Společná tisková konference MŠMT a společností Microsoft a AutoCont informovala o průběhu projektu zpřístupnění e-learningových technologií školám v rámci společné iniciativy Partneři ve vzdělávání. Pokusme se v této souvislosti pojmenovat faktory, které brzdí využití progresivních informačních a komunikačních technologií ve školství.
O iniciativě společnosti Microsoft Partneři ve vzdělávání (Partners in Learning) jsme již psali v souvislosti s programem Fresh Start pro darované počítače . V rámci této iniciativy a na základě Memoranda o porozumění, podepsaného v lednu 2004 ministryní školství Petrou Buzkovou, Billem Gatesem a Jiřím Devátem, generálním ředitelem Microsoft ČR a Slovensko, probíhá od října 2004 pilotní provoz centrálního hostování e-learningového řešení MS Class Server 3.0 ve školské síti za spolupráce se společností AutoCont CZ. Společná tisková konference MŠMT za účasti paní ministryně Petry Buzkové, jejího náměstka Karla Hrdého a ředitele odboru 55 - SIPVZ Antonína Muchy, a společností Microsoft, kterou reprezentoval Jiří Devát, a AutoCont CZ, reprezentovanou místopředsedou představenstva Vlastimilem Palatou, v posledním březnovém dnu informovala o průběhu projektu Classserver.cz. Tento projekt umožňuje základním a středním školám bezplatné vyzkoušení a ověření technologie nejen s použitím e-learningových verzí některých produktů BSP Multimedia, LANGMaster International a Terasoft, ale i vlastní tvorbu výukového obsahu a e-lerningových kursů.
Z poklidného průběhu tiskové konference bych rád upozornil na dva momenty:
-
Antonín Mucha označil ve své prezentaci (formát PPT, 100 kB) MS Class Server a Classserver.cz jako představitele z řady možných řešení. Zároveň oznámil spuštění nové verze serveru E-gram a Evaluačního webu, který by měl celou problematiku výukového obsahu integrovat. Překvapivě ale označil Evaluační web za vzdělávací součást Školského vzdělávacího a informačního portálu (ŠVIP).
-
Petra Buzková po mém dotazu připustila, že soukromé společnosti předběhly ÚIV při přípravě školského portálového řešení (náskok je nyní nejméně půl roku, u některých řešení i delší), dodala však: „Snažíme se, aby náš portál fungoval co nejrychleji. Nemáme ale nic proti tomu, aby kromě něj existovaly i jiné a školy měly možnost si vybrat.“
Zdá se, že představitelé MŠMT zřejmě nechápou hloubku problémů souvisejících se zaostáváním vybavení našich škol informačními a komunikačními technologiemi. Vládou schválené financování ICT v letech 2007-2010 sice dá školám možnost k určitému naplnění připravovaných ŠVP, v letech 2005-6 je ale nutné osvícené směřování v oblastech, kde má určitá centralizovaná podpora a částečně i centralizované řešení smysl a oprávnění. Takováto centralizovaná řešení ale není možné připravovat jako dosud bez ohledu na zkušenosti z vyspělých zemí a bez využití již hotových řešení. ÚIV i odbor SIPVZ při řešení ŠVIP, portálku E-gram i Evaluačního webu ignorují realitu nejen v zemích Evropské unie a nadále bezostyšně utrácejí prostředky na budování proprietárních řešení (navíc vzájemně nekompatibilních), jejichž využitelnost bude evidentně jen velmi problematická. Místo řešení absence moderního výukového obsahu, didaktiky využití ICT a motivace pedagogů i výrobců se téměř dětinsky „plácají“ v běžných technologiích, jinde vyřešených standardech a v žabomyších sporech. SIPVZ nemá nadále silnou zpětnou vazbu.
Představitelé druhé strany, tedy komerčních poskytovatelů řešení, si uvědomují omezené finanční možnosti škol. Na tiskové konferenci zmíněné náklady na pilotní projekt Classserver.cz (zapojeno je 153 škol, předpokládá se zapojení až 30 000 žáků) ale samozřejmě nevypovídají o možných nákladech při rozsáhlejším nasazení a bohužel spíše odrazují. Je tu jakási bludná spirála: omezený objem finančních prostředků, omezená nabídka řešení i výukového obsahu, malá motivace pedagogů, a můžeme dále pokračovat. V českých školských podmínkách zatím není možné realizovat řešení za evropské či světové ceny, české školy mají například na nákup výukového softwaru a informačních zdrojů částku na žáka řádově nižší než například školy ve Velké Británii. To spolu s faktem, že čeština je z globálního pohledu minoritní jazyk, jasně implikuje potřebu změny v přístupu z obou stran. Začít by se mělo možná v přehodnocení priorit při čerpání z evropských fondů.
Problematice e-learningu jsme se na stránkách České školy věnovali již mnohokrát, e-learning je tématem i řady školských odborných konferencí, výstav i seminářů, ať už specializovaných nebo i obecných. Z hlediska základních a středních škol je ovšem využití e-learningových technologií zatím jen omezené, dá se ale předpokládat jeho boom v relativně krátké době. Nedostatek finančních prostředků ve školách a v řadě ohledů neefektivní dosavadní průběh Státní informační politiky ve vzdělávání sice vývoj zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do škol stále brzdí, vývoj technologií je ale velmi rychlý a s určitou nadsázkou můžeme prorokovat, že byrokraty i politiky předběhne. Jaké máme tedy ve školství deficity? Zkusme si je vyjmenovat, priority i stav se samozřejmě u jednotlivých škol i pedagogů liší a není jednoznačné „globální“ řešení:
-
Nedostatek klientských počítačů pro žáky i pedagogy (naštěstí tu jsou na byrokratech nezávislá řešení: nové technologie a pokles cen).
-
Nedostatek prezentačních nástrojů jako jsou dataprojektory či interaktivní tabule (opět řešení: nové technologie a pokles cen).
-
Nedostatečná kapacita připojení škol k Internetu (je nutné v řádu Mb/s, řešení je možné zřejmě jen v tlaku na monopolního operátora a podpoře alternativních ISP, otázkou je, proč nejsou využívány ve větší míře zdroje z evropských fondů).
-
Malé kompetence pedagogů v ICT vyplývající i z omezené nabídky školení v rámci SIPVZ, distančního vzdělávání a jejich stávajícího zaměření na „tradiční“ aplikace ICT (položme si otázku, proč není žádné školení SIPVZ v e-learningové podobě a vyžaduje se stále jen prezenční forma?).
-
Nedostatečná nabídka výukového obsahu v podobě vhodné pro on-line distribuci a standardizovaných formátech (zaostávání v SIPVZ začalo „balíčkem“ z roku 2001 a pokračuje například čtyřletým skluzem v přípravě školského portálového řešení).
-
Nezvládnutá didaktika využití ICT.
Zkusme o uvedených problémech diskutovat, Česká škola nabízí prostor nejen v komentářích, ale žádáme o spolupráci i další autory z řad pedagogů i dalších odborníků. Napište nám svá stanoviska a náměty i na dílčí možná řešení. K jednotlivým „deficitům“ a jejich řešení se ještě vrátíme v samostatných článcích.
Jan Wagner
0 komentářů:
Okomentovat