Bývalý vysoký úředník ministerstva školství Odehnal opět tepe „svého“ ministra. Vyčítá mu rejdění cimrmanovskými slepými uličkami poznání.
Po delší odmlce se opět ozval úředník Martin Odehnal, někdejší
bezpečnostní ředitel ministerstva školství pod vedením Josefa Dobeše
(VV). Oba pánové si již před časem vyměnili polemické názory na
kormidlování českého školství v tisku, konkrétně v Lidových novinách.
Dobešův bývalý pobočník však neúnavně peskuje svého exšéfa hromadnými
e-maily posílanými celému osazenstvu ministerstva školství (MŠMT).
Stejně jako v předchozích případech, i tentokrát předkládá ČESKÁ POZICE
čtenářům kompletní znění v PDF.
Cože to Odehnal píše? V novém textu, jenž byl rozeslán ve středu
odpoledne, se dle svých slov snaží domýšlet důsledky Dobešových
„expertních nápadů“. Počínání ministra školství označuje jeho někdejší
vysoký úředník za „rejdění cimrmanovskými slepými uličkami poznání“. A
přikládá protichůdná Dobešova vyjádření v různých médiích ve věci
standardů základního vzdělání i financování regionálního školství.
Celý článek na webu ČESKÁ POZICE.
11 komentářů:
Ač to zní trochu bulvárně, ale to se dá vždy přehlédnout pro smysluplnost souvislostí, má ten Odehnal téměř 98% systémovou pravdu. Skoro se mi nechce věřit že býval ministerským úředníkem.
Je tu někdo, kdo má selský rozum a cit pro děti a jejich rozvojové potřeby, aby dal konečně školství nějakou přirozenou koncepci, odpovídající Božím zákonitostem?
Nebo si budete hrát na mocipány svých gescí a specializovaně hlídat politické indikátory?
Vždyť je toho už tolik prozkoumáno a dokázáno, jak a čím se člověk učí, ale byrospecialisté mají snad mozkovou obrnu, protože motorika školství se podle toho kymácí,.. to už nění ani pohyb vzad.
Kam kráčíš školo?
(obyčejný člověk)
Mně to bulvární nepřijde, vše, co je v dopisu napsáno, sedí. Dobeš ovšem taky a zdá se, že s ním nic nehne, i když je dopis redakcí nazván bombou.
O standardech byla vedena pouze dvouměsíční, ale o to zhuštěnější diskuze na rvp.cz (uzavřena v únoru 2011). Tam bylo vysloveno mnoho podnětů i námitek, hlavně proti testování, ale ministerstvo to pojalo spíš jako výpustný ventil učitelských pocitů a nevzalo ji vůbec na vědomí. To, co p. Dobeš vymyslel, a teď údajně zase odvolal, různé úrovně standardů, je fantasmagorie nejvyššího řádu.
Co budeme dělat se zástupy "pětkařů", tedy těmi, kteří případnými testy neprojdou, mi není jasné. Máme přece povinnou školní docházku. Navíc nevěřím, že by si někdo mohl myslet, že za inteligenci, paměť, schopnost soustředění žáků jsou zodpovědní učitelé. Navíc finančně odměňovat ty dobré je kontraproduktivní, protože větší podporu budou potřebovat právě ty „neúspěšné“ školy (správně by takto vůbec neměly být označovány), aby mohly zmenšit třídy, věnovat se potřebným žákům individuálně a třeba i za použití speciálních metodik, asistentů, speciálních pedagogů. Např. by se mi líbila možnost vzdělávat některé děti společně s jejich rodiči. Na to by se daly použít ty prostředky na celoživotní vzdělávání. (To mě napadlo zrovna teď, připouštím možnost, že je to nesmysl…) Je však nutné je nechat v běžné škole (pokud nejsou skutečně vážně handicapovány), aby mohly získávat pozitivní vzor. Kromě toho má pan Odehnal jednoznačnou pravdu v pomýleném pořadí jednotlivých kroků!
Dobešova věta: "...přijmeme co nejvíce dětí bez ohledu na jejich nadání…“ je zase nonsense, protože základní vzdělání má právo i povinnost získat KAŽDÉ DÍTĚ (pokud ovšem p. Dobeš neměl na mysli školy střední, ale to by měl výrazně rozlišovat), navíc školy jsou spádové a příliš si vybírat nemohou. U dotace na třídu bude zajímavé sledovat, jak bude stanovena její výše a jak bude zohledněna přítomnost dětí se speciálními vzdělávacími potřebami – už teď je téměř nemožné získat peníze na asistenta.
Já, na rozdíl od pana Odehnala, jsem odpůrcem testů všeho druhu a dokonce testování PISA apod. považuji za určitou analogii ratingových agentur, jejichž působnost máme možnost sledovat v přímém přenosu i s jejími důsledky. Standardy bych považovala za dobrou pomůcku pro učitele, kteří si nejsou jisti, zda odučili všechno, co měli, ale ne jako základ pro testování.
17 přímo řízených organizací je určitě mnoho, ale pokud je pravda, že měly 360 zaměstnanců dohromady, ptám se, co mají za náplň práce. Jedna ze zástupkyň byla na kulatém stolu SKAVu ke standardům a říkala tam, že dostali od ministra pokyn, tak ho splnili, i když s ním ne zcela souhlasili, navíc účel tohoto úkolu nebyl zcela jasný. Neměly by právě tyto organizace s odborníky na vzdělávání fungovat jako poradní sbor, utvářející koncepce? Pak by to nemusel dělat pan Dobeš. Pokud je avizovaným způsobem zeštíhlí, bude to zase jen příležitost, jak zadávat „zakázky“ za drahé peníze firmám, které si sám vybere, stejně jako to chce udělat s právníky za 99 milionů (vlastní ministerští právníci by to dělali za desetinu).
Nebudu pokračovat, aby můj diskusní příspěvek nepředstihl rozsahem dopis pana Odehnala. Za ten Vám, pane Odehnale, děkuji (i když mi nebyl adresován – jsem obyčejná učitelka). Jen si myslím, že i k němu zůstanou všichni zodpovědní hluší, stejně jako k dopisům ohledně fungování p. Bátory na MŠMT.
(Mám pocit, že tu mezi námi býváte pod jiným pseudonymem než Osvětlovač, nebo ne? :) )
JP
Taky se mi zdá, že dřív k výměně ministrů školství stačilo mnohem méně. Zajímalo by mě, co za tím je. Že by ABL vědělo něco, co by se nemělo dostat na veřejnost?
Bingo!!! (11.8. 16:55)
Až tam jsme dospěli, že si malý Napoleon Bárta se "svazky ABL" za zadkem může dokazovat co všechno může tak, že do čela ministerstva školství instaluje dementa a předsedu vlády před celým národem donutí udělat ze sebe šaška.
(Ovšem za obsah "svazků ABL" si naši veleslavní politici můžou sami. Dobře nám tak, když jsme líní vybrat lepší.)
Kdepak Osvětlovač kabaretu, spíš Konzervátor průseru.
Panu Odehnalovi se na tom ministerstvu dobře přežívalo a se vším byl vcelku spokojen. Školství je ve srabu, ale to je normální, jinak to nejde. Jen žádné testování, žádné srovnávání výsledků, budeme si klidně dál "lhát do kapsy", kamuflovat výsledky, oblbovat veřejnost. Spolu s p. Nováčkovou budeme bojovat za zábavnou školu, ať žije kabaret!
A všechny prachy z Bruselu dáme na platy učitelů, ať jsou zticha a máme klid.
Pana Odehnala (bohužel) osobně neznám, paní Nováčkovou ano. Takže jestli je jaksi dáváte "do jednoho pytle", už to mi stačí, abych si vážila i pana Odehnala.
To, že je školství "ve srabu", je opravdu normální, je to stejné v celém světě a prostě jsou jenom špatně nastavené parametry. Doba se prostě mění. Testování s tím opravdu nic pozitivního nenadělá, spíš naopak. Že má být škola zábavná, lépe řečeno měla by děti bavit, je také pravda. No a kdyby všechny prachy z Bruselu šly na učitele, to by byla fakt paráda. Třeba by to začalo bavit i ty, co je to ještě nebaví, dělat školu lepší.
Vážně bych chtěl osobně poznat ženskou, zřejmě učitelku, která tvrdí že ve školách je všechno v pořádku.
Britský premiér David Cameron při analýze příčin násilností uvedl, že v zemi vyrostla jedna či dvě generace dětí, které neznají rozdílu mezi dobrem a zlem i mezi právy a odpovědností a že systém školství je v tomto směru deformován. Ministr školství Michael Gove vysvětlil, že lidé kritizují absenci disciplíny ve školách i v rodinách a že on už pracuje na obnovení autority.
Asi tu budeme muset taky brzy něco zažít, aby to pár lidem došlo..!
"Vážně bych chtěl osobně poznat ženskou, zřejmě učitelku, která tvrdí že ve školách je všechno v pořádku."
Ve většině základních škol ano. Zvlášť pokud se jim daří děti zaujmout, tedy naplnit jejich touhu po poznání a smysluplnosti. Kde však zdaleka není vše v pořádku, je společnost a rodiny. A děti jsou jako houby - taky do sebe nasají všechno svinstvo. Pokud se děti budou dívat na zprávy, místo toho, aby jim máma a TÁTA vyprávěli každý večer pohádku, dokud budou trávit sobotu v hypermarketu místo s rodiči v lese, dokud budeme malým dětem na každou jejich otázku odpovídat citacemi z encyklopedie, místo abychom vytvořili mini pohádku a nechali prostor pro fantazii, škola s tím jen těžko něco udělá. A dokud ... bylo by to na dlouho.
To anonymní, 18:33
Paní kolegyně, já Vám naprosto rozumím. Taky miluju děti, taky vím, jak jsou skvělé, upřímné, bezbranné ve své dětské naivitě... Také naprosto souhlasím, že prvotní problém je v rodinách a prohřešky proti potřebám dítěte se dějí už od narození, hlavně v neúplných rodinách, tam, kde se rodiče chovají jako puberťáci, atd., každá elementaristka to zná i s důsledky nejlíp, viďte.
Věřila jsem, že na 1. stupni je vše pod kontrolou - děti si dají říct, poslechnou učitelku, a tak se s nimi dá i vcelku dobře pracovat - tedy naučit je, co je třeba. V tom případě mi ale nešlo na rozum, jak to, že úderem 6. třídy a vstupem na 2. stupeň se z normálního dítěte stane rozjívený, těžko zvladatelný oprsklec (je jich ve třídách víc, než je zdrávo).
Hovory a vyzvídáním na kolegyních z 1. stupně se mi jeví, že ty problémy s kázní už bují i tam, prý začínají u mnoha dětí od vstupu do školy. V 5. třídách už to je s chováním mnoha žáčků ve třídě, prý, jak se říká o ústa - a navíc odchod schopnějších dětí na 8G. A tak si pořád lámu hlavu, jak to na tom 2. stupni šalamounsky zmachrovat, aby se dalo učit, vzdělávat či zkompetentňovat, jak by si člověk aspoň minimálně přál. Zatím všichni víc ukázňujeme a vychováváme, než učíme - na tom se s kolegy shodujeme.
A tak se chytám stébla - třeba některé zamýšlené kroky ministra aspoň změní myšlení o škole, s někým pohnou k větší aktivitě, někoho trochu vystraší (mít respekt před přijímačkami na SŠ vlastně není strach). Zkrátka cítím, že bez nějaké změny už to dál nepůjde.
A ještě bych mohla mluvit o pocitech studentů učitelství z toho, co zažívají na praxích - ale to by bylo na dlouhé povídání.
Prostě tohle jsem Vám chtěla říci, za sebe. Nemusíte souhlasit.
A.S.
Promiňte, že se mísím do kolegyňské debaty, ale jste, s dovolením, poněkud mimo věkovou kategorii kvasících problémů.
Když si s mojí učitelkou mš povídáme o svých běžných pracovních zážitcích s dětmi, s hubou otevřenou stojím já. A to nejen proto, že ona má ústa.
No - dík za poučení. Člověk se fakt snadno octne mimo realitu.
A.S.
Okomentovat