Když jsem zvedl sluchátko, ozval se příjemný hlas zástupce rodičovského sdružení a začal se vyptávat, jak je to s připojením k Internetu.
Že mi zvoní v kanceláři telefon neustále, není nic překvapujícího. Konec konců to patří k mé profesi. Občas se mi ale stane, že mne hovor docela překvapí, v něčem mile a něčem nemile. Při zamyšlení nad jedním takovým hovorem z dnešního dopoledne vznikly tyto glosy. Když jsem zvedl sluchátko, ozval se příjemný hlas zástupce rodičovského sdružení z nejmenované školy a začal se vyptávat, jak je to s připojením k internetu, kde je možno získat slevu a jak to vlastně udělat, aby rozumné cenové připojení bylo dostupné pro každou školu v celé republice. Najednou jsem si uvědomil několik skutečností. Těch pozitivních i těch negativních. Každého určitě potěší, když ho v „oboru“ považují za určitou osobnost a ptají se ho na radu. Nebyl bych to ani já, aby tomu tak nebylo. Je jistě příjemné, když si naše škola vysloužila takovou pověst, že s námi ostatní čas od času konzultují.
Nechtělo se mi ani věřit, že by si to někdo v době, kdy na trhu vládne poměrně silná konkurence a boj o zákazníka zuří nevídaně, dovolil. I v dnešní době informační exploze je vlastně svět internetu pro mnohé děti, učitele i rodiče zcela nedostupný a informace se k nim dostávají značně přecezené prodejci a podomními obchodníky. (A ti občas sedí i v renomovaných firmách). A to je podle mého názoru rub dnešní komercializované společnosti. Chvilku jsme si povídali a já doufám, že paní na konci rozhovoru došla k závěru, že ono to vlastně až tak drahé není a že 160 Kč jako provozní náklad připojení za jednu hodinu je už bohapustým nesmyslem. Dnes přece existuje tolik možností a řešení, že si vhodný tarifikační program najde každý uživatel (příležitostný i zanícený brouzdal, kancelářský pracovník, hračička a další). Pravdou ale zůstává, že pro méně zkušené školy je dost složité se v nabídce zorientovat. Každý v našem státě tak trochu nadává, když slyší slovo Český telecom. Monopol, vydřiduch a další pojmy mu jsou přiřazovány skoro denně.
Občas se ale stane, že se objeví služba, kterou by možná stálo za to nepřehlédnout a novináři by se měli odhodlat napsat něco pozitivního, když už se na někoho vrhají s vyceněnými zuby. A sem zcela nepochybně – právě v souvislosti s dnešním telefonátem – patří sada slev určených pro školské instituce a označených jako edu.iol. , které jsou v rámci Českého telecomu nabízeny. Tyto balíčky jsou zahrnuty v sadě projektů PLANETY, společnosti, která si už v prosazování internetu do škol získala velmi silné jméno. Program edu vlastně představuje základní připojení škol do internetu zcela zdarma, případně s opravdu přijatelnými tarify pro „dokonalejší“ formy spojení, než je pouhá vytáčená linka. Teď mi ale najednou připadá, že už vlastně vykládám něco, co je všem, co si budou tento stesk na České škole číst, samozřejmě známo. Měl by asi spíš skončit někde v Učitelských novinách, na školských úřadech v ředitelnách, v kabinetech a samozřejmě rovnou ve třídách. Tam by byl asi mnohem užitečnější, než na internetovém serveru.
Nicméně těm učitelům, kteří se po internetu brouzdají z domova (no tak), v kavárně..a třeba také ve škole, nechávám na zvážení, zda znovu nezaklepou na ředitelnu a zda znovu nezkusí paní ředitelce či panu řediteli nasadit brouka do hlavy…
Milan Hausner
0 komentářů:
Okomentovat