Petr Bednařík: Menšiny kolem nás

V publikaci o národnostních menšinách nazvané Menšiny kolem nás jsme soustředili poznatky ke čtrnácti národnostním menšinám, které v současnosti žijí v České republice. Do textu jsme zařadili i Židy, kteří byli významnou národnostní menšinou v období první republiky. V obsahu jsou menšiny řazeny abecedně, ale je důležité je vnímat také chronologicky podle doby jejich existence na našem území. K pěti nejstarším menšinám u nás náleží Němci, Židé, Romové, Slováci a Chorvaté. Podrobnosti o jejich příchodu a historii soužití s místní populací jsou náplní příslušných kapitol. Tak tomu je i u menšin historicky mladších, k nimž náleží Poláci, Bělorusové, Ukrajinci, Rusové, Maďaři, Rusíni, Srbové, Bulhaři, Řekové a Vietnamci.

K sepsání publikace nás vedla zkušenost z každodenního života, kdy se setkáváme s lidmi, kteří patří k národnostem žijícím v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, z nichž část náleží k výše uvedeným, zákonem uznávaným národnostním menšinám. Při studiu soudobých dějin, regionální historie i dějin evropských států jsme došli k zjištění, že v národní historii se méně prostoru věnuje historii menšin. V posledních letech se sice více objevují studie týkající se Němců, Židů i Romů, ale obyvatelstvo dalších národností zůstává v národní historii značně opomíjeno. Náš dlouhodobý zájem vedl v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky k vzniku pracovní skupiny, která se zaměřuje na výzkum dějin menšin. Navazujeme na programy Rady Evropy, v nichž má dějepis důležité místo při vzdělávání o demokracii, lidských právech, minoritách, toleranci a xenofobii.

Cílem publikace je představit národnostní menšiny na území ČR (Československa) jako součást soudobé historie v návaznosti na jejich dlouhodobější dějiny a tradice. Vycházíme z obecné metodologie historické vědy, z metodiky historikovy práce a jejího využití ve výuce.

Publikace je určena učitelům základních a středních škol, asistentům pedagogů i žákům středních škol. Jednotlivými kapitolami o menšinách lze rozšířit výuku dějin 20. století, a to nejen Československa, ale rovněž Německa, Ruska, Polska, Ukrajiny, Běloruska. Vzhledem k tomu, že výuka historie nevede jen časem, ale také prostorem, může právě zájem o menšiny vést k zájmu o historii a geografii zemí, z nichž menšiny pocházejí, včetně hledání souvislostí mezi dějinnými událostmi a prostředím.


Celý text naleznete zde