Druhý ze seriálu článků zabývajících se otevřenými výukovými zdroji a jejich vlivem na školství. Zprostředkovaně, díky souvislosti s možností svobodného vzdělávání pro všechny, i dopadem na celou společnost.
V úvodním díle tohoto seriálu jsme si ukázali, že v prostředí
současného internetu se volné sdílení digitálních materiálů stalo
skutečností. To má značný vliv na způsoby šíření vědeckých informací
(viz i u nás známé hnutí Open access)
a pochopitelně i na vzdělávání. Celá řada volně dostupných materiálů má
výukový potenciál. Mnohé jsou dokonce přímo s výukovým záměrem
vytvořeny. V takovém případě patří do kategorie otevřených výukových
zdrojů (OER).
První institucí, která vývoj v této oblasti zachytila a postavila se do jeho čela, byl Massachusetts Institute of Technology
(MIT). V roce 2001, čili již více než před 10 lety, se zde rozhodli, že
budou svými učiteli vypracované výukové materiály určené primárně
vlastním studentům dávat volně k dispozici všem zájemcům na internetu.
O něco později pak vznikl specializovaný systém MIT OpenCourseWare,
který přístup ke všem (dnes více 2000) kurzům, obsahujícím též mnoho
nahraných přednášek špičkových světových odborníků, spravuje. Během
oněch 10 let tento portál navštívilo více než 100 mil. návštěvníků.
Hned po MIT se do aktivit s OER spojených zapojilo UNESCO. S podporou The Hewlett Foundation založilo místo pro výměnu informací a spolupráci OER Community wiki a stálo u zrodu úložiště OER Commons. Nejnovější iniciativou UNESCO je Global Open Access Portal,
jež se má stát globální platformou pro sdílení a modifikaci volně
dostupných výukových materiálů. Spolu s Evropskou komisí se podílí na
projektu OPAL
(Open Educational Quality Initiative), který se snaží budovat teoretické
základy využití OER a sbírá příklady vhodných aplikací výukových
aktivit na nich založených v praxi (Open Educational Practices). V rámci
UNESCO se aktivitám na poli OER věnuje především UNESCO Institute for Information Technologies in Education.
Doslova před několika dny zde byla například publikována zajímavá
studie brazilské absolventky britské Open University (kde získala
distančně i Ph.D.) Andreia Inamorato dos Santos pojednávající
o postavení OER v Brazílii - Open Educational Resources in Brazil.
Nadace The Hewlett Foundation
podporuje většinu nejznámějších aktivit spojených s rozvojem OER. Do
této oblasti investovala již 68 milionů dolarů. Za zmínku stojí např.
projekt The Open Learning Initiative, který vyvíjí otevřené online kurzy a dává je k dispozici zájemcům, nebo portál WikiEducator budující komunitu učitelů pomáhajících si při využívání OER.
V září 2007 se v Kapském městě na půdě Shuttleworth Foundation s podporou Open Society Institute
uskutečnilo setkání asi 30 odborníků s cílem hledat cesty pro větší
podporu OER na celém světě. Zde vznikla poměrně často citovaná tzv. Kapská deklarace otevřeného vzdělání.
Z českého (nepříliš kvalitního) překladu vybírám tři základní
doporučené strategie, jež by se tisíce signatářů měly snažit podle svých
možností naplňovat:
- Pedagogové a studenti: za prvé, vyzýváme pedagogy a studenty, aby se aktivně podíleli na nově vznikajícím otevřeném vzdělávacím hnutí. Účast zahrnuje:vytváření, používání, přizpůsobování a zlepšování otevřených vzdělávacích zdrojů; osvojování si vzdělávacích technik/postupů postavených na spolupráci, objevování a vytváření znalostí; přizvání vrstevníků a kolegů k zapojení. Vytváření a používání otevřených zdrojů by mělo být považováno za nedílnou součást vzdělávání a mělo by být podle toho i podporováno a odměňováno.
- Otevřené výukové zdroje: Za druhé, vyzýváme pedagogy, autory, vydavatele a instituce k uvolnění svých zdrojů jako otevřených vzdělávacích zdrojů. Tyto otevřené vzdělávací zdroje by měly být volně sdíleny prostřednictvím otevřených licencí, které usnadňují používání, revize, překlad, zlepšování a sdílení kýmkoli. Zdroje by měly být zveřejněny ve formátech, které usnadňují jak používání, tak i úpravy, a to tak, aby vyhovovaly rozmanitosti technických platforem. Kdykoliv je to možné, měly by být k dispozici ve formátech, které jsou přístupné pro lidi se zdravotním postižením a lidem, kteří ještě nemají přístup k internetu.
- Otevřená vzdělávací politika: Za třetí, vlády, školské rady, vysoké školy a univerzity by měly učinit otevřené vzdělávání svojí prioritou. V ideálním případě by měly být vzdělávací zdroje financované daňovými poplatníky otevřenými vzdělávacími zdroji. Akreditace a schvalovací procesy by měly upřednostňovat otevřené vzdělávací zdroje. Úložiště vzdělávacích zdrojů by měla aktivně zahrnovat a vyzdvihovat otevřené vzdělávací zdroje.
Celý článek na spomocnik.rvp.cz
6 komentářů:
Zatím to vypadá tak, že čím více volně a rychleji dostupných informací mají žáci k dispozici, tím toho méně umí.
„Zatím to vypadá tak, že čím více volně a rychleji dostupných informací mají žáci k dispozici, tím toho méně umí.“
Ano, možná to tak vypadá, a dost možná, že to tak z hlediska požadavků školy skutečně je. Ale máme jen velmi neurčité ponětí o tom, co všechno jiného děti a mladí lidé umějí a my neuměli a neumíme a škola se o to vůbec nezajímá. Za jisté pokládám, že jsou tací, kteří umějí hodně, víc než my a OER i jiné zdroje využívají. Znám takové. Za jisté rovněž pokládám, že jsou tací, kteří toho umí méně, ba dokonce ani vlastně nic umět nechtějí. To však určitě nemá příčinu v dostupnosti OER.
Co však ale vůbec nevíme, kolik je kterých.
Pro pana Šteffla
Ono to tak nevypadá, ono to tak je.
Je pravda, že žáci umí sedět hodiny na FB čí pařit hry, ale to jen proto, že je to možné. Za nás starších to možné nebylo a tak jsme čas marnili jinak. To ale s učením nemá nic společného. Že by dobrovolně vyhledávali nšjaké otevřené výukové zdroje, tak to ani náhodou.
My v mládí přesně věděli, kdy byl který sjezd KSČ...
Jeden fakt - počet zájemců o soutěž, v podstatě jakékoliv, klesá. Víte někdo o nějakém jiném způsobu, jak se projevuje zájem žáků a studentů o něco víc?
Citace: „Vytváření a používání otevřených zdrojů by mělo být považováno za nedílnou součást vzdělávání a mělo by být podle toho i podporováno a odměňováno.“
a) Každý nemůže být autor. Nebo může, ale pouze díla několika skutečně nadaných autorů mohou být užitečná a dále použitelná.
b) Kdo bude díla hodnotit, oceňovat a odměňovat? A kdo bude hodnotit a odměňovat recenzenty?
Citace: „Otevřené výukové zdroje: Za druhé, vyzýváme pedagogy, autory, vydavatele a instituce k uvolnění svých zdrojů jako otevřených vzdělávacích zdrojů.“.
Konkurence
Vzhledem k otevřené i skryté tvrdé konkurenci škol s obdobným zaměřením si školy nebo vyučující na půdě těchto škol chrání své know-how, případně sami používají jinde stažené (nehlídané, nebo zveřejněné) zdroje informací a učební materiály. A školy nemají zájem zveřejňovat své zdroje a učební materiály. Řešením by bylo zaplatit učitelům tolik, aby se jim vyplatilo publikovat veřejně i bez ohledu na svého zaměstnavatele a školu, ve které učí.
Hledání jehly v kupce sena (nebo oddělování zrna od plev)
Vzhledem k snadnosti psát texty s doplňkovými ilustracemi, simulacemi, doprovodnými multimediálními soubory, v mnoha rozšířených a běžně používaných formátech (dokumenty .doc, .pdf, prezentace .ppt, .pps, a jiné, soubory pro interaktivní tabule, HTML a další hypertextové materiály) učitelé i žáci píší a tvoří nejrůznější texty, samozřejmě s nejrůznější úrovní a původem originálních myšlenek, ilustrací. Tudíž vzniká nezachytitelně se šířící chaos, ze kterého je a bude čím dál tím těžší hledat a najít a používat použitelný materiál, a pro učitele už dnes je a i nadále bude snadnější vytvořit svůj vlastní materiál, podle kterého budou učit, nebo ho dají k dispozici žákům, aby nebloudili. (A vznikne další kvantum podobných a duplicitních materiálů a v podstatě kopií původních materiálů - samozřejmě kromě vyjímek zcela nových učebních textů, které jsou původní, originální a nové, jinde nepublikované a toto je právě to hledané zlaté zrno v moři písku.)
To zná každý, kdo na nějaké téma hledal vhodnou informaci. Kolik toho musel prohledat, přečíst, posoudit, jestli to je to, co hledá, nebo blábol, nebo kopie z kopie nějakého již těžko dohledatelného původního materiálu.
E-učebnice a e-learning
V současné době je kromě tvorby běžných učebnic nejvyšší čas začít aktivně s průzkumem dosavadních původních učebních materiálů vzniklých na školách a vytvořit týmy spolupracujících autorů a veřejné otevřené diskuzní fórum k tvorbě e-learningových e-učebnic i klasických papírových učebnic a učebních materiálů, aby aktivita autorů měla vyšší smysl, efektivitu, možnost finančního ohodnocení a hlavně žákům a zájemcům o vzdělávání poskytovat kvalitní, přístupné a určitým způsobem ověřené a doporučitelné učební materiály. Kvalitní vzdělávání a tudíž i e-learning je možný pouze s kvalitními učebními materiály. Ale to je samozřejmost.
Okomentovat