Na FF UP v Olomouci uskutečnilo Setkání bohemistů, kde jsem mohl být přítomen. Z vystoupení jednotlivých přispěvatelů a následné panelové diskuse vyplynuly četné problémy výuky mateřštiny na našich školách. Ve dnech 25. - 26. 5. 1999 se na FF UP v Olomouci uskutečnilo Setkání bohemistů, kde jsem mohl být přítomen. Z vystoupení jednotlivých přispěvatelů a následné panelové diskuse vyplynuly četné problémy výuky mateřštiny na našich školách.
Nicméně účelem této práce není referovat o průběhu a závěrech konference, které snad budou prezentované ve sborníku. Tuto konferenci zmiňuji především z důvodů geneze tohoto příspěvku. Byla totiž silným podnětem a gradací mých myšlenek na téma: jaké jsou přijímací zkoušky a potažmo systém vzdělávání v ČR?
V současné době vědci a výzkumní pracovníci zdůrazňují nové vyučovací styly. Jsou kladeny požadavky, aby se učebnice, školní činnost a testy soustředily na porozumění podstatných pojmů než na memorování odborných termínů a formulí. George Nelson, vedoucí iniciativy na zlepšení vzdělávání, se domnívá, že zatímco milióny amerických studentů se učí "zpaměti" přírodovědecká a matematická fakta, měly by spíše získávat tu tolik potřebnou analytickou zručnost k pochopení dění v okolním světě a řešení každodenních problémů.
A jak je k tomu připravuje současná česká škola? Zabývám se analýzou učebnic z hlediska obtížnosti textu. Na základě analýz učebnic českého jazyka pro 2. ročník ZŠ mohu konstatovat, že text v učebnicích prezentovaný je příliš přesycen odbornými pojmy, což může znesnadňovat učení žáků z nich.
Z příspěvků přednesených na setkání bohemistů je patrná snaha ke zlepšení tohoto negativního, pouze na vědomosti zaměřeného systému vzdělávání. Účastníci se shodli na tom, že je ve výuce českého jazyka příliš zdůrazňována výuka gramatiky a oproti tomu je zanedbávána komunikační výchova. Zajímavé bylo např. srovnání struktury přijímacích testů z mateřského jazyka na střední školy na Slovinsku a v ČR. V případě Slovinštiny se na struktuře testu podílela gramatika z 35%, zatímco v testech z českého jazyka tvořily otázky z gramatiky plných 74 %. Podobné rozdíly můžeme sledovat i v učebnicích českých a slovinských, z čehož pramení také naprosto odlišná koncepce vzdělávání mateřskému jazyku. V případě přijímacích testů na střední školy je také zarážející, že otázky často nevycházejí z osnov pro základní školu. Po žácích je často požadováno něco, co je nikdo nenaučil. Ze zkušeností pracovnice jazykové poradny jsem se dověděl, že dokonce často volají učitelé střední školy, kteří si sami nejsou jisti odpovědí na některé testové otázky z přijímacích testů. Líčení této historky by mě dokázalo pobavit pouze v tom případě, že by nevycházelo z reality, která je skutečně zarážející. Jak na tato zjištění bude reagovat připravovaná koncepce vzdělávání do roku 2002? Doufejme, že nová koncepce bude kvalitativním posunem vpřed, protože neexistuje nehybný stav. Buď se posuneme vpřed anebo se deficit bude stále prohlubovat. Zatímco Slovinsko šlo cestou zdůrazňování nových vyučovacích stylů již před pěti lety, nás tento proces teprve čeká. Jak jsem se doslechl, byl pan ministr školství s několika dalšími pracovníky ministerstva na služební cestě ve Slovinsku, aby se seznámil s jejich koncepcí vzdělávání.
Snad se s ní seznámil dostatečně a bude schopen její pozitiva přenést i do koncepce naší. A doufejme tedy, že společný jmenovatel koncepce bude korelovat s myšlenkami G. Nelsona: "Učebnice, školní činnost a testy by se měly spíše soustředit na porozumění podstatných pojmů než na memorování odborných termínů a formulí. Potřebujeme studenty povzbuzovat k tomu, aby oni sami předkládali problémy. Žel, Nelson má za to, že současný americký vzdělávací systém neodměňuje studenty hledající otázky, na které ještě neznají odpověď. Když nevíte jak odpovědět na otázku v testu, máte problém. Ale jako vědec, jestliže neznám odpověď, znamená to, že mám práci. Měli bychom povzbuzovat, nikoli zastrašovat."
David Greger
0 komentářů:
Okomentovat