Zpráva o studii známé britské společnosti Futurelab, která se zabývá strukturou a obsahem digitální gramotnosti a doporučuje na prvním místě podporovat kritické myšlení.
Britská společnost Futurelab se zabývá budoucností, a to i v oblasti vzdělávání. Ve své výzkumné zprávě Digital Literacy across the Curriculum se zaměřuje na digitální gramotnost žáků i učitelů základních a středních škol. O této problematice Spomocník informuje poměrně často (Digitální gramotnost podle Wheelera, Testováni ICT dovedností v ČR, Bez učitelů se moderní technologie neobejdou ad.), naposledy pak v článku Ondřeje Neumajera Výukové aktivity pro rozvoj dovedností 21. století.
Futurelab však přináší trochu jiný pohled na věc. Zpráva je určena učitelům, kteří ve své výuce využívají digitální technologie a umožňují práci s nimi i svým žákům. Těm, kteří podporují žáky v aktivním, kreativním a kritickém používání technologií, rozvíjejí jejich digitální gramotnost a pomáhají jim prostřednictvím technologií v prohloubení předmětových znalostí.
Centrální část textu definuje osm komponent digitální gramotnosti. Již při prvním pohledu na obr. 1 je patrné, že všechny elementy digitální gramotnosti spolu úzce souvisí. Text přináší i řadu praktických rad a nápadů, jak efektivně digitální technologie ve vzdělávání využívat, na co se zaměřovat a čeho se naopak vyvarovat.
 |
| Obr. 1 - Komponenty digitální gramotnosti |
1. Funkční dovednosti
Z hlediska zařazení do kurikulárních dokumentů je vhodné definovat pro informační a komunikační technologie samostatnou kompetenci a využívat ji napříč předměty, tj. vytvářet mezipředmětové vztahy. Autoři článku odmítají koncept, ve kterém jsou ICT kompetence pouze náplní samostatného předmětu.
Učitelé často mají z využívání ICT ve třídě obavy. Z toho důvodu je třeba jim poskytnout podporu a čas pro trénink a pomoci jim získat větší jistotu. Učitel sám musí jít za hranice jednoduchého využití prezentací. Měl by dát žákům možnost pracovat s různými digitálními nástroji a přemýšlet o jejich využitelnosti, a to i v situaci, kdy si žák ještě základní dovednosti a schopnosti ve využívání ICT plně neosvojil.
2. Kreativita
Nedílnou součástí digitální gramotnosti je schopnost vytvářet digitální obsah a rozumět mu. To zahrnuje nejen proces samotné tvorby či příjmu informací, ale i aplikaci uživatelských znalostí a kritického myšlení. Schopnost kreativity je možné rozvíjet ve všech školních předmětech, a to např. kombinováním tvorby pomocí digitálních technologií s psaním a kreslením na papír či zpracováním jiných výtvarných materiálů, které vede k rekontextualizaci znalostí a jejich dalšímu vlastnímu novému využití žákem.
Technologie poskytují velké množství možností, jak tyto činnosti vykonávat, a to ve školním i mimoškolním prostředí. S ohledem na výstup či produkt žákovské činnosti je možné vybírat z mnoha technických prostředků, jakými jsou obrázky, internetové stránky, filmy, animace, podcasty, fotografie, blogy, wiki, online texty na sociálních sítích, hudba, audiovizuální prezentace, interaktivní mapy, grafy, modely apod. Volba optimálního prostředku je projevem kritického myšlení, které pracuje i se žákovým povědomím a znalostmi o kulturním a společenském prostředí.
0 komentářů:
Okomentovat