Průzkum: V Česku roste uplatnění absolventů s bakalářským titulem

sobota 7. prosince 2019 ·

České vysoké školství by se v nadcházejícím období mělo zaměřit na větší podporu bakalářských programů. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Absolvent 2018, které na webu zveřejnilo Centrum pro studium vysokého školství. Podle něj roste v Česku uplatnění lidí s bakalářským diplomem. V loňském roce ho pro svou práci potřebovala zhruba pětina absolventů vysokých škol. Na řadě míst pro bakaláře jsou v současnosti lidé s magisterským vzděláním či naopak jen maturitou. Informuje ČTK.



Celý text naleznete zde

17 komentářů:

laimes řekl(a)...
7. prosince 2019 9:56  

bc postupně zaujímají pozice sš

poste.restante řekl(a)...
7. prosince 2019 12:11  

protože dnešní bc. umí někdy sotva to, co dřívější sš.
:-)

Lenka Pokorná řekl(a)...
7. prosince 2019 13:44  

Nemám nic proti bakalářskému studiu v oborech, kde absolventi s bc. titulem najdou uplatnění, ale nikdy jsem nepochopila rozdělení učitelských oborů na bakalářský a magisterský stupeň, když učitel s bc. titulem je v našich školách kromě mistrů odborného výcviku brán jako nekvalifikovaný.

poste.restante řekl(a)...
7. prosince 2019 17:12  

A Vy snad, kolegyně Pokorná, absolventy bakalářského studia systémově považujete za dostatečně kvalifikované pro výkon učitelského povolání?

Ivo Mádr řekl(a)...
7. prosince 2019 18:01  

poste.restante

Možná vidím za roh, ale zřejmě se rodí někde "nápad" jak doplnit do školství oněch několik tisíc chybějících kantorů.

poste.restante řekl(a)...
7. prosince 2019 18:08  

Vidíte dobře a jasně. Tento záměr je patrný dlouhodobě.
Očesat obsah a rozsah učiva.
K výuce pustit nekvalifikované "učitele".
K tomu si přidejte "inkluzi", díky které na mnoha školách už reálně učit ani nebude možné.

Kdo bude chtít kvalitní vzdělání, bude si muset připlatit.

Robert Čapek řekl(a)...
7. prosince 2019 18:31  

Tak bakaláři jsou nekvalifikovaní učitelé? To je pěkný nesmysl.
JAký je rozdíl mezi bakálřem a magistrem na Pedagogické fakultě?
Že magistr má navíc nějaké hodiny didaktiky (kde se učí pitomosti, šustící papírem), průběžnou praxi (několik hodin vyučovaných studentem, často jen s minimální zpětnou vazbou) a souvislou praxi (tedy zpravidla pár týdnu učení na škole, mimo dosah fakulty).
Není to nic, co by se nedalo nahradit během praxe na škole a během několika týdnu se jakýkoliv handicap - pokud se o nějakém vůbec dá mluvit - vyrovná. A v dobré škole s dobrým mentorem není už vůbec co řešit.

Ivo Mádr řekl(a)...
7. prosince 2019 18:48  

"Kdo bude chtít kvalitní vzdělání, bude si muset připlatit"

O tom není pochyb. Veřejné školství postupně degraduje obsahem, obsazením, formou (inkluze). Posledním zářezem bude integrace budoucí migrační vlny z Afriky (díky environmetálním problémům a válečným konfliktům). Co se vyvrbí na Blízkém a Středním východě dnes neví nikdo.
Bohatí logicky umístí své děti mimo veřejné školství, popřípadě na víceletá gymnázia. Současné "elity" opoziční se v tomto bodě shodnou s těmi koaličními.

Pavel Doležel řekl(a)...
8. prosince 2019 9:22  

Já se tedy nechci pouštět na tenký led, protože pedagogickou fakultu nemám a ani by mě na ni nikdo nedostal, ale mám dojem, že pan Čapek má v tomto pravdu. Obzvláště u učitelů na prvním stupni ZŠ. Pochopitelně při aprobaci matika fyzika na SŠ ty tři roky studia stačit nebudou.

Ladislav Landsfeld řekl(a)...
8. prosince 2019 17:25  

pan Doležel

Dovolím si nesouhlasit s nenáročností studia Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Z hlediska odbornosti se sice nedá srovnat náročnost studia ČJ a M v tomto oboru s učitelstvím ČJ a M pro vyšší stupně, ale z hlediska náročnosti didaktiky a metodologie je Učitelství pro 1. stupeň ZŠ pravděpodobně náročnější než učitelství pro vyšší stupně. A to nemluvím o šíři záběru studia (ČJ, M, Aj, Př, Vl, Hv, Tv, Vv, Pč, ICT, speciální pedagogika, psychologie, pedagogika a didaktika všech předmětů). Také jsem rád, že je to jeden z mála učitelských oborů, který zůstal vcelku a je pětiletý, protože jsem dodnes nepochopil rozdělení učitelských oborů na bakalářské a navazující magisterské studium. Samozřejmě můj názor není ovlivněn tím, že učím na prvním stupni. :-) Ladislav Landsfeld

poste.restante řekl(a)...
8. prosince 2019 21:40  

Dovolím si připomenout tezi kolegy Pytlíka, že na prvním stupni by měly učit ty nejlepší a nejlépe oceňované učitelské hvězdy. Protože to, co zde se pokazí, to se pak jen velmi obtížně napravuje.

Současný přístup státu, obzvláště pak násilná "inkluze po česku" vyžaduje, aby učitel základní školy byl nejen kvalifikovaný odborník a dobrý didaktik, ale také částečně psycholog a speciální pedagog. Toho dost dobře není možné dosáhnout jen bakalářským stupněm studia, obzvláště když si uvědomíme, kdo všechno a s jakými výsledky tento typ studia dnes absolvuje.

A fakt, že existují "přírodní talenty" s tím není ani trochu v rozporu. Jde jen o to, jestli můžeme spoléhat na to, že co bakalář pedagogiky, to reinkarnace Jana Amose.
Pana Čapka chápu. Čím méně kvalifikovanější a zkušenější budoucí (i současní) učitelé, tím větší prostor pro jeho "byznys".

Jistěže je nutné se bavit o tom jak a jak kvalitně připravují pedagogické i jiné fakulty budoucí učitele.
Ale jestli se dá vyšší kvality výuky dosáhnout snižováním nároků na kvalifikaci budoucích učitelů, tak o tom tedy vážně pochybuji.

laimes řekl(a)...
9. prosince 2019 12:11  

Dovoluji si osvěžit laimesovu teorii kádrů:1 primář sova 1 blažej 2 strosmajerové 3 čenkové 1 cvach 1sova junior...jedná se o ideální stav,jehož trvanlivost na pracovišti jest 5- 6 let

Lenka Pokorná řekl(a)...
9. prosince 2019 16:21  

"Tak bakaláři jsou nekvalifikovaní učitelé? To je pěkný nesmysl."

Panu Čapkovi doporučuji přečíst si zákon o pedagogických pracovnících. Jinak s ním nemíním polemizovat, protože to postrádá smysl.

A ještě jednou k tomu nesmyslnému rozdělení studia učitelství na bc. a navazující mgr. stupeň. Za nesmyslné ho považuji právě z toho důvodu, že bc. učitel podle tohoto zákona není kvalifikovaný. Studenti v podstatě ztrácejí jeden semestr, který by mohl být věnován praxi, zpracováním bakalářské práce a absolvováním bc. státnic, které jim z hledska učitelského povolání k ničemu nejsou. Bylo by dle mně dobré vrátit se k původnímu modelu. Učitel 1. stupně - čtyřletý magisterský obor, učitel 2. stupně či SŠ - pětiletý magisterský obor, oboje bez bc. mezistupně.

Petr Portwyn řekl(a)...
9. prosince 2019 18:36  

Ta národka opravdu potřebuje přinejmenším 4 roky - jestliže mají znát ve všech oborech aspoň základy, tak se to za tři roky prostě nestihne. Spíš by bylo potřeba přidat hodiny praxe, osobnostní psychologie a dnes i patopsychologie, sebeobrany a práva.
Samozřejmě pokud nepodlehneme laickému názoru, že učiteli stačí znát jen to, co učí. Ten názor jsem si nevymyslel, mnohokrát mi bylo vysvětleno, že to tak je. Vždy odpovídám "Fajn, takže učitelka v 1. třídě nemusí znát ani malou násobilku." :o)

BP řekl(a)...
9. prosince 2019 21:22  

Nejlepší učitelky - elementaristky - byly absolventky učitelských ústavů. Ty navštěvovala děvčata po skončení měšťanské školy. Hned od počátku se učila předmětům tak, že si psala rovnou přípravy na hodiny. Po maturitě na takové škole se z děvčat stávaly ty nejlépe připravené učitelky 1. tříd. Možná by nezaškodilo se tímto vzorem inspirovat i dnes.

poste.restante řekl(a)...
10. prosince 2019 0:32  

Nejlepší učitelky - elementaristky - byly absolventky učitelských ústavů. Ty navštěvovala děvčata po skončení měšťanské školy. Hned od počátku se učila předmětům tak, že si psala rovnou přípravy na hodiny. Po maturitě na takové škole se z děvčat stávaly ty nejlépe připravené učitelky 1. tříd.

O tom zda byly nejlepší lze diskutovat.
Měl jsem tu čest zažít několik těchto absolventek a dá se o nich říci totéž co i o absolventech z pozdějších dob. Některé byly skvělé, některé průměrné a některé se minuly povoláním. Je ale pravda, že většinově měly vysoký standard. Komu čest, tomu čest.

Klíčové je ale něco jiného. Tyto absolventky učitelských ústavů absolvovaly v dobách, kdy maturitu mělo sotva pár desítek procent a vysokou jednotky procent populace. Jejich intelektový potenciál byl rozhodně nad průměrem.
Tímto modelem se dnes v době masifikace VŠ studia prostě inspirovat nelze.

Jiná věc je, že v minulosti předlistopadové bylo po adeptech pedagogické profese požadováno, aby svůj zájem o práci s dětmi projevili už během studia, nebo i před ním. Například vedením kroužků, prací v pionýrských oddílech atd.

Petr Portwyn řekl(a)...
10. prosince 2019 20:35  

Připojuji se k argumentům kolegy Poste.restante.
V dnešní realitě by na učitelských ústavech bylo "zbytkové studentstvo" - práce bez potřeby VŠ by byla brána za vyloženě podřadnou, stejně jako studium tam.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.