Zvolit si jako druhou povinnou zkoušku společné části maturity některý z cizích jazyků nebo matematiku? Na tuto otázku hledá v těchto dnech odpověď celá řada z více než devadesáti tisíc maturantů, kteří se musí rozhodnout nejpozději do 2. prosince, kdy vyprší termín pro odevzdání přihlášek řediteli školy. Právě nerozhodným může být dobrou pomůckou ilustrační test z matematiky.
Ilustrační test z matematiky je svou úrovní náročnosti plně srovnatelný s tzv. „ostrým“ maturitním testem. CERMAT ho dal už 1. listopadu k dispozici školám prostřednictvím informačního systému CERTIS, nyní je k dispozici všem zájemcům zdarma ke stažení. Každý má tak možnost vyzkoušet, jak na tom se znalostmi z matematiky je.
Zatímco zkouška z matematiky sestává pouze z didaktického testu, zkouška z cizího jazyka je zkouškou komplexní, složenou z didaktického testu, ústní zkoušky a písemné práce. I to mělo pravděpodobně v uplynulých letech vliv na rozhodování budoucích maturantů při podávání přihlášky. Žáci, pro které jsou matematika i cizí jazyk stejně náročné, volili často matematiku pro její administrativní jednoduchost. Jak ale ukazují výsledky minulých období, velké procento takových u maturity neuspělo.
Každý by proto měl při volbě portfolia zkoušek poctivě zvážit své možnosti. Zkoušku z matematiky totiž určitě nelze pokládat za snazší.
Ilustrační test z matematiky - ke stažení ve formátu PDF
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
6 komentářů:
17 úloh z 26 je z učiva základní školy. Kolikpak procent nám to loni z té matiky nezmaturovalo? A co kdybychom do toho testu raději skutečně dali jednoduché příklady středoškolské? Možná by se procento zmaturovaných zvedlo. Oni totiž studenti podobné příklady, jako je těch 17, čtyři roky neviděli, takže náš předpoklad, že jim tím ulehčujeme situaci je pravděpodobně mylný.
Jistě, a nejlépe kdyby tam byly takové ty příklady, na které se dá naučit postup, nějaké vzorové příklady, které se dají procvičit. A naučit nazpaměť.
To ale není matematika.
Maturita z matematiky je sice také většinou z počítání, ale matematice se blíží.
Mít představu racionálního čísla, upravit výraz, vyřešit rovnici, pochopit zadání slovní úlohy - to jsou pilíře, na kterých stojí i středoškolské počty. Pokud jsou tyto pilíře shnilé, můžeme učit řešení exponenciálních či goniometrických rovnic, ale žák ve skutečnosti nechápe, co řeší, a předvádí jako cvičená opička nebo ještě lépe kůň v cirkuse kouzelná čísla spojená s reflexy na určité podněty (zadání blízké tomu, co se procvičovalo ve škole).
---
Upřímně - jsem rád, že je společná část státní maturity, jsem rád, že je taková, jaká je. A to přesto, že i moji studenti nepatří mezi úspěšné. Ne že bych jim nepřál maturitu, ale naučit se myslet bolí. A jedině přes tuto oběť můžeme získat odměnu.
"Pokud jsou tyto pilíře shnilé, můžeme učit řešení exponenciálních či goniometrických rovnic, ale žák ve skutečnosti nechápe, co řeší."
V tom s Vámi pane Krtku vřele souhlasím. Jenže tyto shnilé základy by měly být odhaleny při přijímačkách na SŠ a nikoliv až u maturity. Jinak řečeno, žáci, kteří tyto základy nemají, nemají být také na SŠ přijati. Jenže náš prohnilý systém dovoluje na maturitních oborech studovat i těm, kteří udělají SCIO testy na 25 bodů ze 130 možných a na některých uměleckých školách i propadlíkům ze základek. A pak se všichni divíme, že nám pětina studentů není schopná zmaturovat. Ptám se: Opravdu si myslíme, že je to tak správně? Není to spíše chyba nás dospělých, že na tuto prohnilost v klidu koukáme?
To jsem rád, že se shodneme. Mám odvahu říci, že na škole, kde se bere bez přijímaček, nebudu učit? Nemám. Musím přežít. Pustím každého studenta do vyššího ročníku? To už jsem si jist, že budu vybírat. Víc asi udělat nemůžu. Z pozice řadového učitele.
že na tuto prohnilost v klidu koukáme?
Tedy, s dovolením, já na to koukám s lehkým pohnutím.
Standardní začátek roku v prvních ročnících, předmět informatika, problém moje oblíbená informace v binární podobě.
Před deseti lety, jedno PC v lavici bez netu, jsme to pořešili sdělením, že princip zápisu čísla znají z druhé třídy základní školy s tím, že teď je jenom jiný základ číselné soustavy a že se pro pohodlnější zápis dvojkové číslo po čtveřicích řádů zapisuje šestnáctkově. Nazdar. Krátký testík. Jestli, tak maximálně jedna, dvě čtyřky nebo u lajdáka, který se vsadil, že to zabije, kule. Příště si to opravili, a šli jsme dál.
Dnes PC 1:1 s netem a my se to učíme tři dvouhodiny. V deset let stejném testu jedna jednička, jedna dvojka a tak dvě trojky. O opravu nezájem. Tedy pardon otázku typu, kolik bitů nejméně potřebuji pro adresaci stodvacetiosmi megabajtové paměti, jsem nahradil otázkou typu, kolik bitů nejméně potřebuji k zakódování dnů v týdnu.
Nestěžuji si, jen konstatuji. 99,9 procent lidí, které znám, vůbec neví o co jde, a nikterak je to neomezuje. Ani pro moje žáky nejspíš tato neznalost nebude překážkou v jejich dalším úspěšném studiu. Jediné snad, co by mne případně mohlo lehce rozhodit je neschopnost nebo neochota tyhle počty vstřebat. Druhý případ je nadějný, neboť ochota se může časem ještě dostavit, jakkoli tomu moc nevěřím.
Vzledem k dostatečnému množství dat mohu konstatovat, že bez ohledu na obor vysokoškolského studia studenti, kteří studují nebo studovali bez podstatných problémů, binárku zvládali také bez problémů. A naopak.
A co s tím budu dělat? Celou tuhle štrapáci nahradím tím, že nechám do budoucna žáky na netu vyhledat informaci o tom, v jaké formě je informace v počítači zpracovávána a ukládána. Žáci při tom nebudou totiž muset používat... co to jen v televizi říkala ta žákyně osmé třídy? jo, mozek!
Okomentovat