Informace arch. Sládečka o soudním jednání.
Dne 27.10.1999 se zpožděním 10 minut (soudem vymezený čas 13.00- 13.30 hod.) bylo zahájeno jednání v kauze žaloba podaná Ing. arch. Svatoplukem Sládečkem, bývalého ředitele SPŠ stavební Zlín, o neplatnosti odvolání z funkce. Část jednací síně vyčleněná pro veřejnost byla zaplněná sympatizanty žalobce z řad ještě hůře postižených ředitelů, kteří doslovně skončili na dlažbě. Byla mezi nimi i redaktorka Svobodné Evropy paní Zoja Franklová, zástupce ČTK a redaktoři dalších novin.
MŠMT ČR, jako stranu žalovanou, zastupoval JUDr. Zdeněk Hájek, advokát se sídlem Národní třída 23, Praha 1, který není zaměstnancem ministerstva. Legislativně právní odbor MŠMT ČR, který měl dle zprávy NKÚ k 31. 12. 1998 14 pracovníků je zřejmě tak vytížen, že musí zadávat práci "přes ulici". Nebo se snad jedná o obdobný přístup jako při zadávání otázek pro sondu Maturant? Každopádně podám podnět k prošetření vnitroresortní kontrolou MŠMT ČR.
Jmenovaný JUDr. Zdeněk Hájek neměl při zahájení jednání k dispozici ani pověření k právnímu zastoupení MŠMT ČR, ani základní dokument, na kterém by prokázal, kdo je statutárním orgánem, to jest organizační řád ministerstva. Po úvodním slově strany žalované JUDr. Hájka a žalobce Ing. arch. Sládečka bylo proto jednání odročeno na středu 15. 12. 1999. Proběhne od 13:00 hodin opět v prostorách Obvodního soudu pro Prahu 1, Ovocný trh 14, místnost č. 223. Díky tomu jsem nemohl přednést závěrečné slovo, jehož úplný text přikládám.
Na základě nepřipravenosti JUDr. Zdeňka Hájka, který jak jsem uvedl nepředložil ani pověření MŠMT ČR v zastupování v této kauze, budu MŠMT ČR žádat o finanční úhradu za cestovné a ztrátu času. Dovolenou, kterou jsem si na tento den vzal, bych nepochybně dovedl prožít lépe.
Ing. arch. Svatopluk Sládeček
zástupce ředitele školy
Závěrečné slovo Ing. arch. Svatopluka Sládečka připravené na soudní jednání 27. 10. 1999, které bude pokračovat 15. 12. 1999
Vážená paní soudkyně, vážený senáte, znovu předesílám, že nejsem právník a ani to nehodlám předstírat.
Významem a úkolem soudu, od toho je také jeho název, je nejen prokazování formální správnosti řízení, tedy procedurální a procesní, ale především v oblasti etické.
Každý verdikt soudu se stává precedensem. Stává se normou pro společenské chování a formuje občanské postoje společnosti.
Pokud se budeme pohybovat pouze v rovině formální, je má kauza bezvýznamným sporem mezi nějakým Sládečkem a vrcholnou státní institucí.
Zde se, kromě v žalobě uvedeného, mohu odvolat navíc jen na stále platnou legislativní normu, vládní vyhlášku č. 150/1958 Sb. s názvem "O VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ, OZNÁMENÍ A PODNĚTŮ PRACUJÍCÍCH."Její platnost nezpochybnil ani pan ministr Vopěnka ve svém příkazu č. 3 z roku 1992 (16492/92/12), ani ministr Sokol ve svém příkazu č. 6 z roku 1998 (15703/98-12), kterým příkaz č. 3 z roku 1992 zrušil.
Podání trestního oznámení na konkrétní osoby lze totiž, podle mého názoru, považovat za nedůraznější formu stížnosti, oznámení a podnětu zaměstnance, v tomto případě zaměstnance MŠMT ČR, najednou. Formou, kterou lze navíc obejít demokraticko-militaristický princip vyjádřený pokynem MŠMT ČR, který vyžaduje, aby všechny stížnosti na MŠMT ČR byly realizovány prostřednictvím Školských úřadů. Opravdu prazvláštní představa o demokracii.
V mém poukázání na platnost právní normy č. 150/1958 Sb. chci poukázat na to, že se na mne zřejmě vztahuje její § 1 odst. (3), který zní: "Vůči stěžovatelům nesmí být činěny přímé ani nepřímé zákroky proto, že podali stížnost."
Zda je odvolání z funkce bez udání důvodu, provázené navíc poděkováním ředitele ŠÚ za dobrou práci, přímým či nepřímým zákrokem proti stěžovateli, nechť laskavě posoudí soud.
Samo o sobě by to však bylo málo. Posuneme-li toto soudní jednání do roviny etické, stává se tato bezvýznamná kauza kauzou velkou, nesmírně důležitou a principielní.
Kauza, ve které soudíte a vynesete verdikt nejen nade mnou (Sládečkem), který se vždy cítil především občanem a poté teprve ředitelem školy, ale také nad řadou občanů, kteří sice nedrželi hladovku, ale také vyjadřovali svobodně své názory, v domnění, že žijí
v demokratické zemi.
Vynesete rozsudek i nad mými odvolanými kolegy, Ing. Rudolfem Klančíkem, bývalým ředitelem SPŠ chemické v Ostravě, Ing. Michalem Markem, bývalým ředitelem SPŠ strojní v Brně, proti jejichž odvolání marně protestovalo u ministra Sokola 100 členů ASOCIACE průmyslových škol ČR. Vynesete rozsudek na odvolanými řediteli SOU pí. Hanou Topinkovou z Kladna, Ing. Petrem Navrátilem ze Sigmundova učiliště v Lutíně, nad pí. Pravdovou z ISŠ Havlíčkův Brod, nad RNDr. Jarmilou Šimčíkovou, odvolanou ředitelkou gymnázia ve Strážnici.
Vynášíte však také verdikt nad odvolaným ústředním ředitelem ČŠI p. Valešem a jeho zástupkyní pí. Jaroslavou Wenigerovou, PhDr. Ivo Fenclem, CSc, z Výzkumného ústavu pedagogického, PhDr. Antonínem Mezerou z téže instituce a řadou dalších i z řad učitelů, z nichž jmenuji jen pí. Radovanu Aksamitovou.
Především pak, a to podtrhuji, také nad mými studenty maturitního ročníku 1997/1998 a 1998/1999, jejich rodiči, pedagogickým sborem, Radou školy a 1.323 občany, kteří podpořili petici s mými požadavky.
Vážená paní soudkyně,vážený senáte.
Je na Vás, abyste den před výročím vzniku našeho prvního samostatného, mnohonárodnostního, demokratického státu rozhodli svým verdiktem o tom jaké zrcadlo bude nastaveno byrokraticko-bolševické mafii, která jak je patrno ovládla MŠMT ČR.
Jak jinak označit situaci na ministerstvu, kde deset let po pádu totality je prvním náměstkem ministra bývalý vyučující dějin revolučního dělnického hnutí na katedře marxismu leninismu Vysoké školy báňské v Ostravě, PaedDr. Jaroslav Soural, kde náměstkem pro regionální školství je z působení na ČŠI neblaze známý Mgr. Petr Roupec, do listopadu 1989 působící v Československé socialistické armádě. Ministerstvo, kde se neustále pohybuje zřejmě jako poradce bývalý ekonomický náměstek Ing. Jan Koucký, syn bývalého prvního ideologického tajemníka UV KSČ. Údajně novodobý Pavlík Morozov.
Jen Vy rozhodnete o tom, zda Bezpráví bude jen obec na rychlíkové trati mezi Ústí nad Orlicí a Chocní, kterou jsem při psaní tohoto závěrečného slova projížděl, nebo se bezpráví stane, opakuji deset let po listopadu ´89, synonymem pro celou Českou Republiku.
Vy rozhodnete o tom, zda se někteří, kteří byli bezprávím postiženi, nevydají po stopách J. A. Komenského a některým Rómů do exilu.
V bezpráví se totiž žít nedá!
Děkuji Vám za vyslechnutí.
redakce
0 komentářů:
Okomentovat