Nedávno odvysílal televizní program ČT 1 zprávu, že velké množství dětí není dostatečně vyspělých pro nástup do první třídy. – Děti se o okolním světě dozvídají vesměs zprostředkovaně, a to hlavně prostřednictvím počítače, televize a videa. Je daleko jednodušší zmáčknout televizní ovladač než si nalézt chvilku na to, abychom svému miláčkovi přečetli krátkou pohádku.
Nedávno odvysílal televizní program ČT 1 zprávu, že velké množství dětí není dostatečně vyspělých pro nástup do první třídy (někde se tento problém týká až 1/3 dětí!). Děti mají velice omezenou slovní zásobu, odmítají komunikovat, nejsou schopny převyprávět příběh, mnohdy jsou přímo „nezvladatelné“. Hlavním důvodem této nedostatečné vyspělosti je podle autorů mediální zprávy masové rozšíření počítačů a nezájem rodičů. V mnoha rodinách stráví předškolní dítě až několik hodin u počítačové obrazovky a rodičům to zřejmě vůbec nevadí. Ba naopak jsou rádi, že mají od svého neposedného miláčka na chvíli pokoj. Výsledkem je potom dítě, které má sice výborný postřeh, ale jeho komunikace s okolím zákonitě vázne. Dítě získá vlivem medií nesmírné množství informací. K čemu mu ale jsou, když je nedovede sdělit ostatním, a pouze je pasivně přijímá bez následného aktivního využití? - Ve většině rodin jsou zaměstnaní oba partneři a na výchovu zkrátka nezbývá čas. Přednost se dává vydělávání peněz. A proč peníze vydělávám? Nejen pro sebe, ale především pro svého mazlíčka! Je to však to hlavní, co váš malý a bezbranný tvoreček potřebuje?
Většina dětí se o světě dozvídá vesměs zprostředkovaně – prostřednictvím televize, videa a knížek. Je jasné, že media převažují. Je daleko jednodušší zmačknout televizní ovladač než si nalézt chvilku na to, abychom si s dítětem sedli a krátkou pohádku mu přečetli. Televize naše rodičovské povinnosti supluje dokonale. Pro zajímavost si někdy prostudujte televizní program… Nehledě k tomu, že mnohdy rodiče ani sami pořádně nevědí, co jejich ratolesti vůbec sledují. Jaký má vliv působení nevhodných pořadů, jako jsou horory, akční seriály a pornografické filmy na dětskou psychiku je věc zcela jiná, která by si zasloužila samostatný článek. Je smutné, že vyprávění pohádek ustoupilo televizním večerníčkům. Na otázku paní učitelky v první třídě: „Děti, čte vám maminka pohádky?“ většina dětí odpoví záporně, vyskytne se dokonce odpověď: „Mně už ne, už jsem velká.“ Znalost říkanek a písniček si děti do šly přináší hlavně z mateřských školek než z rodin. O tom, zda si rodiče s dětmi doma povídají a předčítají jim, se pedagog velice rychle přesvědčí. Přečte-li jim byť sebekratčí pohádku, už po chvíli čtení pozoruje u některých dětí nesoustředěnost a dokonce nezájem. U těchto dětí je zkrátka není v plné míře rozvito auditivní vnímání.
Rodiče v převážné míře na svém malém drahouškovi nešetří penězi. Aby se jejich dítě vzdělávalo koupí mu např. videokazetu o zvířatech. Neříkám, že je to špatná věc. Ale nebylo by lepší, kdyby se v sobotu odpoledne vypravila celá rodina do Z00, anebo jenom na krátkou procházku do nedalekého lesa? Je paradoxem, že žáci třetí třídy venkovské školy nepoznají borovici.
Media sehrávají v našem životě důležitou úlohu. Současná doba se vyznačuje nebývalou masovou informovaností. To však samo sebou ruku v ruce nese jistá úskalí a nebezpečí. Vytrácí se kouzlo bezprostředního mluveného slova a kontaktu lidí. Je proto nutné, abychom kontrolovali styk našich dětí s medii. Největším úskalím jsou počítače. Už i malé dítě je schopno prosedět celé odpoledne u stupidní počítačové hry. A přitom existuje mnoho jiných způsobů, jak strávit odpoledne. Má to však jeden háček: rodiče si musí uvědomit, co je pro ně momentálně přednější – zda jejich zaměstnání a jejich vlastní osoba nebo jejich dítě. V prvém případě by bylo vhodnější si žádné dítě nepořizovat.
Markéta Stehnová
0 komentářů:
Okomentovat