Martin Rychlík: Byli by Češi bez dabingu zdatnější v cizích jazycích?

Studenti nedávno otevřeli velké téma: Dabovat, nebo nedabovat? A našli i silného spojence, ministra školství v demisi Dalibora Štyse.


Dnes je Tomášovi K. devatenáct. „Přede dvěma lety jsem měl hroznou angličtinu. Skoro ničemu jsem nerozuměl, vytvořit větu byl pro mě strašný úkol. Pak jsem začal sledovat několik seriálů: How I Met Your Mother, Big Bang Theory, IT Crowd, Black Books... Všechny se vysílají i v českém znění; ty jsem nejprve sledoval. Pak mě ale několik přátel přesvědčilo, ať se koukám na anglické originály. No a od té doby to jde s angličtinou jen nahoru,“ vypráví mladík z Olomouce, který začíná studovat na univerzitě ve Zlíně.

Nedávný maturant už nedá na originální znění dopustit: kvůli dabingu se neztrácejí vtipné hlášky, ve filmech si lze vychutnat čistší zvuk a divák se tak nějak přirozeně učí nové fráze. „Lidem bych filmy s titulky nenutil. Nejlepší je mít volbu v nastavení, protože několik televizních stanic už povoluje volbu mezi dabingem a originálem. Přijde mi, že v Česku je úroveň angličtiny nulová, skoro nikdo nečte anglicky, učitelé na tom nejsou nijak slavně a nejlépe si vedou ti, co sledují pravidelněji seriály a filmy s titulky,“ míní Tomáš, jenž patří ke generaci, pro kterou je čím dál běžnější ignorovat onen „skvělý český dabing“.

Před pár týdny se do boje s tuzemskou tradicí (a pohodlností) pustili studenti sdružení v České středoškolské unii (ČSU). Veřejně přednesli argumenty proti „nadměrnému“ dabování filmů, akcentovali význam titulkovaných snímků pro lepší znalost cizích jazyků a úspěšně vlétli do mediálního prostoru s tématem, jemuž se ČESKÁ POZICE již dvakrát – předloni a loni – věnovala.

Antidabingové patero od studentů

„Země, kde se titulkuje – jako je například Malta, Švédsko, Dánsko či Finsko –, umějí anglicky nejlépe v Evropě. Naopak země dabérů – Česko, Španělsko, Bulharsko či Maďarsko – si v mezinárodních srovnáních vedou špatně,“ citovala ČTK předsedu unie Jana Papajanovského. Podle dívek a hochů ze středoškolské unie by se důrazem na původní znění s titulky zlepšovala nejen znalost angličtiny, francouzštiny či němčiny, ale ve druhém sledu i češtiny – díky profesionálním a spisovným titulkům.
Studenti zformulovali dokonce jakési své „antidabingové patero“, které zveřejnila na svém webu i společnost EDUin, jež se zabývá vzdělávacími tématy:

1. Zkušenosti ze zahraničí podporují titulkování. Například obyvatelé skandinávských zemí (i neanglosaského Finska), kde se titulkuje, hovoří anglicky skoro jako rodilí mluvčí.
2. Děti mohou u televize smysluplně trávit čas. Mladí do dvanácti let jsou tak schopní naposlouchat přízvuk, intonaci, naučit se slovíčka a získat sebedůvěru pro studium jazyků.
3. Televize by měla plnit vzdělávací funkci. Platí to i pro Českou televizi, alespoň dle jejího kodexu; postupné nahrazení dabingu je cestou, jak veřejnoprávní deficit napravit.
4. Titulky přimějí děti číst. Současné děti málo čtou, mají problémy s porozuměním textu i pravopisem, takže sledování titulků v TV by pomohlo i výuce mateřského jazyka.
5. Současný dabing je nekvalitní. Studenti tvrdí, že český dabing kazí zážitek z filmu a že se někdejší kvalita zhoršila, poněvadž se spěchá a na dabování se vynakládá méně peněz.

Celý článek na webu ČESKǍ POZICE