Radek Sárközi: České školství – Co by se mělo změnit v nejbližších letech? Financování!

čtvrtek 29. června 2006 ·

eské školství vstupuje do nového volebního období. Zatím není jasné, kdo bude spravovat ministerstvo školství, ani které politické strany nakonec úspěšně sestaví vládu. Řadu kroků ale bude nutné udělat, ať už bude vláda jakákoliv. V tomto článku se pokusím uvést ty nejdůležitější.

Hlavní problémy českého školství

Za největší problémy českého školství považuji jeho financování, špatnou komunikaci ministerstva školství se svými přirozenými partnery, přebujelou administrativu, neefektivnost, personální politiku a kurikulární reformu. Tyto oblasti bude nutno řešit v krátkodobém i dlouhodobém horizontu.

Financování

Kapitola školství je ve státním rozpočtu stále popelkou. O 6% HDP si můžeme nechat jenom zdát. Přesto považuji převzetí tohoto západního standardu za klíčové. Bez navýšení rozpočtu se české školství kupředu nepohne. Současná 4 % jsou opravdu nedostatečná. Navíc školám vzniká vysoký vnitřní dluh. Abychom ho v budoucnosti vyrovnali, muselo by na české školství jít několik let až 8 % HDP. Některé západní státy se tomuto procentu skutečně blíží. A nejen ty… Příklad si můžeme vzít z Estonska, které na rozdíl od České republiky začalo mohutně investovat do „mozkoven“, nikoliv „montoven“.

Prostě přilít peníze ale nestačí. Finanční prostředky je nutno investovat rozumě a efektivně.

Změnit by se mělo financování škol. Měl by být zaveden jednotný normativ na žáka. Škola by pak dostala tolik peněz, kolik žáků vyučuje. Do tohoto normativu by se zahrnuly všechny položky, které chodí nyní do škol různými cestami. O některé nárokové prostředky si musejí školy dokonce žádat! Například na připojení k internetu a další peníze ze SIPVZ. Jejich automatické převádění na školu v rámci normativu by ušetřilo školám administrativu, školy by na peníze lépe dosáhly a na ministerstvu školství by mohlo být o pár úředníků méně… Použití peněz z tohoto normativu by bylo plně v kompetenci ředitele školy.

Tzv. „omašličkované peníze“ by se rozdělovaly pouze na základě grantů stanovených podle vládních a resortních priorit. Takovým grantovým tématem by mohla být třeba tvorba školního vzdělávacího programu. Škola, která se rozhodne napsat vlastní originální ŠVP, by získala jeden milion korun na vzdělávání, nákup pomůcek a financování nadúvazkové práce učitelů. Rozhodně považuji za neefektivní rozdělovat tímto způsobem částky nižší než 100 000 korun. V současné době si školy žádají například o 15 000 korun, což je mizivá částka. Náklady na její distribuci jsou vzhledem k práci učitele, ředitele i úředníka skoro dvojnásobné… Tyto granty by mohly být financovány z evropských fondů.

Investovat by se mělo především do lidí, tedy pedagogů. Více peněz musí jít na jejich platy! Ty je však nutné zbavit nivelizace. Mělo by se zvýšit osobní ohodnocení, o jehož přidělení bude rozhodovat ředitel školy. Rovněž by měl vzniknout kariérní systém, který umožní postoupit učiteli, jenž na sobě pracuje a o nabyté zkušenosti se dělí se svými kolegy, do vyššího stupně. Věkový automat se ukázal jako naprosto demotivující… Na kariérní systém by byly navázány kvalitní dlouhodobé vzdělávací programy v rámci DVPP, které lze hradit z prostředků Evropské unie.

Školám by se měla otevřít možnost vícezdrojového financování. Na přesně definovaný standard by škola dostala stanovený normativ na žáka. Ten by byl například spočítán tak, že by 20 žáků ve třídě pokrylo plat jednoho učitele. Pokud by škola měla nižší počet žáků ve třídách, mohla by na tento nadstandard získávat peníze ze školného, od zřizovatele nebo z jiného zdroje. Tímto jednoduchým způsobem by se řešila problematika soukromých škol i škol málotřídních. Nadstandard se samozřejmě netýká pouze počtu žáků ve třídě, ale řady dalších aspektů – výběr kroužků a volitelných předmětů, dělení tříd, výuka více jazyků od první třídy, alternativní formy výuky atd.

Investice do vzdělávání by měla být odpočitatelnou položkou od daňového základu. A to až do výše 1000 korun měsíčně.

Všechny kurzy, výukový software i učebnice by se měly přesunout do snížené sazby DPH, což je dnes 5 %. V současné době je řada z těchto položek v 19% sazbě. Uvažoval bych i o sazbě nulové, která platí ve Velké Británii pro knihy.

Školy by také měly mít nárok na vrácení DPH. Řada služeb pro školy by díky tomu zlevnila o 19%. Uvolněné finanční prostředky by školy mohly využít na svůj rozvoj. Tento postup se uplatňuje u společnosti Sazka, která rozhodně netrpí nedostatkem peněz…

Úspory ve školství můžeme hledat například formou personálních auditů, které by měly proběhnout na všech ministerstvech včetně našeho a samozřejmě i na institucích, které ministerstvo školství přímo zřizuje. Ušetřit by se dalo zrušením České školní inspekce. Peníze na její provoz by byly efektivněji využity v Síti oblastních metodiků, která by nově vznikla v rámci Národního institutu pro další vzdělávání (NIDV). (Zaniklá pedagogická centra by bylo neefektivní znovu obnovovat…) Výzkumný ústav pedagogický v Praze (VÚP), Národní ústav odborného vzdělávání (NUOV) a CERMAT by bylo dobré sloučit s Ústavem pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Přispělo by to k lepší komunikaci mezi úředníky z těchto institucí a k jejich redukci i vyšší pracovní vytíženosti… Do kompetence ÚIV by bylo možné převést i zanikající Středisko multilicencí.

Budu rád, když navrhnete další úspory nebo jiné změny ve financování českých škol. Samostatnou kapitolou by bylo školné na vysokých školách, ale o tom snad někdy jindy…



Radek Sárközi

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.