Ekopolis a Multipolis: Inteligentní deskové hry míří do škol

Jedním z dlouhodobých problémů českého školství je nízká motivovanost žáků, která se pak negativně projevuje jak v atmosféře ve třídě, tak přeneseně i ve výsledcích žáků. Lze vést dlouhé polemiky o tom, zda je tento stav převážně vinou učitelů, kteří nedokáží žákům látku atraktivně podat, nebo je to vina žáků, kteří jsou příliš rozmazlení, anebo vina okolního sociokulturního prostředí, jež nahrává roztěkanosti a nesoustředěnosti.

Konstruktivnější přístup spočívá v tom, že se ve školách začnou využívat přístupy a postupy, které budou aktivně motivaci žáků podporovat. Jednou z možností je používání vhodně koncipovaných deskových her. Obrovské úspěchy her jako Dostihy a sázky, Carcassone, Osadníci z Katanu či Agricola ukazují, že se děti nemusí nutně bavit pouze u počítače. Moderní deskové hry jsou svižné, interaktivní, a zpravidla obsahují vyváženou kombinaci logického myšlení a náhody (ta udržuje ve hře napětí).

Pravidla moderních deskových her nejsou úplně triviální, a je až s podivem, jak dobře se je zvládají naučit i děti, které jinak mají s učením problémy. Při hraní jsou děti schopné naplánovat komplikované tahy daleko dopředu, a rozvíjejí si tak schopnosti k řešení abstraktních problémů. Také děti, které mají problémy s memorováním, jsou schopné zapamatovat si velké množství údajů vztahujících se ke hře. I velmi mladí hráči např. taktické karetní hry Magic the Gathering si pamatují spoustu anglických názvů karet a jejich schopností, a dokáží je vhodně vzájemně kombinovat. Deskové hry se zpravidla hrají ve skupinách tří až šesti dětí, které se tak alespoň na chvíli odtrhnou od počítače a vyzkouší si své reálné komunikační schopnosti.

Už z těchto důvodů by bylo dobré, aby žáci ve školách deskové hry hrály. Ještě lepší však je, využít mechanismů, které v deskových hrách fungují, a propojit je s širšími výukovými cíli. Každá hra představuje určitý mikrokosmos, který můžeme srovnávat s naším okolím. Například ve hře Agricola hráč rozvíjí svoji farmu, musí sázet obílí, množit prasata, péci chleba, ale je to velká zábava. Hráči se o hrách rádi baví, a to je příležitost pro učitele, jak zážitky ze hry propojit s reálným světem a žáky tímto způsobem něco naučit. Tuto fázi je nutné metodicky dobře zvládnout, aby výsledkem byl motivovaný žák, který si zároveň z dané aktivity odnese znalost klíčových pojmů a konceptů.

Společnost Scio proto připravuje dvě deskové hry přímo šité na míru vzdělávacím potřebám škol. První z nich s názvem Ekopolis se věnuje environmentální výchově, a žáci jsou v ní postaveni do role starostů, kteří rozvíjejí své městečko. Musí přitom dávat pozor na znečištění okolní krajiny i na ohrožené druhy ve svém sousedství. Náhodné události, které se ve hře mohou stát, také míří k tématům z environmentální výchovy (smog, povodeň, zdražení pohonných hmot, atd.). Hra je koncipována tak, že je možné ji vysvětlit a zahrát na jedné vyučující hodině, další hodinu je pak vhodné vyhradit pro diskusi a reflexi. Školám, které se do projektu včas registrují, bude distribuována v únoru 2011 zdarma, včetně obsáhlé metodické příručky. Další informace o projektu naleznete na www.ekopolis.cz.

Zároveň začaly práce na vývoji deskové hry Multipolis, která by žákům měla přiblížit klíčové problémy multikulturního soužití. Ve vývojovém týmu jsou jak odborníci na multikulturní vzdělávání, tak experti na tvorbu moderních atraktivních deskových her. Tato kombinace zajistí, že výsledná hra bude pro děti atraktivní a motivační, a zároveň otevře učitelům prostor pro diskusi nad závažnými tématy. Více informací o koncepci projektu naleznete zde.

Testování prototypu hry Ekopolis na vybraných školách v červnu tohoto roku ukázalo, že práce s hrou žáky rozhodně baví a motivuje. Bude ale záležet na učitelích, zda dokáží využít tohoto pozitivního náboje a s pomocí dodaných metodik naplní i výukové cíle.