Rostislav Fojtík: Osmdesát procent učitelů na ZŠ neumí pracovat s počítačem!

úterý 25. ledna 2000 ·

Mnozí učitelé k počítačům přistupuji s despektem a výpočetní technice se vyhýbají… Klasická pomůcka všech učitelů, tedy křída a tabule se již používá velmi dlouho a zřejmě ještě dlouho bude. Osobně je mám rád také, ale pokrok se nedá zastavit a do našich tříd se dostávají i dokonalejší a modernější nástroje. Je to pár let, co do našich základních a středních škol vtrhly počítače. Nejprve nesměle v podobě osmibitových "péemdéček" a "iqéček". Dnes již naštěstí se ve výuce používají i ty nejmodernější osobní počítače. Vybavenost škol informačními a komunikačními technologiemi se neustále zlepšuje, ale do ideálu má mnohde ještě hodně daleko. Problémy nejsou jen ve financích na pořízení hardwaru a softwaru, ale v přístupu mnohých učitelů k nové technice.


V rámci sondy o využití informačních a telekomunikačních technologií ve školách jsem zjišťoval i osobní postoj a názory učitelů k tématu. Získané údaje jsou založeny na osobních a subjektivních názorech jednotlivých učitelů. Vzhledem k tomu, že však dotazovaní učitelé jsou zároveň studenty rozšiřujícího studia v oboru výpočetní technika, se dá předpokládat, že patří mezi tu část pedagogického sboru školy, která má v daném oboru největší přehled. Na otázku "Jaká část učitelského sboru ovládá prácí s VT (%)" nejsou odpovědi zrovna moc povzbudivé.

Z uvedeného grafu je vidět, že na základních školách téměř polovina učitelů vůbec nepracuje s výpočetní technikou. Téměř osmdesát procent učitelů na základních školách neumí pracovat s výpočetní technikou vůbec nebo ovládá jen základní činnosti. Důvody jsou nejspíše v chybějících znalostech hlavně starší generace učitelů, která postrádá i základní vědomosti a dovednosti pro práci s výpočetní technikou. Mnozí učitelé k počítačům přistupuji s despektem a výpočetní technice se vyhýbají. Druhým důvodem je zřejmě nedostatečné množství počítačů, které se pak využívají jen pro předměty se zaměřením na informatiku a pro výuku v jiných předmětech se nepoužívají téměř vůbec. Učitelé pak nejsou ani tlačení k využívání výpočetní techniky a informatika (pokud se na škole vůbec vyučuje) se dostává v očích vedení i učitelského sboru na úroveň pozemních prací, vaření a dílen. Mnohde tedy na spodní příčky důležitosti.

Na středních školách je situace znatelně příznivější. Téměř čtyřicet procent ovládá práci s informačními a komunikačními technologiemi na velmi dobré nebo průměrné úrovni. Je vidět, že prostředí středních škol vyžaduje mnohem víc zapojení moderních technologií do výuky a tím i snahu učitelů danou technologii ovládat. Rovněž využívání výpočetní techniky v ostatních předmětech je větší než na základních školách. Nejvíce se počítače využívají při výuce cizích jazyků (množství výukového softwaru pro cizí jazyky také o čemsi napovídá), ale rovněž v matematice, chemii, biologii, fyzice. Než se však počítač stane na školách běžným nástrojem využívaných ve většině předmětů si zřejmě ještě nějaký čas počkáme.
Uveďte pět největších překážek v kvalitnějším využití výpočetní techniky na školách.
Na tuto otázku učitele základních škol odpověděli takto:

Z uvedených grafů je patrné, že za největší překážku pro větší využití výpočetní techniky považují učitelé nedostatek financí pro nákup nového hardwaru a softwaru. Ale hned na druhé místo, což je velmi alarmující, dotazování zařadili chybějící znalosti ostatních učitelů a jejich nezájem o nový typ techniky. Tato situace je ve velké míře způsobena tím, že část učitelského sboru se v době svých studií a v následné praxi s počítači nesetkala. Nápravu tohoto stavu snad přinese až čas, kdy se do škol dostane více nových absolventů učitelství, kteří výpočetní techniku budou brát jako běžnou spotřební elektroniku a její používaní budou považovat za zcela nepostradatelné.

Jaké prostředky a produkty využíváte v přípravě na výuku?
Všichni dotazovaní používají v přípravě na výuku některých z kancelářských aplikací, nejčastěji aplikace ze sady MS Office, tedy textový a tabulkový editor. Jen asi 15 % z dotazovaných učitelů základních škol používají pro přípravu výuky lokálních síťových prostředků. Pouze 7 % pak získává informace na Internetu, což je zarážející, neboť přes 50 % učitelů uvedlo, že jejich základní škola je k Internetu připojena! Při dalším rozpoznávaní tohoto problému by bylo potřeba zjistit, zda důvodem je nepřístupnost připojeného počítače, chybějící znalosti a dovednosti potřebné pro vyhledávání a zpracování informací z Internetu nebo neochota daný informační zdroj používat. Bohužel stále se na školách objevují případy, kdy připojení na Internet sice existuje, ale je umně skryto v nepřístupné kanceláři ředitele školy, který počítač raději ani nezapíná. Jen paní sekretářka občasně vyzvedne došlé e-maily. 

Na středních školách opět všichni dotazovaní využívají při přípravě základní kancelářské aplikace, ale v mnohem větší míře využívají lokálních síťových prostředků a informační zdroje z Internetu.

Oznámkujte aktualizaci softwaru a upgrade hardwaru
Průměrná známka (známky se udělovaly v obvyklém intervalu 1 až 5) udělena učiteli základních škol za aktualizaci softwaru je 2,38 a upgrade hardware je 3,08. Je vidět, že multilicenční slevy pro školy, které používají softwarové firmy, jsou využívány a opatřit nový software je pro mnohé školy jednodušší než zakoupit nové počítače a jejich komponenty. Také cyklus doplňování software je kratší a má hodnotu přibližně 2 roky. Naproti tomu hardware se obnovuje a doplňuje v průměru až po více než 3 letech, kdy počítače musí být častým používáním již značně opotřebené.
Učitele středních téměř shodně hodnotili aktualizaci software průměrnou známkou 2,91 a upgrade hardware známkou 2,94. Cyklus doplňování software je kratší a má hodnotu přibližně 1,5 roku. Naproti tomu hardware se obnovuje a doplňuje v průměru po 2,5 letech.

Vlastníte svůj osobní počítač?
Na tuto otázku odpovědělo kladně 46,15% dotazovaných učitelů základních škol. Ze středoškolských učitelů kladně odpovědělo plných 82,35%. Z toho je patrné, že mnozí učitelé jsou ochotni investovat své finanční prostředky do prostředků, který jim pomůže zkvalitnit jejich výuku a přípravu na ni. Znovu je však potřeba uvést, že dotazování učitelé vyučují předměty přímo související s informačními technologiemi. Procentuální množství učitelů humanitních oborů vlastnících osobní počítač se raději ani nesnažím odhadovat.

Závěr
Jaké plynou závěry z provedené sondy? V prvé řadě je potřeba uvést, že množství dotazovaných učitelů nebylo statisticky moc rozsáhlé, přesto získané výsledky dost napovídají o situaci ve školách. Vzhledem k tomu, že dotazování učitelé jsou studenty rozšiřujícího studia výpočetní techniky, je pravděpodobné, že pocházejí ze škol, kde je výpočetní technika přítomná. Učitelé, kteří ji používají jsou pak následně tlačeni, ať už svým zájmem či vedením školy, ke zvýšení své kvalifikace. Bohužel, jsou nadále školy, zvláště pak základní, kde jediným počítačem je PC v kanceláři sekretářky.
Důležité však je, že se mezi pedagogy nachází lidé snažící se i přes finanční i jiné potíže situaci zlepšit. Jejich upřímný zájem je zárukou, že informační a komunikační technologie nebudou pro většinu studentů nic neříkajícími pojmy. Že naši žáci a studenti budou schopni v rámci svých požadavků běžně využívat moderní technologie, tak jak si to praxe stále více vyžaduje.

Výsledky uvedené v článku jsou vlastně "bočním" produktem sondy zjišťující stav informační techniky na základních a středních školách v rámci výzkumného projektu CEZ: JO9/98:173100004 prováděného na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity. Uvedená data v článku jsou získána od učitelů studujících rozšiřující studium výpočetní techniky. Dotazovaní učitelé jsou ze základních a středních škol severní Moravy.


Rostislav Fojtík

0 komentářů:

Články dle data



Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.