S kategorickým odmítnutím se setkal návrh Bílé knihy na postupné zrušení středních pedagogických škol na straně jejích ředitelů a členů asociace těchto škol. S kategorickým odmítnutím se setkal návrh Bílé knihy na postupné zrušení středních pedagogických škol na straně jejích ředitelů a členů Asociace středních pedagogických škol (ASPŠ), kteří se dnes v Praze sešli na celorepublikové diskuzi k Bílé knize. Ústředním tématem celodenního rokování byl kontroverzní návrh obhajovaný vedoucím autorského týmu Bílé knihy profesorem Kotáskem prosadit a finančně zajistit vznik nového vysokoškolského oboru pro přípravu pedagogů předškolního vzdělávání, stejně jako i doškolovacích programů pro všechny učitelky mateřských škol na pedagogických fakultách.
Vedle zrušení víceletých gymnázií a zvláštních škol považují tvůrci Bílé knihy za jeden z dalších předpokladů rozvoje vzdělávací soustavy postupný zánik středních pedagogických škol a jejich transformaci na gymnázia s pedagogickým zaměřením (ovšem bez poskytování plné odborné kvalifikace). “O skutečnosti, že se se středními pedagogickými školami v další koncepci vzdělávání příliš nepočítá, svědčí i další návrh uvedený v tomto dokumentu, kde autoři Bílé knihy uvažují o přesunutí řady doškolovacích programů do kompetence krajských pedagogických center, které již ministerstvo školství zřídilo v polovině tohoto roku”, říká předsedkyně ASPŠ dr. Zdena Kutínová.
Jasné NE s politováním ministrovi školství
“S politováním jsme se dočetli v tisku a v Bílé knize”, uvádí se ve stanovisku ASPŠ adresovaném ministrovi školství Eduardu Zemanovi, “že v návrhu nebyly vůbec respektovány připomínky odborné veřejnosti, které zazněly v průběhu celonárodní diskuze, a expertů OECD a autorů Národní zprávy o předškolní výchově v ČR. Všechny zmíněné strany se shodly na terciární přípravě budoucích pedagogů mateřských škol ve dvou rovinách, a to na univerzitním a neuniverzitním vzdělání. K tomuto závěru je vedla mimořádně dobrá úroveň předškolní výchovy, která je převážně zajišťována absolventy středních pedagogických škol. Stejné závěry byly konstatovány expertním týmem odborníků OECD pro oblast předškolní výchovy v srpnu tohoto roku.”
Asociace středních pedagogických škol ve svém odmítavém stanovisku dále ostře protestuje proti monopolizaci vzdělávání na pedagogických fakultách, které nemají pro obor předškolní pedagogiky patřičné personální zázemí, což nemůže vést k dobrým výsledkům. V neuniverzitních typech studia je totiž kladen mimořádný důraz na odbornou praxi a didaktiky odborných předmětů (tělesná, hudební, dramatická a výtvarná výchova), čímž se výrazně odlišují od univerzitního “akademického” vzdělávání. Obdobným způsobem ASPŠ dále upozorňujeme, že ve výčtu lyceí chybí pedagogické lyceum, které je již řadu let s úspěchem realizováno, a které je vhodným předstupněm pro terciární vzdělávání v pedagogickém směru.
Experti OECD jsou poněkud jiného názoru než autoři Bílé knihy
“Jednou z cest, jak obhájit zvýšení mezd v předškolní výchově a jak současně zvýšit společenskou prestiž tohoto povolání”, uvádí se ve zprávě expertů OECD pro oblast předškolní pedagogiky, “je posunout vzdělávání učitelů předškolní výchovy do terciárního školství (univerzitního a neuniverzitního typu), jak bylo navrženo i v Národní zprávě ministerstva školství o současném stavu předškolní výchovy v mateřských školách. Naše dojmy z návštěv velkého počtu předškolních zařízení pro děti ve věku 3 – 6 let jsou takové, že mateřské školy v České republice jsou obecně na velmi vysoké úrovni, pokud jde o podmínky pro všestranný zdravý rozvoj dítěte týče. Předškolní zařízení, které jsme měli možnost navštívit, byly velmi dobře vybaveny a organizace procesu byla na velmi vysoké úrovni, neboť více než 95 % všech učitelů předškolních zařízení má ukončené středoškolské odborné vzdělání.”
Na rozdíl od univerzitního vzdělávání, které není experty OECD považováno za univerzální řešení současné ani budoucí situace, je kladen mimořádný důraz na otázky, které by pomocí výzkumu bylo vhodné řešit v perspektivě několika následujících let, a mezi něž zejména patří:
- Evaluační výzkum, který by přispěl k zkvalitnění a implementaci inovačních programů do předškolní výchovy, vzdělávání a péče prostřednictvím dalšího vzdělávání učitelů, ti by se tak stali vlastními nositeli programů, zprostředkovateli informací rodičům a spolutvůrci kvality výchovného procesu.
- Systematické studie sledující a analyzující učební postupy a modely sociální interakce různých učitelů pocházejících z různého sociálního a kulturního prostředí jako prostředek možných změn ve vzdělávacím systému předškolní výchovy pro personál předškolních zařízení.
- Systematický sběr statistických dat o dětech a rodičích v celonárodním měřítku. Tato data by posloužila ke spravedlivějšímu přerozdělování finančních prostředků zejména do chudších venkovských oblastí, které nejvíce trpí změnami v České republice.
- Systematický výzkum hledající odpovědi na otázky, jako např.: Jaká je ideologie současné mladé rodiny k otázkám rodiny jako instituce a k výchově dětí? Liší se pohled rodičů národnostních menšin (např. Romů) na funkci rodiny v dnešní době od pohledu běžné průměrné rodiny? Jaké by mohly být případné důsledky rozdílných názorů na případnou rozdílnost státní podpory rodiny?
- Systematický výzkum hledající odpovědi na otázky, jako např.: Co dělají během dne děti, které nechodí do mateřské školy? Kdo se o děti, které nenavštěvují mateřskou školu, stará, vychovává je a vzdělává, pokud se rodiče rozhodnou chodit do práce? Je zřejmé, že řada rodin řeší tuto otázkou výpomocí ze strany prarodičů a příbuzných, víme ale, jaký je skutečný stav? Jsou soukromá zařízení nabízející a poskytující péči o děti předškolního věku, které ovšem nemají státní licenci, dostatečně kvalitní a poskytují dětem skutečně kvalitní výchovu, vzdělávání a péči? Nebylo by řešením zvýšit dohled nad těmito zařízeními udělováním licencí? Jaké jsou možnosti pro rodiny s malými dětmi v těch oblastech, zejména venkovských, kde jsou mateřské školy rušeny pro malý počet dětí v oblasti?
redakce
0 komentářů:
Okomentovat