VÚP: Mapování změn ve školství – výzkum kurikulární reformy

Výzkumný ústav pedagogický v Praze ve spolupráci s Institutem výzkumu školního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity vydal výzkumnou zprávu „Kurikulární reforma na gymnáziích v rozhovorech s koordinátory pilotních a partnerských škol“.


Publikace shrnuje výsledky první etapy rozsáhlého empirického výzkumu, která byla realizována formou řízených rozhovorů na pilotních a partnerských gymnáziích v rámci projektu VÚP pod hlavičkou aktivity Kvalitní škola.

„V této fázi byl výzkum realizován zatím jen na pilotních a partnerských gymnáziích. Ta představují specifickou skupinu škol,“ vysvětluje Tomáš Janík z Výzkumného ústavu pedagogického v Praze a dodává, že na mnohých z nich byly různé pedagogické inovace realizovány již před kurikulární reformou. Výzkum naznačil, že na těchto školách je možnost tvorby školních vzdělávacích programů vnímána jako příležitost pro legitimizaci, popř. rozvinutí či zdůraznění toho, oč již dříve usilovaly.

Co ukázal výzkum

Šéf výzkumného týmu Tomáš Janík shrnuje závěry výzkumu: „V celkovém pohledu je reforma vnímána jako možnost pro uskutečnění širokého spektra změn vztahujících se k profilaci školy, k cílové orientaci vzdělávacích oblastí a oborů, k výběru a uspořádání vzdělávacích obsahů, k metodám a formám výuky. Zdá se, že dominantní je vnímání reformy jako příležitosti pro změny výukových metod.“

Reforma je provázena řadou otázek a problémů. Za zásadní byl považován problém nesouladu mezi znalostním pojetím katalogu maturitních požadavků a kompetenčním pojetím v Rámcových vzdělávacích programech.

Školy mají problémy s obtížnou uchopitelností vůdčího pojmu reformy, jímž jsou klíčové kompetence. „Stále není jasné, jak hodnotit úroveň klíčových kompetencí a jejich rozvíjení,“ doplňuje Janík. Kurikulární reforma se opírá o pojmy (kurikulum, autonomie, klíčové kompetence), které nejsou jednoznačně chápány. Přesněji řečeno, jejich výklad může být poměrně široký. „Proto není snadné dobrat se sdíleného porozumění tomu, o co zde jde a jak k tomu směřovat,“ dodává Janík.

Další pokračování

Reformu provází řada otevřených otázek, které je třeba průběžně vysvětlovat, k čemuž budou směřovat další výzkumy VÚP. Jejich cílem bude přinést statisticky podložené poznatky o tom, jak jsou přínosy a problémy kurikulární reformy vnímány na ostatních, tj. nepilotních gymnáziích. Výsledky další fáze výzkumu budou k dispozici v listopadu 2010.

U příležitosti zveřejnění publikace pořádá Výzkumný ústav pedagogický v Praze na půdě MŠMT dne 22. 6. 2010 diskuzní kulatý stůl, na kterém se sejdou přední odborníci na tuto problematiku, účastníci projektu a vybraní hosté z oblasti školství.