Se zájmem jsem si přečetl články o tom, že zástupce ombudsmana a Česká školní inspekce potvrdila, že se v mateřských školách nemají děti nutit spát. Zejména proto, že sám jsem rodičem.
Rád bych na začátek mého komentáře uvedl dvě vyjádření ze dvou článků, které byly k tomuto tématu publikovány:
- Stanislav Křeček (zástupce ombudsmana): „…učitelé jsou povinni řídit se tzv. rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání. V něm stojí, že v denním programu dítěte ve školce je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Donucovat děti ke spánku je nepřípustné…“
Zdroj: http://www.novinky.cz/domaci/314168-nutit-deti-spat-ve-skolce-je-nepripustne-tvrdi-zastupce-ombudsmana.html
- Václav Mertin (psycholog): „…my bychom jim ho (spánek) měli nabídnout. Samozřejmě nejdříve bychom měli zjistit u rodičů, jak to u nich funguje běžně… …berme, že učitelky jsou odbornice na výchovu předškolních dětí. A oni si s tím musí nějak poradit, organizačně to vyřešit. V rodinách se také děti ve všem neshodnou a musíme si s tím poradit…
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/nutit-deti-ve-skolce-ke-spanku-je-podle-zastupce-ombudsmana-nepripustne–1260857
K těmto komentářům přidávám i komentář ze svého pohledu:
Je to také otázka nastavení vztahu škola – dítě – rodič – platné zákony pro ZŠ a MŠ. Kolik tisíců komentářů bude muset ombudsman dát? Kolik tisíců dobrozdání tazatelům bude dávat Česká školní inspekce? A proč ona? Je to jednoduché. Stačí, abychom my rodiče, učitelé a ředitelé škol dodržovali a hlavně dále rozvíjeli demokratické nastavení školství. Co kdyby ombudsman například rozhodl o tom, že učitel ZŠ nemůže bez dohody s dětmi a rodiči nutit děti doma dělat domácí úkoly? No samozřejmě, že zcela bez dohody učitel nemůže nutit děti dělat domácí úkoly, v zákoně domácí úkoly nejsou ani zmíněny. Nepotřebujeme snad ombudsmana a ČŠI, aby nám došlo, že škola je “naše” a je o spolupráci – učitele, dítěte a rodičů.
.png)
2 komentářů:
Tedy fakt jsem si myslel, že když je taková nouze o místa ve školkách, že budou rodiče rádi, že jsou rádi. Tak asi ne.
I když mám k prostředí mš velmi blízko, přece jen dám jen zprostředkovaně k úvaze pár postřehů.
Dítě, které vstává brzo ráno, protože rodiče musejí do práce, po obědě padne samo. V té době se moc nechce spát dítěti, které má poměrně slušný přehled o večerních televizních pořadech a přikodrcá se do školky nejdříve v deset hodin, protože matka se nestíhá vypravit s druhým dítětem, s kterým je na mateřské dovolené. Takové dítě bývá vyzvednuto až v pozdních odpoledních hodinách a lehce vykavárněná matka se živě zajímá, jestli potomkovi byla věnována dostatečná péče podle jejích představ. Že školka má také nějaký řád, ji nezajímá.
Rád byh ještě připomenul, že děti které nejsou alespoň v klidu na lůžku, ruší děti spící, které budou muset druhý den zase vstávat ráno v půl šesté. Že jsou omezovány potřeby těchto dětí, už ani ombudsmana, ani inšpektóra nezajímá, protože rodiče spících dětí jsou rádi, že jsou rádi.
Ze zkušenosti vím, že obdobným poklonkováním halasícím neomalencům se projevují činovníci takzvaně slabí v kramflecích, tedy nezpůsobilí zastávat svůj úřad kompetentně.
Jasně. Oni se nám dnes někteří rodiče cítí, že všechno je jejich, od soudců, přes učitele až po státní zástupce. Všichni jsou tady kvůli pánovi. No tak řešení je snadné. Nechť pán zváží, zda dá dítě do státní školy, v níž se jeho dítě za společné daně nás všech, bude vzdělávat a dodržovat její řád a fungování, včetně toho, že dítě bude hodnoceno a budou na něj kladeny nějaké nároky, nebo ať si potomka nechá doma a zaplatí mu učitele a chůvu. Musí si ale dávat pozor lišák jeden. Mohlo by se mu pak stát, že skončí u dědovy mísy.
Okomentovat