Ministr školství Josef Dobeš plánuje, že o budoucnosti dítěte rozhodnou plošné testy v 5. a 9. třídách. Když školák projde, dostane šanci se přihlásit na obor s maturitou. Když ne, může jen na učební obor. S nápadem přišlo sdružení, za které vystupuje Václav Klaus junior.
Z článku Kateřiny Frouzové v iDNES.cz vybíráme:
S nápadem použít testy při přijímačkách na střední školy přišla Asociace aktivních škol, za kterou vystupuje ministrův poradce a ředitel pražského gymnázia Václav Klaus mladší. "Žáci, kteří standard nezvládnou, nesmí být přijati na žádné víceleté gymnázium (5. třída) nebo střední školu s maturitou (9. třída)," napsal Klaus junior.
Ministra to nadchlo. "Pánbůh zaplať za tenhle postoj. Kdo neudělá standard v pětce, tak je přirozené a jasné, že by neměl být přijat na víceleté gymnázium," řekl Dobeš. Zatím však nemá vypočítanou hranici úspěšnosti, která by poslala děti k maturitě, nebo na učiliště.
Nejčtenější články
.png)
Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ
Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.
Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.
Tento server dodržuje právní předpisy
ISSN 1213-6018
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.
ISSN 1213-6018
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.
Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
27 komentářů:
Konečně to někoho napadlo. Aby testy nezůstaly jen materiálem k sestavování žebříčků, ale aby se z nich i něco vyvozovalo. Pokud žák neuvidí, že na výsledku testů záleží a že mohou ovlivnit jeho budoucí studium, nebude se snažit se na testy připravit a bude školu obecně nadále flákat (ti nezodpovědní).
A pokud platí, že standardy, tedy východisko pro testy, jsou na minimální úrovni náročnosti, tedy měl by je udělat i čtyřkař či trojkař, není už vůbec co řešit. Proč by se měli nadále na víceletá G dostávat i ti, co neudělají ani minimalistické testy, zato mají nadité peněženky?!
Paráda, to je přesně to co je potřeba, ze současných primánů a prvních ročníků by na našem gymplu měla být pětina studentů, zbytek je ekonomický artikl, aby se mělo za co učit, neskutečné, co k nám chodí za plebs, to vše je vizitkou základních škol, přístupem ke vzdělání v rodinách a vůbec celé dnešní společnosti... A argument dělat přijímačky je zcestný, všichni nastoupí na vedlejší gymnázium, které je nedělá...
Vloni jsem byl na Taiwanu a tam jsou žebříčky na všechno a děti jsou víc než dost motivované, aby byly v těch nejvyšších patrech a ne jak u nás, čím větší pitomec válící se ve spodních patrech žebříčků, tím větší borec ve třídě
Pro anonymní z 11:53:
Vy jste tedy také borec :-). Už jen ten Váš pohled na žáky a na základní školy! Buď plivete špínu na školu, ve které neučíte, ale je "Vaše" (že by sousední škola?) nebo chcete ze školy mermomocí odejít. Pětina současných žáků by Vás nejspíš neuživila, že?
Anonymni 11:53:
"to vše je vizitkou základních škol,"
Uz Vam nekdo rekl, ze jste mdleho rozumu?
Vite, co je nejvetsim problemem zakladek? Ze existuji takove skoly jako Vase - veme vetsinu toho co by nemela. Ale to je asi zbytecne vysvetlovat inteligentovi jako jste Vy.
PN
Učím na ZŠ a plně souhlasím s anonymním v 11:53, co se týče úrovně vzdělávání u nás. Není snad třeba nikomu vysvětlovat, že to není (snad až na pár výjimek, ty jsou všude) vinou učitelů, ti dělají co mohou!! Ale leností žactva a všeobecně, už od 1. stupně rozšířeným přístupem k vyučování. Dnes nepoznáte, jestli už zvonilo nebo jestli je ještě přestávka. Pokud se vám podaří to stádo na chvíli zpacifikovat, za chvíli už je zase hlahol, lomoz, pokřikování - proč to děláme, my tomu nerozumíme, to už jsme zapomněli, vždyť jste říkal, že..., ale to přece nejde,.... z celé hodiny zbývá pár minut na nějakou práci. Je to pravé peklo a rok od roku horší a horší. Poznámky za vyrušování. to je vše, co se dá dělat. A výsledky? Z jedné stránky zábavně psané látky, kterou jsme probírali dva měsíce a nesčetněkrát opakovali i zábavnými formami, je třináct čtyřek, osm trojek a po třech dvojkách a jedničkách. Peklo na zemi.
Nedostatečná motivace žáků na ZŠ je především zásluhou SŠ. Je jich příliš a berou každého. Zkuste, vážení kolegové ze SŠ, spadnout na zem a zkusit si na vlastní kůži jít hučet do žáků, že se mají učit. Nejčastější odpovědí je "a proč, vždycky mě na nějakou SŠ vezmou". Totéž platí i o gymnáziích. Až budou nastaveny harnice úspěšnosti na rozumně použitelných úrovních a nikoliv minimalistických, tak bude hned jasno. A také až se zavře alespoň 30% SŠ a vznikne nedostatek míst na sudijních oborech. Však se o tom všude mluví - konkurence zapůsobí. A pak se možná budou i kolegové ze SŠ divit, když neseženopu práci ani na těch jimi opovrhovaných ZŠ.
Ale kdeže by si někdo dovolil zavírat střední školy, to přece nejde! Vždy tam má někdo z horních pěti tisíc své potomky nebo přímluvce. A pak - volby nevyhraje, kdo "škodí lidu"!
O médiích ani nemluvě. O čem by psala, kdyby umlkly vzpoury, demonstrace, stávky apod. proti rušení našich skvělých vzdělávacích ústavů.
A co takhle, kolegové, přestat se navzájem obviňovat a uvědomit si, že kamenem úrazu je normativní financování, které nutí KAŽDOU školu naplnit třídu na 30 kusů.
Kolik učitelů se pokusilo udržet laťku náročnosti na úrovni let minulých?
A jak dlouho jim to vydrželo?
Obvykle jen do nejbližšího osobního pohovoru s ředitelem ve stylu: "Už třetí žák z naší školy odešel kvůli Vaší přehnané náročnosti. Na vedlejší škole jej přijali všema deseti. Takhle to dál nejde, pane kolego..."
Myslím, že dále rozvíjet tuto myšlenku není nutné.
Důsledkem je, že základky vypouštějí žáky polovzdělané a přesto je vezmou i gymnázia. Tak proč by se žáček měl snažit?
Každý chce přežít a dostat svou výplatu.
Obviňovat kolegy, kteří se nacházejí ve stejném srabu, to nikam nevede.
Je třeba změnit systém.
A škola na tom, že jsou děti otrávené a nemotivované nemá přece vůbec žádnou vinu! Škola je plná pracovitých, obětavých a invenčních učitelů, kteří mají pitomé žáky!
Co takhle trochu sebereflexe?
To mate pravdu pane posterestante, akorat me prijde, ze to vetsinou nedochazi kolegum prave ze strednich skol, neb ze jim spatne na ZS "pripravujeme" zaky, ctu dost casto a logicky me to pak nasulphuruje.
PN
Sebereflexe je mozna, ale kdyz je pozadovana pouze jednosmerne, je to trosicku blbe. Mira prostoru pro motivaci je navic diskutabilni DOMNENKA, ucitele na ZS zacinaji mlet z posledniho, protze se jim sype na hlavu kde co, vcetne integrovanych a neprizpusobivych zaku, jejichz pocty jednoznacne pribyvaji.
Ze je zaku na strednich skolach mene nez mist, to se da pomerne snadno dopocitat a prakticky pri prijimackach odpozorovat - to je FAKT, kolego...
Jenže, tady nikdo neopovrhuje základními školami, ale tím, že ty děti pustíte se známkami, které neodpovídají skutečnosti, podvolíte se tlaku rodičů na známky a pak to tak vypadá (tak to na maloměstech 100% chodí). Na vás je rozhodně kladen, stejný nátlak, aby dítě mělo úžasné a skvělé známky, protože pak má zaručeno dostat se kamkoliv. To samé na SŠ. A koho z toho máme vinit? Prostě tahle vizitka je dána společností. Jen nám nezbývá tyto lidi dostat přes hranici maturity, což je vstupenka k vysokoškolskému titulu a nedej bože, aby pak tito studenti rozhodovali a naší budoucnosti či životě(právníci, lékaři, soudci, , sociální pracovníci atd...) To, že se pouští všemi vzdělávacími úrovněmi studenti, kteří neměli mít ani maturitu, to je průšvih. A kde začít jinde, než od testování možné "rádobykvality". Dojděte si na svoje mateřské fakulty a podívejte se, co dneska má vysokoškolský titul stejné hodnoty, jako máte vy. Budete se bát, aby ti lidé vzdělávali vaše děti.
Jde jen o to, že není kde brát, hučet do studentů nemá význam, když nechtějí, jen když nechceš tak jdi jinam. Až zavřou všechny pomocné školy, tak budeme mít těch 30% studentů vy také my. SŠ zavírat už nebudou muset, bo všechny pustíte a u nás odmaturují...
Paní Frouzová z iDnes, měla byste napsat správně svůj název článku:
Když se dítě na základní škole ani za mák neučí, dostane se jedině na učňák.
A dát to do budoucího času, protože zatím to je sci-fi.
Milý anonymní z 9.11 15:02
Když se budeme bavit o škole v místě X, je Vaše poznámka na místě.
Pokud se bavíme o školství jako celku, pak si dost dobře neumím představit, v čem by měli všichni učitelé v celé republice provádět sebereflexi.
To máte jako s tréninkem v atletice.
Když je hlavním cílem tréninku, aby se žáček moc nepředřel, neunavil a aby ho to maximálně bavilo, nejspíš si užije spoustu zábavy, ale na stupně vítězů si v životě nestoupne.
Po japonských učitelích nikdo nevyžaduje, aby žáky motivovali. Přicházejí už z domova se snahou uspět a vyniknout.
Ale možná znáte lepší recept.
Rádi se necháme poučit.
Milý kolego, Japonský učitel také odučí 45 hodin týdně. Já bych na to Japonsko byl opatrný, oni to mají s motivací a odpovědností nastavené asi nějak jinak než Češi.
1/3 osmiletých gymnázií je tedy zbytečná ? Naprostý souhlas, trojkaři tam nemají naprosto co dělat !!!
Taky si myslím, že G8 mají být pouze pro nadané studenty a ne děti protekční !
jak to tu ku...,pi.. mohlo něco takového napadnout jedničkář nebude mít svůj den a napiše to špatně tak smula deš na učňak a máš celí život v pi..
"ale tím, že ty děti pustíte se známkami, které neodpovídají skutečnosti, podvolíte se tlaku rodičů na známky a pak to tak vypadá (tak to na maloměstech 100% chodí)."
Pozor, on to neni jen tlak rodicu, ale i tlak vedeni a muzete si podle pozice ve skole vybrat bud lepsi znamku (misto petky ctverka u nas) nebo v dobe krize a zavirani skol hledat jine misto...
Jinak treba z nasi skoly (cca 30 000 mesto) vychazi zaci pomerne bezne s 6 i vice ctverkami a i takove si nektera stredni skola veme. To uz o moc vic my zhorsit nemuzeme.
Když standardní jedničkář nebude mít svůj den, napíše testy na dvojku a stejně se dostane, kam bude potřebovat. Ale trojkaři a níže si již nebudou moci vybírat.
A příště prosím Anonymního 20:36, aby v této slušné diskuzi nepoužíval ani náznakem vulgarity hodné maximálně nevychovaného pětkaře. Když se bez nich neobejde, ať jde diskutovat ke "svým" na Novinky nebo do Blesku.
Japonský učitel také odučí 45 hodin týdně
1. Mno tak tady v Evropě máme tuším 40 hodin pracovní týden. Kdysi se za to pořádaly demonstrace a dodnes kvůli tomu máme 1.5. státní svátek.
:-)
2. Nejen pokud jde o motivaci a odpovědnost, je srovnání obtížné.
Například v japonských školách běžně třídy a školní prostory uklízejí děti.
3. Cituji výzkum z r. 2005. (Novější data nemám, ale nepředpokládám radikálně jiná čísla):
Na nižší sekundární úrovni učí učitelé v průměru 701 hodin za rok, ale je samozřejmé, že počet hodin se v jednotlivých zemích velmi liší: od 535 hodin za rok v Japonsku přes více než 1000 hodin v USA a Mexiku.
Počet vyučovaných hodin na veřejných školách primární úrovně činí v průměru 795 hodin za rok, přičemž se pohybuje v rozmezí od 650 hodin a méně v Dánsku, Japonsku, Polsku a Turecku po 1139 hodin v USA.
Na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání činí průměrná vyučovací povinnost 661 hodin za rok, kdy nejméně hodin učí učitelé v Japonsku, a to 467 hodin, nejvíce v USA – 1121 hodin.
Velmi důležité je, jak je vyučovací doba členěna na dny, týdny a počet hodin na den. Pro představu, když se srovnává údaj, že v Dánsku učí učitelé 42 týdnů v roce a v USA 36 týdnů v roce, pak dánští učitelé učí v průměru 3 hodiny denně, kdežto učitelé v USA okolo 6 hodin denně.
Učitelé na primární úrovni vzdělávání v rámci zemí OECD učí v průměru 795 hodin za rok. Rozptyl vyučovaných hodin se pohybuje od 650 hodin a méně v Dánsku, Japonsku, Polsku a Turecku po 900 hodin a více ve Francii, Irsku, Nizozemí, na Novém Zélandu, ve Skotsku a USA. v České republice odučí učitelé na primární úrovni vzdělávání 772 hodin za rok.
Na nižší sekundární úrovni učitelé v zemích OECD učí v průměru 701 hodin ročně. Jejich vyučovací povinnost se pohybuje v rozmezí od méně než 600 hodin ve Finsku, Maďarsku, Itálii, Japonsku, Koreji a Španělsku po více než 900 hodin v Mexiku, na Novém Zélandu a v USA. v České republice odučí učitelé na nižší sekundární úrovni vzdělávání 614 hodin za rok.
Na vyšší sekundární úrovni všeobecného vzdělávání je zatížení učitelů o něco nižší než je tomu na nižší sekundární úrovni. V průměru odučí učitelé na této úrovni vzdělávání 661 hodin za rok, nejméně pak 500 hodin a méně v Japonsku, nejvíce na Novém Zélandu a v USA, kde jde o 900 a více hodin za rok. v České republice odučí učitelé na vyšší sekundární úrovni všeobecného zaměření 586 hodin za rok.
O pracovním úsilí Asiatů, zejména Japonců, svědčí mimo jiné i fakt, že 3/4 Japonců si nevybrali za posledních 6 - 8 roků ani jeden den dovolené... Pro nás nepochopitelné, u nich samozřejmost.
Pěkná diskuse jako svědectví o jedné z příčin, proč v čr nemůže být ustavena pedagogická komora.
Leda jako sodomická gomora. Nebo camorra?
Jak pan poste.restante hezky pravil
Každý chce přežít a dostat svou výplatu.
Vše ostatní jsou řeči zbytné. Ředitelé škol to pochopili dávno. Proto také jimi jsou.
S Japonskem je to hrozně zajímavé. Já jsem tam byl na stáži na jedné škole na malém městě, no spíš městečku. Jel jsem tam zcela nepoznamenán tím, abych si někde četl nějaká čísla a statistiky. Informace jsem pobral očima a taky debatou s učiteli, i když to občas je obtížé, protože hodně věcí je pro ně tabu. Ale je evidentní, že j propastný rozdíl mezi těmi čísly ve statistikách a tím, co jsem reálně zažil (a téměř jistě nejde o specifiku omezenou na danou školu). Školní týden = 6 dní. Od 9, ale končívá s kolem 6. Kromě povinných hodin je spousta kroužků, ale ty jsou plné. Japonské děti prostě neodcházejí po skončení povinné výuky, jsou tam na ty nepovinné hodiny. Ale neděle je také plná , sice je to vše nepovinné a jakože kroužky, ale naprostá většina dětí i učitelů tráví ve škole i celou neděli. Ta škola je hodně komunitní, obrovská soudržnost, až nám to přijde trochu jako sekta. (Ale americké školy jsouv tomhle podobné.) A ten rozdíl bude asi v tom, že ve statistikách se objeví jen ty povinné hodiny a ty nepovinné ne. Tak já jsem to rostředí vnímal, přijde ředitel a řekne "Potřebovali bysme zřídit krouže takové a takové matiky, měl by být v úterý a ve čtvrtek... a několik učitelů se dobrovolně přihlásí. Dostanou za to odměny, které, jak jsem pochopil za to dost stojí. Naopak, ti, kdo se na podobné akce nehlásí, se snadno dočkají výměny. Ale nymslim, že by to dělali jen pro tu odměnu, ten komunitní charakter je k tomu vede, pro ně je to vlastně i hobby (hobby v našem smyslu je pro ně nepochopitelné, přece práce musí být to hobby...) Mně se to něčím hodně líbilo, obrovská vstřícnost, kolegialita, loyalita a samozřejmě obrovská ambice po skvělých výsledcích - a to mezi učiteli i žáky všemi směry. Ale u nás je to (minimálně nadlouho) sen.
Postřehy kolegy Houšky potvrzuji. Byť, bohužel, přímo osobní zkušeností sloužit nemohu.
Jistěže mnohé můžeme vysvětlovat odlišnou mentalitou, ale také nezapomínejme, že i mentalita pramení z určitého prostředí.
Pokud například v některých zemích si nikdo nedovolí překročit povolenou rychlost v obci, pak to není jen tím, že jsou všichni řidiči slušně vychovaní. Jistěže hraje roli obecné povědomí, že "to" se prostě nedělá, ale také fakt, že ten, kdo všeobecně respektovaná pravidla poruší, hodně na to doplatí.
A ještě k Japonsku.
Před nedávnem byl počet dní výuky v týdnu zkrácen jen na 5.
Po protestech rodičů ale byl obnoven šestidenní školní týden - rodiče měli dojem, že jejich děti nejsou ve škole vzdělávány dostatečně.
Za mou dosavadní praxi jsem vždy slyšel výtky rodičů pouze na přetěžování dětí a diskuse o potřebnosti výuky toho, či onoho. Nikdy na to, že by se měly a chtěly učit více, ale ten lenoch učitel je učí málo.
Není asi ani od věci připomenout, že je to země s dlouhodobě nejvyšším procentem dětských sebevražd, přičemž nejčastěji uváděnou známou příčinou jsou neúspěchy ve škole.
Období zkoušek se ve slangu mládeže nazývá "šiken džigoku" - v překladu "zkouškové peklo".
Ale u nás je to (minimálně nadlouho) sen.
Spíš nostalgická vzpomínka. Práce a studium jako naplnění duchovních potřeb, tam už jsme byli.
Řekl bych, že japonskou společnost náš současný euroatlantický svrab teprve čeká. Oni jsou na těch ostrovech vždycky poněkud pozadu. Ale pak to přejaté dovedou k dokonalosti.
Také známe kultury, kde dostávají odměny za to, že přijdou včas do práce, ale lepší je, když nedorazí všichni, protože by se neměli kam posadit.
Ono, pane Houško, záleží na tom, na kterou světovou stranu hledíme.
Pane Houška - Vás doma nepoučili ? V neděli se nepracuje ! Nesrovnávejte Asiaty a Evropu, ono to prostě nejde.
Okomentovat