Stanislav Šimandl: Maturita 2013

pátek 20. září 2013 ·

Také další ročník konání státních maturit jistě nedokázal rozehnat rozpaky z organizace, testování a výsledků státem garantované maturitní zkoušky. Předtím než se podrobněji rozepíši o dojmech, které mám, je nutno přiznat, že se nemohu hlásit mezi skupinu nestranných pozorovatelů. Učím na víceletém gymnáziu poměrně talentované děti a ve chvíli, kdy se ke státní maturitě z matematiky přihlásí, je vysoká pravděpodobnost, že výslednou známkou bude předpokládaná jednička, v případě neúspěchu dvojka. Učím tedy matematiku a další níže uvedené úvahy jsou nejvíce zaměřeny právě na tento předmět. Přes a možná právě pro tuto skutečnost mám pocit, že státní maturita ani zdaleka nenaplnila cíle, pro které byla tak nákladně do školského systému instalována.


Co tedy vlastně státní maturita splnila z původních cílů?

Předpokládám, že předně důvěryhodnost a nestrannost, dále pak horní mez pro přijetí na VŠ, dolní mez pro stanovení minima maturitní zkoušky, motivace studentů, možnost porovnání úspěšnosti škol a analytický materiál pro další zlepšování práce jak učitelů, tak i vedoucích pracovníků v oboru školství.

Jaký je tedy současný stav?

Důvěryhodnost a nestrannost byla v prvních náznacích koncepce maturity řešena nestrannými zadavateli a opravou veškerých písemných prací žáků mimo školu hodnoceného studenta. Z velkolepých plánů poněkud sešlo. Nevím, zda je to tím, že zamýšlené finanční zdroje se rozutekly poněkud jiným směrem, ale současná situace, kdy po konání písemných maturit velmi často probleskují zprávy o tom, kolik písemných prací bylo opsáno, nepůsobí důvěryhodným dojmem. Navíc lze jen velmi těžko ověřit, zda k takovému opsání skutečně došlo. Nemá smysl v této věci zmiňovat test z matematiky u předešlých maturit a rozhodnutí o zrušení vyšší úrovně , což lze chápat, jako v podstatě vynucený krok.
Horní mez , tedy vyšší úroveň maturity, která měla sloužit jako usnadnění přijímacího řízení na VŠ tak již není a nedivím se tomu. Která VŠ si v současné podobě maturity dovolí, podle mého názoru, takový hazard, aby své přijímací řízení vázala na současnou podobu maturitních zkoušek. Je naprosto pochopitelné, že pro účely přijímacího řízení na VŠ jsou využívány jiné formy testování.
Dolní mez , tedy zkouška na nižší úrovni ještě stále přežívá. Původně snad měla působit jako laťka, které je nutno dosáhnout pro možnost úspěšně získat maturitní zkoušku. V této chvíli jsem nabyl dojmu, že místo tlaku např. na zvýšení počtu hodin matematiky na školách, zkvalitnění přijímacího řízení na střední školy a nebo nutné redukci počtu míst ve školách nabízejících maturitní vzdělání , sílí tlak na neustálé snižování požadavků v testu. Na druhou stranu je stále na zamyšlení, zda jednotná maturita je vhodná pro vzájemné porovnání studentů z gymnázií s výukou všeobecně zaměřených předmětů a studentů z průmyslových škol s nutností výuky odborných předmětů. Nyní mám ovšem pocit, že test z matematiky byl nastaven opravdu jako minimum znalostí.

Co nám tedy zbylo?

V současné době je kvalita maturitní zkoušky závislá na kvalitě testu. Nenabízí rozvíjející řešení a myslím, že ani příliš nepodporuje nějaký myšlenkový postup. Nejen, že test nepůsobí motivačně, ale pro nadanější studenty je naprosto demotivující. Vždyť takový student již v předposledním ročníku gymnázia zjistí, že úroveň požadovanou u státní maturity již poměrně s jistotou splňuje. Ve chvíli, kdy má možnost volby mezi jazykem, kde zkouška obsahuje jak písemný projev formou testu, tak také ústní projev před komisí a nebo jistotou pouze testu v matematice, obávám se, že maturita nepřispívá ke zvyšování kvality. Přimlouval bych se za formu postupně se rozvíjejícího testu, kdy si každý student "najde" svoji laťku. Výsledky jsou pak použitelné pro všechny typy škol a s dostatkem optimismu , také pro přijímací řízení VŠ. Mám jen rýpavou otázku, kdo a za jaké finanční prostředky je schopen u nás takový test vyrábět.

Srovnávání škol je velmi choulostivou otázkou. Přes předchozí sliby byly uveřejněny jakési žebříčky, které dle mého názoru srovnávají nesrovnatelné. Například zcela nepoučený rodič budoucího studenta gymnázia se pokusí nalézt pro své dítko tu nejlepší školu. Jak se má ale orientovat, uvědomí si, že v celkovém výsledku školy je zahrnut jak výsledek testování osmiletého studia, tak také čtyřletého a v některých případech dokonce šestiletého. Bude vědět, že výsledky čtyřletého a osmiletého typu studia mají často propastné rozdíly a že úspěšnost školy je velmi často dána poměrem počtu žáků právě v jednotlivých typech studia. Ano, lze namítnout, že podrobnější informace lze také vyhledat, ale nevím, zda takovou míru zájmu lze od veřejnosti, a někdy i od novinářů, očekávat.
Neprobírám zde již celkové narušení výuky ve školách, kdy maturity probíhají po velmi dlouhou dobu a také zkrácení posledního školního roku samotných maturantů.

Otázkou zůstává, k čemu nám taková státní maturitní zkouška vlastně je. Zda náklady , které jsou na ni vynaloženy, nepřevyšují jakékoli zisky z ní. Jak ji změnit , zdokonalit a nebo snad zrušit. Domnívám se, že poslední možnost není reálná vzhledem k hrůze, kterou musí budit vyčíslení skutečných, již vynaložených nákladů.

Převzato s laskavým souhlasem autora z noviny.sista.cz

8 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...
20. září 2013 7:19  

Pokud autora trápí, že probleskují informace o tom, že se u maturit bohapustě a s tichým souhlasem zadavatelů opisuje, pak je to správné. Je to jev, kterým nespolehlivá generace zadavatelů předává svůj nízký morální kredit mladé generaci absolvent§. Co se z nich asi tak může rekrutovat? Absolventi, kteří budou tvrdit, že mají vysokou školu a až se z nich stanou náměstci ministra, nebudou schopni doložit diplom. Když je v soudku vína trochu přiboudliny, je špatný celý soudek. A to platí o školách a zadavatelích dvojnásob. Soudek vína vylejete, ale ale co s tolika nezaměstnanými?

Anonymní řekl(a)...
20. září 2013 9:55  

"co s tolika nezaměstnanými?"

Kdyby jen "nezaměstnanými", ono spíše "nezaměstnatelnými". Co s jedincem, který neumí a nechce dělat ani manuálně, ani hlavou?

Anonymní řekl(a)...
21. září 2013 20:52  

Neposuzujte, když o tom nic nevíte.
Prosím, to není nespolehlivost zadavatelů. To se uhlídat nedá(při sportce nelze uhlídat, kam se žák dívá).Smekám před učitelem, který vyhodí žáka od maturity pro opisování a riskuje soudní žalobu. Navíc si uvědomte,že když na soukromé škole půjde o existenci, kdo nepovolí. Co když to dostane zadavatel příkazem od ředitele.
Pro autora článku. St. Maturita splnila minimálně úkol, že vůbec začala a přestalo se o ní jen kecat.
Jestli motivuje nadané žáky na gymnáziu je absolutně nepodstatné. Prvním úkolem je totiž znemožnit získání maturity jedincům, co si ji nezaslouží. Kdybyste viděl, jak hloupí žáci dřív dostávali maturitu, tak byste se nedivil.A to i některá gymnázia mají z tohoto lehkého testu výsledky za které se stydí lecjaké učiliště.
Problémem je však opisování a likvidace odborných škol, které jsou nuceny z ekonomických důvodů brát všechny zmetky vzdělávacího procesu na ZŠ a nestíhají je opravit.
Další problém je disproporce obtížnosti jazyků a matematiky. Když u matematiky je neúspěšnost 20% a u jazyků 2 % není to asi v pořádku.
Tedy jen houšť. Žádný stát si nemůže finančně dovolit platit vzdělání lidem, kteří na ně kašlou a nejsou ho schopni. Je třeba kontrolovat výsledky vzdělávacího procesu a to nejen maturitu ale i na ZŠ!!!
Pokud bude žáků míň než všech míst na SŠ či VŠ a školy jsou placeny podle počtu žáků, pak jsou přijímací zkoušky jen iluzí.

Anonymní řekl(a)...
21. září 2013 22:01  

Je třeba kontrolovat výsledky vzdělávacího procesu a to nejen maturitu ale i na ZŠ!!!

Ale kdepak, je to přece naopak. Několik let se dělá vše pro přípravu inkluze (=absolutní zkáza ZŠ a školství obecně). Proto zrušení osnov a zavedení RVP, aby se nic nemohlo prověřovat a každý si učil, co chce. Proto novely o možném propadání žáků jen 2x za celou docházku. Proto se kašle na kvalitu učitelů, stejně nikdo neočekává dobré výsledky, dokonce ani SŠ a VŠ ne. A který dobrý učitel by ostatně šel učit do inkluzivní školy.

Pytlik Blaha řekl(a)...
21. září 2013 23:30  

Je třeba kontrolovat výsledky

Pokud lidi nebudou chtít být zdraví, pak zdravotními prohlídkami jejich zdravotní stav nezlepšíte.

Anonymní řekl(a)...
22. září 2013 9:33  

"Pokud lidi nebudou chtít být zdraví, pak zdravotními prohlídkami jejich zdravotní stav nezlepšíte."

Už je to tak, Pytliku. Polovině lidí je jejich zdravotní stav ukradený - on se přece pak stát postará. Kdyby firmy, organizace, školy atd. své zaměstnance nedonutily jít na prohlídku, tak by nemocnice vůbec nestíhaly.

Pytlik Blaha řekl(a)...
22. září 2013 12:09  

Sama zdravotní prohlídka, byť nařízením periodická, ještě nikoho nevyléčila.
Mimoto, představme si, že nám překontrolují vždy třeba jenoum zrak a tlak. Tak jo, osm dioptrií a tlak sto padesát na sto... schopen k výkonu funkce náměstka pro evropské fondy.
To nám zdravotní stav populace nijak dramaticky nezlepší.

Anonymní řekl(a)...
22. září 2013 14:21  

Prevence účinnější léčby. Ani nespočítám, kolika mým známým preventivní prohlídka zachránila zdraví, ba život - začínající rakoviny, neléčené poruchy chlopní, u kolegy dokonce podvýživa, onde málo železa a anemie atd. O cholesterolu a vysokém tlaku nemluvě. O zubních kazech už vůbec ne.
A většinou na ty kontroly všichni chodíme jedině z donucení. Pojišťovny, zaměstnavatele. A dobře na nás, jsme lenoši. A jestli chodíte jen k očnímu a měřit tlak, tak to pánbůh s vámi a na funkci v brzku zapomeňte.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.