Využití informačních a komunikačních technologií na ZŠ, SŠ a VOŠ

Na konci května 2009 proběhl sběr dat k druhé vlně Rychlých šetření. Tématicky byla věnována vybavení základních, středních a vyšších odborných škol informačními a komunikačními technologiemi (ICT) a interaktivními tabulemi a jejich využívání.

Co se vybavení škol týče, sledovalo šetření podíl tříd s interaktivními tabulemi a projekční technikou a dodatečně byla zhotovena analýza počtu počítačů na 10 žáků, při čemž bylo též sledováno, kolik jich je přístupných žákům a připojených k internetu, popř. obojí. Celkově lze přitom konstatovat, že školy zřízené obcí (tedy zejména základní školy) bývají vybavené ICT (včetně počítačů) hůře než školy ostatních zřizovatelů. Vybavenost škol projekční technikou i interaktivními tabulemi má také tendenci stoupat spolu se zvyšujícím se počtem žáků na škole, v menší míře je tato tendence patrná i z pohledu na velikost sídla školy.

Šetření dále sledovalo druh připojení k internetu a rozsah připojených místností na školách. K internetu je dle šetření připojena naprostá většina škol (98,7 %). Z těchto škol pak polovina využívá vysokorychlostní připojení ADSL a další více než třetina některé z wi-fi sítí (37 %). Vytáčené připojení uvedlo jen 12 škol (0,4 %), mezi jiné způsoby připojení k internetu patří nejčastěji připojení pomocí optického kabelu (5 % škol). Ve školách jsou nejčastěji k internetu připojeny ředitelna a kanceláře. Šetření dále sledovalo, zda je k internetu připojena jedna počítačová učebna, či více a jedna nepočítačová učebna, či více takových. Co se počítačových učeben týče, častěji bývá připojena jen jedna z nich (zřejmě z důvodu jejich menší četnosti), u nepočítačových je tomu naopak. Všechny místnosti má k internetu dle šetření připojeno 14,8 % škol a celý areál školy je pokryt ve 12,3 % škol.

Přitom obecní školy využívají v porovnání se školami krajskými či s neveřejným zřizovatelem v největší míře wi-fi a ADSL připojení a zároveň jsou zde nejčastěji připojeny jen vybrané místnosti (tj. jedna počítačová a také jedna nepočítačová třída, popř. ředitelna) na úkor rozsáhlejšího pokrytí. Z hlediska členění dle velikosti sídel pak školy z největších obcí s více než 100 tisíci obyvateli častěji používají připojení ADSL (62,1 %) než ta ostatní, kde je tento podíl shodně zhruba poloviční. V členění dle počtu žáků na škole naopak s rostoucí velikostí školy podíl využívání ADSL připojení klesá. Podíl škol s bezdrátovým wi-fi připojením má tendenci s rostoucí velikostí sídel klesat. Co se velikosti škol týče, liší se podíl využívání wi-fi připojení ve sledovaných kategoriích jen nepatrně. Naopak podíl uvedení „jiných“ způsobů připojení má s rostoucí velikostí sídel i škol tendenci růst. Přitom v malých školách a obcích bývá častěji pokrytí internetem menšího rozsahu než ve velkých obcích a školách.

V šetření též ředitelé odhadovali, jaký podíl učitelů jejich školy má doma zřízené připojení k internetu. Zhruba dvě pětiny odhadly tento podíl jako více než 70%, další pětina jako více než poloviční, avšak do 70 %. Přitom je celkem překvapivé, že se zvyšujícím se počtem žáků na škole uváděli ředitelé v průměru nižší podíl takto vybavených podřízených. V členění dle druhu zřizovatele jsou pak podle odhadu ředitelů nečastěji doma internetem vybaveni učitelé ze škol neveřejného zřizovatele.

Co se správy ICT týče, sledovalo šetření dobu, kterou školy v průměru potřebují na opravy, a také výskyt funkce metodika ICT a spokojenost s jeho spoluprací. Dle odpovědí ředitelů je okamžitě během několika hodin závada odstraněna ve 28,1 % škol a další více než
dvě pětiny škol (41,3 %) uvedly, že technická závada na ICT vybavení je obvykle opravena do dvou dnů. Více než čtvrtina škol pak označila maximální potřebnou dobu jednoho týdne; celkově je tedy do týdne oprava zajištěna v naprosté většině škol (95,3 %). Na 85,6 % škol je dále zřízena funkce metodika ICT. Přitom 56,9 % z ředitelů těchto škol hodnotí spolupráci s ním jako velmi dobrou, dalších 40 % jako spíše dobrou.

Mezi školami, kde je funkce metodika ICT zřízena, se hodnocení spolupráce s ním při dělení na kraje, dle druhu zřizovatele, velikosti školy, jakož i sídla téměř neliší. Rozdíly tak lze spíše spatřovat ve skutečnosti, zda je na školách tato funkce zřízena. Není příliš překvapivé, že v malých obcích a školách uváděli ředitelé (z různých důvodů) v průměru delší dobu potřebnou na opravu ICT. Se stoupající velikostí škol je totiž funkce metodika ICT zřizována častěji a zároveň oprava trvá kratší dobu. Avšak podle druhu zřizovatele naopak školy zřízené neveřejným zřizovatelem uváděli nejčastěji, že nemají zřízenou funkci metodika ICT a přitom zároveň u nich oprava závad trvá v průměru nejkratší dobu.

Dalším sledovaným aspektem byl postoj ředitelů k využívání ICT ve výuce. Konkrétně měli ředitelé za úkol ohodnotit, zda činí výuku pro žáky atraktivnější, zda výuku nezpomalují, zda je lze využít i v širším spektru předmětů, zda jimi nejsou sociokulturně znevýhodnění žáci demotivováni a zda celkově vedou k lepším výsledkům ve vzdělávání. Celkově lze konstatovat, že ředitelé se k využívání ICT ve výuce vyjadřovali velmi pozitivně, bez významnějších rozdílů v členění dle sledovaných kritérií.
Lze předpokládat, že kladné zkušenosti a postoj ředitelů k využívání ICT ve výuce mohou ředitele přimět k motivaci učitelů, aby tento prostředek výuky využívali. Dle šetření poskytuje učitelům motivaci v nějaké podobě celých 84,3 % ředitelů, při čemž výrazně častěji přistupují k vyjádření podpory (např. pochvalou) či k umožnění dalšího vzdělávání, než k odměně formou nadtarifních složek platu či benefitů.

Nakonec šetření skrze odhad ředitelů také zjišťovalo, jaký podíl učitelů na školách využívá ICT při výuce alespoň jedenkrát za měsíc. Celkem ve 27,8 % škol tak činí všichni nebo téměř všichni učitelé, ve 23,2 % škol přibližně tři čtvrtiny, v necelé třetině škol (33,1 %) přibližně polovina a v 15,7 % škol přibližně čtvrtina či méně učitelů. Naprostou absenci využití ICT učiteli při výuce alespoň jedenkrát za měsíc uvedlo jen šest škol (0,2 %). Přitom je zajímavé, že navzdory méně časté motivaci, horšímu vybavení, delší časové lhůtě potřebné k opravám, častější absenci metodiků ICT na školách a co do rozsahu menšímu pokrytí budovy školy internetem (viz výše) uváděli ředitelé z malých škol a z malých sídel v průměru vyšší podíl učitelů, kteří využívají dle šetření ICT při výuce alespoň jedenkrát do měsíce. Trochu jiná situace je ve využívání interaktivních tabulí školami, které je vlastní. To již více koresponduje s faktem, že jimi vybavené školy ve větších sídlech a zejména větší školy jsou jimi lépe vybavené, a tedy je mohou také více zapojovat do výuky. Při celkovém pohledu pak dvě pětiny ředitelů uvedly, že jsou využívány v méně než polovině času výuky (41,3 %) a další necelá čtvrtina přibližně v polovině času výuky (23,3 %). Ze zbytku jsou zcela výjimečně využívány v 10,7 % škol a v šesti školách, které interaktivní tabule vlastní, pak dokonce nejsou využívány vůbec (0,4 %).
Projekt Rychlá šetření je zaměřen na periodická výběrová šetření názorů a postojů ředitelů škol týkající se aktuálních témat a problémů ve školství a vzdělávání.

Hlavní závěry a podrobnou zprávu z RŠ 2/2009 naleznete na webových stránkách Ústavu pro informace ve vzdělávání www.uiv.cz.