Stanovisko pracovní skupiny k tvorbě „Standardu kvality profese učitele“ k zastavení práce na tomto klíčovém dokumentu

pondělí 5. října 2009 ·

(Pro informaci citujeme formu zastavení prací: „práce na standardu profese učitele nebudou pokračovat až do odvolání“ , e-mail Jaroslavy Wenigerové, poradkyně paní ministryně, náměstkovi ministryně Jindřichu Kitzbergerovi 29. 7. 2009).

  1. Vyjadřujeme politování nad tím, že po několika letech nezájmu státní vzdělávací politiky o kvalitu učitelů a učitelského vzdělávání a po loňském slibném nástupu k systémovému řešení, přerušilo MŠMT bez dostatečných vysvětlení a argumentů práci na tvorbě standardu kvality profese učitele.
  2. Jsme přesvědčeni, že hlavní roli v tomto rozhodnutí hraje nepříznivá finanční situace, protože bez vytvoření nezbytných podmínek nemá smysl zavádět systém, který by mimo jiné umožňoval lépe finančně ocenit práci kvalitních učitelů a tím je dále motivoval.
  3. Důrazně se ohrazujeme proti výrokům J.Wenigerové, poradkyně ministryně, které byly publikovány v UN č. 29/2009, a to pro jejich zásadní rozpor s realitou vyplývající z nepochopení filozofie tvorby Standardu.
  4. V evropském prostoru je neobvyklý přístup , kdy se stát dlouhodobě distancuje od přímé odpovědnosti za podporu kvality učitelů a učitelského vzdělávání.   Zvyšování kvality učitelů v souvislosti s úsilím o zvyšování kvality školního vzdělávání je jedním z klíčových cílů vzdělávací politiky ve většině vyspělých zemí (viz mezinárodní dokumenty, o čemž svědčí i pozornost, která je tomuto problému  věnována v mezinárodních dokumentech UNESCO, OECD, Evropské komise apod.) Důraz na kvalitu učitelů se stal nejen politickou prioritou, ale je také v centru pozornosti pedagogické teorie i praxe. Celá řada odborných studií se pokusila na základě empirických výzkumů vymezit kompetence (znalosti, dovednosti, hodnoty, osobnostní předpoklady), které charakterizují kvalitní, tvořivě a efektivně pracující učitele.
  5. Na základě charakteristik klíčových prvků kvality učitele byly  v mnoha evropských zemích i v zámoří vytvořeny profesní standardy jako nástroj ke zvyšování kvality učitelů a východisko pro učitelské vzdělávání, profesní rozvoj a hodnocení učitelů. Profesní standard je vyjádřením široce sdílené podstaty profesionality učitele a společenského očekávání vzhledem k rolím a kompetencím učitele.  V mnoha zemích je profesní standard formulován legislativně v termínech profesních kvalit, kompetenčních požadavků, charakteristik klíčových profesních činností, kompetencí, znalostí, hodnot a postojů.
  6. Důležitým evropským trendem je důraz na to, aby představy o kvalitě učitele, vyjádřené profesním standardem, byly vytvářenyinterakci a spolupráci mezi reprezentanty školní praxe, pedagogického výzkumu a vzdělávací politiky. Standard by měl být formulován z hlediska různých úhlů pohledu; měl by zahrnovat různé úrovně požadavků na učitele - od požadavků státu prostřednictvím formálních dokumentů, přes požadavky škol, zaměstnavatelů a rodičů po formulaci požadavků na přípravné a další vzdělávání a profesní seberozvoj. 
  7. Pro funkčnost standardu je velmi důležité, aby byl široce sdílen různými aktéry vzdělávání. Zejména jde o to, aby byl vnitřně přijat samotnými učiteli, byl v souladu s tím, jak oni sami chápou podstatu své práce a jak vidí sami sebe jako profesionály, jak vnímají svou profesní identitu, aby tak pro ně mohl být motivací a motorem ke zkvalitňování vlastní činnosti. Toto pojetí vede v mnoha zemích k velkému důrazu na demokratický proces tvorby standardu „zdola(možnost spolupodílet se,  ovlivňovat jeho celkové pojetí i  konkrétní formulace). Právě proto by standardy jako normy kvality výkonu profese měly být vytvářeny a široce sdíleny v profesní komunitě. Jsme hluboce  přesvědčeni o tom, že i u nás má být tvorba standardu „v rukou profese“ a že je tedy třeba umožnit učitelům, aby se mohli skutečně podílet na definování profesní kvality (nejen fiktivně, či dílčím připomínkováním – jak tomu bylo u nás mnohokrát v minulosti).
  8. To byl také hlavní důvod, proč jsme při tvorbě standardu kvality profese učitele, v první fázi pracovali zejména na celkovém pojetí profesního standardu, jeho smyslu a funkcích  v kontextu proměňujícího se českého školství a soustředili se na vyvolání široké diskuze o tom, jak chápat kvalitní vykonávání učitelské profese vůbec a zejména v podmínkách kurikulární reformy. Konkrétní podoba profesního standardu byla v této fázi věcí druhotnou. Záměrně jsme proto nepředložili do diskuze „hotový“ dokument, který jsme mohli jednoduše vytvořit kompilací zahraničních standardů. Uvedené příklady profesních činností měly vést k přemýšlení o podstatě kvalitní učitelské práce a ke kritickému přístupu k předloženým návrhům včetně tvorby vlastních, především  lepších řešení. Od začátku jsme zdůrazňovali, že se nejedná o první verzi standardu,  ale pouze o nastartování veřejné diskuze. V mnoha zemích byla tvorba profesního standardu několikaletým procesem (např. v  Nizozemí trvala tvorba dokumentu celých 6 let).
  9. Profesní standard chápeme jako soubor profesních kompetencí učitele, které jsou nezbytné pro standardní (kvalitní) vykonávání profese v podmínkách kurikulární reformy, která představuje zásadní proměny v pojetí cílů, obsahu a strategií školního vzdělávání. Kvalita učitele, vyjádřená profesním standardem, má být  tedy formulována v úzké souvislosti s pojetím kvalitní školy a kvalitní výuky v kurikulárních dokumentech. Profesní standard by měl definovat nezbytné kompetence, které chápeme jako komplexní způsobilosti pro konkrétní činnosti učitele. Profesní kompetence považujeme za komplexní, flexibilní strukturu profesních kvalit učitele, která zahrnuje zvnitřněné znalosti, dovednosti, reflektované zkušenosti, postoje a hodnoty.
  10. Z hlediska smyslu a funkcí standardu považujeme za důležité, aby sloužil především: 
    1. K ujasňování toho, jak se musí proměňovat pojetí profese (role a profesní kompetence), jak by měli být učitelé vzděláváni, aby zvládali požadavky spojené s výraznou změnou cílů, obsahu a metod školního vzdělávání. Tedy, co znamená kvalitní výkon učitelské profese z hlediska současných i perspektivních nároků nejen v domácím, ale i mezinárodním kontextu. Jde především o široce sdílené porozumění proměnám pojetí kvality učitele uvnitř profesní komunity, mezi politiky a  širokou veřejností.
    1. Jako sjednocující rámec pro vymezení profilu  absolventa studia učitelství na fakultách připravujících učitele, jako východisko pro proměny v pregraduální přípravě učitelů.
    2. Jako východisko pro proměnu systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, jeho zacílení vzhledem k požadavkům kurikulární reformy a s ohledem na vzdělávací potřeby učitelů.
    3. Jako nástroj pro oceňování kvality učitele s dopady na finanční ohodnocení a kariérní postup. Jednotlivé kariérní úrovně by byly propojeny s atestacemi, garantujícími naplnění definované úrovně.
    4. Jako rámec pro systematickou reflexi vlastní práce, nástroj pro sebehodnocení a profesní rozvoj.
    5. Jako základ k vytvoření systému podpory učitelů v jejich profesním rozvoji včetně nástrojů jejich  podpory (např. mentoring).
  1. Má-li mít profesní standard a jeho zavádění smysl a mají-li být naplňovány jeho funkce, je nutné vytvořit odpovídající podmínky, což znamená:   
  1. dosažení vůle a shody, že vzdělání je skutečnou prioritou (a nejen předvolební) státní vzdělávací politiky
  2. rovněž vytvoření systémové podpory učitelů a učitelského vzdělávání a formulování podmínek nutných  k zajištění požadované kvality výkonu učitelské profese.
  3. definovat také legislativní podmínky tak, aby se standard stal závazným rámcem pro Akreditační komisi vlády ČR, fakulty připravující učitele, ČŠI, samotné učitele i školy. Současně řešit problém nekvalifikovaných učitelů, protože není možné připustit, že by splnění standardu mohlo suplovat vysokoškolské vzdělání.
  1. Za velmi důležité považujeme také vytvoření dostatečného časového prostoru na promyšlené vysvětlování a pozitivní medializaci profesního standardu učitele zacílenou k odborné pedagogické i rodičovské veřejnosti (vysvětlovat, že nejde o ohrožení a bič na učitele, ale o příležitost k oceňování kvality práce učitele, tak, jak je to obvyklé v jiných profesích).
  1. Pokud ze strany MŠMT nedojde k vytvoření systému komplexní podpory (zejména finanční a organizační) učitelů a učitelského vzdělávání, nemá smysl mluvit o zvyšování kvality práce učitelů a nemá tedy ani smysl zavádět standard do praxe.  A jestliže ministerstvo školství v současné chvíli nemá zájem o vytvoření profesního standardu jako jádra systému podpory učitelů s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání, je nutné tuto situaci respektovat. Současně však konstatujeme, že ukončení veřejné diskuze, do které se zapojilo zhruba 1500 učitelů a ředitelů, 24 pedagogických asociací a 20 fakult připravujících učitele, a rozhodnutí o tvorbě standardu „shora“, je velmi nešťastným krokem.  Jako zastánci potřeby profesního standardu, chápaného jako součást systémové podpory učitelů, považujeme za potřebné pokračovat v práci na jeho tvorbě „zdola“, na půdě asociací (zejména Asociace profese učitelství ČR - APU ČR, Stálá konference asociací ve vzdělávání – SKAV a Unie CZESHA ) a fakult připravujících učitele. Z výše uvedených důvodů jsme se rozhodli dát dokument ve verzi ze srpna 2009 (vzniklé po oficiálním ukončení tvorby a výrazně upravené na základě analýzy druhého kola diskuze) k dispozici k dalším profesním diskuzím a společnému dotváření. Chceme se i nadále angažovat v aktivitách usilujících  o vznik a prosazení dlouhodobé koncepce podpory učitelů včetně potřebných změn na úrovni legislativy a financování.
    H.Košťálová, M.Píšová, K.Rýdl, V.Spilková, V.Srb, H.Stýblová, Z.Syslová, F.Tomášek

10 komentářů:

Anonymní řekl(a)...
5. října 2009 12:08  

Zaplaťpánbů za osvícené rozhodnutí zastavit práci na standardech. Prvně učitele náležitě zaplaťe, zajistěte sociální výhody jako jmá policie,hasiči atd-výsluha atd., a pak vytvořte standardy.....

Anonymní řekl(a)...
5. října 2009 17:37  

Nejdříve vyhoďte ty, co tam nepatří a ne že se bude prodlužovat období pro získávání kvalifikace. To za prvé. Za druhé zaveďte tyto standardy a kdo jimi projde, pak následně mějte připravené peníze na rozdávání. JEdno bez druhého ale nepůjde. Nejsem proti plošnému přidávání peněz, a nejsem proti odkladu získání patřičné kvalifikace. Pokud budou standardy ve smyslu atestací, tak je jako učitel jedině vítám. Konečně bude status pedagogicky způsobilého člověka bez ohledu na to, čím prošel nebo neprošel a z toho titulu také peníze. Dávat peníze bez nějakých přesných pravidel je naopak hloupost. Ale zavádět standardy, když se zároveň odsune termín pro získání kvalifikace by mi přišlo jako když levá ruka neví, co dělá pravá. Takže pozastavení zavádění standardů v život v tuto chvíli má podle mého jistý smysl. Standardy principielně beru jako dobrou myšlenku, netvrdím ale, že obsahovým vymezením jsou koncipovány nějak extra dobře, bylo by potřeba na nich ještě hodně máknout, aby měly smysl.

Anonymní řekl(a)...
5. října 2009 17:38  

pardon, oprava, jsem proti plošnému přidávání peněz, omlouvám se za chybnou formulaci.

Anonymní řekl(a)...
5. října 2009 17:40  

Já jsem se dnes asi už opravdu zbláznil, tak ještě jednou: jsem proti plošnému přidávání peněz a jsem proti odkladu získání patřičné kvalifikace.

kalahari řekl(a)...
6. října 2009 0:06  

Po pozastavení státních maturit je to další potěšující zpráva. Škoda, že ekonomická krize nepřišla už v dobách Indoších nebo alespon před smolením školních vzdělávacích programů.
Nešlo by, prosím, v tomto návalu osvícennosti uvalit ještě kladbu na takové zhovadilosti, jako je třeba sebehodnocení žáků, kteří doopravdy nemohou za to, že učitelé už nejsou ochotni a nejspíš ani schopni převzít odpovědnost za objektivní posouzení jejich práce?

Anonymní řekl(a)...
6. října 2009 10:01  

pardon, oprava, jsem proti plošnému přidávání peněz, omlouvám se za chybnou formulaci.
Já jsem se dnes asi už opravdu zbláznil, tak ještě jednou: jsem proti plošnému přidávání peněz a jsem proti odkladu získání patřičné kvalifikace.


Musím Vám, pane kolego, s lítostí oznámit, že jste atestací neprošel. Důvodem je neschopnost zformulovat rozumnou větu.

Anonymní řekl(a)...
6. října 2009 15:23  

To by se to vyhazovalo, ale kde si mají kolegové doplňovat kvalifikaci?Ukažte jedinou PF, na které se dá dálkově studovat něco jiného než první stupeň.
Nebo současné dvoustupňové vysoké školství.K čemu je např. bakalář oboru fyzika pro vzdělávání?Napřed je třeba vytvořit podmínky pro studium a pak vyhazujte.
P.S. Diplom není vše, spousta rádoby vzdělaných by zasloužila.....

Jenda řekl(a)...
6. října 2009 17:32  

V tom případě je i na Vás v rámci zákona pamatováno. Pokud nejsou fakulty, kde byste si vzdělání doplnil, pak jste z obliga. Pokud ale jsou, pak jsou to jen výmluvy. O to asi jde především. Rozlišit ty, kteří nemají kde a pak ty, kteří se jen vymlouvají. Ale opravdu si nastudujte pasáž o kvalifikaci v zákoně o pedagogických pracovnících ve znění pozdějších předpisů v platném znění. Možná že právě ve Vašem případě žehráte zbytečně. Každý ředitel si jistě rychle dokáže zjistit, jestli jeho pracovníci udělali vše pro získání potřebné kvalifikace nebo ne a pak se podle toho zachovat. O nic jiného asi nejde. Nebrat to prostě zase celé všechno paušálně - tedy všechny hodit do jednoho pytle.

Anonymní řekl(a)...
8. října 2009 22:32  

K těm možnostem studia, na FP v Liberci se dá dálkově dostudovat asi 10 různých aprobací. Stačí zvládat vyhledávání na netu.

Anonymní řekl(a)...
9. října 2009 20:57  

Na jakém standardu chtěli pracovat ti pokrytci, když přitom uměle udržují profesi učitele pod úrovní neustálými odklady předpokladů (PG vzdělání na VŠ) pro vykonávání profese učitele? Inu s těmi, co nejsou stoprocentní a vědí o tom, se lépe oře.... Za chvíli budou učit absolventi učňáku s maturitou a nikomu to nepřijde divný.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.