„Sotva jsme se rozkoukali po nestandardním konci minulého školního roku, už je tu zase vysvědčení. A opět byla většina pololetí v distančním či silně upraveném režimu. A do toho přichází nová výzva. Ministerstvo školství totiž vydalo konkrétní doporučení, jak by mohlo vypadat pololetní hodnocení. A právě toto doporučení rozlítilo či vystrašilo celou řadu učitelů a ředitelů. Oprávněně? Odpověď je trochu složitější, než by se mohlo na první pohled zdát,“ píše ředitel základní školy Ondřej Lněnička pro EDUzín.
 |
| Ondřej Lněnička (linkedin.com) |
Samotný materiál ministerstva začíná slovem „Doporučení“. A to je důležité si neustále opakovat. Není závazný, ale doporučený. Na druhou stranu je ale v českém školství klasický zvyk, že to, co je doporučené, je vlastně závazné. Čistě pro jistotu. V onom Doporučení najdeme zásadní pasáž, která způsobila největší debatu. Jedná se o doporučení hodnotit na vysvědčení slovně.
Slovní hodnocení je pouze jednou z forem hodnocení, má svá velká specifika, klady i zápory, a ve školách v České republice není běžně využívanou formou pololetního hodnocení. Když učitel, který učí několik desítek (často i více) žáků, dostane toto doporučení 5. ledna, kdy zbývají jen dva týdny do uzavření klasifikace, a představí si, co ho čeká za sepisování, k tomu ještě v distanční výuce, není se absolutně čemu divit, když se mu dostaví obavy, ba možná i panika, nebo dokonce naštvání. Do toho se přidají média, která právě doporučení ke slovnímu hodnocení dají do titulků, a je o zábavu postaráno.
A zde přichází role ředitelů a vedoucích pracovníků. Pokud škola slovní hodnocení používá běžně, pak tam nikoho Doporučení nemohlo nikterak rozhodit. Když je ale situace opačná, musí vedení školy vyhodnotit, jak jsou učitelé připravení a jestli je možnost takovou formu v krátkém čase zavést. Je potřeba otevřít toto téma s kolegy a společně je probrat.
Celý text naleznete zde
4 komentářů:
"výzva"?
A jsou na takový způsob hodnocení zvědaví rodiče? Ptal se někdo rodičů? Je pravdou, že v průběhu 150 let se hodnocení měnilo. Od vydávání čtyř "vysvědčení" v průběhu roku po čtyřstupňový způsob hodnocení a další pozitivní a negativní změny. Když pominu krátký časový úsek na toto hodnocení, pominu tradici, tak mě zajímá "proč"? Jako rodič si to prostě nepřeji. Poslouchá mě vůbec někdo z levičáckých aktivistů? To je jako ve fotbalovém zápase a jeho průběhu změníme pravidla. Třeba, že fotbal, hokej, házená, basket se nebudou najednou hrát na branky, ale jen tak budou bezcílně fotbalisté běhat po hřišti. Bude to někoho bavit, bude z toho mít fotbalista uspokojení a dobrý pocit?
Vždyť to bylo jen pouhé plácnutí do vody. Vlk se nažral a koza zůstala celá. Prakticky se vůbec nic nestalo, teda až na vyhozené koruny za práci úředníků.
Prakticky se vůbec nic nestalo
Běžně se předpokládá, že čas učitele nic nestojí. Vy jste to teď rozšířil - podle vás nic nestojí ani čas ředitelů a zástupců.
Vždyť na každé škole musel někdo ten ministerský výplod pečlivě přečíst a posoudit, jestli z toho nedej bože něco nevyplývá. Jestli třeba není nutné zrušit nějaký roky zavedený postup, a dělat věci jinak, nově, samozřejmě LÉPE.
Podle slov některých aktivistů a podnikatelů, rodiče jsou konzervativní a nechápou pozitivní přínos modetnizace školství. Prostě argumenty se využívají, jak se komu hodí do krámu. Napřed změna školství, protože rodič je zákazník. Pak ani rodič neví co chce. Hlavně je potřeba modernizovat, školit a čerpat fondy. A donutit ty ředitele a učitele aby museli být objekty aktivit. Jak jinak vyčerpat ESF a podpořit školské úředníky, kteří to managují.
Jen kontrolu efektivity změn a řádný výzkum nikdo nepodporuje. Možná by zjistil to, co každý pracující s běžným žákem ví a hůř by se čerpalo na hlouposti.
Každá fabrika má výstupní kontrolu, protože vyrábět zmetky si nemůže dovolit. Jen školství a produkty, které platí stát mohou být zmetky a zmetkovitost nikoho nezajímá a její zjišťování je v zájmu hladkého toku peněz nežádoucí.
Okomentovat