EDUin: Ministerstvo u soudu prohrálo, musí se vrátit k loňským maturitám

Soud nehodnotil korektnost úloh a oprávněnost oponentních posudků, ale způsob, jakým ministerstvo odpovědělo studentům.


Městský soud v Praze vypracoval rozsudek k první z žalob, jimiž si stěžovalo osm studentů v září 2011 na způsob, jakým Ministerstvo školství vyřídilo jejich žádosti o přezkum. Soud rozhodl ve prospěch žalobkyně a nařídil ministerstvu, aby se vypořádalo s argumenty, které žalobkyně v žádosti uváděla. Ministerstvo školství proti tomuto rozsudku chce podat kasační stížnost.

Soud nerozhodoval o korektnosti úloh, na které si studenti stěžovali, ale pouze o způsobu, jakým ministerstvo jejich žádosti o přezkum vyřídilo. Odpovědělo totiž všem stejným dopisem a jejich argumenty se nezabývalo. Stejně jako v případě letošní žaloby vůči krajskému úřadu soud rozhodnutí ministerstva zrušil a uložil mu, aby se s námitkami studentky řádně vypořádal.

Rozsudek tedy nezpochybňuje samotné výsledky maturity. K tomu by ale mohlo dojít v případě, že ministerstvo ve chvíli, kdy bude muset odpovědět na oponentní posudky maturitních úloh, shledá jejich námitky jako oprávněné. Tyto posudky kromě jiného konstatovaly, že některé z úloh neodpovídaly katalogu požadavků, nebo měly více než jednu správnou odpověď, případně žádnou.

Rozsudek najdete v příloze tiskové zprávy.

EDUin požádal o komentář k rozsudku právníka advokátní kanceláře HVH LEGAL, která žalobu podávala, Mgr. Tomáše Němce. Text je doplněn několika otázkami jedné za žalujících, studentky Dany Večerkové:

Mgr. Tomáš Němec: Podstatné je, že soud konstatoval, že postup hodnocení maturitní zkoušky podléhá soudnímu přezkumu. Je to proto, že stát je garantem maturitních zkoušek – proto se jedná o veřejné subjektivní právo studenta na to, aby maturitní zkouška probíhala a byla hodnocena v souladu se zákonem. Z toho plyne také právo studenta, aby se stát (příslušný orgán) řádně vypořádal s žádostí o přezkum a výsledek přezkumu pak řádně zdůvodnil. Přezkum nemůže být samoúčelný a formalistický příslušný orgán se musí vypořádat s námitkami v žádosti o přezkum; nevypořádá-li se s nimi, je takové rozhodnutí nepřezkoumatelné, a musí tak být zrušeno, k čemuž došlo v konkrétním případě.

Významným prvkem rozhodnutí bylo také konstatování, že na přezkum rozhodnutí o maturitní zkoušce se co do vydání a odůvodnění rozhodnutí aplikuje procesní úprava správního řádu.

Spolu se zrušením rozhodnutí soud věc vrátil MŠMT k dalšímu řízení a uložil mu povinnost obstarat dostatečně odborné podklady pro další rozhodnutí a povinnost své rozhodnutí řádně zdůvodnit.

Otázky Dany Večerkové k právníkovi Mgr. Tomáši Němcovi:

Dává nám tedy soud za pravdu v tom, že ministerstvo porušilo principy dobré správy a že tu chybí nestranný přezkum rozhodnutí?

Soud nám implicitně dává za pravdu v tom, že došlo k porušení principů dobré správy, vedle porušení norem správního řádu a školského zákona. O porušení principu nestrannosti výslovně hovořeno není, ačkoliv jej lze dovozovat. Primárně je však vadou přezkumu nedostatečné odůvodnění.

Proč soud neukládá ministerstvu řešit tuto situaci obecně do budoucna, aby se již neopakovala u jiných maturantů (např. stejný zadavatel, hodnotitel i osoba přezkoumávající výsledek)? Může to vůbec tento soud udělat?

Ne, soud může rozhodnout pouze v individuálně projednávané věci, nemůže ukládat obecné povinnosti.

Bude/Může mít tento rozsudek nějaké důsledky pro příští maturanty?

Vliv na další maturanty může být nepřímý. Rozhodnutí soudu vahou svých argumentů má určitou šanci ovlivnit posouzení jiných obdobných případů, ovšem opět půjde o individuální přezkum a bude záležet na soudu, jakým způsobem rozhodne. Jelikož naše rozhodnutí již není ojedinělé ohledně závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí o přezkumu příslušného orgánu, lze očekávat obdobná rozhodnutí i v ostatních případech, avšak vždy bez jakékoli garance.

Tomáš Feřtek, tiskový mluvčí EDUin, řekl: „Hlavní smysl rozsudku je v tom, že ministerstvo bude muset i pro příští ročníky maturity vyřešit, kdo kvalifikovaně rozhodne o korektnosti jednotlivých testových úloh a správnosti kritérií při opravování písemných prací. Z rozsudků je jasné, že příště už nebude možné odpovídat jedním paušálním dopisem a ministerstvo i kraje se budou muset vyrovnat s oponentními posudky a argumenty. Na to však nemají odbornou kapacitu, proto by mohlo ministerstvo přistoupit k ustavení na CERMATu nezávislého orgánu, který by měl autoritu i příslušné pravomoci. Věrohodnosti státní maturity by to prospělo.“