Už více než rok se věnuji vzdělávání učitelů v oblasti počítačů a interaktivních tabulí. Když přiberu ještě osobní zkušenosti ze setkávání s učiteli, kteří na podobné kurzy nechodí, musím s trochu rozčarování podotknout, že na tom česká pedagogická veřejnost není zrovna nejlépe.
Na blogu Educational Paradigms Andrew. T. Garcia sepsal 10 technologií, které by měl učitel ovládat. Následně se rozvinula zajímavá debata.
Můj seznam je tedy kompilací reakcí a originálního textu...
Co by měl učitel bezpečně ovládat:
- pracovat s RSS čtečkou;
- vytvářet záložky, tagy a anotace webových stránek (navazuje na předchozí bod - když sleduji určité stránky a některá z nich mne zaujme, musím si ji uložit, napsat si k ní poznámku popř. ji sdílet s kolegy);
- vytvořit blog a aktivně s ním pracovat;
- vytvořit wiki a aktivně s ní pracovat;
- vytvářet hypertextové odkazy (vkládají se do e-mailů, do blogu, do wiki apod.);
- vytvářet a otevřít soubory ve formátu PDF, popř. umět převést své dokumenty do PDF;
- umět vyhledat, popř. upravit fotografie a obrázky ve vhodné licenci, tj. public domain nebo creative commons;
- umět vyhledat hudbu a zvuky ve vhodných licencích (viz předchozí bod);
- používat některý systém pro sdílení dokumentů, např. GoogleDocs - tady bych si dovolila dodat, že pokud budete používat vhodnou wiki (mám zkušenosti s wikispaces), pak tento bod není bezpodmínečně nutný, i když zase nabízí další funce;
- komunikovat s ostatními pedagogy pomocí sociálních sítí;
- používat základní klávesové zkratky (CTRL+...);
- umět vytvořit záznam monitoru, tzv. screen shot, minimálně s použitím klávesy Print Screen a obrázek pak podle potřeby upravit.
Volně přeloženo: Pokud nebudou technologie užity odpovídajícím způsobem, resp. zařazeny do výuky smysluplně, pak se jedná pouze o plýtvání časem a energií všech zúčastněných."If they are not used appropriately, then it becomes a flashy waste of time and effort."
Harold Shaw Jr. ve svém komentáři shrnul základní osobnostní dovednosti učitele. K překladu můžete použít Google Translator (stačí text zkopírovat, vložit do rámečku v překladači a nastavit správný jazyk překladu).
V článku Education and Technology? se v komentáři vyjadřuje Ed. Dává zde k dispozici ICT plán, který používají učitelé na její škole. Některé body jsou obzvlášť zajímavé:
- technologie jsou nedílnou součástí vzdělávání;
- integrace technologií není povinná;
- gramotnost dnes zahrnuje i technickou gramotnost tak jako čtenářskou, matematickou apod.;
- zařazení technologií by mělo být podřízeno výukovým cílům, tj. smysluplně.
Převzato s laskavým souhlasem autorky z jejího blogu PEPOUŠův nápadník
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons: Uveďte zdroj-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika
.png)
12 komentářů:
Také jsem školil v rámci SIPVZ. Teď školím v rámci našeho projektu ESF. Moje zkušenosti s kolegy jsou v tomto směru rozporuplné. Na jedné straně se polovina z nich opravdu snaží něco naučit a pak využívat ICT ve výuce. Druhá polovina bohužel nepochopila, že naučit se něco na PC neznamená jen posedět si na školení a chlubit se certifikátem, ale znamená to si pak k tomu sednout a věnovat tomu ještě další a další hodiny a zkoušet a zkoušet.
Potom se diví, že nic neumí, a podivují se, že ostatní se to naučili. A já jím říkám: No jo kolegové a kolegyně, to jsou leta praxe a odříkání. Ve škole používáme počítače už 20 let. Pokud si někdo nechal ujet vlak, tak teď už ho bude těžko honit.
Pokud nemáte na škole odpovídající ICT vybavení, proč se vzdělávat, když stejně znalosti nevyužijete.
Neochota kolegů učitelů se vzdělávat v ICT je někdy znechucující. Někteří ani neumí napsat @ a když chtějí napsat mail, tak se ptají žáků, jak se to píše. Vždyť se před nimi ztrapňují????
Na každé škole může být polovina učitelů se vzděláním koordinátor ICT, ale když druhá polovina učitelů ve škole nechce, tak je většina práce koordinátorů házení perel sviním.
Tak, tak práce koordinátora ICT je mnohdy znechucující. Napíše projekt, ve kterém sežene peníze na interaktivní tabule, výukové programy a na školení, a když se ho pak někteří kantoři na šestém školení Smart notebooku týkajícího se jedné z jeho částí zeptají, ve kterém programu to vlastně je, musí se o něho zákonitě pokoušet mrtvice.
Někteří jsou fakt nemožní. Nechápu, jak můžou lidé, kteří se sami nejsou schopni či ochotni naučit čemukoliv novému, učit něco nové děcka.
Jen pište, kolegové, ať to vidí žáci i maturanti. Nechuť se vzdělávat je pro učitele typická. Nedivím se pak dětské nechuti, když to vidí. Co myslíte ... neměl by se tím zabývat nějaký psychologický ústav? Nemyslím, aby to diagbostikoval, to je stará známá věc. Ale aby jim terapeuticky pomohl. Nechuť je horší než porucha.
Ano. Ano. Již moje maminka říkala: Dyž sa nechce je to horší, jak dyž sa memože.
Jinak k těm dnešním zprávám v novinách ohledně 20% neúspěšných studentů u státní maturity:
Napřed zvýšíme počet škol, na nichž se dá maturita získat, z 1200 na 1900. Počet gymnázií z 220 na 360, a pak se divíme, že jsme maturitu degradovali. Nezdá se vám však, že v tomto případě bohužel opět naše děti doplatí na blbost dospělých. Těch pár ročníků, než se to trochu utřepe, rozhodně ano - minimálně určitou frustrací.
Martin Profant, poradce Buzkové, to nedávno před volbami formulovat takto: naši voliči chtěli, aby jejich děti získaly bezproblémově maturitu a bakalářský diplom a takto jsme parametry školství nastavili. Dnes už asi není třeba vysvětlovat, že to byla cesta do (píp).
Ano ano, a včera jakási odborářka na Radiožurnálu kvičela, že nezvýšením učitelských platů je „urážena nejvzdělanější část národa“. Ach jo…
A proč se v této diskusi učitelů doposud nikdo nezastal? Protože těch 70% kantorů, co by bylo proti článku, jednoduše neumí zapnout počítač a Českou školu si otevřít…
I kdyby si Českou školu otevřelo třeba 200% kantorů, tak chtít od většiny kantorů, aby na něco řekli svůj názor, je nemožné.
Víte u nás na škole je zase trochu jiný problém. Počítače z roku raz dva, které se sekají po pěti minutách práce a kam nelze nahrát modernější programy. Interaktivní tabule pro 8 tříd a když chci jet na nějaké školení - problém. Už nehledím na to, že si dopravu musím hradit, ale že jsem si kolikrát musela uhradit i to samotné vzdělávání. Každý jistě ví, že to není laciná záležitost.Tady se mluví jen o ICT, ale když k tomu ještě přidám jazykové vzdělávání a další k oboru. To ne, to raději nikam nepojedu, můj plat není zas tak vysoký.
To je zajímavé - u nás na škole všichni umí s PC a informačními technologiemi, umí cizí jazyk ( vetšina docela kvalitně ), ale koordinátor ICT se nám jaksi v Německu a Belgii nedomluví. Tedy není jen PC, ale človíčkové - vzdělávání je všeobecné. I ten češtinář by si měl spočítat procenta, trojčlenku, vědět něco ze zeměpisu, dějepisu. To není jen o jednostranosti, to by byla cesta do pekel !
Nemyslím si, že ICT koordinátor je na škole v České republice od toho, aby se domlouval v Německu či Belgii. Problém je bohužel v tom, že má na většině našich škol problém se domluvit s českým učitelem křídomilem.
Okomentovat