky tomu musí zařízení vykreslovat mnohem více dat, což je náročnější jak na výpočetní výkon, tak na baterii viz dále), ale především se obměnily procesory a standardem se stal Intel Atom Z3740. Tento nový procesor je čtyřjádrový, používá DDR3 paměti, má mnohem lepší grafické jádro a podporuje bezdrátový přenos přes Miracast. Ostatně na celé srovnání těchto dvou typů se můžete podívat zde. Pokud vás zajímá nějaké srovnání pomocí benchmarků, tak vězte, že Z3740 je cca 3x-4x výkonnější než Z2760 a grafické jádro je výkonnější až o stovky procent dle typu testu. Přičemž si zachovává stejnou výdrž jako předchozí model a to také díky tomu, že je vyráběn 22nm technologií oproti 32nm u Z2760.


Z toho mi plyne naprosto jasné doporučení, na který procesor se při výběru tabletu s Windows 8 zaměřit. U většiny výrobců nemáte kromě velikosti disku navíc možnost volby dalších jiných komponent, takže na vás bude ve většině případů čekat 2GB operační paměti DDR3, Wi-Fi (zde si pohlídejte, že se jedná o adaptér s podporou dvou pásem, tedy 2,4GHz a 5Ghz) a Bluetooth adaptér. Z pohledu příslušenství bude škola asi řešit, zda tablet pořídit i s klávesnicí ve formě docku, s bezdrátovou Bluetooth klávesnicí nebo zkusí používat tablet pouze dotykově a snažit se oprostit od návyků práce jako s notebookem. Velice přínosný pohled na tuto problematiku popsal Ondřej Neumajer ve svém článku.

Z pohledu konektorů na vás ve většině případů bude čekat čtečka microSD karet, která se dá využít jako další úložiště v případě nedostačující kapacity interního disku a microHDMI konektor pro připojení k projektoru nebo monitoru a to včetně podpory přenosu zvuku v digitální kvalitě, což je nesporná výhoda oproti stále rozšířenému VGA (D-SUB) konektoru, který audio neumí přenášet vůbec.. Standardem je pak výstup na sluchátka a webkamera (pozor, ne všechny zařízení nabízí přední i zadní kameru). Většina těchto nových tabletů má výdrž +- 8 hodin, takže by nemělo být potřeba řešit problematiku nabíjení během výuky.

Další oblastí, u které se bude muset škola rozhodnout, jaké zařízení pořídí, je jeho velikost. V nabídce jsou 8palcové a 10palcové (a samozřejmě i větší) obrazovky a školy se rozhodují mezi nimi. Opět, z osobního pohledu vidím mnohem větší využití i větších modelů. Ano, 8palcový model se dá snadno držet v jedné ruce (ale mladší žáci ho stejně budou muset držet v obou rukách), ale pro dlouhodobější práci je tento displej moc malý.

Otázkou pak může být, jaké rozlišení u 10palcového tabletu zvolit. Na výběr máte mezi rozlišením 1366x768 nebo FullHD 1920x1080. Myslím si, že pro běžnou práci s tablety ve škole je dostačující i rozlišení 1366x768. Jednak na tak malém displeji většinou nepoznáte rozdíl a jednak, jak jsem již zmiňoval, je potřeba vykreslit mnohem méně grafických dat, což má menší nároky na výkon a spotřebu zařízení a tento rozdíl poznáte i při přenosu pomocí Miracastu – je mnohem plynulejší.

U obrazovky je ještě jeden parametr, který může (ale nemusí) být pro školu z hlediska využívání důležitý a tím je maximální počet dotyků, který je schopen tablet rozpoznat. Čím dál více jsou totiž populárnější aplikace, které se ovládají dotykovými gesty a v případě, že na takovém tabletu bude aplikaci nebo výukovou hru ovládat více žáků, může se i na první pohled dostačující podpora 5 dotyků, stát omezujícím faktorem.

Ve většině případů pak zjistíte, že z hlediska specifikací jsou nabízené 10palcové tablety vesměs stejné a že se liší vzhledem, zpracováním či příslušenstvím. Proto jsem se rozhodl na základě osobních zkušeností vybrat dva typy modelů, které jsou vhodné pro žáky (a někdy i učitele) a jeden pro učitele a tyto modely si nyní představíme. Samozřejmě, že požadavek každého učitele je jiný a někdo nedá dopustit na notebook, někdo na ultrabook, někdo zase naopak na notebook s možností proměny v tablet apod., ale toto srovnání není předmětem tohoto článku. Zajímavé srovnání těchto typů opět nabízí Ondřej Neumajer v tomto článku.

Z aktuální nabídky tabletů mi vychází pro žáky vhodné tyto modely:
    Tablet od společnosti Asus je nabízen v několika různých variantách:
    • 32GB interní paměť + dokovací klávesnice
    • 32GB interní paměť + dokovací klávesnice s 500GB HDD
    • 64GB interní paměť + dokovací klávesnice
    • 64GB interní paměť + dokovací klávesnice s 500GB HDD
    Pro školu to bude poměrně složité rozhodování, protože každá varianta má něco do sebe. První z nich je nejlevnější, oproti tomu poslední (a nejvyšší) je zase dražší pouze o několik stovek Kč. A pokud chytrý IT správce dokáže využít poskytnuté 500GB i pro jiné potřeby ve škole. Osobně bych se v této nabídce ale rozhodl asi pro variantu s 64GB interní paměť + dock a to ze dvou důvodů. Tím prvním je fakt, že 64GB pro běžného učitele stačí a to obzvláště v době úložišť OneDrive apod. Při tabletové výuce bude stejně škola řešit nějakým centrálním způsobem úložiště pro všechny výukové materiály. Tím druhým důvodem je to, že klasický HDD, který je v docku, je pořád stále náchylný na otřesy, přičemž tablet je více než mobilní zařízení, které se může půjčovat i žákům apod. A výhoda toho, že se mi v zařízení nic netočí a tudíž s ním můžu „třást“ jak chci, je zřejmá. 

    Pochopitelně i Lenovo má pro uživatele v nabídce více variant:
    • 64GB interní paměť
    • 64GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)
    • 128GB interní paměť
    • 18GB interní paměť + dokovací klávesnice (bez HDD)

    Zařízení od Lenova má velice podobné specifikace (viz tabulka), jen se liší rozlišením displeje a nabízenými kapacitami interního úložiště. O využití a smysluplnosti FullHD již bylo v tomto článku napsáno, pokud s tabletem ale budete pracovat déle, lepší rozlišení oceníte. Rozhodnutí je opět na vás. Lenovo se také nabízí s dokovací klávesnicí nebo bez, ale s interní paměti 64GB nebo dokonce 128GB. Opět se nabízí otázka, zda má vyšší cena za 128GB model smysl, obzvláště když oba tablety nabízejí slot pro microSD kartu. Opět tedy osobně bych pořizoval model 64GB + dokovací klávesnici.


    ASUS T100
    LENOVO MIIX 2 10
    Procesor
    Intel Atom Z3740; 1,33GHz
    Intel Atom Z3740; 1,33GHz
    Paměť
    2GB DDR3
    2GB DDR3
    Displej
    1366 × 768, IPS
    1920x1200, IPS
    Interní úložiště
    32GB, 64GB
    64GB, 128GB
    Rozhraní
    microHDMI, microUSB, jack
    3,5 mm
    microHDMI, microUSB, jack
    3,5 mm
    Příslušenství
    Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD, obě bez baterie
    Dokovací klávesnice bez baterie
    Ostatní
    Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
    Přední (2Mpx) i zadní (5Mpx) webkamera, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
    Externí úložiště
    microSD
    microSD
    Operační systém
    Windows 8.1 32bitový + Office 2013
    Windows 8.1 32bitový
    Výdrž
    až 11 hodin
    až 8 hodin
    Baterie
    2článková: 31 Wh Polymer Battery

    Hmotnost
    0,55kg
    0,58kg
    Rozměry
    263 x 171 x 10.5 mm
    262 x 171 x 11 mm

    Jak je vidět, obě zařízení se liší rozlišením displeje, nabídkou velikostí interního úložiště, možností dokovací klávesnice s pevným diskem a počtem a kvalitou webkamer. O výhodách a nevýhodách vyššího rozlišení displeje již bylo napsáno a stejně tak i o interním úložišti nebo dokovací klávesnici. Posledním rozdílem je tedy počet webkamer, kdy Lenovo má kromě té na přední straně i na zadní, což je možná pro mnohé uživatele nepodstatný rozdíl. Jakmile ale začnete využívat vzdělávací aplikace k zaznamenávání obsahu apod., jako je například Corinth Micro Anatomy, poměrně rychle zjistíte, jak vám zadní kamera chybí. Pokud ale takové aplikace využívat nehodláte, asi vám chybět nebude. Na druhou stranu, vývoj aplikací a využívání tabletů jde rychle dopředu a nikdo z nás neví, jaké aplikace budou na trhu za pár měsíců, a pak se absence této kamery může stát velkým omezením. Přední kamera u ASUSu navíc není umístěna přesně ve středu tabletu, což může v některých situacích také způsobovat možné problémy.

    Oba tablety váží víceméně stejně a dovedu si s nimi představit i delší práci. ASUS má zaoblené hrany displeje a zadní tmavé tělo pokryté lesklým plastem, na kterém jsou ihned vidět jakékoliv otisky prstů, což je ale zejména ve školství nepodstatný fakt.

    Oproti tomu Lenovo vsadilo na ostřejší hrany a zadní hrana je pokryta matným stříbrným plastem, který je ale bohužel velice náchylný na poškrábání. Ačkoliv asi škola bude s pořizováním tabletů řešit možná i nákup nějakého ochranného pouzdra, škrábancům na zadní straně se bez speciální folie asi nevyhnete.
    To, jestli je lepší mít u tabletu zaoblené nebo ostřejší hrany je opět ryze individuální záležitost, mně osobně se lépe drželo Lenovo.

    Co se týče nabíjení, tak oba tablety mají malé nabíjecí adaptéry. ASUS pro nabíjení využívá microUSB port, zatímco Lenovo využívá svůj vlastní konektor, což může být v případě zapomenutí nabíječky problém. Na druhou stranu, pokud budete u ASUSu potřebovat dobíjet, přicházíte o jediný USB konektor na tabletu a musíte tak využít dokovací klávesnici nebo počkat, až dobíjení skončí.

    Obě zařízení nabízejí stejně rozhraní pro připojení dalších periférií. Rozdíl je ve čtečce paměťových karet, která je u Lenova skrytá krytkou, zatímco u ASUSu bude zasunutá karta vidět.

    Co se týče displeje, tak pokud se zaměříte na jeho kvalitu, zde díky lepšímu rozlišení vyhrává Lenovo. Běžný učitel však toto řešit určitě nebude, obzvláště když nebude mít možnost přímého srovnání. To ale neznamená, že by displej ASUSu byl špatný. Co je však na první pohled vidět je fakt, že ASUS má o dost větší horní a dolní okraj tabletu, což displej dělá na první pohled menším a užším. Dalším zajímavým rozdílem je fakt, že tablet od Lenova má na dolním rámečku tlačítko Windows, které je dotykové a po jeho stisknutí se zobrazí úvodní obrazovka systému Windows. Oproti tomu ASUS toto tlačítko zde nemá, resp. je umístěno na boku zařízení a navíc má poměrně špatný stisk, jednak z důvodu zpracování, jednak z důvodu toho, že jsou tlačítka (stejně jako celý tablet) zaoblená. Opět, na první pohled nepodstatná věc, ale uvědomte si, že mnoho uživatelů se bude se systémem Windows 8.1 setkávat poprvé a pro IT správce může být více než záchrana, když může učitelům pomoci tím, že když si nebudou vědět rady a ztratí se, ať zmáčknou zmiňované tlačítko Windows.

    Z pohledu zvukové reprodukce nalezneme mezi tablety také rozdíly. Zatímco ASUS má své dva reproduktory na zadní straně zařízení, Lenovo má značkové reproduktory od společnosti JBL a umístilo je na boční strany zařízení. Tento malý rozdíl ale hraje v reprodukci zvuku poměrně velký rozdíl. Zatímco u ASUSu vám zvuk hraje do rukou (reproduktory si často zakryjete) a díky směru zvuku dozadu se ztrácí jejich stereo efekt, u Lenova jsou umístěny v horní polovině bočních stěn a tudíž k jejich zakrytí tak často nedochází, navíc je zde zvuk mnohem více stereofonní. Subjektivně hraje lépe Lenovo, které má čistší zvuk s relativně kvalitními výškami, zvuk u ASUSu je více plastový a přebasovaný. Na druhou stranu je nutné si přiznat, která ze škol bude toto řešit, zejména při využití tabletů ve třídě, kde je 20 a více studentů a zvuk z tabletu bude to poslední, co bude slyšet.

    Oba tablety jsou chlazeny pasivně, při jejich běhu nedochází k žádnému výraznějšímu zahřívání jakékoliv části tabletu.

    V případě využití tabletů s dokovací klávesnicí zde také nalezneme několik rozdílů. Tím prvním je fakt, že zatímco u ASUSu je tablet s klávesnicí spojen zacvaknutím, u Lenova je do klávesnice pouze zasunut. Pokud tak učitel chcete tablet využívat s klávesnicí a přenášet jej, bude lepší řešení nabízet ASUS. Lenovo má ale zase výhodu v nižším stisku kláves a v tom, že tablet lze do dokovací klávesnice zasunout oběma směry a tak z něj můžete udělat stejně tak rychle notebook (nebo spíše netbook) a zároveň stojánek. Klávesnice u Lenova nabízí další dva USB porty, zatímco ta od ASUSu pouze jeden.


    Finální rozhodnutí tedy stojí vždy a pouze na škole. Při srovnání těchto tabletů jsem se snažil upozornit na fakta, která mohou být pro některé školy důležitá a naopak pro některé školy ne. Papírově tento „souboj“ by vyhrálo Lenovo, cenou zase vyhrává ASUS. Do školy jsou obě dvě zařízení naprosto dostačující a záleží tedy jak na způsobu využití, tak cenovém rozpočtu. Pokud by se tato zařízení kupovala pro žáky, bude asi lepší volbou ASUS. Pro učitele si pak dokážu představit „spravedlivý“ způsob rozdělení tabletů ve škole ve stylu, že běžný učitel dostane zařízení od ASUSu, zatímco učitelé IT a vedení školy ty od Lenova. 

    A nebylo by něco pro učitele?

    U tabletu pro učitele může jít škola stejnou cestou, jako při pořizování tabletů pro studenty a pořídit jim např. jeden z testovaných 10palcových modelů. Pokud má však tablet učiteli sloužit jako skutečný pomocník, náhrada počítače za katedrou či notebooku, je potřeba se zaměřit na některé další parametry.
    Tím prvním je určitě velikost displeje. Na 10palcovém monitoru toho pro učitelskou práci (zápis do online třídnice apod.) moc vidět není. Nehledě na fakt, že mnoho učitelů zcela jistě nemá tak dobrý zrak, jako jejich žáci. Druhým důvodem je např. využití software pro classroom management. Jednou z funkcí tohoto typu aplikace je možnost zobrazení náhledu obrazovek všech tabletů ve třídě a ano, tušíte správně, že na 10palcovém displeji bude učitel rád, když pozná, že se jedná o náhledy obrazovek např. 15 připojených tabletů. Zde je tedy závěr jasný – větší displej.

    Druhým parametrem, u kterého bych viděl rozdíl při výběru tabletu pro učitele, je výkon. Učitel bude mít na tabletu většinou spuštěno více aplikací, např. ovládací aplikace pro interaktivní tabuli, třídní knihu, zmiňovaný classroom management a další, bude využívat bezdrátový přenos obrazu a zvuku přes Miracast a podobně a to vše vyžaduje vyšší výkon. Současné generace procesorů Intel Atom ale vyšší modely víceméně v tabletech nenabízejí a proto je nutné se poohlédnout výše a to v modelech i3, i5 a i7. Protože ale chceme, aby bylo zařízení lehké, ideálně nehlučné a s nízkou spotřebou, vychází mi nejlépe procesor z řady i3.

    Posledním důležitým faktorem je ta vlastnost, že ačkoliv každý učitel má možnost využívat některá online úložiště, mnoho učitelů nedá i nadále dopustit na své USB flash disky. A i když předchozí modely nabízí USB port, jedná se o microUSB (na samotném tabletu, v dokovací klávesnici jsou plnohodnotné USB porty) a tudíž je potřebná redukce – další možnosti problémů – další možnosti ztráty kabelu a ztráta času se samotným připojováním a odpojováním. Tablety s větším displejem než 10 palců totiž většinou nabízí i minimálně jeden plnohodnotný (ideálně USB 3.0) port.

    Pokud si spojíme všechny tyto požadavky do jednoho, vychází mi jako vhodný kandidát např. Lenovo Miix 2 11. Jedná se o vzhledově velice podobný model, jako ten testovaný, rozdíl je ale uvnitř.


    V zařízení je procesor Intel i3 4012Y z poslední generace čipů Haswell, která nabízí velký výpočetní i grafický výkon s velice malou spotřebou. Proto se v horní části zařízení nachází větrací mřížka a samotný tablet má aktivní větrák, který je ale naprosto neslyšitelný a je tam spíš jen „pro jistotu“. Oproti 10palcovému tabletu je zde ale patrné již zahřívání zadní strany tabletu. Nejedná se o nic neobvyklého nebo nepříjemného, ale je poznat, že uvnitř tabletu tepe vyšší model.

    V nabídce tohoto zařízení je kromě toho testovaného s procesorem Intel i3 i model s vyšším typem procesoru Intel i5, který ale bude díky vyšší ceně zřejmě pro většinou škol zbytečný.

    To, že se jedná o vyšší model oproti tomu 10palcovému, poznáte i díky větší operační paměti, která je typu DDR3, ale ve velikosti 4 GB, což je velikost dostačující i pro náročnější operace. Změna je i ve velikosti interního úložiště, kdy testovaný model je nabízen se 128GB SSD úložištěm, zmiňovaná varianta s procesorem i5 pak nabídne rovnou 256GB SSD disk.

    Obrazovka nabízí stejné rozlišení jako 10palcový model, tj. FullHD. Rozdíl je ale v úhlopříčce, jejíž délka je 11,6 palce a zde má FullHD již smysl. Menší rozlišení by zde bylo již poměrně viditelné.
    Dalším rozdílem je způsob nabíjení, kdy Lenovo zde sáhlo po řešení nabíjení pomocí plnohodnotného USB konektoru. Pozor ale na omezení, že když budete tablet nabíjet, nemáte k dispozici žádný USB konektor (s výjimkou dokovací klávesnice). S ohledem na to, že tablet má výdrž okolo 8 hodin, by to ale nemusel být takový problém.

    Dokovací klávesnice je velice podobná té u menšího modelu, tablet se do ní dá opět zasunout dvěma směry, díky větším rozměrům ale nabízí více místa pro psaní a po stranách kláves. Opět se zde nachází dva USB porty pro připojení dalších periferií.


    Lenovo MIIX 2 11
    Procesor
    Intel Core i3 4012Y;, 1,5GHz
    Paměť
    4GB DDR3
    Displej
    1920x1080, IPS
    Interní úložiště
    128GB
    Rozhraní
    microHDMI, plnohodnotný USB 3.0, jack 3,5 mm
    Příslušenství
    Dokovací klávesnice, dokovací klávesnice s 500GB HDD
    Ostatní
    Webkamera 1,2Mpx, Bluetooth 4.0, WiFi 802.11 a/b/g/n, integrovaný mikrofon
    Externí úložiště
    microSD
    Operační systém
    Windows 8.1 64bitový
    Výdrž
    až 8 hodin
    Hmotnost
    0,8 kg
    Rozměry
    300 x 190 x 11 mm

    Samozřejmě, že se nejedná o jediný tablet, který by byl vhodný pro učitele, ale vzhledem k některým specifickým požadavkům vyplývající z běžné učitelské práce si myslím, že je to minimálně jeden z vážných kandidátů. V konečném součtu ale sama škola by měla vědět, co přesně od zařízení pro žáky a učitele očekává, jaké používá další výukové pomůcky či v jaké cenové relaci si může tablety dovolit a proto je pouze a jen na škole, jaké výsledné zařízení si zvolí.

    32 komentářů:

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 1:17  

    Nevíte někdo, prosím, jestli existuje nějaké šetření o tom, kolik učitelů skutečně pro výuku tablet potřebuje?
    Docela by mne to zajímalo.
    Myslím si totiž, že nezanedbatelný počet kolegů pojímá zařazení technologií do výuky jako kamufláž nedostatečnosti pro případ zjevení se hospitačního orgánu nebo jako nátroj osvobození od té denní učitelské roboty. Což je úděl mnohých technologických nástrojů. Žactvu se pustí instruktážní film, prezentace, výukový program, nebo se je něco nechá dělat. Vlk se nažere, a koz neubude.
    Skoro mám pocit, že učitelstvo začíná horečně pátrat po tom, jak vůbec ty tablety do výuky zabudovat, když už tedy budou pořízeny, protože se to žádá.
    Nu což, po těch tisících hodin strávených tvorbou studijních textů, meotarových slajdů a počítačových prezentací jsem si nechal nainstalovat druhou velkou tabuli, doplnil sadu barevných fixů a vracím se ke kořenům. Mám intenzivní pocit, že je to jeden z mála posledních způsobů, jak žactvu odtrhnout oči od displejů.

    Zdeněk Nutz řekl(a)...
    9. dubna 2014 9:55  

    Děkuji autorovi za velmi přínosný článek. Jen chci ještě doplnit, abychom se při výběru operačních systémů Windows soustředili na variantu Windows 8.1 PRO. To PRO znamená, že můžeme takový tablet normálně připojit do školní sítě a do její domény. Windows bez toho PRO to bohužel neumí.

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 10:14  

    A co s těmi tablety budete, pane Nutzi, dělat?

    Karel Klatovský řekl(a)...
    9. dubna 2014 10:38  

    Diky, ja bych naopak byl pro, aby seskola pripravila na to, ze nebude moci vsechny tablety pripojit do domeny. Maloktera skola bude tablety kupovat, spis pujde cestou BYOD a pak budete mit ve skole android, windows a ios a budete s tim muset pracovat.

    Jasne, ucitele a skolni zarizeni v domene asi budu chtit mit, ale je nutne pripravit infrastrukturu tak, aby se mohli pripojit i ostatni. Nejcasteji asi oddelena wifi a data v cloudu.

    Karel Klatovský řekl(a)...
    9. dubna 2014 10:41  

    Tak ono to neni o tom, ze tablety musi mit vsichno a hned s nima zacit pracovat. Takova skola uz od pocatku bude mit s integraci tabletu problem. At s tim zacnou it ucitele nebo technicky zdatnejsi ucitel, at se s tim zacne pracovat postupne v hodinach, ve kterych to ma smysl a pro ktere existuji vhodne vzdelavaci appky.

    Diky tabletum pak totiz ucitel nemusi sedet za katedrou, ale chodi po tride, je v kontaktu s detmi, deti vi, ze ho ucitel "sleduje" a efektivity vyuky je jinde.

    Tablety maji smysl, ale ne, kdyz se plosne naridi vsem a do vsech predmetu. To ostatne nefunguje u niceho.

    Jirka řekl(a)...
    9. dubna 2014 11:33  

    Diky tabletum pak totiz ucitel nemusi sedet za katedrou, ale chodi po tride, je v kontaktu s detmi, deti vi, ze ho ucitel "sleduje" a efektivity vyuky je jinde.

    Já jsem ten IT učitel, co marně hledá aplikace pro tablet vhodné pro naši výuku. Za katedrou toho mnoho nenasedím. Pořád skáču kolem i-tabule. Na ní je aplikací dost a běhají jedna radost. Hlavně mne žáci mají pořád za zadkem, když potřebují poradit a pomoci (lhostejno, zda učím ICT, jazyk, dějepis nebo cokoliv jiného).
    Problém je, že když si na 9 palcích zkouším a hledám, tak mi to nejde dobře ovládat, počet úhozů dramaticky klesá a také na to blbě vidím. Když to připojím k tabuli, pak nevím, proč obsah nepouštět z notebooku, který podobnými neduhy netrpí. Nebo jsem vadnej?

    Jirka řekl(a)...
    9. dubna 2014 11:38  

    V noci pak sním o plazmě (nebo jiné technologii), která by velikostí a schopnostmi odpovídala současné tabuli, jen by odpadlo funění dataprojektoru a zobrazení by odpovídalo reklamním klipům z prodejen televizorů. I všem kolegům přeji krásné barevné sny. Co jiného nám zbývá, když představivost páně ministra dosahuje jen deseti palců.

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 11:43  

    Nebo jsem vadnej?

    Z pohledu dnešní doby ano, a radši se, pane Jirko, tvařte, že už máte nalezeno.
    Z pohledu mého pak nikoli, a vítám Vás v klubu.
    Tedy až na tu i-tabuli. Nevím, co bych si s ní v učebně výpočetní techniky počal, totiž. Jsem vadnej já?

    Karel Klatovský řekl(a)...
    9. dubna 2014 11:44  

    Vsak v clanku take pisu o tom, ze pro ucitele bych povazoval za minimum tech 11,6 palce. Navic zrovna vyuka IT je v tomto dost specificka, ovladat neco dotykem, kdyz to zaci ovladaji mysi, bude vzdy dost problematicke.

    Zdeněk Nutz řekl(a)...
    9. dubna 2014 13:03  

    A proč vlastně o dotykových plazmách jen sníme? Protože jsou dávno k mání, jen na ministerstvu jim to nikdo neřekl
    tak třeba tady:
    http://www.tvfreak.cz/lg-uvadi-dotykovou-plazmu-pentouch/4653
    nebo
    http://www.alza.cz/search.htm?exps=dotykov%C3%BD%20monitor#f&pg=1&pn=2
    Dataprojektor nefuní, žárovky se němění (životnost se uvádí například 150 000 hodin, reproduktory jsou v tom, zatemnění netřeba...
    Kdyby jste si měli vybrat mezi 10 tablety nebo dotykovou plazmou, co by to bylo?????
    Jenže teď jsou bohužel právě v módě hračky....

    Jaroslav Krejčí řekl(a)...
    9. dubna 2014 13:24  

    Diky tabletum pak totiz ucitel nemusi sedet za katedrou, ale chodi po tride, je v kontaktu s detmi, deti vi, ze ho ucitel "sleduje" a efektivity vyuky je jinde.

    Na to ovšem stačí bezdrátový touchpad. Velmi jednoduché a efektivní, PC ovládám z jakéhokoli místa ve třídě

    Zdeněk Nutz řekl(a)...
    9. dubna 2014 13:33  

    Pravda pravdoucí, dnes už většina bezdrátových setů Klávesnica a Myš spolehlivě dosahuje po celé třídě. Existuje spousta různých kombinací, například existuje klávesnice s touchpadem a podobně. Nutno vyzkoušet, je to parádní práce, je pravda že pokud ale v daťáku dochází žárovka (což je zcela běžné) tak na něj z poslední lavice stejně nevidíte....
    Tak třeba...
    http://www.alza.cz/logitech-wireless-touch-keyboard-k400-cz-d255620.htm

    Jirka řekl(a)...
    9. dubna 2014 13:59  

    Pro Karel Klatovský

    Palec sem, palec tam. Já začínám zhruba na 17 a jen tak se nenechám vypalcovat. Bohužel nejen výuka ICT, ale všech předmětů nám jde na klasickém PC se sluchátky lépe.

    Pro Nico Pytlíka

    Ve vašem klubu jsem už dávno. Ten divnej, co se řehtá nahlas.
    Rozdíl je jen v tom, že páťáci to potřebují víc názorně a ti starší se zase dmou pýchou, když jejich práci patřičně nafoukneme do téměř 80 palců.
    Ze stanov klubu:
    1. Vadní jsou všichni, kteří netolerují naši vadnost.

    Jirka řekl(a)...
    9. dubna 2014 14:12  
    Tento komentář byl odstraněn autorem.
    Jirka řekl(a)...
    9. dubna 2014 14:13  

    Kdyby jste si měli vybrat mezi 10 tablety nebo dotykovou plazmou, co by to bylo?????

    Já bych si vybral to 70 palcové LCD. Jenže 230 tisíc neušetřím, když oželím 10 tabletů (možná s kvalitním WiFi pokrytím celé školy a ještě nějakým bonuskem navrch). Promopro nemůže být všude. V našem případě by to byla celá nadčasově vybavená učebna pracovních stanic. Pak bych asi oželel i to LCD, jak říká Nico Pytlík

    Janek Wagner řekl(a)...
    9. dubna 2014 14:27  

    Ve třídě s čtyřmi řadami stačí 50" dotyková obrazovka, ve větší 55-60" (díky rozlišení, kontrastu a svítivosti). Na trhu jsou u nás minimálně tři roky, aktuální cena 55" s elektricky výsuvným pojízdným stojanem je odhadem do 100000 Kč...

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 14:54  

    odhadem do 100000 Kč...

    No nazdar. Na nevyhovující zatemnění ve slunných dnech a neúnosné vedro v učebně i v zimě jsem upozorňoval už před patnácti lety.
    Tak tam letos pořídím teploměr.

    Zdeněk Nutz řekl(a)...
    9. dubna 2014 14:56  

    Můžu potvrdit, my sice nemáme dotykovou, ale do dvou tříd jsme koupili normální plazmovku televizi 60" a obraz je s jakýmkoliv daťákem opravdu nesrovnatelný. Neni opravdu nutné mít takovou obrazovku velikou jako je plátno. Je to o něčem jiném, zřejmě o kontrastu.

    laimes28 řekl(a)...
    9. dubna 2014 15:12  

    drazí moji,přestaňte blbnout,učit je třeba,učit,to by měl učitel provozovat a žák by se měl učit,až se z něj bude kouřit,škola by měla zůstat o učení....vyprdněte se na všechny ty krámy,mozek je základní inštrument,učitele i žáka.....

    Tajný Učitel řekl(a)...
    9. dubna 2014 15:32  

    Ideální tablet do školy? Žádný tablet.

    laimes28 řekl(a)...
    9. dubna 2014 16:15  

    nejlepší tablet?
    sčot,soroban,abakus

    laimes28 řekl(a)...
    9. dubna 2014 16:26  

    když židé táhli vstříc lepším zítřkům tak se dítkaneučila a hrozilo,že národ intelektuálně zdegenruje,a tu prorok habakus začal se upěnlivě modliti k hospodinu:ó pane co mám dělat s těmi skotačivými parchanty,aby nezhloupli:i pán mu poradil vytvořiti tuto didaktickou pomůcku,která udělala z národa asertivně kreativních skotáků národ matematicky vyvolený....

    laimes28 řekl(a)...
    9. dubna 2014 16:41  

    https://www.youtube.com/watch?v=6m6s-ulE6LY&noredirect=1

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 16:49  

    mozek je základní inštrument užitele i žáka

    A bude také nějaká výzva v rámci OPVK?
    A dostane se na všechny školy?
    A kolik mozků na školu? Dvacet?
    Budou se moci zapojit i orgány státní správy a samosprávy ve školství?
    A neměly by mít přednost?
    A nebylo by nakonec lepší jít cestou koncepce BYOT nejméně jedna ku jedné?

    Karel Klatovský řekl(a)...
    9. dubna 2014 17:32  

    Ten muj clanek ale prece nijak bezmyslenkovite neobhajuje tablety do skol. Je to psane kvuli tomu, ze kdyz uz skoly budou mit tu moznost si neco poridit (a neresme ted, jak ta vyzva vypada), tak at maji alespon zakladni informace o tom, co se da poridit a na co si dat pozor (aby jim treba nekdo nedodaval stare modely tabletu apod.). Touchpad je super, ale ne treba vsechny skoly maji v ucebne PC, spousta ucitelu pouziva jen PowerPoint a tam jim staci obycejny prezenter, ve vyuce IT paradoxne ma taky tablet mensi vyuziti nez treba v dejepisu, zemepisu apod.

    Anonymni z 21:30 řekl(a)...
    9. dubna 2014 17:39  

    A není to pane Wágnere předražené? Za 100 000 Kč? Dle Vás předražené interaktivní tabule i s projektorem o daleko větší uhlopříčce pravděpodobně ani těch 100 000 Kč nestojí (včetně pojezdu a dataprojektoru).

    Kdo to opraví až se to po záruce porouchá?

    Jinak si myslím, že 50" je prostě málo, pokud to má sloužit i jako tabule, ať je třída jakkoli velká.

    laimes28 řekl(a)...
    9. dubna 2014 17:46  

    1.výzva nebude,jedině vzávání ala habakuk 2.nedostane,nic se fasovat nebude,výrobky made in china mají jiný rozměr (nastal by dunivý efekt)3.viz výše 4.ne -tyto orgány jsou svou podstatou reprodukční,s mozkem zaměniti nelze 5.ne-viz. výše (pokud by orgán reprukční začal fungovat jako mozek=nedozírní následky 6.jistě-každý si do školy nosí v hlavě vlastní

    laimes28 řekl(a)...
    9. dubna 2014 17:53  

    to anonym: neřešte detaily (skrývá se v nich ďábel),když neovlivníte celek aneb jak pravil akademik kolau,konečný výsledek je stejný jako u depilace přirození!

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 18:01  

    nijak bezmyslenkovite neobhajuje tablety do skol

    Ale on Vás, pane Klatovský, přece nikdo nenapadá. My tady čas od času poklábosíme, aby za těmi stroji bylo trošku vidět i člověka.
    Jak zaplakal kousek víš ředitel Lunga
    více zbude pro ty 'připravené' a ještě se nám řekne 'Když jsme vám peníze nabízeli...'
    A tak rychle, rychle to zplácat, aby taky něco na nás zbylo. Že jsou za tím v součtu nemalé peníze a ještě více 'lidského potenciálu', už nikoho nezajímá.
    Jak uvedl pan Iaymes28 tamtéž, jsme 'chudí duchem, kteří dosud nepochopili princip rop'.
    Dodávám, a nejen rop.

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 18:10  

    každý si do školy nosí v hlavě vlastní

    Určitě?
    Jen aby to nebylo jako v tom ale doopravdy velmi špatném vtipu.
    'A paní učitelko, máte prsa?'
    'No, to víš, že mám ,Petříku.'
    'Tak proč je teda nenosíte?'

    Nico Pytlik řekl(a)...
    9. dubna 2014 18:17  

    Pardon, úplně bych zapomněl. Pozorně a rád jsem si jako učitel infomatiky Váš článek, pane Klatovský, přečetl a jestli dovolíte, pro svoji potřebu i zkopíroval.
    Teď už více detailně a fundovaněji vím, o co že to vlastně přicházím.

    Karel Klatovský řekl(a)...
    9. dubna 2014 18:40  

    Vsak proto to pisu, aby to slouzilo vsem ucitelum :)



    Články dle data

    Učitelské listy

    Nabídka práce

    Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

    Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

    Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


    Všechna práva vyhrazena.

    Tento server dodržuje právní předpisy
    o ochraně osobních údajů.

    ISSN 1213-6018




    Licence Creative Commons

    Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



    WebArchiv - archiv českého webu



    Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.