„Internet je jeden z nejúžasnějších vynálezů lidstva, ale nepoužíváme ho správně. I proto už sociální sítě vlastně vůbec nejsou sociální. Přestaly být místem setkávání a seznamování, staly se globálním tržištěm, kde se obchoduje s naší pozorností. Majitelé Facebooku, Instagramu a dalších podobných stránek používají velmi neférové psychologické prostředky, aby nás tam coby uživatele udrželi co nejdelší dobu,“ říká v rozhovoru pro magazín Víkend psychoterapeutka Alžběta Protivanská.
 |
| Alžběta Protivanská (facebook.com) |
V čem je rozdíl proti debatě v hospodě?
V diskusi s živým člověkem se neustále učíte, co znamená navazovat a udržovat mezilidský vztah. Roli hrají sociální dovednosti, které na sítích nepotřebujete. A právě v tom je velké nebezpečí. S mobilem a počítačem si hrají už tříleté děti. Asi tak do šesti nebo sedmi let je mozek maximálně naladěn na získávání informací o tom, jak funguje svět i já sám. Vše přijímá bez hodnocení, jestli je to dobré, nebo špatné, bez cenzury, jestli je to pravda, nebo lež. A do tohoto nejcitlivějšího období přichází internet. Dospěla generace, která k němu měla přístup úplně odmalička.
Co to s ní provedlo?
Prožitek sociálního kontaktu u nejmladší generace už probíhal z iluzorního bezpečí za obrazovkou. Takový člověk se nenaučí, jak diskutovat, co znamená pohled do očí, podání ruky nebo třeba flirtování. Neumí zvládnout odmítnutí. Na internetu tyhle věci probíhají jinak než v reálném světě. Když tam v diskusi s někým nesouhlasíte, můžete ho zablokovat nebo mu napsat něco, co byste mu do očí nikdy neřekl...
Dalším problémem internetu jsou negativní emoce, kterými jsme ve virtuálním prostoru zavaleni. Během pár minut na vás vyskočí lži, nadávky, nahota, utrpení, války, nehody, smrt… Přitom stránky si nejčastěji prohlížíte doma, což vytváří iluzi bezpečí...
Kdyby ten čas věnovali třeba angličtině, za rok se perfektně domluví.
Na to, abychom se naučili základy jakékoli činnosti, stačí 20 hodin. Jsou o tom studie. Za pouhý týden abstinence od sociálních sítí tedy můžete zvládnout základy cizího jazyka, hry na kytaru, programování, paličkování. Cokoli vás napadne. Poskytne vám to radost - na rozdíl od Facebooku.
Celý rozhovor naleznete zde
5 komentářů:
V čem je rozdíl proti debatě v hospodě?
Troufám si tvrdit, že slečna psychoterapeutka se nikdy neúčastnila žádné debaty v hospodě. ////
Majitelé Facebooku, Instagramu a dalších podobných stránek používají velmi neférové psychologické prostředky, aby nás tam coby uživatele udrželi co nejdelší dobu
A co má jako bejt? Je věcí jednoduchého rozhodnutí na FB vůbec nelézt, případně se tam vydat jenom kvůli konkrétnímu, přesně vymezenému úkolu. A schopnost toto rozhodnutí učinit je nezbytná pro každého dospělého. Možná i pro dospívajícího. ////
To je podobné jako všudypřítomné reklamy. I ony používají velmi neférové psychologické prostředky, aby nás donutily zboží koupit. Proto si každý rozumný člověk vytváří sales resistance a nabízené většinou nekoupí. ////
Troufáte si tvrdit, ale nic o tom nevíte, že...
Co vám brání dokázat mi, že se mýlím? Vy o tom jistě víte všechno ... ////
Nikoli, já stejně jako Vy nevím nic o tom, jestli se "slečna psychoterapeutka" účastnila nějaké debaty v hospodě... Vaše "troufám si tvrdit" je prostě ničím nepodložená nehoráznost...
Myslím si, že rozdíl proti debatě v hospodě je patrný.
Ona už to píše slečna psychoterapeutka - okno se dá zavřít, online konverzaci ukončit, smazat status na twitteru nebo komentář v diskusi :) a člověk může ze slepé uličky trapné situace snadno vybruslit. V hospodě více zvažuje dosah svých slov a je opatrnější a méně vyhrocený. Ekvivalentem smazání příspěvku je odchod/vyhození z hospody a to jsou krajní řešení.
Možná i proto se lide v médiích čím dál víc hádají.
Okomentovat