Přečtěte si: Jak britská vláda likviduje školství aplikací zastaralého manažerského dogmatu

čtvrtek 3. ledna 2013 ·

Britská vláda ničí školství na všech úrovních tím, že je nutí, aby přijalo zdiskreditovanou tržní ideologii z osmdesátých let, navzdory tomu, že třicet let praktických zkušeností dokazují, že zavádění manažerského systému do škol a univerzit je likviduje, argumentuje David Priestland v deníku Guardian.


Z článku v BritskéListy.cz vybíráme:

Výzkumníci kritizují novou manažerskou strukturu ve školství už mnoho let. Z odborného výzkumu totiž vyplývá, že excelové tabulky vůbec nezvyšují úroveň ani kvalitu školství. Tabulky zkreslují to, co údajně měří, a nutně vedou k tomu, že testovaní profesní pracovníci se naučí jak systém "falšovat", naučí se v něm hrát tak, aby to bylo k jejich prospěchu, realitu to ale neodráží. Učitelé a univerzitní profesoři tak reagují zcela racionálně na vládou vnucený systém jeho zfalšováním. Vláda pak reaguje tím, že manažerům dává ještě silnější pravomoci (například pravomoc zvyšovat či snižovat plat učitele podle jeho "výkonu") a vnucuje školám další a další restriktivní cíle, které realitu zkreslují ještě více.(...)

Katastrofální důsledky tohoto režimu pro školy a univerzity jsou naprosto jasné. Britští žáci jsou podrobováni snad největšímu a nejčastějšímu množství zkoušek v celém průmyslovém světě. Tabulky celkových studijních výsledků škol nutí učitele, aby učili jen kvůli zkouškám. Tím demoralizují celou učitelskou profesi a demotivují žactvo.

V roce 2010 kritizovala OECD, že neustále testování žáků vede k "perverzním výsledkům" a že navzdory výraznému zvýšení financování školství v Británii za posledních 10 let "nedošlo k zlepšení studijních výsledků". Konfederace britského průmyslu charakterizovala britské školy jako "deprimující továrny na zkoušení".

Jak to dokazuje mezinárodní srovnání, nefunguje zavádění tržních principů a tabulkových hodnocení do školství, funguje přesný opak: Zvýšení statutu profesních zaměstnanců a poskytnutí jim důvěry, aby podle vlastního úsudku zvyšovali úroveň výuky. Nejlepší školství na světě má Finsko, které skoro vůbec nepoužívá externí zkoušky či školní či univerzitní inspekce. Nejúspěšnější výzkumný univerzitní systém je v USA, kde se za nejvyšší hodnotu považuje svoboda výzkumníků.

17 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 7:49  

Rozhodně je pěkné, že hlupáky nemáme jen u nás, ale i mezi novináři z Guardianu.Třeba taková perla jako "....pravomoc zvyšovat či snižovat plat učitele podle jeho "výkonu"..." ukazuje, že i autor článku si je vědom skutečnosti, že o žádný výkon nejde a když, tak chabý. To, že jinde plkají nesmysly, neznamená, že domácí přitakávači mají pravdu. Vzdělávání je veřejná služba a jako taková je meřitelná a hodnotitelná. Pokud si někdo neumí napsat "takové excelové tabulky", které mu ji změří opravdu, je to jen a jen jeho chyba, ne toho systému. Ovšem s materiálem, který padá z pedagogických škol je to jistota, protože pro něj je Excel cizí a ještě sprosté slovo.

poste.restante řekl(a)...
3. ledna 2013 8:28  

Vzdělávání je veřejná služba a jako taková je meřitelná a hodnotitelná.

Jak se měří fakt, že prvňáček si kromě vlastní svačiny chce sám a z vlastní iniciativy ráno přibalit jablíčko pro paní učitelku.
A jak se měří to, když ho za to paní učitelka pohladí.
Jak se měří míra nadšení, kterou fyzikář vyvolává mezi žáky.
Jak se měří ochota matikářky věnovat se žákovi odpoledne a ve svém volném čase, tedy pochopitelně zadarmo, aby jej nad rámec povinností připravila k přijímačkám na výběrovou školu.

Jistěže existují parametry, ukazatele, kritéria, kterými se dá "výkon" učitele popsat a vložit do excelovských tabulek.
Ale existuje rozměr této práce, který je objektivními kritérii nepostižitelný. A já osobně se domnívám, že je důležitější, nežli měřitelné výsledky žáků v testech.

Datel řekl(a)...
3. ledna 2013 8:56  

Dobrý den, dá se jen souhlasit s poste.restante.
Anonymní z 3.1.2013 7:49 by mohl tu excelovskou tabulku zveřejnit.Děkuji.

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 9:21  

Pro poste.restante ..

Anonym 7:49 neví o čem mluvíte.

Takových lidí je ve školství poměrně dost a mezi úředníky většina.
Kultivovat se má člověk jako nástroj služby i nástroj hodnocení, jakákoli tabulka je nanic, když jsou v ní pro lidi sekvenčního způsobu myslění jen data a nikoli informace.
Člověk musí mít vypěstovanou vnímavost k jevům, o kterých mluvíte, jinak může jen seřizovat počítače.

Mirek

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 9:45  

Myslím si, že i u nás se v podstatě ukazuje totéž. Totiž, že testování nevede k lepším výsledkům. Před nějakými 15 lety neměl o SCIU nikdo ani páru. Dnes SCIO testy využívá hodně škol. Projevilo se to snad nějakým zlepšením? Samo SCIO přiznalo, že současní žáci v jejich testech mají podobné výsledky, jako ti v minulosti. A mám obavy, že celostátní srovnávací testy budou mít podobný efekt. Prostě mnoho povyku pro nic, akorát kopa vyhozených peněz.

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 9:56  

Souhlasím SCIO testy a jejich použití jsou indikátorem "bezzubosti" testovací mašinerie. Nikdo jiný by nezvládl otestovat republiku lépe než soukromá firma .. a výsledek v dopadu kvality je žádný. Přirozeně.
Copak to nestačí jako argument?
Stát se vzpamatoval po 15 letech a začal chystat své vlastní testování po vzoru českého měšťáka, "když to mají jinde, tak to chci taky" .. bez toho, že by analyzoval situaci a porozuměl problamatice. A tak se musí objevit na scéně zahraniční kritika, aby "stát" začal vůbec reagovat na námitky.

Uvědomujete si tu bezmocnost učitele?

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 10:13  

Konfederace britského průmyslu charakterizovala britské školy jako "deprimující továrny na zkoušení".

To je skoro přesné i u nás !

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 10:32  

SCio testy byly první a do velké míry mají publicitu a tradici na školách, bohužel. O kvalitu zde nejde, je to jen proto, že "my naše žáky taky testujeme, takže máme zpětnou vazbu" - např. pro inspekci je to dobrá zpráva.

Národní srovnávací testy u nás mají vícero funkcí. Hlavně je to vyrovnávač bezbřehosti rvp a švp. Velmi rychle totiž vyplynulo na povrch, že přílišná svoboda ve vyučování (obsahy, cíle, výstupy) má důsledky v neskutečně rozrůzněné kvalitě i kvantitě výuky na různých školách a u různých učitelů. Proto potřebujeme nástroj aspoň nějakého srovnání.

Zkušenosti z britského článku můžu plně potvrdit. Práce učitele na VŠ je u nás hodnocena zcela formálně, podle bodů a kritérií "jako v zahraničí", učitel musí hlavně publikovat ve "správných" časopisech, honit výzkumy pro výzkumy - čím odtrženější od praxe, tím líp. Zda a jak docházíme na výuku nekontroluje nikdo, leda studenti se mají možnost vyjádřit na konci semestru ke kvalitě výuky. Nejlépe ovšem často hodnotí ty učitele, kteří mají nejmenší požadavky.

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 11:06  

podle jeho "výkonu"

Učitel a žák není motor nebo turbína. Přidejte si tam slovo přibližně a to ne v desetinách, ale přinejmenším v jednotkách až desítkách. Přesné změření prostě neexistuje. Rád bych pane řediteli, který šéfujete od zeleného stolu, viděl vámi vyprodukované kontrolní mechanismy. Velmi Vás prosím, dejte nám odkaz. Jinak jde o subjektivní "plkání" nesmyslů.

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 14:25  

Testování může sloužit pouze pro diagnostiku, samo o sobě nic nezlepší a to platí všude. Z tohoto pohledu chápu existenci toho státního testování. Proč ovšem školy platí to soukromé, nechápu. Copak jim Scio dává zpětnou vazbu vůči tomu, co je pro ně závazné (RVP, standardy)? Myslím, že nastavuje spíš jakési své laťky, pokud vůbec nějaké nastavuje a neporovná jen žáky v jednom školním roce, přičemž si volí, čím bude testovat.
Jinak mi ale přijde trochu přehnané srovnávat stav v testování u nás a v Británii. Tam se testují obrok úplně všichni. Druhý extrém je netestovat vůbec a jen si něco myslet.

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 14:40  

Scio nedělá plošné žebříčky, jen pro své zájemce a přihlášené. Zatímco národní testování má být průhledné a plošné - transparentní, všichni se mohou dozvědět, jaké výsledky má která škola dlouhodobě, jaké má složení žáků, atd. To se některým nelíbí.

Simona CARCY řekl(a)...
3. ledna 2013 18:07  

No, zda se, ze jsem opomnela zajimave tema. Spolecnost je nespokojena s jakymkoli testovanim, vnima ho jako neosobni a vycita mu, ze nedokaze presne postihnout jemne nuance vzdelavani. A nelze se spolecnosi divit - co zazila zatim? Drahe a nekvalitni testy soukrome firmy, ktera si prolobovala slusnou obchodni, nikoli odbornou pozici. Jak se ji to povedlo? Neexistovala srovnatelna konkurence. To jen doklada, ze v tomto pojeti je testovani byznys par excellence. Pak spolecnost zazila vyznamne rozsahlejsi, narocnejsi, sirokospektralni testy v podobe statni maturity. A protoze se k jejich hodnoceni citil povolany kazdy jouda od Chladka po marginalni zjevy ceskeho ucitelstva, tak za pomoci medii nabyla spolecnost pocitu, ze testy jsou vzdy a jen zlo. Ale to je jen pocit vyvolany spatnymi zkusenostmi nebo neporozumenim problematice. Kazda vec se da udelat dobre nebo spatne. Pokud si britsky novinar mysli, ze to tam nedelaji dobre, neznamena to, ze to neni mozne dobre udelat vubec.

Anonymní řekl(a)...
3. ledna 2013 18:43  

Těžko posuzovat poměry v britském školství, když nerozumíme ani tomu našemu. Určitou výstrahu před nevyváženým vlivem manažerských dogmat ve školství to určitě dává...
My jsme ničím takovým neprošli a snad nám to nehrozí v takovém rozsahu, jak popisováno v článku. Souhlasím se S. Carcy co se týče názorů na testování u nás.

poste.restante řekl(a)...
4. ledna 2013 11:10  

Souhlasím tentokrát s Madam Carcy.
Nelze učinit závěry tak paušálně, jak je naznačeno v textu článku.
Nelze říci, že testování v Británii automaticky znamená úpadek vzdělání a netestování ve Finsku je zárukou úspěchu. A že my musíme okamžitě přejmout jeden či druhý extrém.

Vždy jsem tvrdil, že potřebujeme testy, jako zpětnou vazbu.
A vždy jsem varoval před řízením školství na základě nějakých výsledků testů.

Vzdělávání je přece mnohem komplexnější proces. Má své specifické charakteristiky, které se dost dobře nedají vměstnat do tabulek a grafů.
To ale neznamená, že nepotřebujeme vůbec žádné objektivní údaje a budeme celý systém řídit jen na základě nějaké dojmologie.

Koneckonců, pokud vím, i v tom zmiňovaném Finsku se výběrové testy provádějí a statistická data se zpracovávají. Jen se nesmí z vyplňování kolonek v tabulkách a získávání bodů a skóre stát cíl. Modla, které se všechno podřídí a lidský rozměr výchovy a vzdělávání se bagatelizuje.

Článek je nutno chápat jako varování, do jakých konců může vést v současnosti u nás uplatňovaný přístup k testování. Kam obecně vede technicistní náhled na vzdělávání. Z chyb jiných bychom se měli poučit a nikoliv je hloupě opakovat.

Anonymní řekl(a)...
4. ledna 2013 12:21  

Jen připomínám, že v článku se mluví o více problémech "veřejného managementu", nikoli pouze o testování žáků:

Opakované testy žáků a studentů, neustálé průzkumy "spokojenosti studentů", a obsesivní testování publikací univerzitních učitelů každých pět šest let (tzv. Research Excellence Framework - REF) se snaží zachytit kvalitu vzdělávání i výzkumu a proměnit ho v čísla v tabulkách. Tyto tabulky jsou zveřejňovány a manažeři se pak snaží dostat svou instituci v tabulce co nejvýše, čímž údajně zvyšují kvalitu.

I druhé dva body se u nás začínají "úspěšně" zavádět. Snad nás negativní důsledky v Anglii včas varují, i když při naší operativnosti nevím, nevím, kolik blbostí se ještě zrealizuje.

Jan Hučín řekl(a)...
4. ledna 2013 20:34  

A já souhlasím s kolegou poste.restante.

Testy jsou měřicí nástroj, nic víc. Požadovat po testování, aby samo o sobě zvyšovalo dovednosti, je jako očekávat, že sledování spotřeby elektřiny samo o sobě ušetří peníze.

Paní Carcy bych rád připomněl, že firma Kalibro existuje déle než Scio. Není tedy pravda, že neexistovala srovnatelná konkurence. Pokud jde o (ne)kvalitu, zkuste být konkrétní, prosím.

Jan Hučín řekl(a)...
4. ledna 2013 20:37  

A ještě připomínám jeden starší článek.

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.