O komunitním vzdělávání jsme již před časem přinesli článek. Dnes vám nabízíme pohled do jiné školy, která přívlastek komunitní úspěšně rozvíjí svým vlastním způsobem. Není toho zrovna málo, co lze na běžné sídlištní škole provozovat…
Je pozdní odpoledne. Za okny se smráká a v budově místní školy se začínají rozsvěcet světla. Mladík na vrátnici vysvětluje starší paní, jak se dostane k učebně, kde probíhá kurz anglického jazyka pro začátečníky. Budoucí maminku posílá na kurz předporodní přípravy, staršího pána do školní posilovny a mladou slečnu na hodinu aerobiku. Ve školní jídelně se schází zástupci domovního družstva. Řeší právě privatizaci svých bytů. V jiné místnosti školy si děti samy dobrovolně připravují referát z přírodopisu, čerpají informace ze školní knihovny a vše zapisují do počítače. Zdá se vám tento popis odtržený od reality? Mohu vás ujistit, že toto je všední odpoledne komunitní školy.
Pojem "komunitní škola“
V české kotlině se s výrazem „komunitní škola“ setkáme především ve dvou významech. Jeden definuje komunitu jako etnickou menšinu, které je třeba se věnovat, druhý jako společenství lidí bydlících a pracujících ve společném regionu. Tento článek pojednává o druhém případu.
Komunitní školy jsou ty školy, které provozují vzdělávání za pomoci zapojení místní komunity do tohoto procesu. Výsledkem by mělo být obohacení výuky dětí, dospělých a v důsledku i celé komunity.
Komunitní vzdělávání však není jen o dětech a jejich rodičích. Je to výzva pro různá společenství, spolky, organizace, a firmy stát se aktivními partnery ve vzdělávání. Komunitní vzdělávání přivádí lidi z regionu dohromady, sbližuje je, a tím jim dává možnost popsat problémy, které je trápí, přemýšlet o nich, řešit je. Výsledkem by mělo být zvýšení kvality života (neplést s životní úrovní).
Komunitní školou se může stát každá škola. Mezi charakteristiky, které popisují fungování komunitní školy, můžeme zařadit tyto:
- Chod školy a směr výuky neovlivňují pouze učitelé, ale i děti (např. prostřednictvím školního parlamentu) rodiče a všichni lidé komunity, kteří mají zájem.
- Školní prostory a škola sama je k dispozici pro celou komunitu- škola se snaží maximálně využít svých materiálních a lidských zdrojů. Např. školní prostory, které jsou zpravidla poměrně dobře vybaveny, vytápěny, udržovány atd., by měly sloužit lidem i v odpoledních hodinách.
- Škola se snaží nabízet celoživotní vzdělávání. To znamená, že připravuje a organizuje vzdělávací akce pro všechny členy komunity, bez rozdílu věku.
- Škola nabízí nejen vzdělávací, ale i kulturní, rekreační, zdravotní a sociální program.
V ideálním případě se do podpory komunitních aktivit školy zapojuje i místní samospráva. Právě radnice musejí často řešit problémy spojené s nezaměstnaností, volným časem, nízkou vzdělaností atd. Strukturovaný model komunitního vzdělávání se snaží těmto nepříjemnostem předcházet. Ostatně není bez zajímavosti, že hnutí komunitního vzdělávání vzniklo v době hospodářské krize ve Spojených státech, kde lidé sami cítili potřebu dalšího vzdělávání a rekvalifikací a šli, celkem logicky, do nejbližšího místa vzdělávání, tedy do školy, kterou sami v minulosti prošli.
Případová studie z Modřan
Konečně se dostáváme k popisu činností, které provozuje konkrétní škola. Pojďme se přenést do jedné panelákové aglomerace, která se nachází v městské části Praha 12 – Modřany. Škola se jmenuje Modřanská ZŠ s rozšířeným vyučováním jazyků a přívlastek komunitní nosí již třetí rok.
Kurzy a semináře
Mezi nejvýznamnější aktivity školy patří organizace kurzů a seminářů. Kurzy se odehrávají v odpoledních hodinách přímo v učebnách školy a jsou určeny jak dětem tak dospělým zájemcům. Lektory kurzů jsou zpravidla učitelé školy, lidé z okolní komunity nebo studenti pedagogické fakulty. Pro školní rok 2000/2001 bylo vypsáno čtyřicet pět kurzů z těchto oblastí: cizí jazyky, informační technologie, umění a řemesla, sport a hudba.
Mezi lidmi z komunity je o kurzy nebývalý zájem. Atraktivní není pouze cena, která je pod úrovní komerčních subjektů činných ve vzdělávání, ale především lehká dostupnost školy a v neposlední řadě i kvalita, kterou se snaží škola garantovat. Škola získala několik grantů na podporu svých aktivit a tak například podporuje mladé rodiny tím, že při konání všech svých kurzů organizuje hlídání dětí.
Kromě dlouhodobých kurzů, které probíhají celé pololetí, organizuje škola i krátkodobé semináře. Příkladem takovéto aktivity může být seminář s názvem „Rodiče a počítač“, kde se zájemci mohou seznámit s přístupy používání počítačů při výchově dětí.
Bylo by však chyba myslet si, že podstatou komunitní školy je pořádání kurzů. Kurzy jsou to, o co mají lidé v Modřanech zájem a tak se jim v tom škola snaží vyjít vstříc. Rozhodně nelze ale říci, že každá škola, která pořádá kurzy, je školou komunitní, jak si spousta lidí myslí.
Kulturní, sportovní a společenské akce
Dalším typem aktivit, které Modřanská škola organizuje, jsou jednorázové akce většího charakteru. Mezi ty můžeme například zařadit každoroční country bál, kde se spolu v neformální prostředí setkávají rodiče, pedagogové, volení zástupci z radnice a ostatní lidé z komunity.
Škola také pořádá autorskou „Literární a výtvarnou soutěž Hampadík“, která má celorepublikový charakter. Každé dítě z ČR může přispět svým příspěvkem a odborná porota pak vybere ty nejlepší a rozdělí ceny. Ze zvláště zajímavých prací je pak sestaven almanach, jehož vysokou úroveň uznávají i profesionálové.
Z dalších akcí jmenujme např. Slavnost nadpřirozených bytostí, Běh kamýckým lesem či Dětské pražské olympijské hry.
Klub v komunitním centru
Prostory komunitního centra, které jsou dostupné jak chodbou přímo ze školy, tak zvláštním vchodem pro návštěvníky z venku, fungují každý den od poledne do pozdních nočních hodin jako místo pro trávení volného času, studování a relaxaci. Prostory jsou velmi dobře a moderně vybaveny – rádio, magnetofony, televize, video, počítače – a lidé zde mohou pracovat, studovat z místní knihovny, relaxovat nebo pracovat na počítačích.
Návštěvy a prezentace školy
Aby byly prostory komunitního centra využity na co nejvyšší možnou míru, navštěvují je často v dopoledních hodinách třídy ze školy a využívají tak veškeré materiální zázemí, které může komunitní centrum poskytnout. Objekt se také stává místem konání příležitostních posezení s častými hosty ze zahraničí. Z dalších akcí, které v těchto prostorách proběhly v uplynulém období, můžeme například zdůraznit předávání certifikátů ovládnutí anglického jazyka STYLE studentům školy, koordinační schůzka učitelů městské části Praha 12 k organizaci výstavy Schola Pragensis či několik seminářů na známého programu „Začít spolu“.
V předešlém textu se nesnažím chlubit výsledky naší školy, ale spíše ukázat činnosti, které lze na půdě komunitní školy provozovat. Rozsah těchto činností je samozřejmě daleko větší, ale na to už zde místo není.
Bez koordinátora ani ránu
Pakliže vám připadne, že předešlé množství aktivit je nad rámec organizačních možností běžné školy, mohu vás ujistit, že máte pravdu. Po zkušenostech s praxí českého modelu komunitních škol jsme dospěli k závěru, že není v silách ředitele, zástupce či jiné osoby v rámci svého úvazku ještě plnit funkci koordinátora komunitní školy. Z tohoto důvodů působí na některých komunitních školách koordinátoři, kteří na plný úvazek zajišťují bezproblémový chod komunitních aktivit.
Velmi důležitým faktorem pro fungování školy je postavení koordinátora v rámci školy. V ideálním případě by měl fungovat jako spolupracovník ředitele, měl by mít přístup ke všem informacím o škole a měl by se účastnit porad vedení školy.
Ondřej Neumajer
0 komentářů:
Okomentovat