„Veškeré změny mají za cíl zohlednit výjimečnost epidemiologické situace v ČR jak v tomto školním roce, tak ve druhé polovině toho předešlého, a reagovat na s tím spojené dopady do vzdělávání žáků,“ říká ministr školství Robert Plaga s tím, že se změnami souhlasí také ředitelé škol, se kterými resort návrh konzultoval. U příjímacího řízení bude hlavní změnou to, že u čtyřletých oborů s maturitou si bude moci ředitel školy sám rozhodnout, zda k přijímacímu řízení využije jednotnou přijímací zkoušku či připraví přijímací zkoušku školní. Maturitních zkoušek se pak týkají zejména změny související s novelizací školského zákona a maturitní vyhlášky.
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA VÍCELETÁ GYMNÁZIA
V případě víceletých gymnázií předpokládáme standardní průběh přijímacího řízení, a to jak, co se týče termínů pro podání přihlášek, tak konání jednotné přijímací zkoušky a zachování dvou termínů zkoušky.
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ NA ČTYŘLETÉ MATURITNÍ OBORY
V případě čtyřletých oborů vzdělání s maturitní zkouškou uchazeč podává přihlášku na dvě školy, ředitel školy však bude mít možnost rozhodnout, zda se v případě jeho školy bude konat v rámci přijímacího řízení jednotná přijímací zkouška nebo školní příjímací zkouška, či od obou zkoušek za stanovených podmínek posléze ustoupí. „V případě čtyřletých maturitních oborů bude mít každý ředitel školy možnost rozhodnout, zda v rámci přijímacího řízení uplatní či neuplatní jednotnou přijímací zkoušku a využít tak pro přijímací řízení služby CERMATu, a to včetně logistické podpory s tím, že by tato zkouška proběhla standardně ve dvou termínech. MŠMT tedy v tomto školním roce nebude trvat na zahrnutí jednotné přijímací zkoušky do přijímacího řízení a umožní ředitelům škol nahradit jí školní přijímací zkouškou, a doplňuji, že tato podoba přijímacího řízení ke vzdělávání v maturitních oborech je zamýšlena pouze pro školní rok 2020/21,“ vysvětluje ministr školství Robert Plaga.
V případě, že počet podaných přihlášek nebude převyšovat předpokládaný počet přijímaných uchazečů, bude moci ředitel školy následně sám rozhodnout, zda bude jakoukoliv formu přijímací zkoušky na své škole vůbec konat či rozhodne o přijetí uchazečů bez konání zkoušky. Střední školy pak budou moci také rozšířit okruh vysvědčení, která budou v rámci přijímacího řízení zohledněna. Kritéria u jednotlivých škol vyhlásí ředitelé škol ve standardním termínu do 31. ledna 2021 s tím, že školní přijímací zkouška může proběhnout také distančním způsobem. Termín pro podání přihlášky pro první kolo zůstává zachován na 1. března 2021.
U talentových zkoušek u uměleckých oborů (konzervatoří), je hlavní změnou prodloužení období konání tohoto typu zkoušky, a to od 4. až 31. ledna 2021. Původní termíny byly u těchto oborů vzdělávání zhruba o polovinu kratší. U oborů gymnázií se sportovní přípravou se pak budou talentové zkoušky konat v termínu do 2. ledna do 31. března s tím, že původně byl termín jen do poloviny února. „Předpokládáme, že to těmto školám umožní dostatečný prostor pro hodnocení práce či výkonu uchazečů s tím, že budou zkoušky rozloženy v čase do delšího období,“ doplňuje Robert Plaga.
MATURITNÍ ZKOUŠKY
Maturity v jarním zkušebním období v roce 2021 včetně zkoušek opravných a náhradních proběhnou v souladu s platnou legislativou, termín konání se může případně odvíjet od aktuální epidemiologické situace. Proto i termín pro přihlášky k nim se nemění a zůstává stanoven na 1. prosinec 2020. V případě příznivé epidemiologické situace proběhne zkouška v nezměněné podobě, formě i ve standardních termínech. V případě méně příznivé epidemiologické situace je pak možné, obdobě jako ve zkušebním období jaro 2020, přistoupit k posunu termínů. Redukce jakékoliv části maturitní zkoušky se neplánuje. MŠMT je však připraveno zohlednit situaci žáků s nařízenou pracovní povinností ve zdravotnictví a sociálních službách, a to například navýšením počtu možných termínů pro konání zkoušek.
„Počítáme samozřejmě s tím, že prostřednictvím CERMATu a ČŠI bude žákům, kteří se budou na zkoušku připravovat, poskytnuta maximální podpora, ať už formou výukových videí či zpřístupnění testů z minulých let, a to ve zvýšené míře, než tomu bylo doposud,“ říká Robert Plaga s tím, že v případě nepříznivé epidemiologické situaci mohou školy samozřejmě počítat také s metodickou podporou, jako tomu bylo na jaře 2020.
K samotné maturitní zkoušce je pak třeba doplnit, že její model zaznamenal na základě novelizace školského zákona a maturitní vyhlášky výrazných změn. Novela školského zákona přinesla změny v původně platné struktuře obou částí, tedy jak společné, tak profilové. Ve společné části žáci konají povinně zkoušku z českého jazyka a literatury a v rámci druhé povinné zkoušky mohou volit mezi zkouškou z cizího jazyka nebo matematiky. Pro žádný obor vzdělání není zákonem stanovena povinnost maturovat z matematiky.
Zkoušky společné části se nově konají pouze formou didaktických testů, které se hodnotí pouze slovně „uspěl(a)“ nebo „neuspěl(a)“ s procentuálním vyjádřením úspěšnosti. Žáci tedy z těchto zkoušek neobdrží na vysvědčení známku.
Změny se týkají také profilové části, která se skládá jednak ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a také z dalších 2 nebo 3 povinných profilových zkoušek (konkrétní počet pro daný obor stanovuje rámcový vzdělávací program).
Nad rámec povinných zkoušek si pak žáci mohou zvolit v každé části 2 nepovinné zkoušky, ve společné části se kromě zkoušek, které si žák nezvolí jako povinné zkoušky, jedná také o zkoušku matematika rozšiřující. Výsledky žáka z nepovinných zkoušek však nemají vliv na celkový výsledek maturitní zkoušky – žák uspěje u maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky společné a profilové části.
Další informace naleznete zde
9 komentářů:
"U příjímacího řízení bude hlavní změnou to, že u čtyřletých oborů s maturitou si bude moci ředitel školy sám rozhodnout, zda k přijímacímu řízení využije jednotnou přijímací zkoušku či připraví přijímací zkoušku školní."
Jo, jo, tak to pan ministr opravdu deváťákům, kteří se nacházejí v nelehké situaci, opravdu podal "pomocnou ruku". Zatímco za normálních okolností, nebo kdyby do toho zbytečně nerejpal, by už dnes věděli, že na maturitní obor budou dělat státní přijímačky, tak letos se dozvědí až 31. ledna, co si ředitel té které střední školy vymyslí.
Nicméně předpokládám, že školy, které zvolí své vlastní přijímačky, budou moci zveřejnit jejich výsledky až se zveřejněním výsledků přijímaček státních, jinak na to školy se státními přijímačkami doplatí. A obávám se, že pokud tomu tak nebude, mnoho škol si vybere konání vlastních přijímaček jenom z toho důvodu, aby mohly vybírat zápisové lístky co nejdříve.
"V případě, že počet podaných přihlášek nebude převyšovat předpokládaný počet přijímaných uchazečů, bude moci ředitel školy následně sám rozhodnout, zda bude jakoukoliv formu přijímací zkoušky na své škole vůbec konat či rozhodne o přijetí uchazečů bez konání zkoušky."
Protože žáci budou podávat dvě přihlášky, bude počet přihlášených žáků na 99 % škol převyšovat předpokládaný počet přijímaných uchazečů.
"Střední školy pak budou moci také rozšířit okruh vysvědčení, která budou v rámci přijímacího řízení zohledněna."
Takový malý, ale dost hnusný podrazík na žáky, že?
Nikoliv, ředitel školy se může rozhodnout až do 8. března 2021, zda uchazeči přijímačky dělat budou, nebo ne...
Jistě, je-li termín podání přihlášek 1. března, tak se o tom ani dříve rozhodnout nedá. Pokud ale bude rozhodnutí o nekonání přijímaček skutečně podmíněno nízkým počtem zájemců, tak škol bez přijímaček zase až tolik nebude. Se vší pravděpodobností půjde jen o učňovské obory s maturitní zkouškou. Na ostatních školách je díky dvěma přihláškám převis, a to i na těch, které pak mají problém naplnit.
Nicméně mi to připadá, že se ministr řídil spíše zájmem středních škol a nikoliv zájmem žáků, ale oni jsou to spíše žáci, kteří jsou v dost obtížné situaci.
Ředitel nebude mít důvod využít státní testy. Převisové školy si udělají vlastní nebo využijí průměr ze ZŠ. Nepoptávané přjimačky zruší. Nikdo si nebude přidělávat práci.
A stát nebude mít data aby mohl zkoumat rozdíl mezi výsledky žáků s a bez online výuky.
Aby žáci nečekali, zda má cenu učit se na přijímačky, až do toho 8. března, kdy se teprve dozvědí, zda je budou dělat...
Kolego dr, tím OSP myslíte třeba Scio testy, na které se dá nadřít, protože se tam opakují typy úloh?
---
Vzhledem k tomu, že v populačním ročníku je více žáků než míst na maturitních oborech a vzhledem k tomu, že každý žák dává dvě přihlášky, je skutečný a významně velký převis na většině maturitních oborů.
---
Takže vlastně jde o hledání školy, na kterou se nikdo nehlásí, protože tam mne vezmou bez přijímaček. Šalamounské řešení.
Pane Radku, ano, dobrou polovinu deváťáků bude problém rozhýbat, ale zase na druhou stranu, pokud by někteří věděli už na konci ledna, že přijímačky dělat nebudou, byla by s nimi také velmi těžká domluva.
A jinak musím vyjádřit obavu, že školy, které budou chtít výsledky přijímaček brzy a nebudou si chtít přidělávat práci, sáhnou opět po SCIO testech.
Jak jsem už psala výše, ministr zřejmě dal na rady aktivistů a přání ředitelů škol a vůbec nehleděl na děti, které hodil po hlavě do nepříjemné situace.
1. Méně motivované děti s méně motivovanými rodiči budou spoléhat na to, že ředitel přijímačky zruší. Jelikož se bude jednat o slabší žáky, kteří se hlásí na poloprázdné učební obory s maturitou, může tato situace způsobit, že tyto děti nastoupí na maturitní obory s ještě mizernějšími znalostmi než v minulosti, což bude ještě umocněno koronavirovým výpadkem.
2. Žáci, kteří se budou chtít připravovat, nebudou do konce ledna tušit, jakou podobu budou přijímačky na dané škole mít. On je totiž velký rozdíl připravovat se na SCIO testy, kde se v matematice honem honem chce za 60 minut 30 lehčích příkladů, kde se vybírá z možností, takže nikoho nezajímá postup řešení, a kde jsou zcela vyautovány konstrukční úlohy, nebo se připravovat na klasické přijímačky, které jsou sestaveny ze šesti velmi obtížných příkladů, u kterých se hodnotí každá čárka v postupu řešení anebo se připravovat na přijímačky státní.
3. Celé to může mít ještě další velmi nepříjemný důsledek, a to, že žáci si budou vybírat školu ne podle zájmu o obor, ale podle toho, jaký typ přijímaček jim více vyhovuje.
Deváťákům rozhodně není co závidět a jejich učitelům už vůbec ne.
Ministr prostě zase vymyslel totální nesmysl.
A nevyžaduje tato změna přijímaček novelu ŠZ, který v § 60b JPZ ukotvuje?
Paní Adamová - čtete to vůbec po sobě: ministr vymyslel! Vzdyť vite, že nevymýšlí, ale pouze předkládá co mu “poradci” nebo “experti” strčí před roušku!
Okomentovat