Podle jakého předpisu mají být propláceny přesčasové hodiny? Je možné vyplácet přesčasové hodiny učitelům vždy po třech měsících?
Dotaz:
Poskytování platu a náhradního volna za práci přesčas upravuje § 10 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno:
(1) Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku připadající na jednu hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatek podle věty první.
(2) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení nebo hodnostní příplatek podle § 9, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo při nařízené nebo dohodnuté pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas.
Pro poskytování platu za práci přesčas, pokud jde o jeho splatnost, platí ustanovení § 16 citovaného zákona o splatnosti platu. Podle tohoto ustanovení je plat splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku. Zákon o platu dále ukládá zaměstnavateli, aby v rámci zákonem stanovené doby splatnosti platu určil po projednání s příslušným odborovým orgánem konkrétní výplatní termín, není-li tento termín sjednán v kolektivní smlouvě. Zákonná ustanovení o splatnosti platu se vztahují i na plat za práci přesčas, který je proto nutno poskytnout zaměstnanci v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém práci přesčas konal (a výkonem této práce mu tak vznikl na plat nárok) pokud nedošlo k dohodě o poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas.
Problém, který zřejmě vznikl (a je asi důvodem vašeho dotazu) vyplývá nejspíše z chybné interpretace ustanovení odst. 1 poslední věty citovaného § 10 zákona o postupu v případě, že zaměstnavatel neposkytne zaměstnanci náhradní volno v době tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců pro výkon práce přesčas. V takovém případě se dohodnutý nárok na náhradní volno mění v nárok na plat, tak jak zákon uvádí. Pro uspokojení tohoto nároku opět platí ustanovení § 16 odst. 1 zákona, že plat je splatný v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat nebo na některou jeho složku. Takový postup je však možný jen v případě, že mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dojde k dohodě o poskytnutí náhradního volna, ale zaměstnavatel toto náhradní volno v době uvedené v zákoně neposkytne.
Vít Berka
0 komentářů:
Okomentovat