V rámci kurzu Internet ve vzdělávání na Ústavu pedagogických věd FF MU v Brně jsme analyzovali vzorek mezinárodních internetových projektů určených školám a jejich žákům. Zaměřili jsme se mimo jiné na to, jak jsou propagovány, jaké schopnosti a dovednosti u žáků rozvíjejí, ale i na to, do jaké míry se do nich zapojují české školy. V posledním bodě jsme nedošli k lichotivým výsledkům.
Během práce jsme navštívili zhruba 50 webových stránek, jejichž prostřednictvím jsou realizovány a propagovány projekty různého charakteru. Z nich jsme vybrali 14 projektů určených různým skupinám žáků od MŠ až po SŠ (12 anglicky psaných, jeden český a jeden slovenský) a ty jsme podrobili podrobnějšímu zkoumání s ohledem na jejich charakter. Konkrétně jsme sledovali následující kategorie: obecný popis projektu, kdo projekt financuje, na koho je zaměřen, jak aktivní je zapojení učitelů a žáků, na rozvíjení kterých dovedností se zaměřuje, zda existuje zpětná vazba, jak vysoká je míra zapojení škol, jakou má reklamu atp.
Dále jsme svou pozornost zaměřili na české školy a jejich zapojení do vybraných projektů: kontakty na organizátora, procedura registrace do projektu a míra zapojení škol v současnosti.
Má český učitel čas?
Jednou z oblastí, na které jsme se zaměřili, byl Popis procedury registrace. U všech zkoumaných projektů probíhala registrace elektronicky a byla otázkou několika minut strávených u krátkého formuláře.
Z obecných kategorií analýzy se ukázala jako zajímavá otázka, jak aktivně se na projektu podílejí žáci a učitelé. Na aktivitu žáků se primárně soustředí všechny projekty, naopak učitel většinou zastává funkci koordinátora či kontaktní osoby. Výjimečně jsou kladeny nároky na dovednosti učitele v práci s moderními technologiemi (konkrétně u projektu Digital photo Collage Gallery, http://www.globalschoolhouse.org/pr/_cfm/GetDetail.cfm?pID=2536, kde žáci zpracovávají vybrané téma digitální kamerou a po fotoeditaci vytvářejí koláže, jež vystavují na společně zpracované webové stránce). Pokud děti nepracují s ICT sami, stává se učitel zprostředkovatelem (registruje, zadává úkoly ve třídě, odesílá úkoly).
Zapojením do projektů je u žáků rozvíjena řada schopností a dovedností. Které to jsou, zjišťovala naše další výzkumná otázka. Jednalo se nejen o práci s ICT, ale i o jazykové schopnosti, sociální dovednosti, týmovou činnost, práci s informacemi (vyhledávání i zpracovávání) a rozvíjení řady specifických znalostí. Např. projekt Seasonal changes through our eyes and yours, http://www.lakelandschools.org/EDTECH/Seasons/home.htm, je založený na pozorování změn v přírodě ve stejném období na různých místech. Žáci zapojením do tohoto projektu poznávají nejen své okolí, ale zajímavým způsobem prohlubují také zeměpisné znalosti.
Ačkoliv by se to některým učitelům možná mohlo jevit jinak, požadavky na jejich volný čas nejsou vůbec velké. To je ale do jisté míry podmíněno především možností pracovat s žáky v průběhu výuky.
Abychom podložili toto tvrzení, vypsali jsme seznam vyučovacích předmětů, které lze využít pro realizaci zkoumaných projektů. Jedná se o: anglický jazyk, český jazyk, dějepis, ekologii, fyziku, informatiku, matematiku, výtvarnou výchovu, základy společenských věd, zeměpis a v úvahu samozřejmě přicházejí i další.
Má český učitel zájem?
V naší práci jsme dále zkoumali několik kategorií specifických charakteristik projektů. Patřila mezi ně i míra zapojení škol. Na stránkách mnohých projektů jsou zveřejněny seznamy účastníků. Např. u projektu The Day I was born, www.stphilipneri.org/teacher/dayiwasborn, se účastníci snaží nalézt co nejvíce informací o dni, ve kterém se narodili – vzniká tak originální historická kniha. Mapa účastníků projektu, http://pub34.bravenet.com/guestmap/view.php?usernum=2842931361, leccos napovídá o zájmu, který je obecně projektům tohoto typu věnován v USA, kde je zapojení ICT ve výuce běžnou záležitostí.
Účast bývá limitována náročností projektů a možnostmi organizátorů, kterými jsou jak jedinci (většinou učitelé), tak školy či neziskové organizace. Některé rozsáhlejší projekty podporují i sponzoři (není to však ani zdaleka pravidlem). Zaběhnutých projektů se účastní řádově i tisíce tříd z celého světa. Např. projekt Tiger travels, http://www.globalschoolhouse.org/pr/_cfm/GetDetail.cfm?pID=2444, který je založen na kulturní výměně mezi třídami z celého světa, počítá s 10 mil. účastníků. Podobně laděný The Teddy bear project, www.iearn.org.au/tbear, spolupracuje s 2300 třídami. Naopak slovenský projekt Galandova matka, www.gymtut.edu.sk/projekty/gmatka, zaměřující se na představení významného malíře veřejnosti, může být příkladem nápadu i jeho realizace v jedné škole.
Účast českých škol na zkoumaných projektech jsme označili za slabou. Přihlášené školy či třídy jsme na seznamech nalezli – prostřednictvím kontaktních e-mailů jsme některým z nich položili otázky týkající se jejich zapojení do projektů, ale ani po dvou měsících se nám nedostalo odpovědi. Aktivita přihlášených českých subjektů tedy vzbudila jisté pochybnosti.
O smutné bilanci účasti našich škol svědčí i český projekt na podporu vstupu ČR do EU nesoucí název Představujeme se: Naše třída, http://kmen.uhk.cz/projekt.html. Zúčastněná třída musí partnerské třídě v elektronické podobě odeslat stanovené výtvory (fotku třídy, dětské kresby, zajímavosti z dění ve škole atp.) s popisky v češtině, angličtině a němčině. V prvním ročníku (1999) se zapojilo 37 českých škol, v druhém 57, v dalších pak už kolem deseti a letošního ročníku se účastní pouze školy slovenské!
Co vy na to?
Protože proběhla (alespoň částečně) informatizace našich škol, je potřebné do práce s ICT zapojovat žáky a učitele v maximální míře. Myslím, že účast v projektech podobného typu je vhodnou příležitostí pro začleňování moderních technologií do vyučování. Internetové projekty mohou být také významným pomocníkem při naplňování rámcového vzdělávacího programu. Poskytují motivaci pro žáky, fungují jako jednoduchý nástroj pro učitele a mohou se stát nástrojem k efektivnímu propojení mnohdy i několika vyučovacích předmětů.
Umožněme proto, aby se každý český žák mohl zúčastnit nějakého projektu alespoň jednou během své institucionalizované vzdělávací dráhy! Podle mého názoru by nemuselo zůstat u zvolání, pokud by došlo k zapojení (všech) českých učitelů, byť třeba jedinkrát v celé kariéře. Nesmíme také zapomenout na české ředitele, ti by měli podporovat veškerou iniciativu v této oblasti – případně ji i stimulovat.
Kde si vybírat?
Jako nejtěžší úkol se nám jeví výběr toho správného projektu pro konkrétní školu či třídu. Nabízíme proto odkazy na rozcestníky, na které jsme během práce narazili a které obsahují řadu odkazů na zajímavé projekty:
- Výběr aktuálních mezinárodních výukových projektů britské charitativní organizace Montage Plus: http://www.montageplus.co.uk/projects/esearch.htm?SearchPhrase=Project&PageSize=30
- Seznam programů neziskové organizace podporující vzdělávání Globalschoolnet: http://www.globalschoolnet.org/programs/index.html
- Některé projekty na českém rozcestníku Spomocník: www.spomocnik.cz/projekty
- Seznam projektů na stránkách Bořivoje „BOBRA“ Brdičky: http://omicron.felk.cvut.cz/~bobr/projekty.htm
- Inspirace od východních sousedů v Infoveku: http://www.infovek.sk/projekty
Učitelé a ředitelé po přečtení tohoto článku už jistě projekt hledají. Pro ty, kteří nějaký vhodný nenajdou, ještě jedna rada: Vymyslete si a realizujte takový, jaký vám bude vyhovovat! Pro důvody těch, kteří hledat nebudou, je zde k dispozici diskuzní fórum.
Analýza byla provedena v rámci kurzu Internet ve vzdělávání, vedeném J. Zounkem a realizovaném v rámci studia Pedagogiky na Ústavu pedagogických věd FF MU v Brně, www.phil.muni.cz/ped. Spoluautorkami analýzy jsou B. Fialová a E. Hajtrová.
Tomáš Punar
0 komentářů:
Okomentovat