Známkování je železná košile

pátek 28. června 2019 ·

Historie rozdávání vysvědčení sahá na našem území do roku 1774, kdy byl Marií Terezií zaveden Všeobecný školní řád. Jeho četnost během školní docházky i jeho podoba se v čase proměňovaly, ale na počátku mělo podobu jakéhosi posudku žákovy školní docházky, chování a prospěchu. Zjednodušení do pětistupňové škály, tak jak ji používají naše školy dodnes, bylo zavedeno po druhé světové válce a za téměř osmdesát let se na podobě školního vysvědčení bohužel téměř nic nezměnilo, což v žádném případě nesvědčí o jeho dokonalosti.


Nejpozději v pátek 28. června dostane téměř 950 tisíc žáků základních škol a na 400 tisíc středoškoláků vysvědčení. Moderní vzdělávací pomůcky, metody a postupy si do škol svou cestu postupně nacházejí, většina učitelů i rodičů je s vědomím potřebnosti pro budoucnost dětí vítá a jejich prospěšnost pro efektivitu výuky je nesporná. Jak je možné, že způsob hodnocení pomocí známek u nás jakémukoli pokusu o změnu sveřepě odolává? Klasifikace je i přes další možnosti zpětné vazby, které má učitel k dispozici, stále nejpoužívanější. V současné době je dle Školského zákona ve školách možné používat tři formy hodnocení: klasifikace, slovní hodnocení nebo kombinaci klasifikace a slovního hodnocení.

Průzkum České školní inspekce (ČŠI) ukázal, že známky nepoužívají jen něco málo přes 2 procenta ze zhruba 700 hodnocených základních škol. A slovní hodnocení je spíše výjimečné i na středních školách. ČŠI ve školním roce 2017/18 sledovala na 300 škol a výhradně slovní hodnocení používá jen 2,7 procenta z nich.

Pro většinu rodičů a učitelů jsou známky spolehlivou zprávou o žákově výkonu, všichni vědí, že jednička znamená úspěch a od trojky dál je to problém. Otázky, které bychom si měli klást, jsou, zdali každoroční soubor čísel prohloubí žákům vztah k učení a jaký má vliv na jeho budoucí školní práci.

„Argument mnohých rodičů bývá: Když jsem to zvládl já, zvládne to i moje dítě. Zároveň mají pocit, že známka je jediná a hlavní motivace, bez známek by nad sebou jejich děti neměly bič a přestaly by se učit. Pokud rodiče zajímá pouze pololetní a závěrečné vysvědčení, nikoliv pokrok dítěte během celého roku, nemůžeme se divit, že vysvědčení vzbuzuje tolik emocí,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Velmi často děti slyší: „Neučíš se pro mě, ale pro sebe.“ Jak si to má ale dítě přeložit a především pochopit, když jediným výstupem školy je vysvědčení a známky na něm, které dále slouží jako propustka do dalšího ročníku či na střední nebo vysokou školu. Ovšem smysl a účel školního hodnocení by neměl být pouze v závěrečné zprávě. Vysvědčení by mělo být informací pro žáka, jemu by mělo být určeno a jemu by mělo na cestě za vzděláním pomáhat.

„Pokud v závěrečném hodnocení chcete práci oznámkovat, bude třeba ohodnotit poměrně širokou oblast. Riziko, které tu často spatřuji, je, že se při konečném hodnocení dávají známky, které jsou pro danou oblast dosti zúžené,“ píše Dylan Wiliam v publikaci Co funguje ve třídě.

Změna způsobu hodnocení má šanci školní prostředí, jeho atmosféru a vztah žáků ke škole zásadně měnit. Hodnocení, a tedy i vysvědčení, které je žákovi a jeho vývoji prospěšné, musí obsahovat informace o tom, co se mu daří, co už zvládl a naučil se a co zatím ještě ne. Naznačí možný budoucí vývoj a hlavně k němu nabídne i podporu a ukáže prostředky. Podle Carol Dweckové si hodnocení zaměřené na rozvoj růstového myšlení a na podporu touhy po objevování a řešení problémů se škálou jedna až pět jednoduše nevystačí.

„Výzkumy ukazují, že pokud žáci dostávají dostatek zpětné vazby a je u jejich učitelů důraz na průběžné, formativní hodnocení, známky na vysvědčení je už nezajímají – učí se pro sebe a pro život – ne pro rodiče, prarodiče a další ‚instance‘. Takto u nich vzbuzujeme opravdový zájem k celoživotnímu učení,“ dodává Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Ve školách se „bojuje o známky“, žáci „zápasí s matematikou či češtinou“, ti šťastnější „vybojují vyznamenání“. Pokud žáci vstupují do školy jako na bitevní pole, kde mají za úkol vybojovat co nejlepší známky a zvítězit nad učivem, není divu, že školu nevnímají jako inspirativní místo, kde se získávají dovednosti pro život.

Rodiče, přestaňte se svých dětí ptát, co ve škole dostaly za známky, ptejte se jich, co nového se naučily, co se dozvěděly a čemu se ve škole věnovaly.


Zdroj: Tisková zpráva EDULAB

16 komentářů:

laimes řekl(a)...
28. června 2019 5:38  

ve švýcarské škole ,kam moje neteř chodila,měli 12ti stupňovou stupnici,od 1 do 6 s půlkami,soutěživost enormní a za známku 2,5 byl doma večer pláč,a když jsem se pokusil situaci s humorem zlehčit,obdařila mne drsným pohledem typu "co ty víš,východní křováku",
švýcarsko se v tabulkách konkurenceschopnosti (svého průmyslu,své prac síly,svých obyvatel-a to žádní géniové rozhodně nejsou ) umisťuje dlouhodobě na 1. místě ve světě,pokud ji na to 2. občas neodsune nějaký exot typu singapuru,
tento drsný systém totiž zemi umožňuje provozovat ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou=nemontujete ale vyrábíte a vyrábíte superkvalitní drahý výrobek,neboli,když chci zbraně pro křováky koupím jim levnou čínskou napodobenimu ak 47 ,když chci pušku pro elitní komando,koupím švýcarskou sg
před 89 čssr byla východním švýcarskem,vietnamci nevyhráli válku s ak 47 ale se sa58 a na zbrojním trhu tehdy byla relace mezi samopaly sa58:m16:ak47 1:2:4
absolvent českého školství dnes nesnese zatížení ani v tupé automotive montovně které tu máme, není toži vychováván k výkonu ale k pocitu komfortu,a na pásu toho omfortu moc není,takže údernou silou naší ekonomiky jsou tisíce ukrajinců,jejiž kvóty naše vláde opět zvýšila,ne však proto,ža by byl nedostatek prac sil,ale proto,že západní firmy zde působící to po vládě požadují,něchtějí čechy ale ukrajince,výsledkem je,že stále více čechů je odsouseno k živoření,k příležitostné práci načerno a k víře že "ano,bude líp"

Simona CARCY řekl(a)...
28. června 2019 6:54  

Taky by mohl mít teploměr, zvláště v těchto dnech, slovní hodnocení teplot. Místo 37,4 by hlásil "kurva to je hic". A co potom při 37,9?

mirek vaněk řekl(a)...
28. června 2019 7:08  

Rád bych viděl ty výzkumy. Kdo je dělal, kde a na jakých dětech. Všichni se odvolávají na výzkumy a když se občas někde něco zveřejní vypadne z toho amatérská studie co nemá s řádným výzkumem nic společného. Těch pedagogických osobností, kteří ddokážou citovat kvalitní výzkumy je pár a nejsou na těchto serverech ani diskuzích. Málokdo to chce slyšet.

Všechny tyto články, které jsou v rozporu s každodenní praxí mě nechávají chladným.

A jak už řekli jiní, spoustu let se tu zlepšuje školství a výsledky jsou horší a horší.

Přeji všem učitelům hezkou dovolenou. A nekažte si ji čtením hloupostí a dezinformací.

Jiri Janecek řekl(a)...
28. června 2019 7:42  

"Jak si to má ale dítě přeložit a především pochopit, když jediným výstupem školy je vysvědčení a známky na něm, které dále slouží jako propustka do dalšího ročníku či na střední nebo vysokou školu. Ovšem smysl a účel školního hodnocení by neměl být pouze v závěrečné zprávě. Vysvědčení by mělo být informací pro žáka, jemu by mělo být určeno a jemu by mělo na cestě za vzděláním pomáhat"

To dite ma cely rok zalepene oci a usi a ucitel s nim nekomunikuje? Rodicaky uz se taky nedelaji?

Mam celkem problem s temi umelymi dilematy "vysvedceni vs. zpetna vazba", "znalost oxymoronu vs. schopnost opravdu pouzivat jazyk", "matematicky aparat vs. matematicke mysleni"... Je to zamerna manipulace, nebo nedostatek schopnosti videt dal?

Jinak predstava, ze bych misto VS diplomu nebo vyucniho listu mel dvoustrankovy elaborat, kde se pise, ze sice chapu i slozita zapojeni, ale delam prilis kratke smycky a i do elektromeru odizolovavam jen tolik dratu, na kolik staci kleste, je taky dobra...
Chudaci personalisti a clenove prijmackovych komisi…

Ivo Mádr řekl(a)...
28. června 2019 8:17  

"Taky by mohl mít teploměr, zvláště v těchto dnech, slovní hodnocení teplot. Místo 37,4 by hlásil "kurva to je hic". A co potom při 37,9?"

Naprosto výstižné! "Známkování je železná košile" - klasický ultralevicový úlet popírající realitu současného světa.

Unknown řekl(a)...
28. června 2019 9:01  

Je to zase práce navíc pro učitele, která nepřinese vůbec nic. Situace je bohužel taková, že žákům jde především o známky, ale přitom jim vůbec nezáleží na tom, co skutečně umí a vědí.Jsou samozřejmě výjimky, ale těch je zoufale málo.
A jestli si někdo myslí, že během nějaké rozumné doby takovéto myšlení žáků a rodičů zcela otočí, je velmi naivní.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. června 2019 10:50  

Mam celkem problem s temi umelymi dilematy "vysvedceni vs. zpetna vazba", "znalost oxymoronu vs. schopnost opravdu pouzivat jazyk", "matematicky aparat vs. matematicke mysleni"... Je to zamerna manipulace, nebo nedostatek schopnosti videt dal?

Myslím, že je to především pohodlná výmluva pro ty, kteří se nenaučí aparát nebo oxymóron, a pak si to odůvodní tím, že oni to přece nepotřebují, protože mají "myšlení" a "interpretaci".
Je to zhruba na úrovni úvahy "Albert Einstein měl špatné známky a byl geniální, aha, tak když máš špatné známky, to jsi, synu, geniální".
To, že AE neměl špatné známky, a že i kdyby měl, tak taková kauzalita nefunguje, už je nad možnosti dotyčných.

Petr Portwyn řekl(a)...
28. června 2019 10:59  

Pro většinu rodičů a učitelů jsou známky spolehlivou zprávou o žákově výkonu, všichni vědí, že jednička znamená úspěch a od trojky dál je to problém. Otázky, které bychom si měli klást, jsou, zdali každoroční soubor čísel prohloubí žákům vztah k učení a jaký má vliv na jeho budoucí školní práci.

Taky dobrá blbost. I nevzdělaný rodič chápe talent svého dítěte, pokud není nepřiměřeně nekritický. Za učitelskou kariéru jsem se mnohokrát setkal s případy, kdy byla trojka chápána jako úspěch.

Tajný Učitel řekl(a)...
28. června 2019 11:50  

Dilema nezní zda známky ano nebo ne. Dilema představuje otázka jak to narafičit, aby se žáci učili kvůli poznávání, nikoli kvůli známkám, neboť jednou, když už budou velcí a známky už nedostanou, pozbudou motivace k celoživotnímu učení.

Simona CARCY řekl(a)...
28. června 2019 13:33  

To jste se nechtěně přiznal.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...
28. června 2019 17:09  

Takový PhD byl v železné košili známkování dvacet let - a přežil. A poznává dál. Ona je to taková líbivá písnička o té motivaci/nemotivaci. Jedna se tím živí dvacet let.

rváčkazvesela řekl(a)...
28. června 2019 17:37  

Já trochu (hodně) nechápu, proč bychom po těch žácích měli chtít, aby se učili kvůli tomu, aby něco uměli. Také nechápu, proč by se nemohli učit kvůli známkám. My sice víme, že se mají učit proto, aby se jim rozvíjel patřičně mozek, aby měli obecný přehled , měli ty a ty "kompetence" atd. atd... Ale, musí to vědět ty děti? Jsou to děti, mladí, mají zcela jiný referenční rámec, než my dospělí. Mimochodem, vy všichni pracujete proto, abyste udělali dobře svou práci? Jo, jo, učitelé určitě také trochu. Jistě ale všichni podepíšeme, že pracujeme hlavně proto, abychom vydělali peníze. Já osobně vůbec nemám problém s představou, že ty známky ve škole suplují funkci peněz. Vždyť se ty děti vzdělávají pro život, ne?
Mějte všichni, kteří to myslíte se školou dobře (co to je dobře, že?) pěkné léto!!!

Petr Portwyn řekl(a)...
28. června 2019 18:46  

Já osobně vůbec nemám problém s představou, že ty známky ve škole suplují funkci peněz.

Já jsem přesvědčen, že tomu tak skutečně je. Nakonec - co jiného by známky pro dítě měly být? Všichni, co tu jsme, jsme zažili hodnocení v číselné podobě. Na výplatní pásce.
Samozřejmě je to rovněž informace, jak dobře jsem splnil úkol. To výplata taky. Ať se učí, že budou v zaměstnání hodnoceny takhle.

Tajný Učitel řekl(a)...
3. července 2019 13:41  

Jo, až na detail, že děti nejsou malí dospělí.

poste.restante řekl(a)...
3. července 2019 14:15  

Když žák umí definici funkce sinus a umí znalost této funkce aplikovat například ve fyzice, jsem šťasten.
V tu chvíli je mi vcelku jedno, jestli se to naučil kvůli známkám, kvůli tomu, že baží po vzdělání ze své vnitřní podstaty, nebo zda jsem ho já dokázal přesvědčit a motivovat veselými historkami ze života, či scénkou z Big Bang Theory, jak Leonard a Sheldon stěhují krabici po schodech.
V tu chvíli cítím já potřebu jeho znalosti a "kompetence" ocenit, neboť onen žák si to zaslouží.

Když vyjde z MŠMT vyhláška, že mu místo známek máme dávat smajlíky, nebo ho vyfotit "před rozvinutou zástavou", či když mi někdo bude chtít vnutit, že místo známky mám napsat o tom jak František umí aplikovat funkci sinus pojednání na dva odstavce, pomyslím si něco hodně nelichotivého a půjdu pryč ze školství pracovat někam tam, kde se lidé zabývají podstatnými problémy a nikoliv kravinami. Třeba třídit odpad na sběrném dvoře.

Jsou prázdniny, ale já ještě teď dopíjím kafe a dodělávám nějaké záležitosti ve škole.
A opravdu už ztrácím trpělivost se všemi "experty", kteří prndají do mé práce, místo aby mi to šli ukázat, nebo raději šli dělat něco opravdu prospěšného.

poste.restante řekl(a)...
3. července 2019 14:18  

Jo, až na detail, že děti nejsou malí dospělí.

Problém není v tom, že děti nejsou malí dospělí.
Problém je v tom, že někteří papírově dospělí ještě nepřestali být mentálně dětmi a nedokázali se vyrovnat se svými dětskými frustracemi.



Články dle data

Učitelské listy

Nabídka práce

Česká škola - portál pro ZŠ a SŠ

Česká škola poskytuje svým čtenářům diskusní prostor k vyjádření názorů na školskou problematiku. Tyto příspěvky se nemusí shodovat se stanoviskem redakce České školy a jsou uveřejňovány jako podnět k dalším diskusím.

Obsah článků nemusí vyjadřovat stanovisko redakce nebo vydavatele Albatros Media, a.s.


Všechna práva vyhrazena.

Tento server dodržuje právní předpisy
o ochraně osobních údajů.

ISSN 1213-6018




Licence Creative Commons

Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.



WebArchiv - archiv českého webu



Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.