Projekt vznikl jako reakce na nedostatečnou výuku moderních dějin na základních a středních školách. V rámci této akce je každý rok nabídnut základním a středním školám zdarma jeden film pojednávající o období komunistického Československa. Nedílnou součástí celého projektu je uspořádání besedy s pamětníky, historiky či dokumentaristy následující bezprostředně po projekci filmu. „Snažíme se žáky a studenty vést k přemýšlení a diskuzi o stále živé etapě našich dějin. Považujeme to za důležité právě v době, kdy generace jejich rodičů a prarodičů jakoby zapomínala na to, jakého režimu jsme se zbavili,“ říká ředitel a zakladatel projektu Příběhy bezpráví Karel Strachota. Do projektu se momentálně zapojilo přes 700 škol z téměř 400 obcí a měst po celé České republice a v průběhu listopadu, stejně jako v předchozích letech, přibudou školy další.
Pro tento ročník bylo vybráno celkem pět filmů. Patří mezi ně unikátní dokumentární portrét Heleny Třeštíkové Pavel Tigrid – Evropan, představující jednoho z nejvýznamnějších českých emigrantů 20. století. Snímek byl do nabídky zařazen nejen v souvislosti s Cenou Příběhů bezpráví, jež je letos věnována památce Pavla Tigrida, ale také vzhledem k hlavnímu tématu letošních Příběhů bezpráví, jímž je emigrace a život v exilu. Hraný snímek Swingtime režiséra Jaromíra Polišenského je inspirován provokační akcí Státní bezpečnosti, která v padesátých letech záměrně mystifikovala ty, kdo chtěli ilegálně odejít do ciziny. DVD nazvané Příběhy bezpráví – Za železnou oponou obsahuje pět krátkých filmů, které vypovídají o krutosti i absurditě přísně střežené hranice komunistického Československa. Dalším nabízeným titulem je dokument Pavla Křemena Nikomu jsem neublížil, pátrající po motivech, které za minulého režimu vedly lidi ke spolupráci se Státní bezpečností (StB) a zároveň působivě ilustrující, jak rafinovanými způsoby korumpoval komunismus lidské charaktery. Posledním nabízeným titulem je DVD se čtyřmi kratšími snímky z cyklu Ztracená duše národa režisérky Olgy Sommerové, jež představuje různé formy represe československých občanů komunistickým režimem, zejména v padesátých letech minulého století.
V rámci sedmého ročníku získají zapojené školy také nově vydanou knihu Naše normalizace připomínající, jak se žilo v Československu v letech 1969 – 1989. Jednotliví autoři se v knize zamýšlejí nad tím, zda tehdejší režim byl jen otravným zřízením, které občany drobně šikanovalo nebo promyšlený dusivý systém, soustavně utlačující ty, kdo se mu v každodenním životě nepřizpůsobili a „vybočovali z normy“. V knize Naše normalizace na poslední dvě dekády čs. komunismu vzpomíná více než třicet osobností především kulturního a veřejného života. „Neoslovovali jsme ty, kdo za Husáka bez skrupulí dělali kariéru, ani funkcionáře KSČ a další aparátníky, zajímaly nás osobní vzpomínky lidí, jimž režim vadil, snažili se mu čelit a něco smysluplného v něm navzdory komplikacím vykonávat,“ říká Karel Strachota, který společně s redaktorem Rádia Česko Adamem Drdou publikaci edičně připravil. V knize čtenáři najdou mimo jiné vzpomínky spisovatelů Jaroslava Formánka, Lubomíra Martínka a Terezy Boučkové, texty novinářů Zbyňka Petráčka, Ondřeje Štindla a Daniela Kaisera, příspěvky politologů Bohumila Doležala, Josefa Mlejnka a mnoha dalších. Její součástí je také obrazová příloha sestávající z prací předních českých fotografů, například Karla Cudlína, Dany Kyndrové a Luboše Kotka. Kniha volně navazuje na loňskou publikaci Mýty o socialistických časech, která vyvolala značný zájem čtenářů.
V rámci sedmého ročníku získají zapojené školy také nově vydanou knihu Naše normalizace připomínající, jak se žilo v Československu v letech 1969 – 1989. Jednotliví autoři se v knize zamýšlejí nad tím, zda tehdejší režim byl jen otravným zřízením, které občany drobně šikanovalo nebo promyšlený dusivý systém, soustavně utlačující ty, kdo se mu v každodenním životě nepřizpůsobili a „vybočovali z normy“. V knize Naše normalizace na poslední dvě dekády čs. komunismu vzpomíná více než třicet osobností především kulturního a veřejného života. „Neoslovovali jsme ty, kdo za Husáka bez skrupulí dělali kariéru, ani funkcionáře KSČ a další aparátníky, zajímaly nás osobní vzpomínky lidí, jimž režim vadil, snažili se mu čelit a něco smysluplného v něm navzdory komplikacím vykonávat,“ říká Karel Strachota, který společně s redaktorem Rádia Česko Adamem Drdou publikaci edičně připravil. V knize čtenáři najdou mimo jiné vzpomínky spisovatelů Jaroslava Formánka, Lubomíra Martínka a Terezy Boučkové, texty novinářů Zbyňka Petráčka, Ondřeje Štindla a Daniela Kaisera, příspěvky politologů Bohumila Doležala, Josefa Mlejnka a mnoha dalších. Její součástí je také obrazová příloha sestávající z prací předních českých fotografů, například Karla Cudlína, Dany Kyndrové a Luboše Kotka. Kniha volně navazuje na loňskou publikaci Mýty o socialistických časech, která vyvolala značný zájem čtenářů.
Důležitou doprovodnou aktivitou Příběhů bezpráví je vyhlášení Ceny Příběhů bezpráví, která se letos bude udělovat již po třetí. Jde o ocenění osobností za jejich postoje a činy v období komunistického Československa. Jednotlivé nominace předkládají studenti a o laureátech rozhoduje studentská porota. V minulých letech byli mezi oceněnými např. bývalá televizní moderátorka a signatářka Charty 77 Kamila Moučková či jedna z posledních obětí komunistického režimu Pavel Wonka. Letošní ročník je věnován památce Pavla Tigrida.
Slavnostní zahájení projektu Příběhy bezpráví – měsíc filmu na školách se uskuteční v úterý 1. listopadu v 18:30 v pražském kině Lucerna za přítomnosti syna Pavla Tigrida, pana Gregory Tigrida, ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga, ministra obrany Alexandra Vondry, hostů z řad politických vězňů, tvůrců dokumentárních filmů, učitelů a žáků. Součástí slavnostního zahájení bude kromě zmíněného vyhlášení Ceny Příběhů bezpráví a křtu knihy Naše normalizace také multimediální prezentace Příběhy bezpráví – z místa, kde žijeme. Projekt je výsledkem téměř půlročního bádání členů 27 studentských týmů z 18 základních a středních škol z celé České republiky, kteří díky rozhovorům s pamětníky a pátrání v rodinných archivech, místních kronikách a regionálních muzeích sestavili příběhy lidí perzekuovaných komunistickým režimem.
Příběhy bezpráví však nejsou jen jednorázová podzimní akce. Je to celoroční projekt, v průběhu kterého jsou školám nabízeny dokumentární a hrané filmy a k tomu celá řada metodických a informačních materiálů. Filmy a materiály z této nabídky využívá ve výuce dějepisu více než 1 900 škol. V letošním roce získají zapojené školy jako bonus ještě publikaci Emigrace a život v exilu a DVD s působivým filmem Larryho Weinsteina Hanin kufřík o osudu kufříku mladé dívky Hany Bradyové, která na rozdíl od jejího bratra Georgeho nepřežila holocaust.
Všechny aktuální informace včetně seznamu zapojených škol či synopsí filmů vybraných do letošních Příběhů bezpráví naleznete na webových stránkách www.pribehybezpravi.cz
0 komentářů:
Okomentovat